Zákon na ochranu lidově demokratické republiky

československý zákon

Zákon č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, byl v komunistickém Československu přijat dne 6. října 1948 s účinností od 24. října 1948, zrušen byl trestním zákonem k 1. srpnu 1950.[1] Zrušil prvorepublikový zákon na ochranu republiky (č. 50/1923 Sb. z. a n.).

Zákon na ochranu lidově demokratické republiky
PDF dokument se zněním zákona.
Předpis státu
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Druh předpisuzákon
Číslo předpisu231/1948 Sb.
Údaje
AutorNárodní shromáždění republiky Československé
Schváleno6. října 1948
Platnost16. října 1948
Účinnost24. října 1948
Zrušeno1. srpna 1950
Související předpisy
Zákon o státním soudu
Oblast úpravy
trestní právo

Popis editovat

Šlo o zvláštní trestní zákon, který obsahoval skutkové podstaty trestných činů proti státu, kterýžto termín byl však široce vykládán a byl užíván (zejména v ustanovení o rozvracení lidovědemokratického zřízení) k potlačení disidentských, demokratických a kulturních aktivit, které nebyly podle soudobého výkladu v souladu se zájmy vedoucí úlohy strany a komunistického režimu. Dále šlo o trestné činy proti vnější bezpečnosti státu, proti vnitřní bezpečnosti státu a proti mezinárodním vztahům. Řízení o nejzávažnějších trestných činech vedl Státní soud.

Postihované trestné činy editovat

  • velezrada
  • ničení samostatnosti nebo ústavní jednotnosti republiky
  • odtržení území od republiky
  • rozvracení lidově demokratického zřízení
  • násilné znemožnění ústavní činnosti prezidenta republiky nebo jeho náměstka, zákonodárného sboru nebo vlády (sboru pověřenců)
  • přímý nebo nepřímý styk s cizí mocí nebo s cizími činiteli
  • odpor branné moci
  • sdružování proti státu
  • pobuřování proti republice
  • hanobení republiky
  • vyzvědačství
  • nedbalé uchovávání státního tajemství
  • ohrožení obrany republiky
  • dokumentace vojenských zařízení za účelem vyzrazení cizí moci
  • válečné škůdnictví
  • válečná zrada
  • nedovolené zpravodajství
  • účast a nadržování při vojenském zločinu nebo přečinu
  • útoky na život ústavních činitelů.
  • vražda prezidenta republiky nebo jeho náměstka
  • vražda člena vlády (sboru pověřenců) nebo člena zákonodárného sboru
  • tělesné poškození ústavních činitelů
  • spolčení k útokům na ústavní činitele
  • násilí na ústavních činitelích
  • osobování si pravomoci ústavních činitelů
  • násilí na veřejných sborech
  • ublížení na cti prezidentu republiky
  • hanobení některých ústavních činitelů
  • podpora a propagace fašismu a podobných hnutí
  • navádění k násilnému činu
  • hanobení národa nebo rasy
  • zneužití úřadu duchovního nebo jiné podobné funkce
  • nedovolené ozbrojování
  • šíření poplašné zprávy
  • podněcování k trestnému činu a k neplnění zákonných povinností
  • schvalování trestného činu
  • nepřekažení nebo neoznámení trestného činu
  • hospodářská sabotáž
  • ohrožování jednotného hospodářského plánu z nedbalosti
  • neoprávněné opuštění území republiky a neuposlechnutí výzvy k návratu
  • poškozování zájmu republiky v cizině
  • hanobení spojeneckého státu
  • podněcování k útočné válce[1]

Sankce:

  • ztráta občanských práv[2]
  • ztráta státního občanství[2] - tyto ztráty byly trvalé.[3]
  • ztráta práva volebního
  • ztráta práva zastávat funkce ve veřejných organizacích
  • ztráta práva činit veřejné projevy slovem nebo tiskem - tyto ztráty byly dočasné.[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Předpis č. 231/1948 Sb.: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
  2. a b Černý, str. 41
  3. a b Černý, str. 42

Literatura editovat

  • ČERNÝ, Petr. Právní ochrana před extremismem. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat