Wikipedista:Tylucky/Pískoviště
Čistá nula editovat
Čistá nula (též. uhlíková neutralita, čisté nulové emise) představuje koncept, jehož cílem je dosáhnout rovnováhy mezi čistě lidskými emisemi skleníkových plynů vypouštěnými do atmosféry a opatřeními, která tyto emise minimalizují nebo kompenzují[1].[2] Může docházet například k pohlcování uhlíku z atmosféry do tzv. propadlišť (uložišť uhlíku). Potřeba dosáhnout uhlíkové neutrality vyplývá z potřeby snížení dopadů globálního oteplování.
Definici "čisté nuly" (anglicky "net zero") lze specifikovat pro různé druhy skleníkových plynů, ale nejčastěji se odkazuje na oxid uhličitý, který je hlavním přispěvatelem k antropogenním klimatickým změnám. Pro dosažení čisté nuly mohou být využívány strategie, jako jsou snižování emisí, kompenzace emisí prostřednictvím ukládání uhlíku nebo investice do projektů na odstranění skleníkových plynů z atmosféry.[3] S tímto tématem se často skloňuje slovo "sinky". Jedná se o přírodní nebo technologické procesy, které odebírají nebo absorbují určité množství skleníkových plynů z atmosféry. Tyto plyny se poté ukládají do pevné pevné formy (např. CCS) nebo do jiných geologických nebo biologických systémů (např. les - ukládá oxid uhličitý ve formě biomasy, oceán - ukládá oxid uhličitý ve formě uhličitanu, půda - ukládání organické hmoty).[4][1]
Důležité je, že koncept čisté nuly neznamená úplné odstranění všech emisí, ale spíše vyvážení vypouštěných emisí prostřednictvím opatření, která nějakým způsobem odstraňují nebo kompenzují ekvivalentní množství skleníkových plynů. Pokud množství antropogenně vypuštěného CO2 bude nulové, jeho celková koncentrace bude klesat. To přispěje k zastavení globálního oteplování. U dalších skleníkových plynů lze dosáhnout stabilizace koncentrace, pokud dojde k výraznému poklesu jejich emisí.
Koncept čistých nulových emisí uhlíku vychází z fyzikálních věd o klimatu. Realizován je však prostřednictvím sociálních, politických a ekonomických systémů. Pro dosažení úspěšného rámce pro opatření v oblasti klimatu identifikujeme sedm atributů čisté nuly. Těchto sedm atributů zdůrazňuje naléhavost snížení emisí, které musí být provedeno na počátku a musí pokrývat všechny zdroje emisí. Atributy také zdůrazňují potřebu sociální a enviromentální integrity. Odstraňování oxidu uhličitého by mělo být využíváno obezřetně a využívání uhlíkových koncepcí by mělo být regulováno. Čistá nula musí být v souladu s širšími cíli udržitelného rozvoje – spravedlivý přechod na čistou nulu, sociálně-ekologickou udržitelnost a snahu o široké ekonomické příležitosti.[5]
Atributy důvěryhodné čisté nuly editovat
Sedm atributů, které musí mít úspěšný rámec čisté nuly lze rozdělit do tří základních skupin - naléhavost nuly (1. předem nastavené snížení emisí, 2. komplexní přístup ke snížení emisí), celistvost neutrality (3. obezřetné používání odstraňování oxidu uhličitého, 4. účinná regulace kompenzací uhlíkových emisí) a soulad s udržitelným rozvojem a cíli rozvoje (5. spravedlivý přechod na čistou nulu, 6. sociálně-ekologická udržitelnost, 7. nové ekonomické příležitosti).
1) Předem nastavené snížení emisí editovat
Globální změna teploty je dána kumulativními emisemi, tedy souhrnem všech emisí v průběhu času, nikoliv izolovanými emisemi v určitém časovém okamžiku. Záleží tedy na tom, jak rychle se emise sníží. Pro podporu včasného snižování emisí doporučují odborníci kombinovat dlouhodobé závazky čisté nuly, které určují směr, jimž se bude snižování ubírat, s krátkodobými průběžnými cíli, které definují způsoby snižování emisí v časových horizontech relevantních pro rozhodování. Tyto dva soubory cílů se vzájemně doplňují a zmírňují známé riziko časové nekonzistence dlouhodobých politických závazků. Jak na úrovni podniků, tak na úrovni zemí by měly být zakotveny v pevných a vymahatelných právních rámcích.
