Wikipedista:Pediewiki/Pískoviště
Svinov-Klimkovice
požadavek čtenáře[1]
https://www.policie.cz/clanek/publikace-edice-svedectvi.aspx?q=Y2hudW09NQ%3D%3D
Лишенец
ČKD Dukla, národní podnik: 150 let strojírenské výroby. Technické zprávy. Praha: ČKD DUKLA, 1982, 108 s.
file:///C:/Users/Dell/Downloads/%C3%9Anosy_%C4%8Deskoslovensk%C3%BDch_ob%C4%8Dan%C5%AF_do_Sov%C4%9Btsk%C3%A9ho_svazu_v_letech_1945-1955%20(1).pdf
František Friedl byl majitel firmy zabývající se instalací vodovodů, plynovodů a kanalizací. V roce 1909 svůj podnik prezentoval jako „Koncesovaný ústav pro vodovody a plynovody."[2]
Kariéra
editovat- budova městské pojišťovny v Praze.[3]
- průkopnický rozvod vody umožňující řádnou péči o čepovací zařízení v restauračním zařízení[4]
- dodavatel instalací v domě č.p. 238 v Husově ulici, který byl opravován Ústřední maticí školskou za nákladové ceny[5]
- člen vedení Lázeňského družstva v království Českém[6]
Soukromý život
editovatFrantišek Friedl žil v manželství s chotí Emilií Friedlovou.[7]Od roku 1903 byl členem Klubu českých turistů.[8]
Naopak v případě Československa se mnohým zdálo, že teprve po únorovém uchopení moci komunisty přichází pravý rozvoj spolupráce obou nyní i ve vnitropolitickém uspořádání spřízněných zemí. Chybí zatím dokument, který by doložil záměr jugoslávské vlády omezit nebo úplně zastavit příliv studentů i do Československa. V Praze sloužila Jugoslávcům hlavně bývalá kolej krále Aleksandra, která byla nyní přejmenována na Titovu. Titovy závody[9][10]
JAN KALOUS-Nerozlučné přátelství; Návštěva maršála Tita v Československu a spolupráce bezpečnostních aparátů: Dopoledne 23. března 1946 navštívil J. B. Tito v doprovodu Antonína Zápotockého závod Ringhoffer-Tatra na Smíchově a v doprovodu ministra průmyslu Bohumila Laušmana vysočanskou ČKD.(S odvoláním na jugoslávské zdroje viz VOJTĚCHOVSKÝ, Ondřej: Laušman v Bělehradě. Několik dokumentů z bělehradských archivů k působení Bohumila Laušmana v exilu v Jugoslávii. In: Securitas Imperii, 2006, č. 14, s. 310.)
vyhláška 821 OSS Elbertzhagen Glassner
vyhláška 968-973 Moravské železárny....Drátovny a šroubárny
Tato pohoda skončila až po příchodu nového ředitele závodu Fliegera v r. 1980. To byl protěžovaný „kádr“ pražského městského tajemníka KSČ Kapka, který jím byl do závodu dosazen „zvenčí“ ze závodu ČKD Polovodiče, proti vůli celozávodního výboru KSČ ČKD Elektrotechnika (ten navrhoval vlastní kádry: mne nebo ing. Iltise, vedoucího provozu Elektrické stroje).
- ↑ TOMÁŠEK, Josef. Větší pozornost dopravě. Nová svoboda. 1951-11-10, roč. VII., čís. 265, s. 5. Dostupné online.
- ↑ ÚSTŘEDNÍ, matice školská. Poděkování. České slovo. 1909-01-03, roč. III., čís. 2., s. 17. Dostupné online.
- ↑ LHOTA, Josef. Budova městské pojišťovny v Praze. Architektonický obzor. 1902-04-02, roč. I., čís. 4., s. 20. Dostupné online.
- ↑ SCHLECHT, Josef. Návěští. Národní listy. 1892-12-15, roč. XXXII., čís. 346., s. 7. Dostupné online.
- ↑ ÚSTŘEDNÍ, matice školská. Vlastní dům - Kaple Betlémská. Věstník Ústřední Matice Školské. Roč. XXVI., čís. 1-4, s. 17. Dostupné online.
- ↑ JONÁŠ, Karel. Spolkový věstník.. Plzeňské listy. 1903-02-20, roč. 1902., čís. 66., s. 5. Dostupné online.
- ↑ ÚSTŘEDNÍ, matice školská. poděkování. České slovo. 1913-01-01, roč. VII., čís. 1., s. 16. Dostupné online.
- ↑ GUTH, Jiří. Noví členové na rok 1903. Časopis turistů. 1902-12-01, roč. XIV., čís. 12., s. 453. Dostupné online.
- ↑ SOLAR, Karel. Národní podnik. Obrana lidu. 1946-11-08, roč. I., čís. 260, s. 5. Dostupné online.
- ↑ SOLAR, Karel. Podle plánu. Obrana lidu. 1947-03-02, roč. 1, čís. 52, s. 1. Dostupné online.