Wikipedista:Radbajgar/Pískoviště2

Kvartér řeky Moravy je vodní zdroj nacházející se ve čtvrtohorních sedimentech řeky Moravy od Bludova po hranice České republiky se Slovenskou republikou. V Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví je to oblast kolem řeky Moravy mezi mostem u Stavenic po most v Olomouci Černovíře.

Kvartér řeky Moravy v Litovelském Pomoraví editovat

Ochrana vodního zdroje, jeho vytýčení editovat

Kvartér řeky Moravy můžeme posuzovat ze dvou hledisek. Jednak jako zdroj a zásobárnu vody, ochranu vodního zdroje, jednak po stránce geologické.

V roce 1981 přijala vláda nařízení číslo 85, kterým stanovila chráněné oblasti přirozené akumulace vod (ChOPAV).^[1] Pozdějšími předpisy došlo k různým úpravám a doplňkům, ale tyto pro nás teď nejsou podstatné, třeba zákon č. 254/2001Sb. o vodách. Jedna z ChOPAV byla nazvána Kvartér řeky Moravy. Začíná u Bludova a podél řeky Moravy se táhne až k hranicím republiky se Slovenskem, kde řeka Morava Moravu opouští. Název řeky pochází z keltského temná či tmavá voda a podle ní byla nazvána i země moravská. Protéká ji celou od severu k jihu. V uvedeném nařízení vlády jsou hranice ChOPAV stanoveny velmi podrobně. Nelze si představovat, že se jedná jen o nejbližší okolí řeky. Zasahuje až ke Šternberku či od jezu pod Templem prochází hranice pod Třesínem směrem k Senici na Hané a dále kolem říčky Blaty k Tovačovu. Z toho se ChOPAV Litovelském Pomoraví (LP) nachází část od mostu přes řeku u Stavenic po most v Olomouci Černovíře.

LP zde začíná mimo jiné dvěma pískovnami Mohelnickou a Moravičanskou, které jsou propojeny úzkou šíjí. V současné době zde již těžba neprobíhá, ale je intenzivní na opačné straně silnice, mimo LP. Dříve Morava protékala v prostoru stávajících pískoven. Kvůli těžbě byla přeložena pod Doubravu. Jděte se těch pár metrů podívat, i bez měření zjistíte, že hladina řeky je výše než hladina pískoven. Další pískovna se nachází mezi obcemi Náklo a Lhotou nad Moravou, mimo LP. Nedávno občané Nákla odsouhlasili, že se může těžební prostor rozšířit. Další pískovny na území LP jsou již mimo provoz. Chomoutovská prošla revitalizací, byly odstraněny skládky a obě nádrže propojeny. Původní nařízení vlády stanoví, že těžba nerostů a hornin nesmí být prováděna na úkor zásoby vodních zdrojů, není tomu tak. Další rozšíření pískovny u Tovačova, plánování těžby v oblasti mezi Bzencem a Veselí nad Moravou, kde jsou vodní zdroje pro více než 100 000 obyvatel.

Stále větší spotřeba vody je patrná v lesích poblíž Litovle, kde je voda čerpána z podzemních pramenišť, či v Černovírském lese. I když to není zcela viditelné, na velké ztrátě spodních vod se podílí svým výparem pískovny. Po otevření pískovny u Nákla zmizela voda ze studní v širokém okolí. Celá oblast LP mezi Litovlí a Horkou je upravená tak, aby se do lesa rozlila velká voda. Na různých místech jsou snížené břehy a do lesa vedou kanály, které velkou vodu rozvádějí. Tak dochází k doplňování podzemních vod bez škody na majetku. Těmto umělým řečištím říkají místní smuhy (smôhê). Kolem celého území byly vybudovány hráze, zvané selské, a to již ve středověku. Současně s mlýnskými náhony, které vody z řeky odváděly, ale podle potřeby také vracely. Což dohromady vytváří pro neznalého velmi komplikovaný systém. Není radno se pouštět do průzkumných výprav, zejména po období záplav. Píše se rok 2023 a poslední záplavy v naší části Pomoraví byly v roce 2012. A přidáme-li k tomu trvale nízký stav vody v řece, blízký hranici sucha, je zřejmé, že se podzemní vody téměř nedoplňují. Snad něco z toku, který je součástí podzemní řeky, který není vidět. Vodoměrné místo je Morava u Moravičan.

Historie a geologie editovat

Tento článek je určen široké veřejnosti, proto se omezím jen na srozumitelné a stručné vyjadřování. Z Mladče do Nových Zámků u Litovle vede silnice přes řeku Moravu. Právě zde se setkávají dvě soustavy, které zde tvoří výrazný geomorfologický předěl. Na sever, proti vodě je to Mohelnická brázda, patřící do Jesenické podsoustavy Českého masivu. Po vodě je to Středomoravská niva, část Hornomoravského úvalu, Západních vnějších Karpat. Tento předěl tvoří území, které se jmenuje Třesínský práh. Třesínské bradlo je kopec s Mladečskými jeskyněmi, je tvořen devonskými vápenci. Součástí tohoto vápencového hřbetu je pohřbený kras. Je překryt sedimenty řeky Moravy o výšce asi 10 m, ale místy jen 3 m. Celý tento krasový systém zajišťuje vodu pro prameniště Čerlinka, což je zakrytý krasový pramen, dodávající vodu až od Javoříčského krasu, říček Javoříčky a Špraňku. To je zdroj vody pro Litovelsko a také pro Olomoucko. Soustava se jmenuje Vodovod Litovelské Pomoraví. Původně tekla řeka Morava, právě od tohoto prahu kolem Mladče k Senici na Hané a dále korytem dnešní Blaty, okrajem Křelovské pahorkatiny.

Zajímavý je úsek mezi Lutínem a Hněvotínem. Při kerných procesech mezi Karpaty a Českým masivem došlo zde ke kerným pohybům a část Lutínské brázdy se propadla a vytvořila se Hněvotínská hrást. Údajně se zde nachází sedimenty o výšce 200 m. To bylo ve třetihorách. Nyní jsou tyto vrstvy překryty až 6 m vysokými sprašovými půdami. Také zde mají zájmy těžebních společností. Nad tímto prostorem se nachází nezabezpečená skládka, založená v bývalém vápencovém lomu. Je tedy nebezpečí, že dojde ke kontaminaci spodních vod ve velmi širokém okolí. Současné koryto řeky Moravy. Podle některých nálezů sedimentů už ve třetihorách tekla Morava i současným korytem. Rozdělovala se nad Třesínským prahem.

V miocénu a pleistocénu postihly kerné poklesy podle starých sudetských zlomů také oblast Mohelnické brázdy. I zde se nachází sedimenty o výšce až 250 m. Pokud jde o vlastní sedimenty v ChOPAV v LP je to tak. Všude jsou štěrky a štěrkopísky v různých vrstvách a různého staří. Někde se střídají s povodňovými půdami v různé hloubce. Současné nivní půdy mají na povrchu různou hloubku. Někde je to jen pár cm, jinde i více než 1 m. Jsou velmi úrodné, avšak povětšinou jsou překryty sprašemi.