Otevřít hlavní menu

Nové Hrady (zámek, okres Ústí nad Orlicí)

zámek v Nových Hradech

Zámek Nové Hrady je dominantou stejnojmenné obce v Pardubickém kraji, nedaleko měst Vysoké Mýto a Litomyšl. Jedná se o pozoruhodnou rokokovou stavbu s rozsáhlým přírodním areálem.

Zámek Nové Hrady
Nové hrady12.jpg
Základní informace
Sloh rokoko
Poloha
Adresa Nové Hrady, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 33370/6-924 (PkMISSezObr)
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie zámkuEditovat

Rokokový zámek Nové Hrady nechal v letech 17741777 vystavět hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. Podrobný stavební návrh vytvořil tyrolský architekt Josef Jäger po vzoru letních sídel ve Francii; základní podobu zámku navrhl a stavbu řídil hrabě osobně. Budovu obklopuje cenný rokokový ornamentální areál (dokončený 1791) nazývaný „České Versailles“ nebo „Malý Schönbrunn.“

Zámek vznikl na svahu pod původním starým zámkem (postupně přestavovaným od 15. století), na jehož místě dříve stával gotický hrad. Materiál ze starých staveb byl použit při budování rokokového zámku. Roku 1779 byl přistavěn pozdně barokní špýchar a v západním křídle zámku vystavěna zámecká kaple s hlavním oltářem (1777) od řezbáře J. J. Procházky.

Cyril Bartoň z Dobenína nechal zámek v letech 19361939 opravit; od té doby celý areál chátral. Posledním majitelem zámku před znárodněním byl textilní továrník Josef Bartoň z Nového Města nad Metují. Po roce 1989 byl restituován vnukům posledního majitele. Poté, co ho od nich roku 1997 koupili manželé Petr Kučera a Magda Kučerová, prochází zámek i jeho okolí nákladnou rekonstrukcí.

Současná podobaEditovat

Patrová hlavní budova má mansardovou střechu a bohatě zdobenou přední fasádu. V rámci rekonstrukce na přelomu 20. století byla obnovena její bohatá reliéfní štuková a kamenná sochařská výzdoba. Z obou konců průčelí vystupují dvakrát odstupňovaná boční křídla (rizality). Mezi nimi probíhá terasa s členitou balustrádou, jež je uprostřed otevřena širokou vstupní rampou. Hlavní portál je umístěn ve středním rizalitu; nad ním je balkón na toskánských sloupech.

Do zámku se vstupuje rozlehlou trojlodní halou s křížovými klenbami. Z haly vede do každého zámeckého křídla samostatné schodiště. V prvním patře nad vstupní halou je reprezentační rokokový hlavní sál s bohatou štukovou výzdobou. Interiéry zámku jsou vybaveny rokokovým a klasicistním nábytkem, obrazy a četnými drobnými uměleckými předměty.

V přízemí západního křídla se nachází zámecká kaple, původně s rokokovým oltářem od Josefa Procházky (1777) a oltářním obrazem od Jana Nivelta (1778), po restituci prodány spolu s dalším vybavením.

Dvě přízemní hospodářské budovy, jež navazují na přední křídla zámku a uzavírají čestný dvůr, pocházejí z let 1778–1783. Původně se v nich nacházely kanceláře a byty panských úředníků. Na tyto budovy navazuje ozdobná přední zeď areálu s monumentální trojdílnou vstupní branou (dokončená roku 1782).

Budova špýcharu za zámkem pochází z roku 1779. Zadní část areálu tvoří pokračování francouzské zahrady s ozdobnou kuchyňskou zahradou a kruhovým altánem. Zadní nádvoří uzavírá půlkruhová zeď s branou, zdobenou plastikami Léta a Podzimu od Karla Devotiho.

V nově vybudované horní zahradě se nalézá přírodní amfiteátr. Návrší za zámkem pokrývá anglický park. Pískovcová Křížová cesta, vedoucí parkem k pozůstatkům původního gotického hradu, pochází z roku 1767.

Využití zámkuEditovat

V zámku je umístěna stálá expozice historického nábytku (od baroka po kubismus) ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze (dle smlouvy z roku 2002,[1] otevřena od roku 2005[2]). V barokním špýcharu je umístěno První české muzeum cyklistiky, největší sbírka kol a cyklistických předmětů v České republice, v soukromém vlastnictví sběratele ing. Jiřího Uhlíře.[3] V hlavním rokokovém sále se konají svatební obřady; bývalá kočárovna a konírna slouží k pořádání společenských i soukromých akcí.

V hospodářských křídlech zámku se nachází restaurace a cukrárna s minigalerií. K zámku patří též jezdecká stáj (otevřena od roku 2004; původně ovčín) a farma s chovem jelena lesního a daňka evropského.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. KOENIGSMARKOVÁ, Helena. Výroční zpráva 2002. Praha: Uměleckoprůmyslové museum v Praze 31 s. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. Kapitola Výstavy mimo hlavní budovu, s. 3. 
  2. Koncepce rozvoje Uměleckoprůmyslového musea v Praze na léta 2010–2017. Praha: Uměleckoprůmyslové museum v Praze 48 s. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. Kapitola Zámecké expozice mimo Prahu, s. 12. 
  3. DIVIŠOVÁ, Jana; BOUMA, Jaroslav. Soukromá muzea: Muzeum cyklistiky. Česká televize [online]. 2008 [cit. 2014-06-16]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat