Wikipedista:Smykpa/Pískoviště

Východní Locarno

editovat

Východní Locarno (též tzv. východní pakt) mělo být paktem Francie, SSSR, Československa, Polska, Litvy, Lotyšska, Estonska a Finska o vzájemné pomoci v případě agrese vedené ze strany Německa. V této souvislosti měla být garantována německá východní hranice, zatímco západní hranice Německa, Francie a Belgie byla garantována již na konferenci v Locarnu v roce 1925.

Idea tvz. východního paktu byla od svého počátku v únoru 1934 neodmyslitelně spojena s osobou Louise Barthoua, nového francouzského ministra zahraničních věcí ve vládě Gastona Doumerguea. Louis Barthou směřoval k obklíčení Německa obranným prstencem navzájem smluvně spojených států, přičemž měla být také garantována neporušitelnost východních hranic Německa. Na systému multilaterálních garančních paktů měl participovat i SSSR, který měl rovněž vstoupit do Společnosti národů a navázat na výsledek konference v Locarnu. Polsko a Německo vystoupilo ihned proti paktu.[1]

Již v listopadu 1932 byla podepsána francouzsko-sovětská smlouva o neútočení, avšak Stalin si v záloze ponechal spojenectví také s Německem, a tak byla v březnu 1933 prodloužena berlínská smlouva. V září 1934 vstoupil podle požadavků Francie Sovětský svaz do Společnosti národů, ale již o měsíc později byl Barthou zavražděn při atentátu na jugoslávského krále Alexandra během jeho návštěvy v Marseille. Nový ministr francouzský ministr zahraničních věcí Pierre Laval se k plánu východního paktu stavěl mnohem opatrněji, takže následně k podpisu francouzsko-sovětské smlouvy o spojenectví a vzájemné pomoci 2. května 1935, došlo de facto jen díky Hitlerovu vyhlášení všeobecné branné povinnosti v březnu téhož roku. Československo-sovětská smlouva, která navazovala na francouzsko-sovětskou a zajišťovala pomoc oběti nevyprovokovaného útoku, byla podepsána 16. května, ale bez zájmu Polska nemohla být naplněna Barthouova prvotní vize. Litva, Lotyšsko a Estonsko sice v září 1934 uzavřeli spojenectví, ale to bylo dalším regionálním paktem před rozpínajícím se SSSR a Polskem. [2]

Reference

editovat

Moravcová, Dagmar – Bělina, Pavel – Pečenka, Marek. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914-1941. Praha, 1998.

  1. Moravcová, Dagmar – Bělina, Pavel – Pečenka, Marek. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914-1941. Praha, 1998.
  2. Moravcová, Dagmar – Bělina, Pavel – Pečenka, Marek. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914-1941. Praha, 1998.