Wikipedista:SnowBall2502/Pískoviště

Dark web

Dark web (český překlad: temný web) je část obsahu World Wide Webu, která je umístěna na darknetech - překryvných sítích, které využívají internet, ale jsou přístupné pouze prostřednictvím speciálního softwaru nebo konfigurace. Dark web tvoří část deep webu, což je oblast webu, kterou vyhledávače neindexují.

Darknety zahrnují jak malé peer-to-peer sítě, tak i velké a populární sítě jako například Freenet, I2P a Tor.

Terminologie

Je nutné rozlišovat rozdíl mezi dark webem a deep webem (český překlad: hluboký web). Termíny bývají velmi často zaměňovány, či považovány za totožné. Deep web jsou dokumenty a webové stránky, jejichž obsah je dostupný pouze po přihlášení či jiném druhu autorizace nebo jednoduše nejsou indexované žádným vyhledávačem a jsou dostupné pouze se znalostí URL

Surface web

Surface web ( český překlad - povrchový web), známý také jako viditelný web, indexový web nebo Lightnet, je část World Wide Webu, která je lehce dostupná veřejnosti a vyhledatelná standardními webovými prohlížeči. Je opakem deep webu. Surface web je složen pouze z 10 procent informací, které jsou na internetu. Je tvořen kolekcí veřejných webových stránek na serveru, který je dostupný každým webovým vyhledávačem.

Podle jednoho zdroje ke dni 14. června 2015, surface web obsahoval okolo 14,8 miliard stránek.

Deep web

Část World Wide Webu, která není vyhledatelná normálními internetovými vyhledávači jako je např. Google. Pro přístup je třeba zadání přímé IP či URL adresy. Jeho obsah je dostupný až po předchozím přihlášení či autorizaci. Není dohledatelný, protože jeho obsah nemá vlastní index - informace zde nejsou připojené k dalším stránkám tak jako je tomu na povrchovém webu.  Je prý skoro nemožné zjistit, jak velký Deep web ve skutečnosti je. Některé předpoklady dokonce tvrdí, že by mohl být 4 000-5 000 krát větší než povrchový web.

Velká část Deep webu je zcela legální a bezpečná.                                                                                        

Tyto části obsahují například:

Databáze: Jak veřejné tak soukromé chráněné sbírky souborů co nejsou připojené k jiným částem webu, a lze je vyhledat jen v dané databázi.

Intranety: Vnitřní sítě pro podniky, vládu a vzdělávací instituce, které jsou používané pro soukromé aspekty komunikace a kontroly uvnitř dané organizace.

Dark web

Část Deep Webu. Není dohledatelný běžným internetovým vyhledávačem. Termín dark web se poprvé objevil v roce 2009, ale není známo, kdy vznikl samotný první dark web. Hodně internetových uživatelů používá jen surface web, data, která jsou přístupná typickým webovým prohlížečem. Dark web je jen malá část deep webu, ale vyžaduje vlastní software k přístupu k jeho obsahu. Jelikož mají jednotlivci přístup k dark webu s předpokladem malého risku detekce, mohou tuto arénu využívat pro škálu legálních i nelegálních aktivit. Nedávná studie zjistila, že 57% Dark webu je obsazeno ilegálním obsahem jako pornografie, nepovolené finance, drogová centra, nelegální obchod se zbraněmi, padělaná měna, teroristická komunikace a mnohem více.

Lze se setkat se srovnáním, že deep web (hluboký web) je dark web a naopak, avšak deep web jsou dokumenty a webové stránky, jejichž obsah je dostupný pouze po přihlášení či jiném druhu autorizace nebo jednoduše nejsou indexované žádným vyhledávačem a jsou dostupné pouze se znalostí URL.[1]

Dark web je část deep webu, protože se k němu lze dostat pouze za využití specifického softwaru a i případné autorizace, není dohledatelný běžným internetovým vyhledávačem. Příkladem sítě a prohlížeče, kterým se dá do dark webu vstoupit, je Tor.[2] Názvy domén na dark webu v síti Tor jsou tvořené číslicemi a písmeny s koncovkou .onion.[3][1] Obsah domén je šifrovaný.[2]

Legalita

Dark web je v zásadě zcela legální síť.[1] Umožňuje lidem přístup k internetu a ke svobodným informacím s vyšší úrovní anonymity a bezpečnosti. To má zvláštní význam například v zemích, které omezují nebo kontrolují přístup k internetu a ke svobodným informacím. Umožňuje také sdílení citlivých dokumentů či pro zkušenější a odborně zdatné uživatele k tunelování připojení k domácí síti či jiné lokální síti (LAN), která nemá přidělenou veřejnou adresu či nemá nastavené přesměrování portů.

