Wikipedista:W.Rebel/Flexibilní výhybka (modelářství)

Kopie

Flexibilní výhybka (modelářství)

• (teď | předchozí) 8. 9. 2011, 11:35 MiroslavJosef (diskuse | příspěvky) m (2 972 bajtů) (UU - speciální problematika, neencyklopedický styl, vůbec žádné zdroje) (zrušit editaci)
• (teď | předchozí) 8. 9. 2011, 11:32 Linn (diskuse | příspěvky) (2 930 bajtů) (upravit, neencyklopedické; na copyvio to nevypadá, zatím jsem nic nedohledala) (zrušit editaci)
• (teď | předchozí) 8. 9. 2011, 11:26 193.85.226.212 (diskuse) (2 924 bajtů) (Nová stránka: Železniční modeláři podobně jako stavitelé skutečné železnice mohou mít v některých případech potřebu tvarově upravit standardní výhybky. Důvodem bývá nejčast...)

Železniční modeláři podobně jako stavitelé skutečné železnice mohou mít v některých případech potřebu tvarově upravit standardní výhybky. Důvodem bývá nejčastěji nedostatek prostoru nebo směrové poměry ve zhlaví stanice. K tomu může být výhodné upravit obyčejnou výhybku (která má jednu větev přímou a jednu obloukovou) na výhybku obloukovou. Tomuto procesu se říká transformace výhybky. Jednoduše řečeno se jedná o ohnutí výhybky. Ohnutím přímé větve výhybky směrem od odbočky vznikne obloková výhybka oboustranná, ohnutím přímé směrem k odbočné větvi vznikne oblouková výhybka jednostranná.

Jak to prakticky provést? Pokud máme vyšší nároky na přesné vytýčení zhlaví, je potřeba transformaci výhybky provést početně. Například podle literatury používané na ČVUT v předmětu železniční stavby nebo ve vhodném kreslícím programu na počítači. V modelářské praxi je však řada případů, kdy plně postačí výhybku prostě ohnout (nejlépe podle šablony s potřebným poloměrem) a zafixovat ji k podkladu. Je však vždy potřeba vědět, jaký je poloměr v té druhé větvi, která se ohýbá současně. Pokud ohýbáme podle šablony s minimálním dovoleným poloměrem na vnitřní straně (budoucí) jednostranné obloukové výhybky, je zřejmé, že poloměr vnější větve bude větší.

Je potřeba si uvědomit, že ohýbáním (transformací) výhybky se spolu s poloměry obou větví mění i potřebné délky všech kolejnic na výhybce, včetně jazyků. Proto jsou flexibilní výhybky dodávány prakticky asi vždy ve formě stavebnice, kde jsou kolejnice jen předpřipraveny (s potřebnými tvarovými výbrusy) a je nutné je jen zkrátit na potřebné délky. Flexibilitu výhybky pak zajišťuje pražcové pole, které je sice kompaktní, ale spojky mezi pražci, které určují na obou stranách délku výhybky, jsou zvlněné a tím mohou snadno měnit svou délku.

Musíme si také uvědomit, že ohýbáním přímé se mění i poloměr odbočné větve. Ohýbáme-li přímou směrem k odbočné větvi, poloměr odbočné větve se zmenšuje. A samozřejmě i naopak. To je důležité vědět, protože požadovaný minimální poloměr oblouků je vždycky omezen. Na modelové železnici většinou ne kvůli rychlosti, ale kvůli průjezdnosti vozidel. To se týká nejvíce dlouhých parních lokomotiv, obecně pak všech vozidel s dvojkolími uloženými v rámu. Z toho plyne, že ohnutí (transformace) obyčejné výhybky je dost omezeno, případně, že ohýbat výhybky je vhodnější u štíhlých a tedy značně delších výhybek (tak jako na skutečné železnici). Tím se ovšem opět dostáváme k problematice úspory místa. Ne vždy je totiž fexibilní resp. oblouková výhybka řešením problému nedostatku místa.

Diskuse:Flexibilní výhybka (modelářství)

• (teď | předchozí) 8. 9. 2011, 12:01 193.85.226.212 (diskuse) (1 339 bajtů) (Nová stránka: Rád bych doložil zdroje ale nevím, jak bych to měl prakticky v tomto případě udělat. Pokud jde o všeobecnou teorii, tak ta se probírá např. v předmětu Železniční s...)

Rád bych doložil zdroje ale nevím, jak bych to měl prakticky v tomto případě udělat.

Pokud jde o všeobecnou teorii, tak ta se probírá např. v předmětu Železniční stavby a a je dostupná v příslušných skriptech a učebních textech Fakulty Stavební ČVUT. To jsem uvedl přímo v článku. Ale to je pro většinu modelářů v tomto případě, myslím, poměrně málo zajímavé.

Dále je mým zdrojem asi tak 30 let praxe v železničním modelářství a o tu se můj článek především opírá. A protože se v článku jedná o ryze praktickou modelářskou záležitost, tak po pravdě řečeno, nevím, které jiné zdroje bych měl uvést.

Modelářské normy (NEM, nebo MNRA) nám v tom asi moc nepomůžou, bible českých železničních modelářů (Kotnauer Maruna, Železniční modelářství, II. vydání 1966) nám v tom taky nepomůže, protože pojem felxibliní výhybka (dokonce ani flexibilní kolejivo) nezná. Ono to v té době zřejmě ještě neexistovalo nikde na světě. A v současné době vydávaný magazín MMŽ po té, co se stal reklamní polochou výrobců a prodejců a povídáním o všem možném, jen ne o modelařině, nekupuji.

Takže pokud se vám můj článek nelíbí, tak ho zase klidně smažte.

Aleš Trdý vedoucí KŽM ales.trdy zavináč volny.cz