Wikipedie

Wikipedista:MonikaStursova/Pískoviště

Odtok dešťové vody editovat

Tento text je výňatkem původního německého článku. Podrobnější informace naleznete na stránce Regenwasser.

Rychlost infiltrace vody (a jiných kapalin, v případě tání sněhu) do příslušného podloží se označuje a měří pomocí infiltrační rychlosti. Její hodnota závisí na již existujícím nasycení příslušné půdy a také na jejích chemických, fyzikálních, biologických a mechanických vlastnostech. V zemědělství má na pórovitost půdy značný vliv způsob obdělávání půdy a příslušná výsadba. Obdělávání půdy velkými, a tedy těžkými stroji podporuje její zhutnění. Určitou roli hraje také osídlení živými organismy: žížaly, které se vyskytují ve velkém množství, do značné míry kypří svrchní vrstvu půdy. Ve vinicích podporuje vytváření příčných rýh retenční schopnost více či méně svažitých pozemků. Čím nižší je absorpční schopnost půdy, tím rychleji dochází k povrchovému odtoku při přívalových srážkách.

Voda, která neprosákne, se shromažďuje v prohlubních. Pokud se přeplní, voda dále odtéká po terénu do dalšího nižšího místa. V závislosti na teplotě, slunečním záření a rychlosti větru se část vody vypaří.

V případě zpevněných nebo uzavřených povrchů je podíl infiltrace malý (za určitých okolností se voda odpařuje při nízkých srážkách). Většina vody odtéká víceméně zcela po terénu. Při odvodňování komunikací mimo zastavěné oblasti je dešťová voda často odváděna přes krajnici přímo bokem do silničního příkopu nebo vsakovacího příkopu. Pokud to terénní podmínky nebo znečištění dešťové vody neumožňují, je voda odváděna dešťovými žlaby a uličními vpustěmi do dešťové kanalizace.

V tzv. oddílné stokové síti jsou dešťové vody v zastavěném území odváděny dešťovými žlaby a uličními vpustěmi do dešťové kanalizace, zatímco odpadní vody jsou odváděny samostatně do splaškové kanalizace. V silně znečištěných oblastech jsou dešťové nebo povrchové vody na rozdíl od běžného odvádění z důvodu vysoké míry znečištění (vysoce frekventované komunikace - hodnota DTV) odváděny rovněž do splaškové kanalizace.

Výhody editovat

Sběr dešťové vody zajišťuje nezávislé zásobování vodou v době regionálních omezení dodávek vody a ve vyspělých zemích se často používá jako doplněk k hlavnímu zásobování. Zajišťuje vodu při výskytu sucha, může pomoci zmírnit záplavy v nízko položených oblastech a snižuje nároky na studny, což může umožnit udržení hladiny podzemních vod. Sběr dešťové vody zvyšuje dostupnost vody v období sucha tím, že zvyšuje hladiny vyschlých vrtů a studní. Zásoby povrchové vody jsou snadno dostupné pro různé účely, čímž se snižuje závislost na podzemní vodě. Zlepšuje kvalitu půdy tím, že ředí zasolení. Nezpůsobuje znečištění a je šetrná k životnímu prostředí. Je nákladově efektivní a snadno dostupná. Pomáhá také v dostupnosti pitné vody, protože dešťová voda je v podstatě zbavena slanosti a dalších solí. Aplikace sběru dešťové vody v městském vodovodním systému přináší značný přínos jak pro subsystémy zásobování vodou, tak pro subsystémy odpadních vod, neboť snižuje potřebu čisté vody ve vodovodních rozvodech, snižuje množství generované dešťové vody v kanalizačních systémech[1] a snižuje množství dešťové vody odtékající a znečišťující sladkovodní plochy.

Velké množství prací se zaměřilo na vývoj metodiky hodnocení životního cyklu a jeho kalkulace za účelem posouzení úrovně dopadů na životní prostředí a finančních prostředků, které lze ušetřit zavedením systémů zachycování dešťové vody[2].

