Wikipedista:Zuzana Horká/Pískoviště
Seymour Lubetzky editovat
Seymour Lubetzky (28. dubna 1898 – 5. dubna 2003), byl americký pedagog, spisovatel, knihovník a katalogizační teoretik. Ve Spojených státech amerických se významně podílel na rozvoji knihovních systémů [1].
Biografie editovat
Seymour Lubetzky, původním jménem Shmaryahu Lubetzky, se narodil v polské Zelvě nacházející se na území dnešního Běloruska [1]. Vyučoval na základních a středních školách, hovořil plynně 6 jazyky [2]. V roce 1927 kvůli politickým důvodům emigroval do USA. V roce 1932 získal magisterský titul z německé literatury na Kalifornské univerzitě v Berkeley [1], kde poté vystudoval i knihovnickou školu [3].
Stal se katalogizátorem na UCLA, kde působil mezi lety 1936 a 1942. V roce 1942 byl najat Kongresovou knihovnou na pozici konzultanta. Po šesti měsících byl přijat na plný úvazek na pozici vedoucího Oddělení údržby katalogů [3]. Během Mezinárodní konference o principech katalogizace v Paříži roku 1961 představil nový způsob katalogizace, který zpracoval v průběhu let během práce v Oddělení údržby katalogů. Mnoho knihovníků poté tyto standardy převzalo [4].
V letech 1960-1969 byl profesorem na UCLA [3]. V roce 1968 odešel do důchodu, ale stále byl aktivní v katalogizační sféře [2]. V březnu 2003 byl přijat do UCLA Medical Center se zápalem plic a na začátku dubna zemřel na selhání srdce [4].
Návrhy na změnu katalogizačních pravidel editovat
Seymour Lubetzky v roce 1949 sepsal Cataloging Rules and Principles: A Critique of the ALA Rules for Entry and a Proposed Design for the Revision (Pravidla a principy katalogizace: Kritika pravidel ALA pro vstup a navrhovaný návrh revize), ve kterých popsal nedostatky ve stávajících pravidlech pro vstup, dále vysvětlil potřebu vytvoření souboru principů pro postavení vylepšených kódů [5].
První návrh zprávy týkající se analýzy pravidel ALA (Americká knihovnická asociace) Seymoura Lubetzkyho byl vydán v květnu 1952. Byl prostudován zaměstnanci Kongresové knihovny, členy Rady pro výzkum a vývoj a knihovnickými konzultanty a katalogizátory. Připomínky k prvnímu návrhu byly zpracovány do návrhu druhého, který vyšel v roce 1953. Třetí návrh byl zveřejněn pro odbornou veřejnost v USA a zahraničí.
První pravidlo „Obecné dílo“: „Uveďte dílo pod jménem jeho autora, ať už osobního nebo firemního“
- Problém: Toto pravidlo vylučuje díla neznámých autorů a kolektivně psaná díla.
Druhé pravidlo „Individuální autor, díla jednoho autora“: „Uveďte dílo pod jménem jeho autora, je-li známo, bez ohledu na to, zda se jeho jméno v publikaci objevuje či nikoli“
- Problém: Toto pravidlo neříká, pod jakým jménem má být autor zapsán, pokud používá více jmen, jako například pseudonymy.
Třetí pravidlo „Společní autoři“: „Uveďte dílo pod jménem autora uvedeného na titulní straně“ a „Uveďte dílo pod jménem autora, který je hlavním odpovědným autorem za dílo“
- Problém: V případě děl připravených ve spolupráci více autorů není jednoznačně dané, který spolupracovník bude uveden jako autor.
Původní pravidlo institucí jako autorů: „Uveďte akademie, sdružení, ústavy, univerzity, společnosti, knihovny, galerie, muzea a církve, které mají individuální názvy, podle jejich firemního jména" - Výjimky:
- „Uveďte královské akademie v Berlíně, Gottingenu, Lipsku, Lisabonu, … a Institut v Paříži pod těmito městy“
- „Uveďte londýnské cechy pod názvem živnosti“
- „Uveďte orgány, jejichž zákonné jméno začíná slovy jako Představenstvo, Korporace, Správci“
- „Uveďte rytířské řády pod významným slovem anglického titulu“
- „Uveďte americké historické a zemědělské společnosti pod názvem státu“ [6]
Lubetzky a návrhy změn v katalogizačních pravidlech.
Zavrhoval používání Anglo-amerického katalogizačního kodexu. Pravidla do něj byla totiž přidávána na základě jednotlivých případů formou Ad hoc a tím vznikalo mnoho nesrovnalostí a nadbytečností [4].
Navrhoval zavedení jednodušších katalogizačních pravidel, která budou založena na základních principech [6]. Tato soudržná pravidla a principy katalogizace by se vztahovaly na všechny typy institucí namísto specifických pravidel pro určité instituce. Záměrem bylo zjednodušit katalogizaci a následné vyhledávání. Změny vstoupily celosvětově v platnost v 60. letech 20. století [4].
Ocenění editovat
Seymour Lubetzky získal v roce 2002 čestné členství Americké knihovnické asociace (ALA) - Čestné členství může být uděleno žijícímu občanovi kterékoli země, který mimořádně prospěl knihovnickému či jinému blízkému oboru a má zásadní dopad na rozvoj oboru knihovních služeb [7].
Reference editovat
- ↑ a b c SEYMOUR LUBETZKY, 104. Chicago Tribune [online]. 2003-04-14 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online.
- ↑ a b CARPENTER, Michael. Seymour Lubetzky as a Teacher of Cataloging. Cataloging & Classification Quarterly. 1998-05-11, roč. 25, čís. 2-3, s. 181–190. Dostupné online [cit. 2024-01-22]. ISSN 0163-9374. DOI 10.1300/J104v25n02_14. (anglicky)
- ↑ a b c HIATT, Robert M. Online Newsletter of the Cataloging Directorate Library of Congress [online]. ISSN 1066-8829. 2003 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d THURBER, Jon. S. Lubetzky, 104; Set Rules for Descriptive Library Cataloging [online]. Los Angeles Times, 2023 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online.
- ↑ KNOWLTON, Steven A. Criticism of Cataloging Code Reform, as Seen in the Pages of Library Resources and Technical Services (1957–66) [online]. 2009 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online.
- ↑ a b LUBETZKY, Seymour. Cataloging rules and principles: a critique of the A.L.A. rules for entry and a proposed design for their revision. Washington: Processing Dept., Library of Congress, 1953. 65 s.
- ↑ American Library Association. Honorary Membership | Awards & Grants. www.ala.org [online]. [cit. 2024-01-24]. Dostupné online.