Zahrada Starobrněnského kláštera (fotografie z roku 2008)

Seznam klášterů v Brně tvoří výčet církevních staveb klášterního charakteru na dnešním území největšího moravského města. Seznam je rozdělen do tří částí. V té první se nacházejí stavby existující, kde jsou zahrnuty jak kláštery, které fungují dodnes, tak objekty, které již náboženským funkcím neslouží, ale v minulosti sloužily jako konventy. Druhá sekce obsahuje zcela zaniklé kláštery, ze kterých se do dnešních dob nezachovalo nic, případně zůstaly pouze archeologické stopy. Poslední část seznamu popisuje dvory a rezidence, které nemají klasický klášterní charakter, ale byly v majetku církevních řádů, jež je využívaly.

V rámci těchto kapitol jsou kláštery řazeny abecedně podle běžně používaných a rozšířených názvů církevních řádů (tedy místo označení s oficiálním názvem, např. „klášter řádu bratří kazatelů“, je použito označení „klášter dominikánů“), který v té určité stavbě jako první působil. Dále je u každé stavby zmíněno umístění se zeměpisnými souřadnicemi, obrázek (pokud je dostupný), oficiální název prvního působícího řádu a stručný historický popis kláštera.

Výčet celkem 36 staveb není úplný a vychází z knihy Encyklopedie moravských a slezských klášterů (ISBN 80-7277-026-8, Libri, 2005). Hlavní autor této publikace, Dušan Foltýn, v předmluvě uvádí, že v případě klášterů založených do poloviny 19. století se jedná o kompletní seznam. Od poloviny 19. století ale vzhledem k velkému rozšíření nejrůznějších menších řádů a kongregací vzniklo velké množství nových objektů klášterního charakteru. Proto bylo u takových staveb přistoupeno k výběru nejdůležitějších klášterů s ohledem na historický význam či architekturu.[1]

Existující kláštery editovat

Název Obrázek Umístění Poznámky
Městská část Praha 9
sv. Václav   Brno-střed
(Kamenná ul.)
49°11′7″ s. š., 16°35′26″ v. d.
Kostel sv. Václava na Proseku je trojlodní románská bazilika, podle pověsti založena Boleslavem I. v roce 970. Objekt pravděpodobně pochazí z 2. poloviny 11. století. Přestavěn byl kolem roku 1200, další gotická úprava proběhla po roce 1470, konečné úpravy byly provedeny během 18. a 19. století. Románská bazilika spolu se zvonicí a hřbitovem tvoří hodnotný soubor architektonických a umělecko historických kvalit.[2]
Krista Krále   Brno-střed
(Moravské nám.)
49°11′53″ s. š., 16°36′30″ v. d.
Klášter augustiniánů při kostelu Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola na Moravském náměstí byl vybudován ve 14. století na popud Jana Jindřicha. V následujícím století byl dále rozšiřován, koncem 15. století byl začleněn do vnitřního města pomocí městských hradeb. V 18. století byl klášter barokně přestavěn. Podle výnosu Josefa II. z roku 1783 se augustiniáni přestěhovali do prostor Starobrněnského kláštera a budovy bývalého augustiniánského kláštera připadly stavům.[3] Dnes je augustiniánský klášter znám jako Místodržitelský palác a slouží potřebám Moravské galerie.
boromejek, klášterklášter boromejek   Brno-Líšeň
(Šimáčkova ul.)
49°12′26″ s. š., 16°41′41″ v. d.
Hrabě Egbert Belcredi založil v roce 1862 v Líšni nedaleko svého zámku řeholní dům sester boromejek. Původně se jednalo o prosté selské stavení, které bylo v roce 1890 přestavěno na školu. Roku 1863 nechal hrabě Belcredi ve dvoře stavení vystavět novou dvoupatrovou budovu pro sestry. Ty zde bydlely a měly zde i kapli svatého Josefa, pěstouna Páně. Boromejky zde od začátku provozovaly sirotčinec, opatrovnu, pracovnu šití a především soukromou klášterní školu. Ta byla změněna na veřejnou v roce 1908. Za druhé světové války byla škola uzavřena, poté se ale výuka znovu rozběhla. Boromejky zde působily do roku 1949, za socialismu areál rovněž sloužil mládeži. Nyní se zde nachází mateřská škola, střední zdravotnická škola, byty a komerční prostory.[4]


Reference editovat

  1. FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. 7.  [Dále jen Foltýn.]
  2. Foltýn, s. 222–225.
  3. KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 290–291.  [Dále jen Kuča.]
  4. Foltýn, s. 200.

{Commonscat|Churches in Prague|Kostely v Praze}}

[Kategorie:Kostely v Praze 9]]