Udělal sem (chci mit o tom přehled) editovat

Články a stránky kerý sem sprasil aspoň tolik aby to stálo za to taj napsat.

Podnebí editovat

Vídeň, Varšava, Moskva, Kyjev, Minsk, Dublin, Kodaň, Londýn, Reykjavík, Christchurch, Benátky, Seattle, Rijeka, Vladivostok, Vratislav (město), Země Františka Josefa, Shetlandy

Ostatní editovat

Vladivostok, Vratislav (město), Buchtičky s krémem, Země Františka Josefa, Šablona:Experimenty2

ŠABLONY editovat

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí další obrázky, zvuky či videa k tématu

Vzkazy spamerum editovat

STOP Přestaňte prosím přidávat do Wikipedie informace propagačního charakteru, na Wikipedii je reklama přísně zakázána. Pokud si budete na Wikipedii dále dělat reklamamu tak vám bude zablokována možnost editace. Děkuji za pochopení.
STOP Toto je poslední varování!

Přestaňte do Wikipedie vkládat obsah propagačního charakteru. Na Wikipedii je reklama přísně zakázána. Pokud nepřestanete takto poškozovat Wikipedii, budete bez dalšího varování zablokováni.

Trochu předělano editovat

STOP Toto je poslední varování!

Přestaňte prosím z vašeho propagačního a pro Wikipedii nepřípustného článku odstraňovat návrh na rychlé smazání, na Wikipedii je reklama přísně zakázána. Pokud nepřestanete takto poškozovat Wikipedii, budete bez dalšího varování zablokováni.

Varování s trojuhelníkem editovat

STOP Prosím, neodstraňujte z článku urgentní šablonu, dokud není patřičně vylepšen. Opětovné odstraňování urgentní šablony je bráno jako vandalismus, za což vám může být v souladu s ochranou projektu odebrána možnost editace. Děkuji za pochopení.
STOP Neodstraňujte prosím obsah ze stránek Wikipedie, je to považováno za vandalismus. Editaci si můžete vyzkoušet na pískovišti. Pokud nepřestanete poškozovat Wikipedii, bude vám zablokována možnost editace. Jestliže jste obsah odstranil(a) z nějakého legitimního důvodu, odůvodněte prosím své počínání ve shrnutí editace, případně i na příslušné diskusní stránce. Děkuji za pochopení.

Varování s úpravou editovat

Pozor! Dobrý den, musím Vás upozornit, že Wikipedie je seriózní internetová encyklopedie. Nepřidávejte prosím do Wikipedie nesmysly, vtipy, pomluvy apod. – takové jednání je považováno za vandalismus. Editaci si můžete vyzkoušet na pískovišti. Pokud nepřestanete poškozovat Wikipedii, bude vám zablokována možnost editace. Děkuji za pochopení.
STOP Toto je poslední varování!

Přestaňte přidávat do Wikipedie nesmysly, vtipy, pomluvy atd., je to považováno za vandalismus. Editaci si můžete vyzkoušet na pískovišti. Pokud nepřestanete poškozovat Wikipedii, budete bez dalšího varování zablokováni.

Неэтично editovat

(неэтичная реплика скрыта)

s editovat

This is uncomplete list of characters in serial or book Maya the Bee.

Characters editovat

Main characters editovat

  • Maya (or Maja) - Bee. The series main protagonist. She loves freedom, living in the meadow by herself unlike other bees who live in the hive.
  • Willy (or Willi) - Drone bee. Lazy, clumsy, and cowardly, sometimes jealous, but generally good-natured - He is not in the original Bonsels story, but he is major character in all serials about Maya the Bee. His relationship to Maya is good, he is her best friend, he love her. He is something dependent on she. And in several episodes of the English adaptation, he is mentioned as her brother.
  • Flip (or Philip) - Grasshopper. A smart friend of Maya and Willi.
  • Alexander - mouse. Intellectual, Maya´s friend, often he upsets Willi. He appears just in second season.

Others editovat

  • Puck - Fly, he often show other insects, how live peoples.
  • Kassandra - Bee, Teacher at the Bee-School on Maya the Bee´s hive.
  • Thekla - spider and very bad fiddler. Unfriendly and she want catch others.
  • Millipede - Unobtrusive, anyone no harm, but to everybody she no much friendly.
  • Max - Earthworm, he very good friend of Maya and often help Maya.
  • Ladybug - Old bug with three cheeky childrens.
  • Hornets - Biggest enemies of all insect on meadow. Catching and kill other insect.
  • Earwig family - They destroyed flowers on meadow and they have very cheeky and churlisch childrens, but they childrens saved buterfly, so they do something good before our departure.
  • Mole cricket - In she´s underground corridors strayed Maya and Willie.
  • Guards of hive - 2 stupid guard, Maya and Willie they tricked, so that Maya can exit the hive.
  • Flower elf - He showed Maya, how live peoples, he is white and he have 2 wings.
  • Hanibal - Weak spider, he eat death insect.
  • Hans - Fly, first insect, who Maya met, after escape from hive. Him killed and eated dragonfly.
  • Dragonfly - She Maya was do angry, because she killed fly Hans. In the end, she was saved by Maya.
  • Fridolin - Termit, father other 50 termits.
  • Vincek - Dad, big and fat bug, hes force and bulk do him problems. On end he discovered, per hes force needed for rescue other bug, who he for it love.

New characters in new series editovat

  • Kurt - Dung beetle. Ben´s father. Most force bug on meadow
  • Beeswax - He is stupid inspector of bee hives. He wanted expel Maya from hive, but queen persuaded, that he Maya allowed be in nearness of hive.
  • Wasps - Three stupid wasps, they want steal bees honey .
  • Walter - He thick, he tkinked, that he very clever, but he showed himself like moron.
  • Beatrix - Most beautiful buterfly on meadow.
  • Ben - Dung beetle, he always carrese his dung from shits. He is very friendly and crazy.
  • Shelby - Snail, he is melancholic.
  • Paul - Commander of formic group. He is happy, when he can help.
  • Queen of hive - In costract that older series, she not so serious.
  • Lara - She is extreme arrogant.

Others editovat

  • Ludivina - Beeswax she was choosen queen, when old queen was lost. She is very stupid, bitchy and unreliable. After old queen´s return ended she´s reign.
  • Edgar - Big drone, he have always bad luck.
  • Slink - Very big slug.
  • Molly - Mole cricket,she always hungry.

Similar articles editovat

Sources editovat

  • Book Dobrodružství včelky Máji (2004), Waldemar Bonsels ISBN 80-00-01263-4
  • Serial Maya the Bee

Links editovat


Krakonoš (vlak) editovat

Krakonoš je pár vlakových spojů provozovaný původně Československými státními drahami, později Českými drahami. Od roku 1949 jezdil jako expres Ex 550 mezi Prahou a Trutnovem. Vlak byl složen v prvních letech provozu vozy M274.0, později od roku 1955 M262.0 a nakonec od roku 1969 M296.1, které byly v 90. letech zrekonstruovány. V roce 2000 byl vlak Krakonoš úplně zrušen, v roce 2002 se však vrátil jako vlak kategorie expres a proto na něj byly nasazeny i lepší vozy, ale jen v první třídě, na zbytek vlaku byly nasazeny klasické rychlíkové vozy B256.[1] Od konce roku 2003 na expresu Krakonoš byly řazeny lepší vozy i ve druhé třídě, Bee (více vozů) a jeden BDbmrsee. Expres Krakonoš byl v pracovní dny jediný přímý vlak z Trutnova do Prahy a mezi Prahou a Hradcem Králové nikde nezastavoval. Do Hradce Králové z Prahy dojel za hodinu a 26 minut a do Trutnova za 2 hodiny a 48 minut, což je skoro o půl hodiny rychleji než rychlík, který jezdí dnes po stejné trase, ale má více zastávek. Koncem roku 2006 byl zrušen úplně a znovu začal jezdit zase jako rychlík až od roku 2008, kdy byl znovuzaveden společně se spoustou nových spojů na Hradec Králové a Trutnov, které pravidelně jezdily několikrát denně v hodinovém intervalu na Hradec Králové a dvouhodinovém až na Trutnov. A zase byl řazen z běžných rychlíkových vozů. Dnes na něm jezdí vozy Bp282, BDs449 a AB349 po celé trase, v úseku Praha - Hradec Králové i vozy B256 a A151.[2] V Hradci Králové je elektrická lokomotiva vždy vyměněna za dieselovou, protože v Jaroměři končí elektrifikovaná trať a poté vlak pokračuje dále na Trutnov. Lokomotiva se vyměňuje v Hradci i při cestě z Trutnova do Prahy.

