Wikipedistka:Meloun1212/Pískoviště 2

Po roce 1989 se majiteli Branického pivovaru postupně staly mezinárodní pivovarnické skupiny Bass a Interbrew a v jednu dobu se zde vařila také belgická Stella Artois nebo japonské pivo Asahi.

Areál pivovaru tvoří několik provozních objektů a správní budovy. Památkově chráněna je sladovna, varna, expedice, komín, správní budova, dům správce a ohradní zeď. Netradiční a na tehdejší dobu moderní budovu navrhl architekt Jan Herain. Provozní budovy v neorenesančním slohu mají fasádu z červených cihel, pásovou bosáž v přízemí a na nárožích, a lunetové hlavní římsy členěné lisenami, pilastry a palmetami. Správní budova vznikla trochu později a vyznačuje se již prvky secesního slohu. Na budovách sladovny a varny se nacházejí štukové reliéfní erby spolu se znakem nového pivovaru podle návrhu Mikoláše Alše.

Sladovna

Sladovnu původně tvořily dvě postranní humna a dvojitý hvozd a místnosti na máčení ječmene a uchovávání chmele. Vnější opláštění budovy má jednotný styl s ostatními budovami areálu a tvoří ji fasáda z režného zdiva z červených a bílých cihel, dekorativní neorenesanční štíty a výrazná lunetová římsa. Sladovna má obdélníkový půdorys a nachází se v pravém horním rohu areálu kolmo k hlavní přístupové komunikaci. Na severozápadní fasádě orientované do údolí jsou umístěn tři erby. Prostřední největší erb je erb sladovnického cechu podle návrhu Mikoláše Alše. Přízemní prostory budovy jsou zaklenuty valenými klenbami na litinových sloupech, dochovaly se také trámové stropy a původní plechové dveře.

Varna

Budova varny má vnější opláštění opět v jednotném stylu budov areálu, které tvoří fasáda z režného zdiva z červených a bílých cihel, dekorativní neorenesanční štíty a výrazná lunetová římsa. Objekt varny bezprostředně navazuje na sousední sladovnu a na úrovni 2. patra je s ní propojen krytým můstkem s dřevěným obložením se dvěma okny. Vnitřní prostor při pravém předním nároží prosvětlují vysoká nahoře zaoblená okna probíhající přes dvě podlaží. Ostatní plocha fasády se sdruženými okny zachovává členění na jednotlivá patra. V levé části budovy se nachází hlavní vstup s dochovanými dřevěnými dvoukřídlými kazetovými dveřmi a proskleným nadsvětlíkem. Přízemní prostory budovy jsou zaklenuty valenými klenbami na litinových sloupech. Uvnitř budovy jsou mramorové desky se zlatým nápisem připomínajícím založení pivovaru roku 1898. Dochovala se též některá kamenná a plechová schodiště a místy i původní dlažba.

Správní budova

V pravé přední části areálu, doslova na jeho hranici, se nachází administrativní budova s eklektickou fasádou přechodu historizujících slohů k secesi. Budova s neorenesančními štíty, věží uprostřed a nárožním polygonálním arkýřem ukončeným cibulí s lucernou připomíná letohrádek. Soudobou fasádu ve smetanovém odstínu netvoří režné zdivo. Uvnitř budovy se dochovaly některé původní prvky – ornamentální vícebarevná dlažba, okna a dveře včetně klik a kliček či původní kovové dekorativní výplně zábradlí schodiště.

Dům správce

Původní dům správce s fasádou z režného zdiva a neoenesančními štíty byl propojen s původními stájemi, které v současnosti slouží jako garáž. V průběhu let byla střední část objektu přistavěna a upravena a vznikly zde další obytné jednotky. Za převýšenou atiku původní budovy byl přistavěn další samostatný objekt. Vnější opláštění neorenesančními štíty a okny a kazetovými dveřmi napodobuje původní vzor. Fasáda je nicméně tvořena pouze žlábkovanou omítkou bez uplatnění režného zdiva. Podobně jako u dalších objektů areálu jsou uvnitř dochovány některé původní prvky.

Expedice

Rozlehlý objekt expedice má nepravidelný půdorys a vnější opláštění je opět v jednotném stylu budov areálu s fasádou z režného zdiva z červených a bílých cihel, dekorativními neorenesančními štíty a výraznou lunetovou římsou.

Rozlehlý objekt expedice na nepravidelném půdorysu má opět vnější plášť pojednaný v rámci jednotného stylu budov areálu s fasádou z režného zdiva v kombinaci červených a bílých cihel, s dekorativními neorenesančními štíty a výraznou lunetovou římsou. Půdorysně je objekt expedice srostlicí několika vzájemně propojených provozů. Původní je pouze pravá část objektu expedice, navazující objekty stáčírny a skladů zakončené zaobleným nárožím jsou dnes již novodobé, avšak postavené se snahou napodobit alespoň částečně původní charakter objektu. Uvnitř objektu jsou dochované některé původní prvky (plechová schodiště, dlažba).

Komín

Samostatně stojící objekt komínu z režného zdiva, umístěný na cihelném neorenesančním podstavci. Na spodní části komínu je neobvyklý geometrický obrazec vyskládaný z černých a výrazně žlutých cihel. Komín byl postaven za budovou varny v zadní části areálu. Dnes se nalézá v prostoru mezi dvěma novodobými objekty - budovou kotelny a budovou nové varny, k níž bezprostředně přiléhá.

Ohradní zeď

Oplocení je součástí areálu Branického pivovaru, slohově doplňuje objekty v historizujícím slohu v kombinaci s režným zdivem. Dokud nebyl proražen vyšehradský tunel, vozilo se branické pivo do Prahy přes Pankrác a nuselské údolí nebo vodní cestou po Vltavě. Pivovar měl svůj přístav a dvě vlastní lodě, kterými se dopravovaly sudy a lahve na Výtoň, odkud se pivo rozváželo koňskými povozy. V areálu pivovaru se od roku 1949 nacházelo Pokusné a vývojové středisko (PVS). V Branickém pivovaru se také vyráběly tabletované  sušené pivovarské kvasnice Pangamin.

Tedžon

Již rok nato byla uspořádána světová výstava v jihokorejském městě Daejeon (též Taejon). Náš pavilon byl tentokrát bez soutěže přímo zadán architektu Petru Fuchsovi, autoru řady výstavních instalací. Šlo o nevelkou stavbu s motivem vysokého trojúhelníkového štítu, která byla narychlo rozdělena na dvě poloviny – českou a slovenskou, neboť mezitím se republika rozpadla na dva samostatné státy. Na interiérech pavilonu spolupracoval Fuchs s výtvarníkem Alešem Lamrem. O akci se u nás tehdy moc nevědělo, přípravy proběhly téměř v utajení, což rozladilo zejména architektonickou obec, která logicky očekávala vypsání soutěže.

První prezentace samostatné České republiky. Na přípravu bylo málo času a omezené byly také finanční prostředky. Expozice, která měla prezentovat kulturní a průmyslovou tradici Česka, byla na stísněném prostoru a návštěvníky nezaujala ani tradiční výstava skla.

historii československých pavilonů na světových výstavách a veletrzích v meziválečném období

Brusel, Montreal, Ósaka,

Architektura a Expo v čase