Ovšem vzhledem k tomu, že dark web nabízí anonymitu, mohou se zde nacházet stránky s ilegálním obsahem, jako jsou stránky s prodejem drog,[4][1] falešných identit, kradených kreditních a debetních karet,[5][1] čísel bankovních účtů, zbraní a jiné.[6] V rámci fór se vyskytují kontroverzní a nelegální témata, na úložištích se vyskytuje i nelegální pornografie. Dětská pornografie je k nalezení i bez přímého zadání hledaného výrazu a provedení platby. K placení za tyto nelegální věci jsou využívány kryptoměny Bitcoin[7] nebo Monero. Transakce v bitcoinové síti jsou ovšem pseudonymní – všichni uživatelé sítě znají všechny adresy, zůstatky na účtech (respektive veřejných klíčích) i všechny transakce, jen neznají majitele oněch účtů. Pokud se ovšem podařilo spárovat veřejný klíč se jménem nebo skupinou, staly se účty již vlastně veřejné a nebylo možné ani měnu převést jinam, protože transakce jsou zcela transparentní a zanonymizování stojí nemálo úsilí i finančních prostředků. Místo bitcoinu se tak k nelegálnímu placení přechází na zcela anonymní kryptoměnu Monero. Nezákonné aktivity provozované na dark webu jsou monitorované speciálními skupinami bezpečnostních služeb po celém světě.[2]

Zájem teroristů na Dark Webu

Teroristé byli aktivní na různých platformách od pozdních 90. let. Nicméně zjistili, že surface web je pro ně moc riskantní, vzhledem k jejich snaze o zachování anonymity: mohli být zaznamenáváni, hledáni a nalezeni. Hodně z teroristických stránek a sociálních sítí na Surface webu jsou monitorovány proti-teroristickými agenturami a většinou jsou odstraněny nebo nabourány. Teroristé mohou využívat Dark web pro sbírky, převod peněz a ilegální nákupy výbušnin a zbraní, využíváním virtuální měny jako Bitcoin a dalších kryptoměn. Některé teroristické organizace také využívají Dark web jako médium pro prodej lidských orgánů na černém trhu (pravděpodobně svých zajatců), stejně jako i ukradený olej nebo vykradené památky z antických měst.

Využití

Základní myšlenkou temného webu je snaha nepodléhat jakékoli cenzuře a zákonům, ovšem nikoli nutně jen kvůli ilegálním aktivitám. Může jít například o publikování informací, proti kterým by na běžném webu zasáhla cenzura.[8] Hlavní možnosti využití tedy jsou:

• Bezpečnější surfování po Internetu či po samotném Dark webu
• Vyšší anonymita
• Bezpečné sdílení dokumentů, souborů a jiných dat
• Obcházení cenzury Internetu

Odkazy

Reference

KILIÁN, Karel. Dark web: rejdiště nekalých živlů, nebo ostrůvek svobody?. Živě.cz [online]. Czech News Center, 2019-05-15 [cit. 2021-01-10]. Dostupné online.

Temné hlubiny internetu: Vítejte ve světě, ve kterém není každý vítán - Ábíčko.cz. Ábíčko.cz. Dostupné online [cit. 2018-03-13].

Turecko tvrdě omezuje přístup k internetu. Blokuje řadu VPN i Tor. iDNES.cz [online]. 2016-12-19 [cit. 2018-03-13]. Dostupné online.

Podsvětí internetu nabízí drogy. Doručí vám je Česká pošta | Domov. Lidovky.cz [online]. 2014-09-06 [cit. 2018-03-13]. Dostupné online.

Kyberzločinci napadají stovky klientů, říká bankovní analytik. iDNES.cz [online]. 2017-06-03 [cit. 2018-03-13]. Dostupné online.

ŠUBRTOVÁ, Nikol. 3 děsivé věci, které jste nevěděli o DARKNETU – tajné vrstvě internetu, která není běžně dostupná - LUI. www.lui.cz [online]. [cit. 2018-03-23]. Dostupné online.

Pološero: Temná síť — Česká televize. Česká televize [online]. 2014-10-02 [cit. 2018-03-13]. Dostupné online.

ŽIVĚ.CZ. Dark web: rejdiště nekalých živlů, nebo ostrůvek svobody?. Živě.cz [online]. [cit. 2019-05-15]. Dostupné online.