Wikipedistka:Veselá holka/Pískoviště

Vltavan Štěchovice editovat

 
Znak Vltavanu

Založen byl v roce 1898 v hospodě Na Lešanské (nyní č. p. 12 ) jako „vzájemně se podporující spolek plavců, rybářů, pobřežných a lodníků »Vltavan« pro Štěchovice na Vltavě a okolí “. Z okolí se členové hlásili zejména z Brunšova, Rajchardova a Hradišťka. Hlavním účelem spolku bylo, podobně jako v ostatních vltavanských spolcích, z příspěvků členů a výtěžku akcí, které spolek pořádal, podporovat nemocné, poskytovat příspěvek na pohřeb zesnulého člena, přispívat vdovám a sirotkům pozůstalým po členech.

Kromě vzájemně podpůrné činnosti kladli si členové za cíl také vzdělávání formou přednášek, naučných výletů a vycházek. Ke spolkové činnosti patřily i zábavy a plesy.

Členem spolku se mohl stát každý plavec, rybář, pobřežný nebo lodník ve věku od 20 do 60 let ze Štěchovic a okolí. Odstěhováním nebo změnou zaměstnání členství člen nepozbyl. Pokud se však odstěhoval z Čech, přestal být členem Vltavana.

V současnosti může být výborem spolku přijata za člena každá svéprávná osoba.[1]

V čele Vltavana stál protektor, volený valnou hromadou na jeden rok. Jeho hlavním úkolem bylo kontrolovat závěrečné účty spolku.

Správu Vltavana zajišťovali předseda, jednatel, pokladník, kontrolor a 12-tičlenný výbor. V současnosti je správa spolku rozšířena o dva místopředsedy a hospodáře.[1]

Do všech těchto funkcí byli členové voleni valnou hromadou. Vykonávali je bezplatně.

 
115. výročí založení Vltaqvana Štěchovice

Členové spolku si pořizovali stejnokroj pro slavnostní příležitosti, plesy a výroční schůze. Stejnokroj tvořila bílá čepice, červenobíle pruhovaná košile, bílé kalhoty či sukně a tmavomodré sako s kotvou. Spolkový stejnokroj si zachoval svůj vzhled dodnes. Nyní se však také používá varianta s tmavomodrou čepicí a kalhotami nebo sukní, a to např. na plesy a pohřby.

Prvním předsedou byl zvolen v roce 1898 František David, jedatelem byl Stanislav Hřebík, jedním z členů výboru Josef David. K zakládajícím členům dále patřili Josef Venca, Vilém Veselý, Josef Jelínek, Antonín Dolejší a pan Voitl.

Dne 24. 6. 1900 proběhlo svěcení praporu Vltavana. Světitelem byl Jan Mačí, který při této příležitosti do kroniky Vltavanu zapsal: „Naše brava červená a bílá, naše heslo: poctivost a síla !“. Matkou praporu se stala Božena Koblasová, kmotrami Anna Mašeková, Marie Růžičková a Emilie Davidová. Poslední z nich pronesla: „Ty prapore, jen hrdě vlaj v ten náš širý český kraj.“ Na praporu vidíme dvě spojené ruce, obraz sv. Jana Nepomuckého a nápis „Vzájemně se podporující spolek.“ Při svěcení praporu byli již členové oblečeni ve stejnokrojích.

Prvním předsedou Vltavana byl pan František David, občan z vážené rodiny štěchovických majitelů keramické dílny, v níž se stále od roku 1864 až do dnešních dnů vyrábí ručně malované keramické nádobí.

Založení pískoviště. Tučně píšeme hlavně nadpisy.

V kurzu na Pankráci [2][2]se učím psát Wikipedii.[3]

 
pískoviště

Připomenutí práce na pískovišti.

Kategorie: Články k Wikifikaci

Reference editovat

  1. a b Stanovy spolku.
  2. a b POCHE. Dějiny Prahy. Praha: Orbis, 1987. S. 132. 
  3. Ottův slovník naučný, heslo encyklopedie

Literatura editovat

  • Kronika obce
  • Kronika školy

Externí odkazy editovat