Wikipedie

Wikipedista:Zolwikcz/Pískoviště3

< Wikipedista:Zolwikcz

Seznam pohřbených editovat

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
Před vybudováním nové hrobky
1. Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory
 
 1575 Vídeň Jan Šembera z Boskovic[pozn. 1]
kolem 1543 – 30. 4. 1597		 1592:
Karel I. z Liechtensteinu (č. 2)		 Pohřbena v kostele Narození Panny Marie v Opavě, v roce 1641 její tělo převezeno do Vranova.[1] 1. kněžna z Liechtensteinu (1608–1625), vévodkyně opavská (1613–1625) a krnovská (1622–1625).

Porodila 7 dětí,[1] mezi nimi:

  • 1. Anna Marie Františka, provd. z Dietrichsteinu (1597–1640; pohřbena v Dietrichsteinské hrobce v Mikulově)
  • 2. Františka Barbora, provd. Tilly (1604–1655)
  • 3. Jindřich († mladý po roce 1612)
  • 4. Karel Eusebius (1611–1684)
6. 6. 1625 Plumlov Anna Krajířová z Krajku
2. Karel I. z Liechtensteinu
 
 30. 7. 1569 Hartman II. z Liechtensteinu
6. 5. 1544 – 5. 10. 1585 Lednice		 1592:
Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory (č. 1)		 Pohřben v cínové rakvi s nápisem.[1] 1. kníže z Liechtensteinu (20. 12. 1608), vladař domu liechtensteinského,[pozn. 2] vévoda opavský (28. 12. 1613) a krnovský (5. 3. 1622), tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna, místodržící Českého království. Konvertoval ke katolictví (1599).
12. 2. 1627 Praha Anna Marie z Ortenburgu
1547 – 16. 12. 1601
3. Kateřina Šemberová z Boskovic a Černé Hory Jan Šembera z Boskovic
kolem 1543 – 30. 4. 1597		 1597:
Maxmilián z Liechtensteinu (č. 4)		 Zdědila Nový hrad, Pozořice a Bučovice.[2] Spoluzakladatelka kostela. Bezdětná.
24. 1. 1637 Bučovice Anna Krajířová z Krajku
4. Maxmilián z Liechtensteinu
 
 1578 Hartman II. z Liechtensteinu
6. 5. 1544 – 5. 10. 1585 Lednice		 1597:
Kateřina Šemberová z Boskovic a Černé Hory (č. 3)		 Pohřben v paulánském rouchu.[3] Kníže z Liechtensteinu (1623). Polní maršál. Nechal přestavět kostel a při něm založil klášter paulánů.
23. 4. 1643 Györ Anna Marie z Ortenburgu
1547 – 16. 12. 1601
5. František Dominik z Liechtensteinu 1. 11. 1652 Valtice Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
Pochován v malé cínové rakvi se svým dvojčetem Karlem Josefem.[4]
6. 11. 1652 Valtice Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
6. Karel Josef z Liechtensteinu 1. 11. 1652 Valtice Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
Pochován v malé cínové rakvi se svým dvojčetem Františkem Dominikem.[4]
8. 11. 1652 Valtice Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
7. Marie Anna z Liechtensteinu 23. 5. 1648 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
Zemřela na neštovice.[4]
14. 3. 1654 Vídeň Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
8. František Eusebius Václav z Liechtensteinu 30. 5. 1654 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
Pohřben v cínové rakvi.[4]
25. 6. 1655 Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
9. Cecílie z Liechtensteinu 6. 8. 1655 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
24. 11. 1655 Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
10. Johana Beatrix z Dietrichsteinu asi 1625 Maxmilián z Dietrichsteinu
27. 6. 1596 Mikulov – 6. 11. 1655 Mikulov		 4. 8. 1644:
Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)		 2. kněžna z Liechtensteinu (1644–1676).

Narodilo se jí devět dětí:

  • 1. Eleonora Marie, provd. z Eggenbergu (1647–1704)
  • 2. Marie Anna (1648–1654; č. 7)
  • 3. Marie Tereza, provd. Leslieová, poté z Wagensörg-Sonnegu (1649–1716)
  • 4. Johana Beatrix, provd. z Liechtensteinu (1650–1672)
  • 5. František Dominik (*/† 1652; č. 5)
  • 6. Karel Josef (*/† 1652; č. 6)
  • 7. František Eusebius (1654–1655; č. 8)
  • 8. Cecílie (*/† 1655)
  • 9. Jan Adam I. Ondřej (1662–1712; č. 12)
26. 3. 1676 Anna Maria z Liechtensteinu
7. 12. 1597 – 26. 4. 1640
11. Karel Eusebius z Liechtensteinu
 