Trasa editovat

Trasa vlaku se se v minulosti několikrát měnila. V závorkách je celková ujetá vzdálenost v kilometrech od místa, odkud vlak vyjížděl.

První trasa editovat

Praha Wilsonovo nádraží (0 km) → Lysá nad Labem (35 km) → Nymburk (50 km) → Kopidlno (79 km) → Jičín (95 km) → Libuň (107 km) → Lomnice nad Popelkou (119 km) → Stará Paka (128 km) → Martinice v Krkonoších (142 km) → Kunčice nad Labem (150 km) → Hostinné (160 km) → Trutnov (178 km) → poté byl vlak rozpojen a různé vozy pokračovaly do Jánských lázní (190 km) nebo do Vrchlabí (210 km) a zastavovaly ve všech stanicích.

Od roku 1950 editovat

Jeden motorový vůz, který se vždy odpojil a jezdil po původní trase, zatímco zbytek vlaku měl trasu změněnou a jel z Jičína (95 km) přes Ostroměř (112 km), Lázně Bělohrad (122 km), Novou Paku město (144 km) a Starou Paku (147 km) a poté se vrátil na původní trasu. Vůz se k původní soupravě připojoval ve Staré Pace, s připojováním se přestalo až v roce 1969 a oba vlaky jezdily po rozpojení samostatně.

Po 1985 editovat

Vlak začal vyjíždět z Masarykova nádraží. Vlak změnil i trasu a nově jezdil do Nymburka (55 km) přes Prahu Libeň (5 km) a Poříčany (40 km)(tam nestavěl), pak pokračoval po trase Křinec (70 km), Kopidlno (84 km), Jičín (100 km), Ostroměř (117 km), Lázně Bělohrad (127 km), Nová Paka město (139 km), Stará Paka (142 km), Martinice v Krkonoších (146 km), Kunčice nad Labem (154 km), Hostinné (164 km) a Trutnov (172 km).

Od roku 1997 editovat

Rakovník (0 km) → Lužná u Rakovníka (9 km) → Nové Strašecí (22 km) → Stochov (29 km) → Kladno (42 km) → Hostivice (46 km) → Praha-Zličín (60 km) → Praha hl. n. (79 km) → Lysá nad Labem (114 km) → Nymburk (129 km) → Poděbrady (136 km) → Velký Osek (144 km) → Chlumec nad Cidlinou (168 km) → Nový Bydžov (179 km) → Ostroměř (185 km) → Lázně Bělohrad (222 km) → Nová Paka (233 km) → Nová Paka město (224 km) → Stará Paka (227 km) → Martinice v Krkonoších (241 km) → Kunčice nad Labem (249 km) → Hostinné (259 km) → Trutnov (277 km)

Vlak ve směru na Prahu končil v Praze.

2002 až 2006 editovat

V tomto období vlak jezdil jako express. Kompletně změněna byla i jeho trasa.

Praha-Smíchov (0 km) → Praha hl. n. (4 km) → Hradec Králové (120 km) → Jaroměř (137 km) → Česká Skalice (149 km) → Starkoč (155 km) → Malé Svatoňovice (172 km) → Trutnov střed (186 km) → Trutnov (189 km)

Od roku 2008 do současnosti editovat

Vlak byl zase zařazen do kategorie Rychlík a přybyly nové stanice. Pokud jel na Trutnov, tak v prvních letech vyjížděl z Prahy Smíchova, ale na hlavním nádraží v Praze po příjezdu z Trutnova končil vždy.

Praha hl. n. (0 km) → Praha-Vysočany (6 km) → Lysá nad Labem (35 km) → Nymburk (50 km) → Poděbrady (57 km) → Chlumec nad Cidlinou (89 km) → Hradec Králové (116 km) → Jaroměř (133 km) → Česká Skalice (145 km) → Starkoč (151 km) → Červený Kostelec (161 km)→ Rtyně v Podkrkonoší (166 km) → Malé Svatoňovice (168 km) → Trutnov střed (182 km) – Trutnov (185 km)

Ministerstvem dopravy je provoz tohoto vlaku objednáván v rámci rychlíkové linky, která ve smlouvě o závazku veřejné služby na rok 2007 nesla označení 4D, ve smlouvě na rok 2008 číslo 7, ve smlouvě na rok 2009 a ve smlouvě na období od 1. ledna 2010 do konce platnosti JŘ 2018/2019 nese již stabilní označení R10,[3] v kapesních jízdních řádech Českých drah od roku 2010 označení D07. Od roku 2009 se stal Krakonoš jedním párem z pojmenovaných vlaků taktové dopravy s dvouhodinovým intervalem, proložené do hodinového intervalu s druhou větví linky. Mezi těmito vlaky už není výjimečný ani trasou, ani řazením soupravy. Krakonoš jezdil pod čísly R 859/858 jako poslední přímý rychlík, předcházely ho R 849/848 Úpa, R 851/850 Sněžka, R 853/852 Rozkoš, R 855/854 Cidlina a R 857/856 Metuje. V prosinci 2013 byl Krakonoš přečíslován na R 931/920.

Řazení editovat

1949–1955 editovat

Vozy M274.0

1955–1997 editovat

M262.0 - Calm - Calm - M262.0

V Jičíně se vlak rozpůlil a obě půlky pokračovaly každá jinou trasou a vlak se spojoval až ve Staré Pace.

1997–2000 editovat

Motorový vůz 854 - Bnp - Bnp - Motorový vůz 854

2002–2003 editovat

Bp - Bp - B - Aee

2003–2006 editovat

Aee - Bee - Bee - Bee

mezi Prahou a Hradcem Králové navíc Bee a Bp

2008–2013 editovat

Ze začátku byl vlak řazen hlavně z vozů B, A a BDs450. Postupně však byly vozy B vyměňovány za Bp, až byl nakonec téměř celý vlak řazen z vozů Bp a jednoho A a ještě jednoho BDs450. V úseku Praha - Hradec Králové (jen ve směru na Hradec Králové) byl ve vlaku v období mezi 14. červnem 2009 až 12. prosincem 2009 řazen i jídelní vůz Vůz WR851 ČD.[4]

2014 editovat

AB349 (kompletně zrekonstruovaný) - BDs449 - Bp - Bp - Bp

Mezi Prahou a Hradcem Králové navíc 2× B a jeden A, které jsou řazeny jen ve všední dny.[5]

Reference editovat

Externí odkazy editovat

{{Portály|Železnice}} [[Kategorie:Vlaky v Česku]]

Dobry článek Módní diktát editovat

 
Hlavním znakem módní diktatury je jednotvárnost.[1]
 
Santa Claus, celosvětově propagovaný symbol Vánoc, které jsou především komerčním svátkem.[2]

Módní diktát (nebo také kulturní imperializmus)[3] je sociologický termín, které vede spotřebitele k určitému vzorci chování. Podle dostupných informací je smyslem motivace členů společnosti ke splnění určitých společenských norem šířených médii[4](vzhled, postavení, chování).

Podle teorie módní diktatury jde o záměr a úmyslné šíření kulturní a sociální diktatury pomocí médií, poukazuje na takové počínání nadnárodních, hlavně amerických korporací[5] Podle teorie módní diktatury nadnárodní korporace upevňují své dominantní postavení na trhu a zvyšují zisk ovlivňováním veřejného mínění a modelů chování obyvatelstva. Podle dalších teorií je šířena celosvětově jednotná anglofonní kultura a dlouhou dobu působila globalizace a amerikanizace na neamerické kultury současně.[6] Je otázkou jakou kulturní skupinu dokáže komerční reklama ovlivnit a jakou intenzitou, protože v preferencích obyvatel často sehrává roli více faktorů, než jen reklama a společenský úzus, příkladem je propagovaná komerční postava Santa Claus.[7] Už v roce 1978 americká psychoanalytička Hilde Bruch pokládala módní průmysl za odpovědný za rozšiřování názoru, že hodnota člověka je závislá na tom zda je, či není štíhlý.[4] Průzkumy například poukazují na to, že móda vyhublosti a nemocného vzhledu v módním průmyslu nekoresponduje s představami mužů o ženské kráse.[4]

Dopad na spotřebitele editovat

 
Americká vlajka je barevný vzor který lze vidět téměř kdekoliv.

Společnosti získávají spotřebitele, kterým ukazují v médiích vzor standardního muže a ženy → dokonalé lidi, kterým nic nechybí díky kosmetickým přípravkům a módnímu oblečení. Přičemž především mladé ženy, které pro své vrozené fyzické proporce nemohou splňovat tyto normy, nejčastěji trpí nátlakem okolí, které se jich může stranit. Řada případů končí anorexií, některé případy končí i sebevraždou. Neustálým předmětem debaty je, jak moc může marketing nadnárodních korporací zasahovat do individuality a myšlení mladých lidí.[8] Nejvýraznějším dopadem je potlačení vlastní originality a časté opovrhování lidmi, kteří se snaží módní diktaturu ignorovat.