2) Komplexní přístup ke snižování emisí editovat
Důležitým aspektem čisté nuly je komplexní snížení emisí, které s sebou nese. V rámci dílčích emisních cílů bylo možné zahrnout obtížné zdroje emisí pod zbytkové emise, které by zůstaly. Čistá nula tuto možnost odstraňuje. Znamená to tedy řešení všech emisí, rozšíření pozornosti na „obtížně léčitelné“ sektory, jako je těžký průmysl, budovy, potravinářství, zemědělství, letectví a těžba. Ve většině těchto odvětví existují řešení s nulovými emisemi uhlíku, ale jsou stále nákladná a zatím ne tak zavedená jako stávající technologie a infrastruktura. Řešení všech emisí vyžaduje stejně komplexní přístup k zapojení zúčastněných stran. Pro úspěšné zavedení čisté nuly bude nezbytná široká společenská podpora.
3) Obezřetné používání odstraňování oxidu uhličitého editovat
Čisté nuly lze v zásadě dosáhnout různými úrovněmi zbytkových emisí a různými formami kompenzačního odstraňování. Ve skutečnosti existuje silný argument pro čistou nulovou bilanci uhlíku, která kombinuje velmi nízkou úroveň zbytkových emisí s nízkou úrovní několikadenního odstraňování. Odstraňování oxidu uhličitého bude pravděpodobně omezeno nákladovými hledisky a geopolitickými faktory, jakož i biologickými, geologickými, technologickými a institucionálními omezeními naší schopnosti odstranit uhlík z atmosféry, a trvale a bezpečně jej uložit.
4) Účinná regulace uhlíkových kompenzací editovat
S integrací a vhodnou regulací uhlíkových kompenzací souvisí i potřeba sociální a enviromentální integrity při odstraňování oxidu uhličitého. Samotné rozšíření využívání uhlíkových kompenzací bude muset být doprovázeno radikálním zvýšením jejich kvality a zvýšenou regulační kontrolou.
5) Spravedlivý přechod na čistou nulu editovat
Spravedlnost je základním aspektem opatření v oblasti klimatu. Spravedlnost čistého nulového přechodu je závislá na tom, jak je zátěž spojená s dosažením globálního cíle rozdělena mezi jednotlivé země a v rámci zemí samotných. O potřebě spravedlivého přechodu hovoří i Pařížská dohoda.
Je zapotřebí si ale uvědomit, že některé státy mohou potřebovat dosáhnout čisté nuly rychleji, aby vytvořily prostor pro jiné státy, kterým může dosažení čisté nuly trvat déle. Současně každá země si může vytyčit vlastní cestu k čisté nule, která bude přizpůsobena jejím specifickým národním podmínkám a omezením. Z toho i vyplývá, že bude zapotřebí podporovat rozvojové země v oblasti financí, technologií a budování kapacit, aby dosáhly čisté nuly.
6) Soulad s širšími sociálně-ekologickými cíli editovat
Změna klimatu je jedním z několika naléhavých sociálně-ekologických problémů, z nichž většina spolu souvisí. V některých případech je změna klimatu „multiplikátorem hrozeb“, který zhoršuje negativní dopady jiných stresových faktorů na ekosystémy a na nich závislá společenství. V jiných případech mají změna klimatu a další environmentální stresory stejné příčiny. Plány uhlíkové neutrality by měly být široce zaměřeny a zohledňovat celou škálu ekosystémových služeb. Zároveň musí být začleněny do širších strategií sociálně-ekologické udržitelnosti. Důvěryhodné iniciativy by měly brát v úvahu sociální a environmentální důsledky svých opatření, jako je například ochrana biodiverzity, zajištění sociální spravedlnosti a minimálního dopadu na lokální komunity.
