Wikipedista:Psax/Pískoviště/Infobox vlajka

Závažné nehody na Majaku, 1953-1998

Seznam havárií editovat

Historické havárie editovat

  • 15. března 1953 - kritická havárie. Došlo ke kontaminaci personálu elektrárny.
  • 13. října 1955 - Protržení technologického zařízení a zničení technologické budovy.
  • 21. dubna 1957 - Kritická havárie. Jeden operátor zemřel na následky obdržení více než 3000 rad. Pět dalších obdrželo dávky 300 až 1000 rem a dočasně onemocnělo otravou zářením.
  • 29. září 1957 - havárie v Kyštymu.
  • 2. ledna 1958 - Kritická havárie v závodě SCR. Pracovníci závodu prováděli pokusy s cílem určit kritickou hmotnost obohaceného uranu ve válcové nádobě s různými koncentracemi uranu v roztoku. Zaměstnanci obdrželi dávky od 7600 do 13 000 rem, což mělo za následek tři úmrtí a jeden případ slepoty způsobené nemocí z ozáření.
  • 12. května 1960 - kritická havárie. Bylo kontaminováno pět osob.
  • 26. února 1962 - Zničení zařízení. V absorpční koloně došlo k výbuchu.
  • 9. července 1962 - Kritická havárie.
  • 16. prosince 1965 - Kritická havárie. Sedmnáct osob bylo vystaveno malému množství záření po dobu 14 hodin.
  • 10. prosince 1968 - Kritická havárie. Roztok plutonia byl nalit do válcového kontejneru s nebezpečnou geometrií. Jedna osoba zemřela, další dostala vysokou dávku záření a onemocněla nemocí z ozáření, po které mu byly amputovány obě nohy a pravá ruka.
  • 11. února 1976 - Nebezpečné jednání vývojového personálu v radiochemickém závodě způsobilo autokatalytickou reakci koncentrované kyseliny dusičné a organického složení kapalného komplexu. Zařízení explodovalo a zamořilo opravárenskou zónu a oblasti v okolí závodu. Událost si zasloužila hodnocení 3 na mezinárodní stupnici jaderných událostí.
  • 10. února 1984 - výbuch.
  • 16. listopadu 1990 - výbuch. Dvě osoby utrpěly popáleniny a jedna byla usmrcena.
  • 17. července 1993 - Nehoda v radioizotopovém závodě, při níž došlo k destrukci absorpční kolony a úniku malého množství α-aerosolů do životního prostředí. Emise záření byla lokalizována ve výrobním objektu prodejny.
  • 8. února 1993 - Při odtlakování potrubí došlo k úniku 2 m³ radioaktivní suspenze (asi 100 m² kontaminované plochy) na povrch buničiny o radioaktivitě asi 0,3 Ci. Radioaktivní stopa byla lokalizována, kontaminovaná zemina odstraněna.
  • 27. prosince 1993 - Incident v radioizotopovém závodě, při kterém došlo při výměně filtru k úniku radioaktivních aerosolů do ovzduší. Emise byly na úrovni α-aktivity 0,033 Ci a β-aktivity 0,36 mCi.
  • 4. února 1994 - Zaznamenáno zvýšené uvolňování radioaktivních aerosolů: β-aktivita 2denní úrovně Cs-137 podružné úrovně, celková aktivita 7,15 mCi.
  • 30. března 1994 - Zaznamenáno překročení denního uvolňování Cs-137 ve 3, β-aktivita - 1,7, α-aktivita - 1,9krát. V květnu 1994 ventilační systém budovy elektrárny vyvrhl aktivitu 10,4 mCi β-aerosolů. Emise Cs-137 činily 83 % kontrolní úrovně.
  • 7. července 1994 - Kontrolní závod zjistil radioaktivní skvrnu o rozloze několika decimetrů čtverečních. Expoziční dávka byla 500 miliremů za sekundu. Skvrna vznikla únikem odpadních vod.
  • 31. srpna 1994 - Zaregistrován zvýšený únik radionuklidů do atmosféry potrubí budovy přepracovacího závodu (238,8 mCi, přičemž podíl Cs-137 činil 4,36 % ročního emisního limitu tohoto radionuklidu). Příčinou úniku radionuklidů bylo snížení tlaku v palivových článcích VVER-440 během provozních úseků nečinnosti všech SFA (vyhořelých palivových souborů) v důsledku nekontrolovatelného oblouku.
  • 24. března 1995 - Zaznamenáno překročení 19 % normálního zavážecího aparátu plutoniem, což lze považovat za nebezpečnou jadernou událost.
  • 15. září 1995 - V průtoku chladicí vody byl nalezen vysoce radioaktivní kapalný odpad (LRW). Provoz pece do regulačního režimu byl přerušen.
  • 21. prosince 1995 - Řezání termometrického kanálu ozářilo čtyři pracovníky (1,69, 0,59, 0,45, 0,34 rem), když obsluha porušila technologické postupy.
  • 24. července 1995 - Uvolnění aerosolů Cs-137, jejichž hodnota činila 0,27 % roční hodnoty MPE pro podnik.
  • 14. září 1995 - Výměna krytů a manipulátorů mazacích stupňů zaznamenala prudký nárůst α-nuklidů v ovzduší.
  • 22. října 1996 - Při odvádění chladicí vody z jedné skladovací nádrže vysokoaktivního odpadu došlo k poklesu tlaku v cívce. Výsledkem bylo kontaminované potrubí chladicího systému úložiště. V důsledku této události bylo 10 osob vystaveno radiační dávce 2,23 až 48 mili-Sievertů.
  • 20. listopadu 1996 - v chemicko-metalurgickém závodě při pracích na elektrickém odsávacím ventilátoru došlo k uvolnění aerosolů radionuklidů do atmosféry, což představovalo 10 % povolených ročních emisí závodu.
  • 27. srpna 1997 - V budově RT-1 byla v jedné z místností zjištěna kontaminace podlahové plochy 1 až 2 m², dávkový příkon záření gama z místa byl mezi 40 a 200 mR/s.
  • 6. října 1997 - Zaznamenána zvyšující se radioaktivita v montážní budově RT-1. Měření dávky ozáření ukázalo až 300 mR/s.
  • 23. září 1998 - Při zvyšování výkonu reaktoru P-2 ("Ljudmila") po zapnutí automatické ochrany byla překročena přípustná úroveň výkonu o 10 %. V důsledku toho došlo k selhání tří kanálů těsnění palivových tyčí, což mělo za následek kontaminaci zařízení a potrubí prvního okruhu [Major_accidents_note 1].