Nezávislé zásobování vodou editovat

Systém sběru dešťové vody poskytuje nezávislé zásobování vodou v době omezení dodávek vody. V oblastech, kde je čistá voda drahá nebo obtížně dostupná, představuje sběr dešťové vody zásadní zdroj čisté vody. Ve vyspělých zemích se dešťová voda často sbírá spíše jako doplňkový zdroj vody než jako hlavní zdroj, ale sběr dešťové vody může také snížit náklady domácnosti na vodu nebo celkovou úroveň její spotřeby. Dešťová voda je pitná, pokud ji konzumenti před pitím ještě upraví. Převaření vody pomáhá ničit choroboplodné zárodky. Běžným postupem je také přidání dalšího doplňku do systému, například odvaděče první vody, která se dostane do systému, aby se zabránilo kontaminaci vody[3].

Doplnění v době sucha editovat

Při výskytu sucha lze využít dešťovou vodu nasbíranou v minulých měsících. Pokud je deště málo, ale zároveň je nepředvídatelný, může být použití systému na sběr dešťové vody rozhodující pro zachycení deště, když zaprší. Mnoho zemí se suchým prostředím využívá sběr dešťové vody jako levný a spolehlivý zdroj čisté vody. Pro zlepšení zavlažování v suchém prostředí se budují hřebeny půdy, které zachycují dešťovou vodu a zabraňují jejímu stékání po svazích. I v obdobích s malým množstvím srážek se shromažďuje dostatek vody pro růst plodin. Vodu lze sbírat ze střech a lze vybudovat nádrže, které pojmou velké množství dešťové vody.

Praní a dešťovka editovat

Jedno z využití, které má potenciál šetřit finance i životní prostředí je praní v dešťové vodě. Dle výzkumu

Joanny Struk-Sokołowska a kol.[1] byla dešťová voda potvrzena jako vhodná pro praní. I po jejím uskladnění v uzavřené podzemní cisterně je vhodná k použití na praní, její kvalita se mění v rámci bezpečných mezí. Je zde však nutná nízká teplota při uskladnění. Provedený experiment a získané výsledky ukazují, že dezinfekce není nutná. Svojí nižší tvrdostí dochází k šetření pracích prostředků, protože v takovém případě je možné menší dávkování.

Posouzení životního cyklu editovat

Posuzování životního cyklu je metodika používaná k hodnocení dopadů systému na životní prostředí od kolébky až po konec jeho životnosti. Devkota et al,[4][5] vypracovali takovou metodiku pro sběr dešťové vody a zjistili, že konstrukce budovy (např. rozměry) a funkce (např. vzdělávací, obytná atd.) hrají rozhodující roli v environmentální výkonnosti systému.

Nákladová efektivita editovat

Ačkoli standardní systémy zachycování dešťové vody mohou poskytnout zdroj vody rozvojovým regionům, které se potýkají s chudobou, průměrné náklady na zřízení těchto systémů mohou být vysoké v závislosti na typu použité technologie. Vládní pomoc a nevládní organizace mohou komunitám, které čelí chudobě, pomoci tím, že jim poskytnou materiály a vzdělání potřebné k vývoji a údržbě zachycovacích systémů[6]