7) Hledání nových ekonomických příležitostí editovat
V dlouhodobějším horizontu mohou inovace s nulovými emisemi uhlíku uvolnit příznivý cyklus investic, obnovy a růstu. Realizace těchto příležitostí je klíčem k úspěšnému přechodu na čisté zdroje. Přechod na čistou nulu vyžaduje rozsáhlé změny ve způsobu řízení ekonomiky a v kvalifikacích a v kapitálových aktivech, které vyžaduje.[5]
Z toho vyplývá, že je možné sladit čistou nulu s cíli udržitelného rozvoje, umožnit různé fáze rozvoje a zajistit prosperitu s nulovými emisemi uhlíku. Při správné interpretaci a správním řízení může být čistá nula účinným referenčním rámcem pro opatření v oblasti klimatu. Pevná omezení na rozsah, načasování a řízení odstraňování oxidu uhličitého i kompenzace uhlíku klade potřeba sociální a enviromentální integrity. Nulové závazky avšak nejsou alternativou k naléhavému a komplexnímu snížení emisí. Čistá nula totiž vyžaduje větší zaměření na odstranění obtížných zdrojů emisí, než tomu bylo doposud. [5]
Další pojetí čisté nuly editovat
Čistá nula je ze své podstaty vědeckým konceptem, jehož podstatou je udržet nárůst průměrné globální teploty v určitých mezích, z fyziky vyplývá, že existuje omezené množství oxidu uhličitého, které se může dostat do atmosféry spolu s dalšími skleníkovými plyny. Překročení tohoto množství musí být vyrovnáváno jeho dalším uvolňováním do propadů. Čistá nula je současně referenčním rámcem, díky jehož představení lze strukturovat a chápat globální opatření proti změně klimatu. Aby se čistá nula stala užitečným referenčním rámcem pro osoby s rozhodovací pravomocí, je třeba globální uhlíkové omezení převést na jednotlivé cesty dekarbonizace pro národní státy, subjekty na nižší než národní úrovni, společnosti a další organizace. V praxi je definování rozsahu, načasování, spravedlnosti a relevance cílů čistého nulového uhlíku na úrovni subjektů ponecháno na jednotlivých emitentech a samoregulovaných dobrovolných kodexech. Dosažení čisté nuly vyžaduje operacionalizaci v různých sociálních, politických a ekonomických odvětvích. Je potřeba se vypořádat s mnoha etickými otázkami, sociálními problémy, politickými zájmy, aspekty spravedlnosti, ekonomickými úvahami a technologickými přechody a s několika politickými, ekonomickými, právními a behaviorálními nástrahami, které by mohly zmařit úspěšnou implementaci.[5]
- ↑ a b IPCC, 2018: Annex I: Glossary [Matthews, J.B.R. (ed.)]. In: Global Warming of 1.5°C. An IPCC Special Report on the impacts of global warming of 1.5°C above pre-industrial levels and related global greenhouse gas emission pathways, in the context of strengthening the global response to the threat of climate change, sustainable development, and efforts to eradicate poverty Cambridge University Press, Cambridge, UK and New York, NY, USA, pp. 541-562, doi:10.1017/9781009157940.008.
- ↑ FAKTA O KLIMATU. Emise skleníkových plynů. Fakta o klimatu [online]. 2024 [cit. 2024-01-26]. Dostupné online.
- ↑ ANON. Uhlíková neutralita. Dosáhneme jí do roku 2050?. www.europarl.europa.eu [online]. Témata - Evropský parlament, 2019-07-10 [cit. 2024-01-26]. Dostupné online.
- ↑ IPCC, 2019: Climate Change and Land: an IPCC special report on climate change, desertification, land degradation, sustainable land management, food security, and greenhouse gas fluxes in terrestrial ecosystems [P.R. Shukla, J. Skea, E. Calvo Buendia, V. Masson-Delmotte, H.-O. Pörtner, D. C. Roberts, P. Zhai, R. Slade, S. Connors, R. van Diemen, M. Ferrat, E. Haughey, S. Luz, S. Neogi, M. Pathak, J. Petzold, J. Portugal Pereira, P. Vyas, E. Huntley, K. Kissick, M. Belkacemi, J. Malley, (eds.)]. In press.
- ↑ a b c d FANKHAUSER, Sam; SMITH, Stephen M.; ALLEN, Myles. The meaning of net zero and how to get it right. Nature Climate Change. 2022-01, roč. 12, čís. 1, s. 15–21. Dostupné online [cit. 2024-01-26]. ISSN 1758-6798. DOI 10.1038/s41558-021-01245-w. (anglicky)