Wikipedista:Novakovamic/Pískoviště

Žák s ADHD

ADHD (zkratka anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder) – hyperkinetická porucha. Jedná se o geneticky podmíněnou poruchu. Tato porucha se projevuje již od raného dětství. Nejvíce ale zasahuje do školního věku a vzdělávání. Třemi základními příznaky jsou hyperaktivita, impulzivita a porucha pozornosti.

Četnost výskytu

• Vyskytuje se zhruba u 3-7 % dětí.
• Ve 40-50 % se projevy vyskytují i v dospělosti.
• V dospělosti se vyskytuje zhruba u 4-6 % osob.

Charakteristika žáka s ADHD

Mezi základní projevy patří nepozornost, hyperaktivita a impulzivita. Tyto projevy nedokáže dítě ovlivnit.

Žáci s diagnózou ADHD mají specifické chování a problém s udržením pozornosti.  Při nástupu do školy jsou na děti kladeny vysoké nároky v ohledu na udržení pozornosti a tlumení impulzivity. To je pro děti s ADHD problém.

U dětí s ADHD je časté odložení povinné školní docházky, opakování ročníku, vyloučení ze školy nebo nedokončení studia.

Děti s ADHD často mají problémy s navázáním přátelství ve škole. Příčinou bývá impulzivita a snížená pozornost. Z toho důvodu nejsou schopni zvládat pravidla společenského chování. Kvůli svému chování je pro ně obtížné začlenit se do společnosti.

Klasifikace projevů u žáků s ADHD

Kázeňské projevy

• Žák má problém s podřizováním se úkolům.
• Žák má problém s prací v kolektivu.
• Žák má problém s podřizováním se autoritě učitele.
• Nedodržuje pokyny učitele.
• Skáče do řeči.
• Vstává ze svého místa v době, kdy ho opouštět nemá.
• Vykřikuje a přerušuje druhé.  
• Může reagovat agresivně a nechá se lehce vyprovokovat.

Projevy v učení

• Žák má sklon k poruchám čtení a psaní, kvůli tomu zaostává ve všech předmětech.
• Není ve škole dostatečně výkonný a nepodává výkon podle svých schopností.
• Žák kvůli nepozornosti často chybuje při plnění školních úloh.
• Má potíže udržet pozornost.
• Nedokáže si zorganizovat činnosti.
• Ztrácí pomůcky a často zapomíná úkoly.

Základní postupy při práce se žáky s ADHD

• Pochvala, která by měla následovat hned po dokončení úkolu. Motivuje žáka získat další pochvalu. Informuje žáka o tom, že jeho postup byl správný.
• Jasně vymezit mantinely, které žák musí dodržovat. Vytyčená pravidla přispívají k pocitu bezpečí dítěte. Dítě musí mít pocit, že mu dospělí chtějí pomoci a že mu rozumí.
• Instrukce a pokyny pro práci musí být jednoduché, jasné a splnitelné. U delších úkolů je vhodné je rozdělit do úseků a zadávat je žákovi postupně.
• Poskytovat často zpětnou vazbu. Měla by být stručná a smysluplná. Nesmí dítě rušit v jeho momentální práci. Při negativní zpětné vazbě je důležité dítěti říct, jak se chyb příště vyvarovat.
• Sebekontrola a sebehodnocení. Dítě musíme vést k tomu, aby si uvědomovalo svoje chování a hodnotilo ho. Dítě vedeme k tomu, aby dříve přemýšlelo a až potom jednalo.

Literatura

Cahová, P., Pejčochová, J., & Ošlejšková, H. (2010).  Hyperkinetická porucha/ADHD v dospívání a dospělosti: diagnostika, klinický obraz a komorbidity. Neurologie pro praxi, 11(6), 373–377.

Hainová, B. (2006). Zmapování úspěšnosti bývalých žáků ZŠ pro žáky se specifickou poruchou chování. Speciální Pedagogika, 16(4), 253–260.

Kendíková, J. (2019). ADHD krok za krokem. Raabe.

Michalová, Z. (2002). Pohled učitelů a rodičů na obtíže dětí s ADHD. Speciální Pedagogika, 12(1), 14–31.

Munden, A., & Arcelus, J. (2008). Poruchy pozornosti a hyperaktivita: přehled současných poznatků a přístupů pro rodiče a odborníky. Portál.

Rappley, M. D. (2005). Attention Deficit–Hyperactivity Disorder. The New England Journal of Medicine, 352, 165–173. https://doi.org/10.1056/NEJMcp032387

Train, A. (1997). Specifické poruchy chování a pozornosti: jak jednat s velmi neklidnými dětmi. Portál.

Zelinková, O. (2003). Poruchy učení: Dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie, ADHD. Portál.

Žáčková, H., & Jucovičová, D. (2010). Neklidné a nesoustředěné dítě ve škole a v rodině. Grada.