Novější závažné havárie editovat

  • V roce 2003 byla elektrárně dočasně odebrána provozní licence kvůli postupům při nakládání s kapalným radioaktivním odpadem, v jejichž důsledku byl odpad ukládán do volné vody[32].
  • V červnu 2007 došlo během dvou dnů k havárii s radioaktivní buničinou[33].
  • V říjnu 2007 došlo při přepravě radioaktivní kapaliny k selhání ventilu, což mělo za následek únik radioaktivního materiálu[33].
  • V roce 2008 byl při "pneumatické" nehodě, při níž došlo k úniku množství alfa zářiče, zraněn pracovník opravny. Pracovník byl zraněn na ruce a rána byla kontaminována. Ve snaze minimalizovat šíření zářičů alfa částic do celého těla a následné radiologické následky byl pracovníkovi amputován prst[34].
  • V září 2017 možná souvislost s nárůstem radioaktivity v ovzduší v Evropě na podzim 2017:[25] Rusko potvrdilo "extrémně vysoké" hodnoty radioaktivního znečištění v Argajaši, vesnici v Čeljabinské oblasti na jižním Uralu[35]. Argajaš se nachází 10 mil jižně od elektrárny Majak. V lednu 2018 Francouzský institut pro radiační ochranu a jadernou bezpečnost (IRSN) oznámil, že příčinou kontaminace může být radioaktivita v elektrárně Majak[26], která byla způsobena Ru-106, což naznačuje únik z pozdní fáze přepracování (tj. po oddělení Ru-106 od ostatních izotopů)[36][37].