Výskyt editovat

Především v konzumních společnostech, kde jsou tovary podléhající módní diktatuře cenově nejdostupnější a velmi snadno sehnatelné. Velmi důležitou roli hraje i nutkání lidí nevybočovat z normy a zapadat ve společnosti ostatních lidí. Tento negativní fenomén se nejčastěji vyskytuje v USA a Evropě.

Projevy editovat

Tato sekce popisuje aktuální projevy módní diktatury.

Vliv komercionalizace, diktát aktuální společenské představy, vzor chování i vzhledu jedince lze ovšem vnímat ve všech oblastech společnosti. „Postindustriální společnost se atomizuje, člověk… je tyranizován veřejným míněním a podřizuje se reklamě. Stává se lehce manipulovatelným a bezvýznamným článkem politického systému a mocenské elity.“[9] Snaha měnit a směřovat touhy člověka vyplývá ze skutečnosti, že společenské hodnoty pramenící z potřeb člověka, touhy po přijetí, uznání a ocenění se formálně realizují ve vztazích jedince k druhým lidem, ale též ve vztahu k sobě samému jako členu společnosti.[9] Tyto potřeby lze pomocí vhodných nástrojů a tlaků směřovat, úspěšně využít ku prospěchu jedince, skupiny nebo celku.

Sexualita editovat

 
Ňadra musí být především velká.[10]

Časté stereotypní zobrazování v komerčních sděleních může vést k fixaci předsudků ve společensky akceptovatelné formě.[11] Už samotný výběr partnera je proces, při kterém se před konečným výběrem jedinec rozhoduje z více pohledů. Jedním z významných rozhodnutí je kulturně sociální kontext a dopad výběru toho kterého partnera pro jeho vlastnosti a chování. Tento kulturně sociální kontext výběru ovlivňuje také společenské postavení a stratifikaci obou osob ve společnosti a je určen především preferencemi, prioritami, standardy, „racionálními herními pravidly“ dané společnosti, tedy zvyky a obyčeje, které jsou v dané společnost běžné a propagované, ať jsou jakékoliv.[12] Tento pohled je vždy „prvotním hybatelem“ výběru. Preference při výběru partnerů jsou přímo ovlivňovány médii a od dětství předkládanými vzory (Ken, Barbie). Preferenci může významně ovlivnit jak komerční reklama (Marlboro Man) tak i rozšířená literatura (Fifty Shades of Grey - postava Christian Grey) či audiovizuální díla (Angelika, Markýza andělů), propagovanou postavou v kulturní tvorbě (fenomény Beatles, Tokio Hotel, Black Eyed Peas, Justin Timberlake, Hugh Laurie). Vzor výběru tedy může být komerčně úmyslně opakovaně propagovanou definicí, stejně jako představou společnosti promítnutou skrze autora obecně přijímaného díla.

Součástí sebereprezentace je i móda nebo způsob odlišení se, či snaha udržet se v hranicích konformity v tomto směru.“ (Aspekty zvádzania, Jaroslav Fabok) …estetické cítění je důležité nejen jako životní nutnost, ale i při výběru partnera a při volbě sexuálních aktivit… [13]

V prostředí společnosti 21. století a se zřetelem na každodenní sociální interakce je sebereprezentace vnímána jako nesmírně důležitá. Tak, jak jednotlivec vystupuje jej i okolí vnímá a tak jak se obléká a komunikuje je i zařazen a hodnocen. [12] Ačkoliv svádění nelze zjednodušeně označit za proces, kterým se jedinec přizpůsobuje ideálům protějšku a konformitám společnosti, je význam takového chování významný. Móda je jedním ze základních faktorů v koexistence v společnosti a hodnotících metod které jednotlivce při sociálních interakcích kategorizují podle oblečení a doplňků.[12]

Největší šanci najít si "ideálního" partnera jsou ti jedinci, kteří mají sami také znaky "ideálního" partnera a jsou v komparativní výhodě oproti konkurenci. Přitom jde především vždy o primární fyzické znaky, jako jsou účes, vousy, tvar těla, znaky jimiž se jedinci obou pohlaví výrazně liší.[12] Společenské standardy předurčují nejen jednání, ale ve velké míře i funkce organismu a trávení, předurčuje způsob jakým je organismus při určité činnosti využíván.[12] Výraz tváře, gesta, ale i preferovaný způsob sexuálního styku (anální vs. orální, heterosexuální vs homosexuální, atp.) jsou předem určeny. Móda a její propagovaný ideál, idealizovaný stereotyp „image“ je neodpojitelně spjata s lidskou intimitou, symbolikou těla a jeho částí a intimním životem. Je určujícím faktorem výběru a sociálního chování v sexualitě. [12]

V našom socio-kultúrnom prostredí je telo ako symbol sexuality prezentované a hlboko zapísané v našich mysliach a predstavách, najmä vďaka mediálnej sfére. Prezentované prostredie a nasmerovanie pohľadu na špecifický sexuálny podtón je typické prezobrazovanie akejsi predstavy sexuality… .“ (Aspekty zvádzania, Jaroslav Fabok)

U zboží určeného ženám je zdůrazňována skutečnost, že krása je podmíněna vhodnou péčí o sebe sama, že z krásy pramení obdiv okolí. U muže je zdůrazňována skutečnost, že cesta k dosažení úspěchu je víra ve vlastní schopnosti.[14] Reklama prezentuje propagované produkty jako výrobky vytvářející idealizovaný stereotyp „image“ osoby ve společnosti, s tím že nabízený výrobek prezentuje kvality (zvyšuje atraktivitu, společenské uznání) nositele.

S popartem se vytratil obsah v uměleckých pracích, umělec rezignoval na sdělení a oslnil banalitou obsahu. Funkce znaku se projevuje také v přístupu k lidskému tělu, které se mění v samostatný příznak, artefakt. Tělo není výrazem zdraví, dobré tělesné kondice a výkonnosti, ale pouhým příznakem zdraví, znakem dobré tělesné kondice a výkonnosti organismu, které interpretuje společnosti. [15]Tyto symboly krásy, sexuality a úspěchu jsou modifikovány a používány ve vyvolávání touhy a poptávky. Objekty módy však nepovažuje například Jean Baudrillard za znaky, nýbrž fetiše.

…není možné jednoznačně definovat sexuální normalitu a zdraví, není také možno vymezit sexuální mravnost a nemravnost.“ (nemravným) „…se stává teprve prostřednictvím doprovázejících okolností a zejména vymezením vztahu k partnerství a celé společnosti.[16]

Módní hodnoty (symboly a stereotypy) v sexualitě počátku 21. století - [14]

  • jemná, štíhlá, svůdná, elegantní, aktivní, rebelka, flirt, zábava, aktivní, městská, svlečená, čistá, mladá, bisexuální (homosexuální), cestující, absolutně nespoutaná, požívající alkohol
  • drsňák, velmi sebevědomý, sportovec, plný adrenalinu, hudebník, společník, přítel, elegantní, muž mezi obnaženými ženami, svlečený, aktivní, relaxující, svůdce, rebel, mladý, cestující, požívající alkohol

Reklamní slogany a používaná spojení:[14]užívejte si častěji“, „bez kompromisů“.

Oblečení editovat

Typickým znakem je například to, že je ve většině obchodů k sehnání téměř stejné oblečení[17] a hlavně všechny kusy tohoto oblečení jsou velmi podobné, to se týká hlavně oblečení pro běžné denní nošení. Výrobky jsou vyráběny v určitých typech, které odpovídají hlavně potřebám výrobců.[18] Trh však formují nejen velcí výrobci a velké skupiny zákazníků, ale i malí výrobci a malé skupiny zákazníků, které nemusejí respektovat módní diktaturu a mohou výrábět i zcela odlišné oblečení.

Móda v oblékání prepubertálních a pubertálních dětí je tak často diskutována na základě konceptů mainstreamu a subkultur, přičemž mládeži je přisuzována právě inklinace k subkulturním stylům, které jsou vyjádřením symbolické kreativity. „Mladí jen zřídkakdy konzumují pasivně statky nabízené masovým průmyslem“ (Vlachová 1995: 270), ale Pyšňáková (2007) uvádí, že populární masová móda označovaná jako mainstream je těžko odlišitelná od opozičních kultur, protože „mainstream ve skutečnosti představuje multidimenzionální prostor“ (2007: 248), který vykazuje znaky homogenity i heterogenity, konformity i kreativity a v jehož rámci vedle sebe existují opoziční kombinace.[19]

Vzhled editovat

Propaguje se určitý vzhled (norma), jak by měl vypadat ideální muž nebo žena. Hlavně u žen toto často vede k nesmyslným plastickým operacím a dietám.[20][21]

Bydlení editovat

 
Toto není ulice v USA nebo ve Velké Británii, ale kupodivu v českých Lešanech.