Některé studie ukazují, že sběr dešťové vody je široce použitelným řešením nedostatku vody a dalších víceúčelových využití díky své nákladové efektivitě a ekologičnosti[6][7]. Výstavba nových rozsáhlých centralizovaných systémů zásobování vodou, jako jsou přehrady, je náchylná k poškození místních ekosystémů, vytváří externí sociální náklady a má omezené využití, zejména v rozvojových zemích nebo chudých komunitách. Na druhou stranu je řadou studií ověřeno, že instalace systémů na sběr dešťové vody poskytuje místním komunitám udržitelný zdroj vody, který je doprovázen dalšími různými výhodami, včetně ochrany před povodněmi a kontroly odtoku vody, a to i v chudých regionech.[6][8] Systémy na sběr dešťové vody, které nevyžadují rozsáhlou výstavbu nebo pravidelnou údržbu prováděnou profesionály mimo komunitu, jsou šetrnější k životnímu prostředí a je pravděpodobnější, že budou místním lidem sloužit delší dobu.[6]Systémy na sběr dešťové vody, které by mohli instalovat a udržovat místní lidé, tak mají větší šanci, že je přijme a bude využívat více lidí.

Využití technologií na jednotlivých místech může snížit investiční náklady na shromažďování dešťové vody. Lokální sběr dešťové vody by mohly být proveditelnou možností pro venkovské oblasti, protože k jejich výstavbě je zapotřebí méně materiálu. Mohou poskytnout spolehlivý zdroj vody, který lze využít k rozšíření zemědělské produkce. Nadzemní nádrže mohou shromažďovat vodu pro domácí použití, avšak pro chudé lidi mohou být tyto nádrže cenově nedostupné[9].

Omezení editovat

Zachytávání dešťové vody je široce používanou metodou skladování dešťové vody v zemích, které se vyznačují suchem. Několik výzkumů stanovilo a vyvinulo různá kritéria a techniky pro výběr vhodných míst pro zachycování dešťové vody. V rámci některých výzkumů byla určena a vybrána vhodná místa pro potenciální vybudování přehrad a také odvozen nástroj pro tvorbu modelů v aplikaci ArcMap 10.4.1. Model kombinoval několik parametrů, jako je sklon, odtokový potenciál, pokrytí/využití půdy, uspořádání toku, kvalita půdy a hydrologie, aby určil vhodnost místa pro sběr dešťové vody[10].

Sebraná voda ze systémů zachycování dešťové vody může být minimální během podprůměrných srážek v suchých městských oblastech, jako je Středomoří. Systémy jsou užitečné pro rozvojové oblasti, protože shromažďují vodu pro zavlažování a domácí účely. Shromážděná voda by však měla být vhodně filtrována, aby byla zajištěna nezávadnost pro pití[11].

Kvalita sběru vody editovat

Zatímco dešťová voda je sama o sobě čistým zdrojem vody, proces sběru a skladování často zanechává vodu znečištěnou a nevhodnou k pití. Dešťová voda získaná ze střech může obsahovat lidské, zvířecí a ptačí výkaly, mechy a lišejníky, prach roznášený větrem, pevné částice ze znečištění měst, pesticidy a anorganické ionty z moře (Ca, Mg, Na, K, Cl, SO4) a rozpuštěné plyny (CO2, NOx, SOx). V Evropě byly v dešťové vodě zjištěny vysoké koncentrace pesticidů, přičemž nejvyšší koncentrace se vyskytují při prvním dešti bezprostředně po období sucha[12]; koncentrace těchto a dalších kontaminantů se výrazně snižuje odkloněním počátečního toku odtékající vody do odpadu. Zlepšení kvality vody lze dosáhnout také použitím plovoucího odběrového mechanismu (nikoliv ze dna nádrže) a použitím řady nádrží, přičemž se odebírá z poslední v řadě. Předfiltrace je běžnou praxí používanou v průmyslu, která udržuje systém zdravý a zajišťuje, že voda vstupující do nádrže neobsahuje velké sedimenty.

Velmi zajímavý koncept sběru dešťové vody a jejího čištění pomocí sluneční energie pro pitné účely venkovských domácností vyvinul Nimbkarský zemědělský výzkumný ústav[13].

