Wikipedistka:Jrnka ka/Pískoviště 2

Křivoklátské panství

Minulostí Berounska 18/2015

KUČERA, Petr. Furstenberský Křivoklát. Obraz stavitelské aktivity šlechty v období historismu. S. 13-43. c

Minulostí Berounska 4/2001

MATOUŠKOVÁ, Anna. Furstenberské panství v procesu "kapitalistické modernizace". S. 155-180.

URBAN, Jan. Dolování rtuti na Křivoklátsku a Hořovicku. S. 139-154.

Minulostí Berounska 19

???

Confluens, 9/2015

KOPIČKA, Petr. Předání mělnického panství Jiřímu z Lobkovic do zástavy proti Převzetí křivoklátského panství českou komorou (1579). S. 12-57

použít knihu Křivoklátsko. Příběh královského hvizdu, s. 247-262

Územní dominium rodu Fürstenberků

Spojené panství statky Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Všetaty, Panoší Újezd, Skřivaň, Podmokly a Olešná před rokem 1848 zaujímalo panství rozlohu 102 364 jiter a 4/6 sáhu tvořilo kompaktní celek zaujímající velkou část Rakovnického kraje až na několik parcel.

v roce 1731 zdědila po smrti hraběte Jana Josefa Valdštejna jho dcera Marie Anna, provdaná kněžna z Fürstenberku v roce

KUČERA, Petr, Fürstenberský Křivoklát. Minulostí Berounska, 18, s. 13-41.

od 1733 Fürstenbergové - panství Křivoklát= velkostatek Křivoklát, Krušovice, Nižbor, Skřivaň, Podmokly, Všetaty, v Mladoboleslavském kraji Dobrovice a Loučeň.

kníže Karel Egon II. - bydlil v zámku Krušovice (bažantnice), pokud pobýval v Čechách, jinak v Bádensku, v Praze zřídil Kancelář administrace; průkopník kapitalistické industrializace: pivovary, lihovary, cihelny, pily, železárna v Nové Huti u Nižbora, válcovny a pudlovny ve Staré Huti u Nižbora a Roztokách u Křivoklátu, válcovna v Břasech, ložiska železné rudy a uhlí, 1810 založení železáren v Novém Jáchymově; stavba koněspřežky původně z Rokycan do Prahy, jen z Prahy do Lán, podpora školství: lesnická škola v Křivoklátu, vyučovali vyšší lesní úředníci

Pro úředníky služební řád, příznivá penze a zaopatření

1826 zhoubný požár Křivoklátu, vlastenecká společnost (založené české museum) pozorovallo, velmi důkladná obnova hradu (stavitelé) Johann Christian Wyttek

Bernard Grüber - německý nacionalista, neoblíben

Josef Mocker - kostel sv. Petra Křivoklát -Amalín

Zámek Leontýn . novogotická přestavba J. B. Urban

1921 f. panství do nucené správy ČR zastoupené pozemkovým úřadem

1579 předání panství Lobkovicům

https://www.hrad-krivoklat.cz/cs/o-hradu/vyznamne-osobnosti/furstenbergove

kníže Karel Egon I. z Fürstenbergu proslul pro své humanitní smýšlení jako „žebrácký advokát“. Na svém panství vydržoval čtyři školy a jedenáct dalších finančně podporoval, založil i první soukromou hospodářskou školu v Rakousku-Uhersku. Na svém hospodářském dvoře v Podmoklech zrušil v roce 1779 robotu – o téměř sedmdesát let dříve, než k témuž došlo v celém království - což odůvodnil slovy: „Karabáč nepatří na lidi a sotva na dobytek.“

V době Karla Egona I. z Fürstenbergu byl na křivoklátském panství, v údolí potoka Lida u Podmokel, nalezen největší zlatý keltský poklad – 42,5 kilogramu zlatých mincí duhovek. Část pokladu kníže věnoval numismatickým kabinetům a muzeím v Evropě, část použil k výrobě pamětních mincí se svým portrétem.

Za Karla Egona II. z Fürstenbergu dosáhlo Křivoklátsko vrcholu svého rozkvětu. Kníže obratně těžil z přírodního bohatství svého panství – především obrovských zásob dřeva ve zdejších lesích a vydatných ložisek železné rudy – což mu umožnilo mimo jiné rozšířit panství o několik vesnic, vybudovat síť kvalitních silnic a v neposlední řadě investovat do nákladné obnovy požárem zničeného hradu Křivoklátu. Součástí Fürstenbergovy politiky, směřující k zajištění trvalé prosperity panství, bylo i sociální zajištění knížecího personálu a podpora jeho vzdělanosti. Úctu, kterou si kníže osvícenou správou Křivoklátska vydobyl, vyjádřili po jeho smrti zaměstnanci panství ojedinělým způsobem – svému „chlebodárci, v celém okolí nezapomenutelnému,“ věnovali monumentální, čtrnáct metrů vysoký pomník.

Kníže Karel Egon II. z Fürstenbergu přispěl svou podnikavostí také k objevu světoznámých křivoklátských nalezišť zkamenělin trilobitů. Objevitele nalezišť, francouzského inženýra Joachima Barrande, totiž na Křivoklátsko přivedla práce na stavbě koněspřežní železnice z Prahy do Plzně, kterou z velké části financoval právě kníže z Fürstenbergu.

Kočka, s. 40-44, hodně čerpat: Dějiny Rakovnicka

1531 panství pronajato Jaroslavovi z Vřesovic ma brouanecg, hejtmnan pražský na tři roky, za roční nájem 1500 zl. brzy litoval, že si pronajal