Časté je například ve všech reklamách ukazování ideální zahrady, především typu tzv. Moderní zahrada.[22] Módní diktatura v bydlení je nejlépe znát v satelitních městech a u novostaveb, které se snaží splňovat především Britské módní trendy.[23]

Média editovat

Vnucování[24] anglických a amerických filmů a hudební tvorby a opovrhování vším, co bylo vytvořeno jinde a nebo v jiném jazyce. Velmi se to projevuje například v médiích, kdy jsou například hudební díla i národními interprety reprodukovány v angličtině.[25]

Opozice editovat

Proti trendům v módě které produktem masové spotřeby a pásové výroby vzniká opozice, která preferuje individualitu. Tato opozice se stejně tak může stát novou módní vlnou a sociálním diktátem.[19]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. http://ona.idnes.cz/modni-diktat-vime-kdo-urcuje-co-budeme-nosit-fz3-/modni-trendy.aspx?c=A110307_171437_styl_ves
  2. http://nvdaily.ru/info/18060.html
  3. https://is.cuni.cz/studium/dipl_st/index.php?doo=detail&did=147860
  4. a b c Bakalářská práce, Holbová, Zuzana
  5. http://psyfactor.org/shiller2.htm
  6. JENÍČEK, Vladimír. Globalizace světového hospodářství. [s.l.]: [s.n.] S. 76. 
  7. TOMANDL, JAN, Jan. Amerikanizace a americký styl života v českých reklamách, kulturní důsledky [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupné online. 
  8. http://arctogaia.org.ru/FORUMS/messages/48/1263.html?1024538855
  9. a b SPOUSTA, Vladimír. 241 PEDAGOGIKA roč. LVIII, 2008 KRIZE SOUČASNÉ SPOLEČNOSTI A PROMĚNY HODNOT NA PŘELOMU TISÍCILETÍ. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  10. webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:CFXfzGWkLecJ:www.cojime.cz/%3Fp%3D2382+&cd=1&hl=ru&ct=clnk&gl=ru
  11. ŠŤASTNÝ, Filip. Sexismus a genderové rozdíly v reklamě. [s.l.]: [s.n.], 2012. Dostupné online. 
  12. a b c d e f Aspekty zvádzania. Speculum, Slovenská asociácia sociálnych antropológov. Roč. 2013, čís. 1. Dostupné online [cit. 2014-07-19]. (slovensky) 
  13. KUBÍK, Josef. Sexualita bez tabu. [s.l.]: [s.n.] 
  14. a b c MIČULKOVÁ, Romana. Genderová interpretace české reklamy na luxusní a běžné zboží. [s.l.]: Univerzita T. Bati ve Zlíně, 2009. Dostupné online. 
  15. Sociální změna, Jiří, Šubrt
  16. UZEL, Radim. Sexuální výchova. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  17. http://ona.idnes.cz/modni-diktat-vime-kdo-urcuje-co-budeme-nosit-fz3-/modni-trendy.aspx?c=A110307_171437_styl_ves
  18. http://ona.idnes.cz/modni-diktat-vime-kdo-urcuje-co-budeme-nosit-fz3-/modni-trendy.aspx?c=A110307_171437_styl_ves
  19. a b is.muni.cz
  20. http://magazin.libimseti.cz/lifestyle/1283-pravda-o-zazracnych-dietach-celebrit
  21. http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:CFXfzGWkLecJ:www.cojime.cz/%3Fp%3D2382+&cd=1&hl=ru&ct=clnk&gl=ru
  22. www.bio-info.cz/zijte-bio/travnik-nadevse
  23. http://www.elegantnibydleni.cz/jak-udrzovat-travnik/
  24. http://www.e-reading.ws/chapter.php/101757/123/Faii_-_Vsemirnyii_perevorot_Esse_o_novom_amerikanskom_imperializme.html
  25. http://dic.academic.ru/dic.nsf/ruwiki/119581

Literatura editovat

  • Беляев, И.А. Культура, субкультура, контркультура / И.А. Беляев, Н.А. Беляева // Духовность и государственность. Сборник научных статей. Выпуск 3; под ред. И.А. Беляева. — Оренбург: Филиал УрАГС в г. Оренбурге, 2002. — С. 5-18.
  • Tomlinson, John, Cultural Imperialism: A Critical Introduction, Baltimore, The Johns Hopkins University Press, 1991.
  • "In Praise of Cultural Imperialism?", by David Rothkopf, Foreign Policy no. 107, Summer 1997, pp. 38-53
  • Bernd Hamm und Russell Smandych (Hrsg.): Cultural Imperialism. Essays on the Political Economy of Cultural Domination. Broadview, Peterborough u.a. 2005, ISBN 1-55111-707-X.

[[Kategorie:Móda]]

Hop (postava) editovat

Hop
První výskytV knize Die Biene Maja
Další výskytV seriálech Včelka Mája, Die Biene Maja (2013)
Informace o postavě
Pohlavímužské
Chybí svobodný obrázek.

Hop je jeden z nejbližších přátel Máji a Vilíka, což je obzvláště znát hlavně v prvních dvouch sériích. Je zároveň vlastně i jejich učitel a ochránce a vysvětluje jim všechno. V prvních dílech 1. série sledoval Máju už od jejích narození v úle a s ní a s Vilíkem se pak sdružil až po jejich útěku z úlu a byl s nima i v navazující druhé sérii. Ve třetí sérii, která na předchozí 2 nenavazuje se s Májou a Vilíkem setkal naprosto náhodně na louce, když v noci zabloudili a dovedl je zpět do úlu. Přestože má k Máje a Vilíkovi velmi blízko, tak s nimi není neustále. Je velmi moudrý, chytrý a dobrácký, nenechá se jen tak napálit a jentak snadno nikomu do pasti nevleze. Máju i jednou zachránil tím, že když dělala rukojmí Tekle, tak ji na poslední chvíli vysvobodil, stejně tak i Mája Hopa jednou zachráňovala. Ve třetí sérii na rozdíl od předchozích i hraje na housle. Jeho příbuzenstvo je hejno sarančat, které se furt někam stěhuje, jednou se vrátilo na louku kde Hop žije, a tam všechnu trávu sežrali.

Vzhled editovat

Jeho vzhled je na rozdíl od Mají a Vilíka vždy stejný a neměnný. Vždy je zelený, má bílou košili, modré krátké kalhoty a hnědý klobouk s černým pruhem. Jen jeho košile je trochu jiná ve třetí sérii oproti ostatním sériím.

Odkazy editovat

Reference editovat


Externí odkazy editovat

[[Kategorie:Včelka Mája]] [[Kategorie:Televizní postavy]] [[Kategorie:Fiktivní hmyz]]

Fair (ostrov) pozn. editovat

pozn. - Nejzajimavějc založeny članek, v době gdy sem ho založil byl už jeho dvojnik (Fair Isle) dva roki založeny uživatelem Raest. A tak sem nejdřiv z članku Fair Isle všechno chibějici sloučil do sveho članku, pak sem zase svuj članek přesunul na Fair Isle a pak zase zpět. A kolikrat se to ješče přesune, ta fakt nevim.--Toмa646 (poslat mi mail | diskuse) 5. 10. 2014, 18:05 (UTC)

Wikietiketa editovat

pravidla:

     závazná
     doporučení
     v hlasování
     navrhovaná
     neschválená
!!!Závazné pravidlo Wikipedie!!! (ať se vám zdá toto pravidlo sebevíc k smíchu, tak tady prostě platí)

Text na této stránce je závazným pravidlem české Wikipedie, ale to vůbec neznamená že ho musíte dodržovat. Pokud tohle pravidlo nebudete respektovat, můžete dostat blok a to vám může trošku znesnadnit editování, ale pamatujte, že nikdo vám v editování Wikipedie zabránit nemůže a vy můžete tohle pravidlo v klidu dál porušovat. Upravování významu tohodle pravidla je povoleno, protože toto pravidlo je tak hloupé a obtěžující, že nikdo nebude ani proti tomu když tuhle stránku prostě jen zvandalizujete.


Zkratka:
  • WP:EQ
    WP:WE

Lidé pracující na Wikipedii jsou různých povah, názorů a i původu. Proto občas dochází mezi uživateli ke sporům. Níže uvedené zásady vznikly proto, aby řešení těchto sporů probíhalo snadným, rychlým a kulturním způsobem.

