Otevřít hlavní menu
Zahrada Na Valech Pražského hradu

Zahrada Na Valech patří do komplexu jižních zahrad Pražského hradu a táhne se až k Opyši. Na západní straně navazuje na Rajskou zahradu a končí na východní straně u dělostřelecké bašty – Černé věže. Severní strana je lemována areálem Pražského hradu, jižní navazujícími zahradami nad Valdštejnskou ulicí. V rámci areálu Pražského hradu je roku 1962 chráněna jako národní kulturní památka České republiky.[1]

Obsah

Základní informaceEditovat

 
Hlavní vyhlídková terasa

Městský obvod a městská část: Praha 1, kat. území: Hradčany, ulice: Pražský hrad, rozloha: cca 14300 m².

HistorieEditovat

První písemné podklady zmiňují renesanční zahradu pod Pražským hradem už kolem roku 1550. Tu dal zřídit Ferdinand Tyrolský, který nařídil, aby byl zasypán příkop před takzvanými novými letními pokoji, které si nechal vybudovat, a aby tak vznikla zahrada. Ta je tam dodnes a jmenuje se zahrada Na Valech. Už z názvu je jasné, že část téhle zahrady vznikla na zasypaných valech mezi příkopy Pražského hradu. Ze severu byla chráněna domy – jižním křídlem Hradu – a otevírala se slunci na jih. Takže tam mohly být pěstovány teplomilné rostliny. [2]

SoučasnostEditovat

 
Plečnikův Malý belveder

Do zahrady lze vstoupit z Rajské zahrady, od Černé věže a také z III. nádvoří Pražského hradu. Vede sem schodiště, které vybudoval Jože Plečnik v první polovině 20. století. Podle ozdobných bronzových plastik býků se mu říká Býčí schodiště. Zahrada je nejen významnou zelení Pražského hradu, ale i souborem architektonických, historických a uměleckých děl. Výrazně nese stopy práce architekta J. Plečníka, kterého na Pražský hrad povolal prezident Tomáš Garrigue Masaryk po jeho nástupu do funkce a jehož úkolem bylo upravit areál Pražského hradu jako funkční a důstojné sídlo československých prezidentů.

Hned za hranicí s Rajskou zahradou je například takzvaný Plečníkův vyhlídkový altán vybudovaný v letech 19221924. Jižním směrem dále Plečník umístil vyhlídkovou plošinu, obelisk a zimní zahradu. V letech 19631965 byla v této části zahrady vybudována vyhlídková terasa podle projektu, který vypracovali architekti Adolf Benš a Richard Ferdinand Podzemný. Schodištěm podél této terasy lze sestoupit do Hartigovské zahrady.

 
Slavatův sloup

Zhruba ve středu zahrady do ní vystupuje Ludvíkovo křídlo královského paláce, u kterého najdeme dva pískovcové barokní obelisky, které sem nechal umístit Ferdinand II. Štýrský. Stojí na místech, kam dopadli místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka při takzvané druhé pražské defenestraci.

Směrem k jihu se táhne Tereziánský ústav šlechtičen, známý pod názvem Neustift. Byl postavený v 16. století. V letech 17661768 byl zbarokizovaný a zvýšený o jedno podlaží. Pod ústavem je takzvaná Plečnikova voliéra – Ptačinec a empírový zahradní domek. U Ústavu šlechtičen Plečník vybudoval sloupovou halu zvanou Bellevue. Její jižní stranu zdobí sochy andílků – světlonoši od Ignáce Františka Platzera. Dále v této části najdeme například Herkulovu kašnu, která sem byla přenesena z kašny na I. hradním nádvoří - ta dnes již neexistuje. Socha z žehrovického pískovce představuje bájného hrdinu, jenž rozevírá tlamu lva, z níž do nádrže vytéká pramen vody. Vlastní nádrž, údajně vyrobena z mšenského pískovce, je zdobena římskými motivy, v čele je pak umístěn slovenský znak. V zahradě se nachází vyhlídková Moravská bašta – původně bašta hradního opevnění – zdobená sloupem s jónskou hlavicí. Dnes slouží jako vyhlídková terasa poskytující výhled do zahrad pod Pražským hradem a na město. Zahradou lze dojít až pod hradby dělostřelecké bašty na úpatí Starých zámeckých schodů. [3]

ZajímavostiEditovat

  • Zahrady Pražského hradu (kromě Rajské a Na Valech k nim patří ještě zahrada Na Baště) získaly v roce 2002 prestižní cenu Carla Scarpy, kterou každoročně uděluje nadace firmy Benetton nejvýznamnějším historickým parkům a zahradám světa.[4]
  • Na počátku 20. let dostal slavný slovinský architekt Josip Plečnik za úkol navrhnout v Jižních zahradách Hradu památník padlým ze světové války. Rozhodl se, že se jím stane přes dvacet metrů vysoký štíhlý sloup. Kámen pro sloup se podařilo zdárně vylomit, ale při transportu obelisku došlo vinou vojáků, kteří za něj odpovídali, k zlomení štíhlého kamene. Nakonec byl jeden z úlomků vztyčen před vstupem do Lánské obory a druhý úlomek Plečnik umístil na Moravskou baštu v hradní zahradě Na valech.[5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-22]. Dostupné online. 
  2. Palácové zahrady
  3. Zahrada Na Valech
  4. ARCHITEKTURA: Plečnikova zahrada Na Valech
  5. Tajemství Pražského hradu - obelisk

Externí odkazyEditovat