Z koncepčního hlediska by měl systém zásobování vodou odpovídat kvalitě vody pro koncového uživatele. Ve většině vyspělých zemí se však pro všechny konečné účely používá vysoce kvalitní pitná voda. Tento přístup znamená plýtvání penězi a energií a zbytečné dopady na životní prostředí. Dodávání dešťové vody, která prošla předběžnými filtračními opatřeními, pro nepitné účely, jako je splachování toalet, zavlažování a praní, může být významnou součástí strategie udržitelného hospodaření s vodou.

Zachycování vody zdravou půdou editovat

Abychom předešli velkým vodám po přívalových deštích, které se mohou nasčítat na velkých plochách polí, je třeba hledět i na stav zemědělské půdy. Na zadržování vody v půdě má velký vliv její obdělávání. Šetrnější hospodaření než jaké volí konvenční zemědělství zanechává půdu více pórovitou, kde pak vzniká prostor pro kapénky vody[14]. Voda uložená v půdě je pak k dispozici plodinám na polích a zvyšuje tak výnos úrody. Pórovitost a celkovou strukturu zlepšuje také organická hmota, například ve formě kompostu[14].

Výzkum editovat

S podporou Jihoafrické komise pro výzkum vody studie potvrdily v suchých, polosuchých a vlhkých oblastech, že techniky, jako je mulčování, hloubení jamek, hřebenování a modifikované pozemky s výběhem, jsou účinné pro malou rostlinnou výrobu[15].

Praxe v České republice editovat

Stát v České republice umožňuje lidem zažádat si o příspěvek k zachycování a využívání dešťové vody. V minulosti bylo možné zažádat si o tzv. dotaci Dešťovka s variantami využití na akumulaci vody pro zálivku zahrady a splachování WC nebo i využití přečištěné odpadní vody s možným využitím srážkové vody[16]. Od roku 2021 je možné získat příspěvek v rámci dotací Nová zelená úsporám[17]. Zažádat si mohou vlastnící, stavebníci či nabyvatelé rodinných domů, vlastníci řadových domů a příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky[18].

V nabídce jsou jak nadzemní, tak i podzemní nádrže na dešťovou vodu. Ty, které uchovají vodu ve tmě a v chladnu tak předcházejí jejímu rychlejšímu kažení a případnému množení hmyzu (např. komárů)[19].

 
Kořenová čistírna v Otevřené zahradě v Brně

Otevřená zahrada v Brně editovat

V centru Brna se nachází Otevřená zahrada, která je využívána pro vzdělávací i zábavní účely, a využívá několik opatření k zachycování dešťové vody. Je to například zelená střecha pasivního domu (zpomaluje odtok), podzemní akumulační nádrže (po přečištění a dezinfekci je využita pro splachování toalet a zavlažování zahrad) a kořenovou čistírna (zadržení vody a čištění odpadních vod z budovy). Při nedostatku dešťové vody doplňují nádrž vodou ze studny a tak doplňují svoje hospodaření s vodou v době sucha[20].

BB centrum Delta - Praha Michle editovat

 
Vodní prvek u vchodu budovy Delta v Praze

Jednou z budov komplexu kancelářských prostor je budova Delta. Získala certifikát udržitelnosti BREEAM a disponuje například střešní ozeleněnou terasou. Dešťová voda je vedena potrubím a nad vchodem tvoří vodní prvek ve formě vodopádu a padá do retenční nádrže. Pod ní je umístěna ještě jedna nádrž, kde má se voda možnost přirozeně odpařovat. Pak je postupně vypouštěna do dešťové kanalizace[21][22].

Příklady z různých zemích editovat

Kanada editovat

Tento text je výňatkem původního článku. Podrobnější informace naleznete na stránce Rainwater harvesting in Canada.
 
Malá nádrž na sběr dešťové vody v Quebecu.