Základní pravidla slušného chování na Wikipedii editovat

  1. Předpokládejte zlou vůli druhé strany – lidé jsou od přírody sobci stejně jako ostatní zvířata myslí jen na sebe. Člověk, se kterým diskutujete, také určitě jedná v tak, jak se to nejvíc hodí jemu.
  2. Kritizujte autora, ne jeho práci – diskuse vždy začínejte nějakou urážkou. Pokud tak učiníte, kritizovaná osoba se nebude chtít s váma dál bavit a ustoupí, nebo vám dá dokonce za pravdu.
  3. Chtějte aby bylo všechno podle vás – Vždy a za všech okolností chtějte po všech, aby osatní všechno dělali tak jak chcete vy!
  4. Říkejte co možná nejčastěji nepříjemné věci – pokud každou diskuzi začnete sprostou nadávkou a seznamem toho co ten druhý udělal špatně a na veškere pochvaly a jeho užitečnou práci zapomenete, tak si můžete být jistý, že vám dotyčný nebude odporovat a pokud bude, tak ve sporu vyhraje ten co má práva správce.
  5. Buďte hyeny – Nejlepší co můžete udělat je posmívat se někomu za to že mu smazali článek atd., a pokud má blok tak mu zvandalizovat uživatelskou stránku a zrevertovat všechny jeho editace a smazat jeho články.
  6. Neargumentujte – lepší je všem všem říct, že jejich IQ je příliš nízké na to aby pochopili vaše argumenty a argumenty si nechat pro sebe.
  7. Nikoho se nezastávejte, nic nechvalte - To nejdůležitější je totiž se ostatních kolegů zbavit.
  8. Žádejte odchod – formulace typu „laskavě odejděte z Wikipedie, protože jste k ničemu…“ jsou rovněž vhodné. Prostě napište, o že uživatel je tu neužitečný.
  9. Vyčítejte všem všechno – pokud to bezprostředně nesouvisí s probíraným tématem, vyčítejte svému názorovému odpůrci například formální úpravu jeho diskusního příspěvku či jiné, pro spor nepodstatné věci. Je velmi žádoucí snižovat jeho ego.
  10. Dejte najevo, že jste nepochopili argumenty – než začnete kritizovat, napište, že nechápete důvody kritizované osoby (dokonce i když s nimi souhlasíte). Pravdu máte vždy jen a jen vy!
  11. Reagujte v zuřivosti – pokud vás něčí diskusní příspěvek či editace článku „vytočí“, snažte se hned napsat co nejpádnějšími slovy, co si o něm myslíte.
  12. Používejte  neomalené tykání – Tykejte všem, protože vy jste tady něco a oni jsou nic.
  13. Příliš žhavé diskuse dělejte ještě horší – Čím víc budete proti sobě 2 nebo víc kolegů štvát, tím spíš odejdou z Wikipedie a vi od nich budete mít klid. Zakládejte loutkové účty, pod kterýma je budete oba urážet a revertovat jejich editace a pak to loutkaření sveďte na ně, že oba si dělali naschváli loutkama nebo do diskuze pište a podepisujte se stejně jako oni, aby se ty co jsou ve sporu hádali ještě víc.
  14. Angažujte se přespříliš – jen tak dosáhnete svého.
  15. Nehovořte o někom za jeho zády – je totiž potřeba aby věděl jak ho haníte po celé Wikipedii.
  16. Nesnažte se problém vyřešit s dotyčným uživatelem nejprve sami – pokud Vám něčí činnost vadí a týká se jen jeho, pokuste se ze všeho nejdříve poštvat proti němu co nejvíc uživatelů. Je možné, že bude ochotnější ustoupit a dělat co po něm chcete, než když proti němu budete sami.

Související články editovat

Čas od posledni editace editovat

  • enwiki - 12. srpna 2014 (2 měsice)
  • commons - 18. zaří 2014 (1 měsic)

Šmoulové editovat

 Šmoula
 
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Nadřádplacentálové (Placentalia)
Řádprimáti (Primates)
Podřádnižší primáti (Haplorrhini)
Infrařádopice (Simiformes)
Odděleníširokonosí (Catarrhini)
Nadčeleďhominoidi (Hominoidea)
Čeleďhominidi (Hominidae)
PodčeleďŠmoulové (Smurfnae)
RodŠmoulové (Smurfs)
DruhŠmoula (Smurf)
Binomické jméno
Smurf
Peyo, 1985
Poddruhy
  • Šmoula Irský (Smurf Hiberniae)
  • Šmoula západoevropský (Smurf Occidentis)
  • Šmoula východoevropský (Smurf Orientis)

Šmoulové jsou vzdálení příbuzní člověka. Žijí ve skupinách a stavějí si vlastní vesnice, kde žijou. Chováním mají k lidem poměrně blízko. Existují 3 poddruhy, které se výrazně odlišují stilem života, kulturou a jazykem.

Výskyt editovat

Šmoulové se vyskytují nejčastějc na loukách na kterých se rádi zabydlují pod menšíma skupinkama stromů. Někdy žijí i přímo v symbióze s člověkem. Jejich domovina je poloostrov Inishoven na severozápadě Irska, odkud se rozšířili do dalších míst. Dnes se vyskytují na západním pobřeží Irska, v okolí Reykjavíku na Islandu, na Evropské pevnině je několik hlavních oblastí jejich výskytu. Okolo řeky Seine na její prostřední části, potom v celé Hornorýnské nížině, Polabské nížině, v Krkonošském podhůří a podél řeky Metuje. Vyskytují se také na jihozápadním pobřeží Norska a Dánském ostrově Sjælland.

Popis editovat

Na výšku mají (i s čepicí) 20 - 30 cm. Barva kůže je typycky modrá. Šmoulové jsou bez vlasů, vlasy mají jen Šmoulinky. Ve středověku, než se rozšířili měli v drtivé většině typycké bílé kalhoty a bílou čepici, dnes mají ale velmi různorodé oblečení, obzvláště na východě v Polabí, kde musejí snášet letní horka i kruté zimní mrazy, které nemají v Irsku, odkud přišli obdoby. I architektura Šmoulích domů je trochu jiná na východě v Polabí než v Irsku, v Irsku mají velká okna nízko nad zemí a syté barvy, v Polabí naopak světlé a menší okna výš nad zemí, aby dovnitř nešlo horko od země nebo hned nezapadaly sněhem.

Život editovat

Šmoulové žijí ve skupině ve vlastní vesnici a pěstují ovoce a zeleninu na okoloních polích, ve vesnicích si jsou obvykle všichni rovni, až na jednoho vůdce, zakladetele vesnice. Po narození nové generace po nějaké době nová generace z vesnice odejde a založí si vlastní vesnici, tím se Šmoulové můžou furt rozšiřovat, aniž by si překáželi. Často se stává, že Šmoulové žijou i v blízkosti lidí, mnohdy i na jejich pozemcích a vypomáhají si.

Ohrožení editovat

Šmoulové nejsou nijak přímo ohroženi, ale škodí jim kácení lesů a dělaní polí na místech, kde byla dřív normální příroda. Tím jim ubývájí přirozené biotopy, v místech, která jsou pro ně nejvhodnější jsou většinou pole a hlavně v téměř celé západní oblasti jejich výskytu a proto byli zařezení mezi zranitelné druhy, v západním Irsku a Česku se jim ale naopak daří čím dál víc a jsou to 2 hlavní oblasti jejich výskytu. Šmoulové jsou chráněni ve všech státech, kde se vyskytují.

Reference editovat

  • Vlastní výzkum

Šmoula Koumák editovat

Šmoula Koumák
První výskytkomiks Šmoulové
Další výskytseriál Šmoulové
komiks Šmoulové
film Šmoulové
Informace o postavě
Pohlavímužské
Věkdospělý
Dovednostkromě vytahování se žádná
RodinaŠmoulové
Dětinemá
Chybí svobodný obrázek.

Šmoula Koumák se od ostatních Šmoulů odlišuje tím, že nosí brýle. Furt si hraje na intelektuála a považuje se za nejchytřejšího Šmoulu. Velmi rád sepisuje knihy plné nesmyslů a chvály na sebe samotného. Je to nejblbější Šmoula.