 12. 9. 1611 Karel I. z Liechtensteinu (č. 2) 4. 8. 1644:
Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)		 Ostatky převezeny na Vranov v roce 1699.[5] 2. kníže z Liechtensteinu (1627–1684), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, pán na Valticích, v Paumgartenu, Lednici, Plumlově, Prostějově, Úsově, Černé Hoře ad.
5. 4. 1684 Kostelec nad Černými lesy Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory (č. 1)
12. František Antonín z Liechtensteinu 1. 9. 1689 Jan Adam I. z Liechtensteinu (č. 13)
Onemocněl v Bučovicích, zemřel v hostinci cestou do Vídně.[6]
19. 3. 1711 Volkersdorf Erdmunda Tereza z Dietrichsteinu (č. 18)
13. Jan Adam I. z Liechtensteinu
 
 30. 11. 1656 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11) 16. 2. 1681 Vídeň:
Erdmunda Tereza z Dietrichsteinu (č. 18)		 3. kníže z Liechtensteinu (1684–1712), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, skutečný tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna. Koupil Šternberk, Karlsberg a Hodonín, dále Čechy (1707) a Červený Hrádek. Koupil také říšské panství Schellenberg (1699) a Vaduz (1712). Založil obrazárnu ve Vídni. Nechal postavil Liechteinsteinský palác ve Vídni-Rossau.
16. 6. 1712 Vídeň Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
14. Antonín Florián z Liechtensteinu   28. 5.1656 zámek Wilfersdorf Hartman III. z Liechtensteinu
9. 2. 1613 Vídeň – 11. 2. 1686 Wilfersdorf		 15. 10. 1679 Graupen:
Eleonora Barbora z Thun-Hohensteinu
4. 5. 1661 – 10. 2. 1723 Vídeň		 5. kníže z Liechtensteinu (1718–1721), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř Řádu zlatého rouna, španělský grand I. třídy, skutečný tajný rada, nejvyšší císařský hofmistr (1711–1721). V roce 1711 zdědil Moravský Krumlov po strýci Maxmiliánovi a v roce 1712 většinu statků po knížeti Janu Adamovi z Karlovy linie. V roce 1681 koupil panství Rumburk, ale se strýcem Josefem Václavem ho směnil za panství Schellenberg a Vaduz, která byla v roce 1712 prohlášena za říšské knížectví.

Manželka byla pohřbena v paulánském kostele ve Wiedenu (od roku 1850 součást Vídně).

Narodily se mu následující děti:

11. 10. 1721 Vídeň Zdeňka Alžběta ze Salm-Reifferscheidtu
6. 9. 1623 – 23. 9. 1688 Vídeň
15. Jan Antonín z Liechtensteinu (Gundakarova linie) 1699 Filip Erasmus z Liechtensteinu
1664 – 1704 Castelnuovo (padl)
Pohřben v Miláně, zde uloženo 30. 6. 1725 pouze jeho srdce.[7] Rytíř Maltézského řádu.[7]
24. 3. 1724 Milán Kristýna Terezie z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu
1665–1730
16. Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu
 
 21. 9. 1693 Vídeň František Albrecht z Oettingen-Spielbergu
10. 11. 1663 Oettingen – 3. 2. 1737 Oettingen		 3. 8. 1716 Vídeň:
Josef I. Jan Adam z Liechtensteinu (č. 17)		 Pochována v dřevěné rakvi. Její srdce bylo uloženo zvlášť ve stříbrné nádobě s nápisem.[8] 5. kněžna z Liechtensteinu (1721–1729). Zemřela ve věku 35 let na neštovice.[8] Narodily se jí následující děti:
15. 4. 1729 Hlohov Johana Markéta ze Schwendi 27. 6. 1672 – 25. 4. 1727 Oettingen
17. Josef I. Jan Adam z Liechtensteinu
 
 25.[zdroj?] nebo 27. 5.[9] 1690 Vídeň Antonín Florián z Liechtensteinu (č. 14) I. 1. 12. 1712 Gabriela z Liechtensteinu (Karlova linie)
12. 7. 1692 Vídeň – 7. 11. 1713 Brno		 6. kníže z Liechtensteinu (1721–1732), vladař domu liechtensteinského, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu, rytíř Řádu zlatého rouna (1721), španělský grand I. třídy, skutečný komorní a tajný rada.[9] V roce 1723 panství Schellenberg a Vaduz povýšena na říšské knížectví s názvem Liechtenstein, s ním byl spojen i hlas v říšském knížecím kolegiu. Zemřel na mrtvici.[10]

Jeho první manželka zdědila Úsov, Šternberk a Karlsberk. Druhá manželka zemřela tři týdny po svatbě. V prvním manželství se narodil syn:

  • 1. Karel Antonín (1713–1715)

Druhé a čtvrté manželství bylo bezdětné.

Čtvrtá manželka byla pohřbena v kostele Navštívení Panny Marie ve (Vídni-)Mariabrunnu.