Sběr dešťové vody se stává postupem, který mnoho Kanaďanů začleňuje do svého každodenního života, ačkoli údaje neuvádějí přesná čísla o realizaci. Kromě nízkých nákladů je sběr dešťové vody užitečný pro zavlažování krajiny[23]. Mnoho Kanaďanů začalo zavádět systémy sběru dešťové vody pro využití při snižování množství dešťové vody, zavlažování, praní prádla a instalaci toalet. Pro regulaci práv a využití zachycené dešťové vody existují provinční a obecní právní předpisy. Podstatná reforma kanadských zákonů od poloviny roku 2000 zvýšila využívání této technologie v zemědělství, průmyslu a v obytných domech, ale v mnoha provinciích přetrvává mezi právními předpisy nejednoznačnost. Zachytávání dešťové vody často upravují předpisy a místní obecní řády.

V Kanadě vzniklo několik organizací a společností, které poskytují vzdělávání, technologie a instalace pro sběr dešťové vody. Patří mezi ně Canadian Association for Rainwater Management (CANARM)[24],Canadian Mortgage and Housing Corporation (CMHC) a CleanFlo Water Technologies[25]. CANARM je sdružení, jehož prioritou je vzdělávání, školení a šíření osvěty pro ty, kteří vstupují do odvětví sběru dešťové vody[24].

Indie editovat

Tento text je výňatkem původního článku. Podrobnější informace naleznete na stránce Water supply and sanitation in India.

Tamilnádu byl prvním státem, který zavedl povinné zachytávání dešťové vody u každé budovy, aby se zabránilo vyčerpání podzemních vod. Projekt byl zahájen v roce 2001[26].Pravidla se sice liší, ale Pune, Bombaj a Bangalore mají pravidla pro povinný sběr dešťové vody[27][28]. V Bombaji byla vytvořena pravidla pro sběr dešťové vody, ale nejsou dobře vymáhána[29]. V Rádžasthánu se sběrem dešťové vody tradičně zabývají obyvatelé pouště Thar. V současnosti bylo v Rádžasthánu oživeno mnoho (prý) starobylých systémů sběru vody[30], mezi které patří systém sběru vody chauka z okresu Džajpur.

USA editovat

Ve Spojených státech amerických až do roku 2009 v Coloradu zákony o vodních právech téměř zcela omezovaly sběr dešťové vody; majitel nemovitosti, který zachycoval dešťovou vodu, byl považován za člověka, který ji kradl těm, kteří mají právo vodu z povodí odebírat. Nyní mohou majitelé obytných nemovitostí, kteří splňují určitá kritéria, získat povolení k instalaci střešního systému na zachycování srážek (SB 09-080)[31]. Hlavním faktorem, který přesvědčil coloradský zákonodárný sbor ke změně zákona, byla studie z roku 2007, která zjistila, že v průměrném roce se 97 % srážek spadlých v okrese Douglas na jižním předměstí Denveru nikdy nedostane do toku - využijí je rostliny nebo se vypaří na zemi. Zachytávání dešťové vody je povinné pro nové obytné domy v Santa Fe v Novém Mexiku[32]. Texas nabízí osvobození od daně z prodeje při nákupu zařízení na zachytávání dešťové vody. Texas[33] i Ohio povolují tuto praxi i pro pitné účely. Oklahoma přijala v roce 2012 zákon Water for 2060, který podporuje pilotní projekty využívání dešťové a šedé vody, mimo jiné techniky úspory vody[34].