Povaha editovat

Povaha Koumáka je sobecká, narcistická a bezohledná. Svoje chyby obvykle nerad uznává a nemá smysl pro humor. Jeho vzor je Taťka Šmoula a vždy, když Taťka Šmoula odejde, tak by chtěl vést vesnici místo něj. Píše spousty knih, ve kterých hlavně vychvaluje sám sebe a tyhle knihy ostatním neustále vnucuje a nebo jim z nich čte. Ze všech Šmoulů má nejhorší chování právě on a dokáže být i velmi podlý a manipulovat s ostatníma (lézt jim do zadku), natolik, že dokázal ovládnout celou Šmoulí vesnici a stát se jejím králem. Velmi rád se vytahuje a rozdává svoje nepoužitelné rady a rád kecá i do toho čemu vůbec nerozumí a snaží se přitom navíc vypadat jako odborník na danou věc a pokud něco dělá, tak to často zmrví. Pokud mu někdo udělá nějakou zlomyslnost (většinou oprávněně), tak často chodí žalovat Taťkovi Šmoulovi.

Vztahy s ostatníma Šmoulama editovat

S ostatníma většinou nevychází moc dobře, nedá se říct že by ho Šmoulové nenáviděli, ale nemusí ho. Velmi často ho za jeho sebechválné kecy nebo šílené a nesmyslné rady hážou až za vesnici, často se jim to povede tak, že spadne rovnou na hlavu. V komixech mu často přímo namlátěj. Koumák je nejvíce neoblíbený Šmoula. Pokud však ostatní neštve, tak ho respektují.

Zajímavosti editovat

Koumák král Šmoulí vesnice editovat

Koumák se jednou lstí dopracoval až na krále Šmoulí vesnice. Povedlo se mu to tak, že Šmoulům, které potřeboval uměl velmi dobře lézt do zadku a slibovat. Oni mu pak vyhověli a poslouchali jeho příkazy. Začal tak, že si udělal jednoho hlasatele, který vyřvával, aby třeba ten a ten přišel za Koumákem, pozdějc vyřvával přímo Koumákova nařízení a rozkazy. Koumák si pozval Siláka a toho dokázal přemluvit aby mu dělal stráž a Silák, jako nejsilnější Šmoula dokázal několik dalších Šmoulů přinutit k tomu aby se přidali a dělali strážce, pod jeho vedením. Potom už to šlo snadno a násilím mohl Koumák ovládnout zbytek vesnice. Jednoho Šmoulu (Šprýmaře) zavřel do vězení a nezastavil se ani když se proti němu a Šmoulům na jeho straně postavila Šmoulinka s několika dalšíma Šmoulama.

Pseudooperace editovat

Koumák chystal i jednu operaci, Nešiky a Šprýmaře. Chtěl provádět transplantaci smyslu pro humor, Taťka Šmoula tuhle šílenost naštěstí na poslední chvíli zastavil.

Další zajímavosti editovat

Jednou ho proměnila v prase mladá čarodějka, která se učila černé magii, udělala to, protože ji urazil.

Reference editovat

[[Kategorie:Šmoulové]] [[Kategorie:Fiktivní postavy]]

Pečené brambory editovat

Pečené brambory jsou jednoduché, levné jídlo a syté jídlo. Uděláme je za 1-2 hodiny.

Potřebujeme editovat

Množství se liší podle velikosti pekáče a podle toho kolik tam čeho chceme nakydat. Brambor by ale nikdy nemělo být málo a měly by pokrýt celý pekáč tak, aby mezi nima nebyly žádné mezery.

Suroviny editovat

Základní suroviny editovat

  • Brambory
  • Točený salám
  • Obyčejný sýr (Gouda, Eidam), může být krájený nebo strouhaný
  • Niva
  • Majoránka
  • Grilovací koření
  • 1 Cibul
  • Sůl

Postup editovat

Nejdřív nakrájíme brambory, které naskládáme na olejem natřený pekáč. Naskládáme je tak aby mezi nima nebyly mezery, pak je lehce osolíme, posypeme grylovacím kořením a majoránkou, s kterou vůbec nemusíme šetřit (dodá tomu výbornou chuť). Potom je strčíme do předehřáté trouby na 150 - 200. Necháme je přibližně 30 - 60 minut péct a když začnou být brambory měkké a lehounce opečené, tak na ně naházíme točený salám, asi za 5 - 10 minut přihodíme i sýr (včetně Nivy). Potom co se sýr lehce rozteče, tak na to ještě hodíme nakrájenou cibuli.

Šmoula Šprýmař editovat

Šmoula Šprýmař
První výskytkomiks Šmoulové
Další výskytseriál Šmoulové
komiks Šmoulové
film Šmoulové
Informace o postavě
Pohlavímužské
Věkdospělý
Dovednostvymýšlení vtipů
RodinaŠmoulové
Dětinemá
Chybí svobodný obrázek.

Šmoula Šprýmař je jedna z hlavních postav v komiksu, televizním seriálu a filmu Šmoulové. Je známý hlavně tím, že všem rozdává svoje vybuchující dárky.[1]

Povaha editovat

Je velmi škodolibý a rád dělá druhým naschvály, také je dosti bezohledný. Pokud si však udělá někdo srandu z něj nebo mu udělá naschvál, tak mu to velmi vadí.V domě má spoustu připravených výbušných dárků a občas vymislí i nějaký větší vtip nebo naschvál. [1] lstí však dokázal dočasně ovládnout celou Šmoulí vesnici[2] a právě on dávno, v dobách kdy všichni Šmoulové byli ještě malí výrazně pomohl při záchraně ostatních Šmoulů před Hotapem,[3] takže není zas tak vypatlaný, jak vypadá.[3] Svoje chyby obvykle nerad uznává a nemá smysl pro humor. Jeho vzor, z kterého si ale nebere žádný příklad, je Taťka Šmoula a vždy, když Taťka Šmoula odejde, tak by chtěl vést vesnici místo něj a nejradši by šéfoval úplně všemu, i tomu čemu vůbec nerozumí. Píše spousty knih, ve kterých hlavně vychvaluje sám sebe a tyhle knihy ostatním neustále vnucuje a nebo jim z nich čte. Ze všech Šmoulů má nejhorší chování právě on[1] a dokáže být i velmi podlý a manipulovat s ostatníma, natolik, že dokázal ovládnout celou Šmoulí vesnici a stát se jejím králem.[2] Velmi rád se vytahuje a rozdává svoje nepoužitelné rady a rád kecá i do toho čemu vůbec nerozumí a snaží se přitom navíc vypadat jako odborník na danou věc a pokud něco dělá, tak to často zmrví.[1] Rád chodí žalovat Taťkovi Šmoulovi. Také si často hraje na hrdinu, přestože je velmi bojácný a vytahuje se cizími zásluhami.[1]

Vztahy s ostatními Šmouly editovat

S ostatníma většinou nevychází moc dobře. Velmi často ho za jeho sebechválu nebo hloupé rady hážou za vesnici, často se jim to povede tak, že spadne rovnou na hlavu.[1] V komiksech ho často přímo zbijí.[4] Koumák je nejméně oblíbený Šmoula. Pokud však ostatní neštve, dokáží ho respektovat. Jeho jediný vyložený kamarád, který ho vždy respektuje a považuje za chytrého, je Šmoula Nešika.[1]

Zajímavosti editovat

Koumák král Šmoulí vesnice editovat

Koumák se jednou lstí dopracoval až na krále Šmoulí vesnice. Povedlo se mu to tak, že Šmoulům, které potřeboval uměl velmi dobře lézt do zadku a slibovat. Oni mu pak vyhověli a poslouchali jeho příkazy. Začal tak, že si udělal jednoho hlasatele, který vyřvával, aby třeba ten a ten přišel za Koumákem, pozdějc vyřvával přímo Koumákova nařízení a rozkazy. Koumák si pozval Siláka a toho dokázal přemluvit aby mu dělal stráž a Silák, jako nejsilnější Šmoula dokázal několik dalších Šmoulů přinutit k tomu aby se přidali a dělali strážce, pod jeho vedením. Potom už to šlo snadno a násilím mohl Koumák ovládnout zbytek vesnice. Jednoho Šmoulu (Šprýmaře) zavřel do vězení a nezastavil se ani když se proti němu a Šmoulům na jeho straně postavila Šmoulinka s několika dalšíma Šmoulama.[2]

Pseudooperace editovat

Koumák chystal i jednu operaci, Nešiky a Šprýmaře. Chtěl provádět transplantaci smyslu pro humor, Taťka Šmoula tuhle šílenost naštěstí na poslední chvíli zastavil.[5]

Další zajímavosti editovat

Jednou ho proměnila v prase mladá čarodějka, která se učila černé magii, udělala to, protože ji urazil.[1]

Související články editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e f g h Šmoulové (seriál). Seriál Šmoulové [online]. Los Angeles: Hanna-Barbera, 1981-11-21. 
  2. a b c Král šmoulů (díl 1. sezóny). Seriál Šmoulové [online]. Los Angeles: Hanna-Barbera, 1981-09-26 [cit. 2014-12-01]. 
  3. a b Taťkovo rodinné album (díl 1. sezóny). Seriál Šmoulové [online]. Los Angeles: Hanna-Barbera, 1985-10-26 [cit. 2014-11-24]. 
  4. Šmoulové, Šmoula reportér. Praha: Albatros, 2012. 47 s. ISBN 978-80-00-02914-6. S. 6, 16. 
  5. Šprýmařova vtipná kost (díl 4. sezóny). Seriál Šmoulové [online]. Los Angeles: Hanna-Barbera, 1984-09-22 [cit. 2014-12-03]. 

