Wikipedista:Petra.krc/Pískoviště

Pedagogická komunikace ve školní třídě

Pedagogická komunikace je základním prostředkem při učení se . V české pedagogice je chápána jako komunikace mezi účastníky výchovně-vzdělávacích procesů.

Pedagogická komunikace probíhá v různých prostředích (např. v rodině mezi rodičem a dítětem, ve sportovních nebo zájmových zařízeních). Nejvýraznějším druhem je komunikace v prostředí školní třídy, tedy mezi učitelem a žáky (Průcha, 2009).

Charakteristika

Pedagogická komunikace se uskutečňuje verbálně (mluvené nebo psané slovo) i neverbálně (tj. mimoslovní, např. pomocí gest, mimiky, pohledu očí).

Funkce

Pedagogické komunikace slouží:

• k prezentaci obsahu vzdělávání
• k uskutečňování cílů výchovy a vzdělávání
• k řízení třídy
• k navozování vztahů mezi učiteli a žáky navzájem
• ke sdělování informací nevztahujících se přímo k výuce

Komunikace ve třídě

Monolog

Monolog je delší projev jednoho člověka. Ve vyučování je to např. vysvětlování učiva učitelem nebo přednáška. U žáků je to např. odpověď, referát, nebo prezentace dalších projektů. V komunikaci mezi žákem a učitelem během vyučovací hodiny převládá řeč učitele. Učitelova řeč obsahuje dvě třetiny vyučovací hodiny. Řeč žáka bývá omezena pouze na jednu třetinu.

Dialog

Dialog je komunikace dvou nebo více lidí a je nejčastější formou komunikace ve třídě (Gavora, 2005). Ve většině případů začíná komunikaci učitel. Pokud komunikaci zahájí žák, jedná se pak většinou o dotazy netýkající se přímo vyučovací hodiny (Můžu na záchod?; Můžu otevřít okno?; atd.).

Dialog má rámci vyučovací hodiny většinou stabilní strukturu, tzv. IRE či IRF strukturu, kterou popsali Sinclair a Coulthard nebo Mehan. Učitel vysloví otázku, na kterou žák odpoví. Učitel následně na žákovu odpověď reaguje a dává mu zpětnou vazbu.

• Iniciace: učitel začíná komunikaci tak, že položí žákům otázku
  • Typy učitelských otázek Učitelské můžeme rozlišovat zda jsou uzavřené nebo otevřené. Dále u otázek rozlišujeme jejich kognitivní náročnost. Jedná se o tzv. Bloomovu taxonomii. To znamená, zda si žák nějaký fakt zapamatoval (nejnižší kognitivní procesy), nebo zda žák faktu porozuměl, aplikoval ho, analyzoval ho, hodnotil ho a nebo nějaký nový tvořil (vyšší kognitivní procesy).

• Replika: po učitelské otázce následuje odpověď žáka
• Feedback: tzv. zpětná vazba od učitele. Zpětná vazba může být pozitivní, která výrazně převažuje, ale může být také negativní.

Kategorie:Pedagogika Kategorie:Lidská komunikace