Další země editovat

  • Uganda: V Ugandě se sběr dešťové vody používá již mnoho let na podporu zabezpečení vody v domácnostech a komunitách. Pravidelná údržba je u stávajících zařízení trvalým problémem a existuje mnoho příkladů zařízení, která selhala kvůli špatné údržbě. Výzkum také ukázal, že povědomí o zachytávání dešťové vody a o tom, jak se dostat k potřebným zdrojům pro realizaci systémů, se v ugandské společnosti liší[35].
  • V Thajsku má zadržování dešťové vody velký význam (v 90. letech tak zásobeno asi 35 % obyvatel)[36]. Vláda zde v 80. letech 20. století sběr dešťové vody intenzivně podporovala. V 90. letech 20. století, poté, co se vyčerpaly vládní finanční prostředky na sběrné nádrže, vstoupil do hry soukromý sektor a poskytl soukromým domácnostem několik milionů nádrží, z nichž mnohé jsou využívány dodnes[37]. jedná se o jeden z největších příkladů samozásobení vodou na světě.
  • Na Bermudách zákon vyžaduje, aby všechny nové stavby zahrnovaly sběr dešťové vody, který je pro obyvatele adekvátní[38].
  • Na Novém Zélandu jsou na západě a jihu hojné srážky a v mnoha venkovských oblastech je sběr dešťové vody běžnou praxí, přičemž se využívá střešní voda odváděná výtokem do krytých 1000litrových nádrží, a to za podpory většiny místních zastupitelstev[39].
  • Na Srí Lance je sběr dešťové vody oblíbenou metodou získávání vody pro zemědělství a pro pitné účely ve venkovských domácnostech. Legislativa na podporu sběru dešťové vody byla přijata prostřednictvím zákona o městském úřadu pro rozvoj (novela) č. 36 z roku 2007[40]. Iniciativu na Srí Lance vede The Lanka Rainwater Harvesting Forum[41].

Historie editovat

Související informace naleznete také na stránce History of water supply and sanitation.

Výstavbu a používání cisteren k uchovávání dešťové vody lze vysledovat až do neolitu, kdy se ve vesnicích v Levantě, rozsáhlé oblasti v jihozápadní Asii, jižně od pohoří Taurus, ohraničené Středozemním mořem na západě, Arabskou pouští na jihu a Mezopotámií na východě, stavěly vodotěsné cisterny s vápennou omítkou v podlahách domů. Koncem roku 4000 př. n. l. byly cisterny základními prvky nově vznikajících technik hospodaření s vodou, které se používaly v suchozemském zemědělství[42].

V některých částech Jeruzaléma a celé Země izraelské bylo objeveno mnoho starobylých cisteren. Na místě, o němž se někteří domnívají, že se jedná o biblické město Aj (Khirbet et-Tell), byla objevena velká cisterna z doby kolem roku 2500 př. n. l., která měla objem téměř 1 700 m3 . Byla vytesána z pevné skály, obložena velkými kameny a utěsněna hlínou, aby neprotékala[42].

Řecký ostrov Kréta je také známý používáním velkých cisteren pro sběr a skladování dešťové vody v minojském období od roku 2 600 př. n. l. do roku 1 100 př. n. l.. Čtyři velké cisterny byly objeveny v Myrtos-Pyrgos, Archanes a Zakroeach. Cisterna nalezená v Myrtos-Pyrgos měla objem více než 80 m3 a pochází z roku 1700 př. n. l.[42].

Kolem roku 300 př. n. l. využívaly zemědělské komunity v Balúčistánu (dnes se nachází v Pákistánu, Afghánistánu a Íránu) a v indickém Kútči sběr dešťové vody pro zemědělství a mnoho dalších účelů[43]. sběrem dešťové vody se zabývali i čolští králové[44]. Dešťová voda z chrámu Brihadeeswarar (který se nachází v Balaganpathy Nagar v indickém Thanjavuru) se shromažďovala v nádrži Shivaganga[45]. V pozdějším období Čolů byla v okrese Cuddalore v Tamilnádu postavena nádrž Vīrānam (1011 až 1037 n. l.), která sloužila k uchovávání vody pro pitné a zavlažovací účely. Vīrānam je 16 km dlouhá nádrž se zásobní kapacitou 41 500 000 m3.

Shromažďování dešťové vody bylo běžné i v Římské říši[46]. Zatímco římské akvadukty jsou dobře známé, běžně se používaly i římské cisterny, jejichž výstavba se rozšiřovala spolu s říší[42]. Například v Pompejích byly střešní zásobárny vody běžné ještě před výstavbou akvaduktu v 1. století př. n. l. [47]. Tato tradice pokračovala i v Byzantské říši; například Cisterna Jerabatan v Istanbulu.

