Zakrslost chryzantém

Zakrslost chryzantém je choroba chryzantém způsobená viroidem (Chrysanthemum stunt viroid (CSVD00)). Zakrslost chryzantémy byla původně považována za virovou infekci. Viroidy jsou nejmenší patogeny rostlin, menší než viry a jsou tvořeny jednovláknovou kruhovou RNA bez obalového proteinu. Viroid zakrslosti chryzantémy patří mezi teplomilné parazity rostlin, kteří se replikují nejrychleji při vyšších teplotách (až 35 °C). Šíření viroidů způsobuje především člověk, a to přemisťováním vegetativně množeného materiálu. Viroid zakrslosti chryzantémy je přenosný kontaktem, přes nářadí a stroje při ošetřování. [1]

Ilustrativní snímek, chryzantéma.

Viroid zakrslosti chryzantémy (Chrysanthemum stunt viroid, CSVd) náleží do rodu Pospiviroid, čeledi Pospiviroidae. [1]

VýznamEditovat

Chryzantéma je celosvětově druhou nejdůležitější okrasnou rostlinou pěstovanou k řezu. Při projevu příznaků napadení, jako jsou menší, vybledlé květy, nerovnoměrné kvetení a výrazná, až 50% zakrslost rostlin, dochází ke značným ztrátám. Postižené rostliny jsou většinou neprodejné. Ztráty v Austrálii při infekcí CSVd v roce 1987, dosahovaly výše 3 milionů dolarů. Podobné riziko hrozí citlivým kulturám, jako je např. kopretinovec nebo jiřina, kde dochází k rychlému odumírání napadených rostlin.[1]

V roce 2009 byly komerční kultury chrysantém na jižní Moravě výrazně poškozeny viroidem zakrslosti chrysantémy. Patogen byl identifikován Státní rostlinolékařskou správou (SRS). Nejpravděpodobněji se však viroid dostal do skleníků českých producentů s řízky dodávanými ze zemí za hranicemi ČR. SRS zjistila, že příslušní pěstitelé nakoupili v roce 2009 od tuzemských obchodníků řízky chryzantém pocházející z Německa, Belgie a Nizozemska. Celkem šlo o desetitisíce rostlin.[2]

Viroid zakrslosti chryzantémy je ekonomicky významný škodlivý organismus, který je podle vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, v platném znění, zařazen do seznamu škodlivých organismů, jejichž zavlékání a rozšiřování je zakázáno, pokud se vyskytují na určitých rostlinách.[1]

Zeměpisné rozšířeníEditovat

Choroba zakrslost chryzantém byla poprvé zaznamenána a popsána v roce 1945 v USA, kde působila závažné škody na chryzantémách. V pozdějších letech byl výskyt této choroby a jejího původce uváděn z řady zemí celého světa. Dnes je široce rozšířena prakticky ve všech zemích, kde se pěstují chryzantémy. V posledních letech bylo navíc v některých zemích (Nizozemsko, Japonsko, Kanada) zjištěno šíření i na další druhy hostitelských rostlin.[1]


Výskyt v ČeskuEditovat

První úředně potvrzený výskyt CSVd v ČR byl zjištěn v roce 2005 na rostlinách chryzantémy na jedné lokalitě. Další výskyty byly zaznamenány v roce 2009, v několika komerčních pěstírnách. Původ infekcí nebyl zcela prokázán, ale nejpravděpodobnějším zdrojem byly dodávky řízků chryzantém z jiných států Evropské unie. Přibližně ve stejné době jako v ČR byly nové infekce CSVd dokumentovány také např. ve Slovinsku, a to na rostlinách dovezených z Německa. Patogen byl nalezen na stejných odrůdách na kterých byl nalezen v ČR. V roce 2010 byl výskyt v ČR potvrzen u rostlin a řízků chryzantém dodaných z Belgie, Německa a Polska. Nově byl v ČR CSVd prokázán také na rostlinách lilku jasmínovitého.[1]

HostitelEditovat

Celkem bývá napadáno 39 druhů, avšak na některých nejsou znatelné příznaky napadení.

