Wikipedistka:Irena M. Aghova/Pracovna
Vilém se Saint - Thiery byl významnou osobností 11. století. Především by významným mystikem a autorem duchovních knih.
Vilém ze Saint-Thiery
editovatGuillelmus a Sancto Theodorico ( * 1075 až 1080 - † 8. září 1148) byl mystikem, autorem duchovních knih, přítelem a blízkým spolutvůrcem mnišské reformy Bernarda z Clairvaux, opatem v Saint-Thierry.
Život a dílo
editovatGuillelmus a Sancto Theodorico ( * 1075 až 1080 - † 8. září 1148) se narodil ve šlechtické rodině v Liege (místo je známé jako "Athény Severu"). Vzdělával se v Remeši a Laonu. Na tamní škole, kde studoval, spjaté se sv. Anselmem, studoval i Abélard (zemř. 1142). Po skončení studií vstoupil do benediktýnského řádu se sídlem v klášteře sv. Nikasia. V roce 1118 se setkal se sv. Bernardem z Clairvaux a podpořil jeho snahu o mnišskou reformu i obhajobu pravověří. V roce 1135 opustil benediktýnské opatství a stal se cisterciáckým mnichem v Signy, aby se mohl věnovat kontemplaci. O šest let později byl zvolen opatem v Saint - Thierry.
Duchovní formace mnichů a díla
editovatJako opat v Saint Thiery (1119-1135) se věnoval duchovní formaci mnichů a v této souvislosti napsal následující díla:
De contemplando Deo (O nazírání Boha, 1121-1124)
De natura et dignitate amoris (O přirozenosti a důstojnosti lásky,1121-1124)
De sacramento altaris (O svátosti oltářní, 1127)
Expositio in epistulam ad Romanos (Výklad listu Římanům, 1137)
Díla o duchovním životě
editovatS jeho hlubokým duchovním životem po odchodu do Signy (1135-1138) souvisejí následující díla:
Meditative orationes (Meditativní modlitby, 1137), dále záznamy z jeho četby Písně písní či patristických interpretací této biblické knihy.
Vrcholné dílo
editovatVrchol jeho díla představuje Epistola aurea (1144-1145). Kniha je podivuhodnou syntézou jeho učení o duchovním životě.
Směrování duchovní a mystické cesty
editovatJako benediktýnský opat i cisterciácký mnich působil hlavně v roli duchovního vůdce a jako mystik. K dogmatům přistupoval spíše cestou kontemplace než spekulace. Biblické texty četl s důvěrou, že se v nich setká s Božím zjevením, čímž překonával strohost převládajícího augustinismu a otevíral se myšlenkám řeckých církevních otců (Origena, Kappadockých Otců, Řehoře z Nyssy). Studiem došel k originální syntéze východního a západního myšlení.
Přínos pro mystické a teologické poznání
editovatVilémovy texty se odlišují od děl středověkých i moderních autorů: jsou prodchnuté biblickým jazykem a věrné stylu tradičních liturgických modliteb. Současně nám ukazuje, že člověk naplněný láskou Boží získává prostřednictvím kontemplace smysl pro Boží přítomnost, což znamená mystické i teologické poznání.
Literatura
editovatSlovník křesťanských mystiků. Borriello,L. a kol.Z ital originálu " Dizionario di mistica" přel. C.V. Pospíšil. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. str. 756-785. 767 s. ISBN 978-80-7195-198-8 (Váz.)