Ačkoli je to málo známé, město Benátky bylo po staletí závislé na shromažďování dešťové vody. Laguna, která Benátky obklopuje, je slaná a nevhodná k pití. Starověcí obyvatelé Benátek zavedli systém sběru dešťové vody, který byl založen na uměle vytvořených izolovaných sběrných studnách[48]. Voda prosakovala po speciálně navržené kamenné podlaze a byla filtrována vrstvou písku, poté se shromažďovala na dně studny. Později, když Benátky získaly území na pevnině, začaly vodu dovážet lodí z místních řek, ale studny se používaly i nadále a byly důležité zejména v době války, kdy mohl být přístup k vodě z pevniny zablokován nepřítelem.

  1. ↑ BEHZADIAN, Kourosh; KAPELAN, Zoran. Advantages of integrated and sustainability based assessment for metabolism based strategic planning of urban water systems. Science of The Total Environment. 2015-09-15, roč. 527-528, s. 220–231. Dostupné online [cit. 2023-01-23]. ISSN 0048-9697. DOI 10.1016/j.scitotenv.2015.04.097. (anglicky) 
  2. ↑ New rooftop solar hydropanels harvest drinking water and energy at the same time [online]. 2017-11-29 [cit. 2023-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Rainwater Collection | Private Water Systems | Drinking Water | Healthy Water | CDC. www.cdc.gov [online]. 2022-10-04 [cit. 2023-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ DEVKOTA, J.; SCHLACHTER, H.; ANAND, C. Development and application of EEAST: A life cycle based model for use of harvested rainwater and composting toilets in buildings. Journal of Environmental Management. 2013-11-30, roč. 130, s. 397–404. Dostupné online [cit. 2023-01-24]. ISSN 0301-4797. DOI 10.1016/j.jenvman.2013.09.015. (anglicky) 
  5. ↑ DEVKOTA, Jay; SCHLACHTER, Hannah; APUL, Defne. Life cycle based evaluation of harvested rainwater use in toilets and for irrigation. Journal of Cleaner Production. 2015-05-15, roč. 95, s. 311–321. Dostupné online [cit. 2023-01-24]. ISSN 0959-6526. DOI 10.1016/j.jclepro.2015.02.021. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d CAIN, Nicholas L. A Different Path: The Global Water Crisis and Rainwater Harvesting. Consilience. 2014, čís. 12, s. 147–157. Dostupné online [cit. 2023-01-24]. ISSN 1948-3074. 
  7. ↑ STADDON, Chad; ROGERS, Josh; WARRINER, Calum. Why doesn’t every family practice rainwater harvesting? Factors that affect the decision to adopt rainwater harvesting as a household water security strategy in central Uganda. Water International. 2018-11-17, roč. 43, čís. 8, s. 1114–1135. Dostupné online [cit. 2023-01-24]. ISSN 0250-8060. DOI 10.1080/02508060.2018.1535417. 
  8. ↑ FURUMAI, Hiroaki, et al. Recent application of rainwater storage and harvesting in Japan. In: The 3rd RWHM Workshop. 2008.
  9. ↑ Lunduka, Rodney. ECONOMIC ANALYSIS OF RAINWATER HARVESTING AND SMALL-SCALE WATER RESOURCES DEVELOPMENT. ResearchGate. 2011. [cit. 2020-11-25].
  10. ↑ IBRAHIM, Gaylan Rasul Faqe; RASUL, Azad; ALI HAMID, Arieann. Suitable Site Selection for Rainwater Harvesting and Storage Case Study Using Dohuk Governorate. Water. 2019-04, roč. 11, čís. 4, s. 864. Dostupné online [cit. 2023-01-24]. ISSN 2073-4441. DOI 10.3390/w11040864. (anglicky) 
  11. ↑ LANGE, J.; HUSARY, S.; GUNKEL, A. Potentials and limits of urban rainwater harvesting in the Middle East. Hydrology and Earth System Sciences. 2012-03-06, roč. 16, čís. 3, s. 715–724. Dostupné online [cit. 2023-01-24]. ISSN 1027-5606. DOI 10.5194/hess-16-715-2012. (English) 