II. 3. 2. 1716 Hofburg: Marie Anna z Thun-Hohensteinu
27. 9. 1698 – 23. 2. 1716 Vídeň
17. 12 1732 Valtice Eleonora Barbora z Thun-Hohensteinu
4. 5. 1661 – 10. 2. 1723 Vídeň		 III. 3. 8. 1716 Vídeň:
Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu (č. 16)
IV. 22. 8. 1729: Marie Anna Kottulinská[pozn. 3]
12. 5. 1707 – 6. 2. 1788
18. Erdmunda Tereza z Dietrichsteinu 17. 4. 1662
–		 16. 2. 1681 Vídeň:
Jan Adam I. z Liechtensteinu (č. 		 3. kněžna z Liechtensteinu (1684–1712).
15. 3. 1737 Vídeň
–
19. Jan Nepomuk Karel z Liechtensteinu 6. 7. 1724
–
22. 12. 1748 Vyškov
–
20. Emanuel z Liechtensteinu 3. 2. 1700 Vídeň
–
15. 1. 1771 Vídeň
–
21. Josef Václav I. Vavřinec z Liechtensteinu 9. 8. 1696 Praha
–
10. 2. 1772 Vídeň
–
22. František Josef I. z Liechtensteinu 19. 11. 1726 Milán
–
18. 8. 1781 Mety
–
23. Filip Josef z Liechtensteinu 2. 7. 1762
–
18. 5. 1802
–
24. Alois I. Josef z Liechtensteinu 14. 5. 1759 Vídeň
–
24. 3. 1805 Vídeň
–
25. Marie Klotilda z Liechtensteinu 19. 8. 1804
–
27. 1. 1807
–
26. Marie Leopoldina z Liechtensteinu 11. 9. 1793
–
28. 7. 1808
–
Po vybudování nové hrobky
27. Vincenc Esterházy de Galantha 25. 10. 1787 Prešpurk
–
19. 10. 1835 Lednice
–
28. Jan I. z Liechtensteinu Wien 27. 6. 1760 Vídeň
–
20. 4. 1836 Vídeň
–
29. Josefína z Fürstenberg-Weitry 21. 6. 1776 Vídeň
–
23. 2. 1848 Vídeň
–
30. Rudolf z Liechtensteinu 5. 10. 1816
–
19. 6. 1848
–
31. Josefína Marie Juliána z Liechtensteinu 22. 4. 1844
–
10. 10. 1854
–
32. Marie Josefa Coelestina Melanie z Liechtensteinu 25. 2. 1844
–
8. 1. 1858 Krakov
–
33. Františka z Liechtensteinu 30. 12. 1841
–
13. 5. 1858
–
34. Alois II. Josef z Liechtensteinu 26. 5. 1796 Vídeň
–
12. 11. 1858 Lednice
–
35. Eduard František z Liechtensteinu 22. 2. 1809 Vídeň
–
27. 6. 1864 Karlovy Vary
–
36. bezejmená princezna z Liechtensteinu 25. 1. 1868
–
25. 1. 1868
–
37. Marie Žofie z Liechtensteinu 5. 9. 1798
–
27. 6. 1869 Vídeň
–
38. Honoria Choloniewska 1. 8. 1813 Ochlopo
–
1. 9. 1869 Brno
–
39. Františka Kinská z Vchynic a Tetova 8. 8. 1813 Vídeň
–
5. 2. 1881 Vídeň
–
40. bezejmenný princ z Liechtensteinu 16. 8. 1881 Hohenegg
–
16. 8. 1881 Hohenegg
–
41. August Ludvík z Liechtensteinu 22. 4. 1810
–
27. 5. 1884 Vídeň
–
42. Maria Jan Alois z Liechtensteinu 25. 6. 1840 Lvov
–
29. 3. 1885 Güns
–
43. Bedřich z Liechtensteinu 21. 9. 1807 Vídeň
–
1. 5. 1885 Vídeň
–
44. bezejmenná princezna z Liechtensteinu 16. 11. 1885 Vídeň
–
16. 11. 1885 Vídeň
–
45. František de Paula Jáchym z Liechtensteinu 25. 2. 1802 Vídeň
–
31. 3. 1887 Vídeň
–


Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Ultimus familiae.
  2. ↑ Latinsky Sacri Romani Imperii Princeps et Gubernator Domus de Liechtenstein.
  3. ↑ Podruhé se provdala za Ludvíka Ferdinanda ze Schulenburg-Oyenhausenu (1701–1754).[10]

Reference editovat

  1. ↑ a b c WEINLICH, Antonín. Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově. 2. vyd. Brno: [s.n.], 1890. 55 s. Dostupné online. S. 23. Dále jen Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově. 
  2. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 25
  3. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 26
  4. ↑ a b c d Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 29
  5. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 28
  6. ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 33
  7. ↑ a b Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 42
  8. ↑ a b Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 37
  9. ↑ a b Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 35
  10. ↑ a b Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 36

Literatura editovat

Externí odkazy editovat

  • []


Seznam pohřbených editovat

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1.
–

–
1.
–

–

L 1887 https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/4561?image=216000010-000253-003369-000000-002090-000000-00-B01489-00970.jp2 L 1724/1897 https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/4561?image=216000010-000253-003369-000000-002090-000000-00-B01489-01060.jp2

Trauttmansdorff Friedrich 1905 https://www.portafontium.eu/iipimage/30062406/horsovsky-tyn-58_2060-z?x=501&y=207&w=351&h=215

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Zolwikcz/Pískoviště3&oldid=23931577“