Otevřít hlavní menu

Wolfgang Schüssel

rakouský kancléř

Wolfgang Schüssel (* 7. června 1945, Vídeň) je rakouský politik,[1] jenž zastával v letech 20002007 úřad kancléře Rakouska. Od roku 1995 do roku 2007 byl předsedou ÖVP. V roce 2009 byl jedním z kandidátů na nový post stálého Předsedy Evropské rady[2].

Wolfgang Schüssel
W Schuessel7.jpg

20. Kancléř Rakouska
Ve funkci:
4. února 2000 – 11. ledna 2007
Prezident Thomas Klestil, Heinz Fischer
Předchůdce Viktor Klima
Nástupce Alfred Gusenbauer

Vicekancléř Rakouska
Ve funkci:
4. května 1995 – 4. února 2000
Předseda vlády Franz Vranitzky, Viktor Klima
Předchůdce Erhard Busek
Nástupce Susanne Riess-Passer

Ministr zahraničí
Ve funkci:
4. května 1995 – 4. února 2000
Předseda vlády Franz Vranitzky, Viktor Klima
Předchůdce Alois Mock
Nástupce Benita Ferrero-Waldner

Ministr hospodářství
Ve funkci:
24. dubna 1989 – 4. května 1995
Předseda vlády Franz Vranitzky
Předchůdce Robert Graf
Nástupce Johannes Ditz

Předseda ÖVP
Ve funkci:
1995 – 2007
Předchůdce Erhard Busek
Nástupce Wilhelm Molterer
Stranická příslušnost
Členství ÖVP

Narození 7. června 1945 (74 let)
Vídeň, Rakousko
Alma mater Univerzita Vídeň
Profese politik a právník
Náboženství římský katolík
Ocenění Bavorský řád za zásluhy
velkokříž Maďarského záslužného řádu
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky
Rytířský velkokříž Řádu svatého Řehoře Velikého
… více na Wikidatech
Commons Wolfgang Schüssel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

V roce 2000 i přes protesty ostatních zemí EU sestavil jako kancléř vládu s krajně pravicovou FPÖ Jörga Haidera. Po rozpadu vládní koalice a předčasných volbách stanul v čele kabinetu i v roce 2003. Obě jeho vlády uskutečnily řadu reforem, které se vypořádávaly s problémem přebujelého "státu blahobytu"[3].

V roce 2011 se v souvislosti s korupční aférou spjatou s tím, že společnost Telekom Austria, kdy firma převedla nemalé prostředky na konta lidí blízkých jeho vládě včetně čtyř ministrů, rozhodl, že opustí politiku. [4]

VyznamenáníEditovat

Stát Stuha Název Datum udělení
Belgie  Belgie   velkokříž Řádu koruny
Chorvatsko  Chorvatsko   Velký řád královny Jeleny 2007
Lichtenštejnsko  Lichtenštejnsko   velkokříž s diamanty Knížecího záslužného řádu 2000, 8. června
Maďarsko  Maďarsko   velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky[5] 2006
Německo  Německo   velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
Nizozemsko  Nizozemsko   rytíř velkokříže Řádu dynastie Oranžsko-nasavské
Norsko  Norsko   velkokříž Norského královského řádu za zásluhy
Polsko  Polsko   velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky[6] 2006, 20. ledna
Rakousko  Rakousko   velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku
Rumunsko  Rumunsko   velkokříž Řádu rumunské hvězdy[7] 2004
Řecko  Řecko   velkokříž Řádu cti
Španělsko  Španělsko   velkokříž Řádu Isabely Katolické[8] 1995, 7. července
Vatikán  Vatikán   rytíř velkokříže Řádu svatého Řehoře Velikého[9] 1996
Bádensko-Württembersko  Bádensko-Württembersko   Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska 2007, 28. dubna
Bavorsko  Bavorsko   Bavorský řád za zásluhy 2007, 18. května

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Wolfgang Schüssel - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2017-09-18]. Dostupné online. (německy) 
  2. idnes.cz: Žhaví kandidáti na post „prezidenta“ evropské sedmadvacítky
  3. Vít Hloušek: Reforma sociálního státu – rakouský příklad
  4. Rakouský exkancléř Schüssel opouští kvůli skandálům politiku - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  5. GMBH, news networld Internetservice. - Gedenken an Ungarn-Aufstand im Jahr '56: Staats- und. news.at [online]. 2006-10-18 [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. (německy) 
  6. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 20 stycznia 2006 r. o nadaniu orderu. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  7. Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  8. Otras disposiciones. Boletín Ofical del Estado. 1995-07-08, čís. 162, s. 20967. Dostupné online. 
  9. Acta Apostolicae Sedis 89. 1997, čís. 7, s. 513. 

Externí odkazyEditovat