Externí odkazy editovat

[[Kategorie:Postavy v seriálu Šmoulové]] [[Kategorie:Šmoulové]] [[Kategorie:Fiktivní postavy]]

Trest smrti v Texasu editovat

Texas je americký stát s nejvyšším počtem popravených vězňů. Od roku 1819 do roku 2015 bylo oficiálně popraveno už 1273 vězňů.

Způsoby popravy editovat

Do roku 1924 se používalo oběšení, zastřelení jen v době občanské války a v letech 1924 - 1964 se popravovalo na elektrickém křesle. Smrtící injekce je dnes jediný používaný způsob a používá se od roku 1982.

Zločiny trestané smrtí editovat

  • Vražda hasiče nebo policisty ve službě.
  • Vražda která byla udělána během páchání dalšího trestného činu (loupež, znásilnění...)
  • Vražda na něčí objednání (nájemná vražda)
  • Vražda spáchaná při útěku z věznice nebo pokusu o něj.
  • Vražda spáchaná při výkonu trestu (ve vězení), další nutná podmínka je že ten co vraždil v kriminále musí být zároveň už jednou odsouzený za vraždu nebo být odsouzený minimálně na 99 let nebo doživotí.
  • Zavraždění dvou a více lidí.
  • Vražda soudce nebo svědka zločina.
  • Napomáhání při vraždě, i když je vrah někdo jiný.

Trest smrti nemůže být udělen osobám mladším 18ti let a mentálně retardovaným.

Termín popravy editovat

Po odsouzení se rozsudek ještě přezkoumá nejvyšším Texasským soudem a odsouzený má právo na odvolání nazývané Habeas corpus, při každém dalším odvolání ale musí být předloženy nové důkazy a důvody a lhůta na vyřízení odvolání je 180 dní. Po tom co už nezbyde nic, na co by se dalo odvolat a nelze předložit nové důvody (důkazy) proč trest zmírnit, tak je určeno datum popravy. Poprava může být provedena minimálně 91 dní od dne, kdy je datum popravy určeno. Pokud je poprava z nějakého důvodu odložena a určuje se nové datum popravy, tak odsouzenec nesmí být popraven dříve než za 31 dní ode dne, kdy bylo určeno nové datum. Odsouzení často na Death Row (cela smrti) tráví mnoho let hlavně kvůli tomu že se opakovaně odvolávají. Průměrná doba strávená na cele smrti je 10 let a 9 měsíců. Nejkratší dobu, 252 dnů čekal na cele smrti Joe Gonzales, naopak nejdéle, 31 let tam čekal David Lee Powell.[1]

Death Row (cela smrti) editovat

Podrobnější informace naleznete na stránce Allan B. Polunsky Unit (Death Row).

Všichni muži odsouzeni k trestu smrti jsou ve věznici Allan B. Polunsky Unit a ženy v Mountain View Unit. Tam jsou převezeni po odsouzení k trestu smrti a tam traví celou dobo i během procesu odvolání až do svoji popravy nebo zmírnění trestu a přemístění jinam. Režim na cele smrti je velmi přísný a odsouzení jsou samostatně na svých celách 22 - 23 hodin denně a v Allan B. Polunsky Unit, kde je drtivá většina odsouzených, jsou mizerné životní podmínky a denní program vůbec nerespektuje normální lidský biorytmus. O Mountaun View Unit toho není moc známo.

Postup popravy editovat

Odsouzení jsou v den popravy odpoledne přivezeni do věznice Huntsville Unit, kde je popravčí místnost malou bílou dodávkou, z Allan B. Polunsky Unit vyjíždějí navíc tři doprovodná vozidla. Cesta tam z Allan B. Polunsky Unit trvá přibližně hodinu (přibližně 80 km),[2] z Mountain View Unit přibližně 2 a tři čtvrtě hodiny (přibližně 270 km).[3] Při cestě se používá několik různých tras aby se snížilo riziko přepadení dodávky.

Při příjezdu do Huntsville Unit jsou odsouzení prohledání, jestli u sebe nemají zakázané předměty.

Potom jsou zavřeni do jedné z několika malých cel, které jsou hned u popravčí místnosti. V cele je jen postel, záchod a mylý stolek. Na té straně cely, která směřuje do chodby jsou mříže. V této cele stráví několik hodin do doby, než budou odvedeni do popravčí místnosti. Asi 2 hodiny před popravdou dostanou poslední večeři, kterou si ale od roku 2011 nemůžou vybrat podle svého přání, ale dostanou to co se v ten dává v celé věznici. možnost výběru poslední večeře byla zrušena kvůli tomu, že jeden odsouzený, který si toho naobjednal hromadu, potom řeknul že nic jíst nebude a tak se TDCJ (instituce, která má na starosti vše co se týká trestu smrti) naštvalo a zrušilo to. Alkohol a cigarety jsou zakázány. V této cele mohou být odsouzení do času popravy s knězem.

Přibližně půl hodiny před popravou je odsouzený odveden do popravčí místnosti a tam připoután k lehátku. Potom jsou zapíchnuty 2 kanyly (infuze), do každé ruky (vždy do žíly) jedna, pro případ že by jedna z nich nefungovala. Do infuzí se pak vpustí neškodný fyziologický roztok. Po tom co je toto všechno provedeno, zůstává odsouzený ležet do doby popravy, což je asi čtvrt hodiny a přijdou svědci (příbuzní nebo přátelé oběti odsouzeného nebo samotného odsouzeného, maximálně 5 příbuzných nebo přátel odsouzeného a maximalně 6 příbuzných nebo přátel oběti odsouzeného, v případě jen jedné oběti maximálně 5). Pokud není na poslední chvíli přerušena, což se občas stává, tak poprava začíná v 18:00. V Texasu se používá třísložková verze, nejdřív je do žil odsouzeného vstříknutý thiopental sodný, který ho uspí do hlubokého spánku během několika desítek vteřin, potom pankuronium bromide, které zastaví dýchání a nakonec chlorid draselný, který způsobí zástavu srdce. Celá poprava trvá v průměru 7 minut.

Problémy můžou nastat, pokud nelze najít vhodnou žílu, potom se poprava může protáhnout kvůli hledání žíly, nebo se musí najít jiné řešení, jako třeba naříznutí kůže a hledání použitelné žíly pod ní. Pokud se netrefí žíla a smrtící látka jde do svaloviny, tak bývá poprava často zdlouhavá, odsouzený je často při vědomí a velmi trpí.

Reference editovat

(anglicky)

[[Kategorie:Tresty]] [[Kategorie:Americké právo]] [[Kategorie:Texas]]


 
Allan B. Polunsky Unit

Allan B. Polunsky Unit je věznice s celkovou kapacitou 2900 osob stojící v texaském West Livingstonu. Jsou zde zadržováni muži všech nápravných skupin. Jedná se o jedinou věznici v Texasu, kde jsou vězněni i nejtěžší zločinci odsouzení k trestu smrti.

Název editovat

Věznice byla pojmenována po předsedovi Texas Board of Criminal Justice, který se právě jmenoval právě Allan B. Polunsky.

Popis a poloha editovat

Celá věznice má 23 šedých betonových budov pro všechny kategorie vězňů podle jejich nebezpečnosti, včetně sekce Supermax. Ve věznici je také kuchyně a lékařská klinika. Celý pozemek věznice má přibližne 1,9 km². Nejznámější sekce věznice je Death Row, kde jsou muži odsouzení k trestu smrti. Okolo celé věznice je soustava dvou vysokých plotů. Na jejich povrchu a mezi nimi je žiletkový drát.

Věznice je v západní části města Livingston a okolo nejsou žádné další stavby. Směrem 1–2 km na západ je velké jezero GovernorBush’s lake.

Historie editovat

Věznice byla otevřena v listopadu 1993. V té době se neplánovalo, že by tu byla Death Row, ta totiž byla v Huntsville v Ellis Unit.

Po tom co se „podařilo“ jednomu vězňovi z Ellis Unit utéct (pak se utopil v potoce), tak se rozhodli, že vězně čekající na smrt přemístí sem, že tady to bude bezpečnější. Převoz vězňů z Ellis Unit sem začal v březnu 1999.

