Zárybničná Lhota
Zárybničná Lhota (německy Teich Lhota) je vesnice, část města Tábor ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji. Leží šest kílometrů východně od Tábora. Vsí protéká Chotovinský potok.
| Zárybničná Lhota | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Tábor |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°24′24″ s. š., 14°44′34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 348 (2021)[1] |
| Katastrální území | Zárybničná Lhota (3,90 km²) |
| PSČ | 391 56 |
| Počet domů | 124 (2021)[2] |
  Zárybničná Lhota | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 190993 |
| Kód k. ú. | 790991 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1391.[3]. V roce 1446 mění své jméno na „Malá Lhota Kozská“. Své dnešní označení „Zárybničná Lhota“ získala vesnice až počátkem 16. století.
V letech 1391–1547 příslušela Zárybničná Lhota ke Kozímu Hrádku. Tím se stala po roce 1547 majetkem města Tábora.
Jakýsi mlynář Bartoň pod Kozím tu vlastnil dva svobodné lány, jež prodal roku 1446 Janovi z Rovného. V 16. století tu mělo město Tábor šest místních usedlíků. V 17. století se jejich počet snížil na pět. Nejstarší rodiny, které dodnes v Zárybničné Lhotě žijí, jsou Dvořákova (1564) a Všechovských (1728).
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 189 | 190 | 202 | 209 | 236 | 236 | 254 | 257 | 253 | 240 | 314 | 299 | 307 | 310 | 348 |
| Počet domů | 24 | 23 | 28 | 30 | 33 | 36 | 46 | 62 | 59 | 65 | 81 | 101 | 107 | 113 | 124 |
Obecní správa
editovatPři sčítání lidu v letech 1850–1879 Zárybničná Lhota byla osadou obce Turovec v okrese Tábor. V letech 1880–1975 byla samostatnou obcí v okrese Tábor. Od 1. ledna 1976 je částí města Tábor ve stejnojmenném okrese. V letech 1880–1889 k obci patřila Nová Ves u Chýnova.[6]
Pamětihodnosti
editovat- Venkovská usedlost čp. 12
Další fotografie
editovat-
Kaple na periférii -
Silnice I. třídy 19 na průtahu vesnicí -
Ulice V Luční s památkově chráněnou usedlostí (vpravo) -
Hasičská zbrojnice s knihovnou
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 659, 374.
Literatura
editovat- CIKHART, Roman. Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný. Tábor: Tiskový odbor učitelské jednoty Komenský, 1922. 236 s.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zárybničná Lhota na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Lhota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Zárybničná Lhota v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