PříznakyEditovat

Příznaky napadení na chryzantémách a jejich intenzita závisí na odrůdě a podmínkách pěstování. Projevy příznaků zesiluje vyšší intenzita světla a tepla. Infikované řízky hůře zakořeňují. Mnohé kultivary mají bezpříznakový průběh infekce, jindy se choroba projeví jako náhlé odumření rostlin. Petúnie jsou nejčastěji bez příznaků, u některých odrůd cinerárií a petúnií se může objevit zakrslost. [1]

Habitus: Rostliny mohou být menší 30-50 % výšky. Na jiřinách, petůniích a kopretinovci se může objevit zakrslost.[1]

Květ: Květy citlivých odrůd mohou být menší, někdy vybledlé barvy. Kvetení bývá vlivem napadení uspíšeno, o několik dní až tři týdny. U jiřin se může objevit drobnokvětost.[1]

Olistění: Listy jsou nejčastěji bez příznaků, listy zakrslých rostlin však mohou být menší a světlejší, především na horní části rostliny. Okraje spodních listů se stáčejí směrem nahoru. U jiných odrůd se na listech vytváří různě intenzivní, menší, difúzní, okrouhlé chlorotické skvrny, jen výjimečně jsou skvrny velké, výrazné a žluté. Na jiřinách se může objevit drobnolistost.[1]

Možnost záměnyEditovat

U petůnie je možná záměna s virovou infekcí, neboť petúnie jsou napadány celou řadou různých virů. Za příznaky podobné napadení viroidem zakrslosti chryzantémy mohou být považovány například světlé chlorotické skvrny na listech způsobené virem B chryzantémy (CVB), chlorotické skvrny na listech a zakrslost způsobené virem mozaiky okurky a poškození květů virem aspermie rajčete. Na chryzantémách byl popsán i další viroid, Chrysanthemum chlorotic mottle viroid z rodu Pelamoviroid, čeledi Avsunviroidae, s mírně odlišnými příznaky.[1]

ŠířeníEditovat

CSVd je přenosný vegetativně, mechanicky, semeny a pylem (přenos viru pouze na semeno). Nejdůležitější způsob šíření CSVd je vegetativní přenos infikovanými rostlinami a řízky. [1]

Vzhledem k schopnosti mechanického přenosu je proto nebezpečím také přenos viroidu při ošetřování, především zaštipování, vyštipování a odběru řízků. Pro vývoj příznaků napadení je optimální velká světelná intenzita a teploty mezi 26-29 °C. Při teplotách nad 30 °C nebo při nízkých teplotách za nedostatku světla (pod 12 °C) dochází k maskování příznaků.[1]

Možnosti detekceEditovat

Případné podezření lze potvrdit nebo vyloučit pouze pomocí přesných laboratorních metod. Přítomnost infekce v rostlinách lze rovněž zjistit také pomocí biologických testů očkováním indikátorových rostlin. [1]

Ochranná opatřeníEditovat

Nejdůležitějším způsobem ochrany proti šíření viroidů jsou preventivní opatření.

PrevenceEditovat

Použití zdravého sadbového materiálu pocházejícího ze zdravých rostlin. Při podezření na výskyt infekce je při ošetřování podezřelé partie rostlin nezbytné dodržovat hygienické zásady tak, aby nevznikalo riziko šíření infekce na zdravé partie rostlin. [1]

KaranténaEditovat

Viroid zakrslosti chryzantémy je podle vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, v platném znění, zařazen do seznamu škodlivých organismů, jejichž zavlékání a rozšiřování je zakázáno. Při zjištění podezření z výskytu CSVd u rostlin chryzantémy, podléhajících fytosanitární regulaci, nařídí Státní rostlinolékařská správa mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 76 zákona č. 326/2004 Sb. [1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p Viroid zakrslosti chryzantémy (CSVd), Státní rostlinolékařská správa, Ing. Gabriela schlesingerová, PhD
  2. Viroid zakrslosti chrysantémy způsobil ztráty pěstitelům, Petr Kapitola, Otmar Vahala, SRS. eagri.cz [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 

Externí odkazyEditovat