20. července 2001 bylo todle vězení přejmenováno z původní názvu Terell Unit, protože ten podle kterého bylo původně pojmenováno (Charle Terell) nechtěl aby se jeho jméno spojovalo s Death Row a tak bylo přejmenováno na dnešní název.

Zajímavosti editovat

V únoru 2000 2 vězni (Polchai Wilkerson a Howard Guiry) na Death Row vzali jako rukojmí jednu dozorkyni. Polchai Wilkerson byl popraven 14. března 2000 a ten druhý zatím datum popravy určené neměl.

9. května 2000 zase vězeň Juan Salvez Soria zaútočil na kaplana Williama Paula Westbrooka. Podařilo se mu chytit ho za ruku, jeho ruku vtáhnul přes díru, kterou se podávají věci a jídlo aniž by se musely otevírat dvěře. Potom jeho ruku přivázal prostěradlem k záchodoumyvadlu (záchod a umyvadlo v jednom). Pak mu začal žiletkou řezat ruku a málem se mu ho povedlo o ruku připravit. Včas ho stihli zastavit a obvykle se k tomu používá slzný plyn.

V roce 2010 se zase 5 vězňů odsouzených na doživotí pokusilo o útěk.

Na Death Row je známý způsob jak protestovat proti tamním životním podmínkám a trestu smrti lehnout si nebo sednout na zem a odmítat vstát. Vězni se občas domlouvají na protestech, kdy například začnou vyplavovat vodou svoje cely nebo v nich zakládají požáry.[1]

Death Row editovat

Celá tato sekce (Death Row) jsou 3 spojené dvoupatrové budovy. Vprostřed každé budovy jsou 4 zdí oddělené vycházkové dvory a každý z nich je ještě rozpůlený dvojitou mříží s pletivem,[2] takže je možno se procházet zhruba po 10 m2.[3] Na dvoře není tráva ale beton a vězni mají mříže i vysoko nad hlavou.[2]

Cely[4] editovat

Každá cela má 5,6 m2 a je určena jen pro jednoho vězně. Cely mají přibližně obdélníkovitý tvar. Cela je 3,25 m dlouhá a 2 m široká. Na straně jedné z kratších stran jsou posuvné dveře, ve kterých jsou 2 na výšku orientovaná úzká okna, s plexisklem a pletivem a vprostřed dveří je uzavíretelná díra, kterou se podává jídlo, pošta a nasazují se přes ní i pouta pokaždé, když vezeň vychází z cely. V celé je veškeré vybavení kovové. Podél stěny, která je naproti dvěřím je kovová postel pod kterou je úložný prostor (police) a vysoko nad postelí velmi úzké, asi pěticentimetrové okno.[5] Okno je velmi vysoko a tak není jednoduché se k němu dostat a podívat se ven.[6] Jedna z delších zdí je holá a na druhé jsou přidělané 2 malé stolky. Vedle dvěří je záchodoumyvadlo (záchod i umyvadlo v jednom) a nad ním svisle orientovaná lampa ve zdi. Podlaha je betonová a zdi oplechované.[2]

Vnitřní prostory editovat

V hale jsou cely rozmístěné podél zdi ve dvou řadách nad sebou a pak je v této hale i velká klec (do výšky dvou metrů je mezi mřížema i pletivo), která funguje jako společenská místnost, kde vězni mohou být v době, kdy mají povoleno být mimo cely a kde se mohou setkávat s ostatníma z dané sekce.[2]

Vnější prostory editovat

Okolo budov je travnatá plocha, na kterou se ale vězni nikdy nedostanou (pokud se nepokusí o útěk). Od ostatních sekcí věznice jsou odděleny plotem s žiletkovým drátem a od svobody odděluje soustava dvou plotů, které mají na vrchu žiletkový drát a žiletkový drát je i mezi.[7]

Denní režim editovat

Vězni nemají povoleno pracovat a nemají žádný zajímavý denní program. Na celách stráví 22 až 23 hodin denně. Denní režim nerespektuje normální lidský biorytmus.[8]

  • 3:00 - Snídaně
  • 5:00 - Předávají se dopisy dozorcům k odeslání a odnáší nádobí od snídaně.
  • 6:00 - Zapíná se osvětlení, dozorci kontrolují vězně a chtějí po nich aby řekli svoje jméno a číslo.
  • 7:00 - 10:00 - Možnost jít na hodinu na venkovní dvůr nebo do společenské místnosti (nebo spíš klece).
  • 10:00 - Rozdávají se obědy.
  • 11:00 - Odběr použitého nádobí od oběda.
  • 12:00 - Sprchování, kdy je vězeň zamčený ve sprše po dobu 20 minut až jedné hodiny.
  • 13:30 - Dozorci kontrolují vezně na celách, opět se vyptávají na jméno a číslo. Při tom se zapínají všechna světla.
  • 14:00 - Střídají se směny, nově příchodší dozorci se opět vyptávají na jména a čísla.
  • 16:00 - Večeře.
  • 17:30 - Odnáší se nádobí od večeře.
  • 19:00 - V hale začínají dozorci uklízet.
  • 20:30 - Doručuje se příchozí pošta.
  • 21:30 - Opět kontrola jmen a čísel, opět se zapínají všechna světla.
  • 22:00 - Dozorci se opět střídají, nově příchozí dozorci se zase ptají na jména a čísla.
  • 23:30 - Dozorci zapisují a vyřizují různé požadavky vězňů.
  • 00:00 - 1:30 - Výměna špinavého prádla.

Řešení konfliktů editovat

Pokud nastane nějaký konflikt, tak ho řeší těžkooděnci, jejich velmi používaná taktika je používání dráždivých plynů, způsobujích pálení očí, dušení nebo pálení kůže.[9][1]

Pravidla editovat

Věci, na které mějí vězni nárok jsou návštěvy každý týden, posílání dopisů a nákup a vlastnění vybraných věcí (větrák, psací stroj, kalkulačka, rádio, budík, rychlovarná konvice, baterka na svícení, knihy, časopisy, nadstandardní jídlo, hygienické potřeby, potřeby na psaní dopisů, a několik dalších věcí z vězeňského obchodu). Vězni mají povoleno mít dokumenty týkající se jejich odsouzení a odvolání. Mimo celu mohou vězni vyjít jen na 1 až 2 hodiny denně, buď do velké klece uvnitř haly nebo do venkovního dvora, vždy jsou fyzycky oddělení od ostatních mříží s pletivem. Podle chování jsou vězni rozděleni do tří skupin. První, nejméně problémová skupina smí vycházet mimo svoji celu pět dní v týdnu (na 1 - 2 hodiny denně) a další 2 dny zůstáva po celý den na cele, mají nárok na všechny předchozí vyjmenované věci. Ve druhé skupině mohou kupovat jen dopisní a hygienické potřeby, mají poloviční počet návštěv (2 do měsíce). Ti ve trojce navíc mají maximální čas pobytu mimo celu 1 hodinu denně a z cely jsou vypouštěni jen 4krát do týdne, můžou mít jen jednu návštěvu měsíčně. Návštěvy jsou vždy na 2 hodiny, v případě že návštěva přijede ze vzdálenosti větší než 400 km, je možná čtyřhodinová návštěva až ve dvou po sobě jdoucích dnech. Za každé zdravotnické ošetření musejí vězni také zaplatit 100 dolarů ze svého kapesného, které jim obvykle posílají příbuzní a přátelé, pracovat mají zakázáno a tak si peníze nemohou vydělat a někteří proto nemají žádné osobní věci.[10]

Kritika editovat

Death Row je často kritizována kvůli mizerným životním podmínkám. Vězni nemůžou mít televizi, jsou 22 - 23 hodin denně zavření na cele bez kontaktu s kýmkoliv dalším. Pokud nemají peníze, nebo jim je nepošlou příbuzní, tak si nemohou nic kupovat ani objednávat (časopisy, jídlo, rádio, rychlovarná konvice, papír na dopisy). Zadarmo nedostanou vyjma jídla a čistého prádla nic. Nepříjemný je také stálý hluk a nerespektování normálního denního režimu člověka. Cely jsou špatně větratelné a vyskytuje se v nich plíseň. Pokud jsou trestáni za různé přestupky, tak můžou být i trvale zavřeni na celách i po celý týden nebo i déle. Podmínky jsou natolik špatné, že často z nich zešílí i původně duševně zdravý člověk a zdravotní péče se zanedbává.[11][1] Někteří se pokusí o sebevraždu nebo se přestanou odvolávat a těší se na svoji popravu, než by dál takle žili.[12]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Allan B. polunsky Unit na anglické Wikipedii.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

[[Kategorie:Věznice v USA]] [[Kategorie:Texas]] [[Kategorie:Trest smrti v USA]]