Wikipedistka:Dobroš/Pískoviště

Svatá Godeberta; křestní jméno znamená „horlivost“; (̈nar. kolem 650; 700 Noyon) byla franská panna a řeholnice, spolupatronka města Noyon Narodila se kolem roku 640 do vznešené (?) a zbožné rodiny v diecézi Amiens. Podle legendy přišla se snoubencem pro zásnubní prsten ke zlatníku Eligiovi, ale pod jeho vlivem se rozhodla zůstat pannou a zasvětit svůj život Bohu. V roce 657 obdržela závoj (obláčku) od biskupa Eligia z Noyonu. Následně v části paláce, který jí daroval král Chlothar II., založila ženský klášter, který se řídil řeholí sv. Eligia. Réau III/2, 600; LCI 6, 1994, 415; Nicolas Laffineurː Vie de Sainte Godeberthe, vierge et patronne de Noyon, https://archive.org/details/bub_gb_SKkDAAAAYAAJ/page/n223/mode/2up?q=Eligius, s. 206 na portálu katedrály v Amiensu

Skala/Skála rod tři generací jihočeských malířů 19. století v Písku a v Praze

• Josef Skala (*1802- ) ve výštu ho zmiňuje František Xaver Harlasː Malířství. Praha 1908, s. 77

• Franz Skala , František Jan Skála (*1817 Písek – po ?) žil v Písku. kde byl podle Soukupa činný v letech 1840-1860, podle pobytové přihlášky byl od 2. května 1879 i s rodinou přihlášen v Praze, povinnost přihlášení platila do jednoho roka od příjezdu.

miniaturista, krajinář, malíř vývěsních štítů a reklamních desek, autor opony Právovárečného divadla v Třeboni. Manželka Maria (1822) pocházela rovněž z Písku, kde se narodily obě jejich děti děti Josefina (1846) a Eduard (1857), strýc Eduard Fiala [1]

Dílo

Krajina s hradem Českým Šternberkem Hrací hodiny s vedutou města Písku (kolem 1845), Prácheňské muzeum (Jos. Soukup, Soupis památek Písek, s. 231,

• Ján Skala (činný kolem roku 1850)

Obraz Panny Marie mezi světci, kopie Raffaela, 1853

• Vincenc Skala krajinář

August Sedláčekː Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou, II. Písek 1911, s.