Wikipedista:Zuzana.Janků/Pískoviště

Soukromí

Soukromí je osobní oblast jednotlivce nebo skupiny (například rodiny). V češtině zahrnuje potřebu a právo chránit informace o své osobě, jakož i vlastní tělo a čas, vlastní prožitky a území před zveřejňováním a především před zneužíváním.

Jde o jedno ze základních, neporušitelných a nezcizitelných lidských práv a svobod a jako takovému mu náleží patřičná ochrana.

Ochrana soukromí

Ochrana soukromí a jeho respektování vychází z uznání, že každý člověk má přirozenou důstojnost a každému náleží rovná práva. Uznání těchto práv tvoří základ svobody, spravedlnosti a míru ve světě. Ve Všeobecné deklaraci lidských práv v článku 12 se píše, že nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, rodiny nebo korespondence. Každý má nárok na zákonnou ochranu proti takovýmto zásahům.

Úprava soukromí v české legislativě

V České republice zaručuje ochranu soukromí Listina základních práv a svobod, která je součástí Ústavy České republiky.

Sankce za narušování soukromí ukládá trestní zákoník 40/2009 Sb. a to v druhé hlavě, která se zabývá trestnými činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství.

Dále je ochrana soukromí ukotvena v občanském zákoníku 89/2012 Sb. části první, kde v hlavě první nalezneme obecná ustanovení upravující soukromé právo a jeho ochranu. Hlava druhá pojednává o fyzických osobách a tudíž i o osobnosti člověka.