  12. ↑ MACKENZIE, Debora; Fred Pearce. It's raining pesticides. New Scientist [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ PATANGE, Shivam D.; NIMBKAR, Nandini; RAJVANSHI, Anil K. Low cost drinking water technology–rainwater harvesting with solar purification. Current science. 2020, 872-876. [cit. 31-1-2023]. Dostupné online z: https://www.currentscience.ac.in/Volumes/118/06/0872.pdf
  14. ↑ a b PAGLIAI, M.; VIGNOZZI, N.; PELLEGRINI, S. Soil structure and the effect of management practices. Soil and Tillage Research. 2004-12-01, roč. 79, čís. Soil Physical Quality, s. 131–143. Dostupné online [cit. 2023-02-02]. ISSN 0167-1987. DOI 10.1016/j.still.2004.07.002. (anglicky) 
  15. ↑ EVERSON, Colin Stuart, et al. Sustainable techniques and practices for water harvesting and conservation and their effective application in resource-poor agricultural production through participatory adaptive research. listopad 2011. [cit. 31-1-2023]. ISBN 978-1-4312-0185-3. Dostupné online z: https://citeseerx.ist.psu.edu/document?repid=rep1&type=pdf&doi=d827d9405cddeab745a00f3683b0fa89491d23ae
  16. ↑ Státní fond životního prostředí ČR. www.dotacedestovka.cz. 2017. [cit. 02-02-2023].
  17. ↑ Jak získat dotaci na pořízení nádrže - Dešťová voda - vše o zachytávání, sběru dešťové vody. destovavoda.cz [online]. [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. 
  18. ↑ Dotace pro rodinné domy – Nová zelená úsporám [online]. [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  19. ↑ Zachytávání dešťové vody šetří peníze, jak docílit čisté vody?. Naše krásná zahrada [online]. [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Vzdělávací a poradenské centrum – Otevřená zahrada. www.otevrenazahrada.cz [online]. [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. 
  21. ↑ Delta | Brumlovka. www.brumlovka.cz [online]. [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. 
  22. ↑ EKOLIST, Marie Nehasilová. Jak s dešťovou vodou naložit chytře? Inspiraci najdeme i u nás. Ekolist.cz [online]. 2018-05-07 [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. 
  23. ↑ Collecting and Using Rainwater at Home. Canadian Housing and Mortgage Corporation. 2013.
  24. ↑ a b Canarm. www.canarm.com [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. 
  25. ↑ Clean Flo Rainwater Harvesting Manufacturers. www.harvestingrainwater.ca [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ TN's success story: Rain water harvesting. Hindustan Times [online]. 2015-06-04 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ HT spotlight: Poor response to rainwater harvesting in Pune. Hindustan Times [online]. 2019-06-14 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Bengaluru rainwater harvesting norms expanded despite low compliance with 2011 law [online]. 2021-09-20 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ JOHARI, Aarefa. Mumbai could save water through its mandatory rainwater harvesting rule – but no one seems to care. Scroll.in [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Water Harvesting Systems : Traditional Systems. www.rainwaterharvesting.org [online]. [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. 
  31. ↑ COLORADO DIVISION OF WATER RESOURCES. Rainwater Collection in Colorado [online]. Denver: Colorado Division of Water Resources, Department of Natural Resources, June 2015 [cit. 2023-02-02]. Dostupné online. 
  32. ↑ JOHNSON, Kirk. It’s Now Legal to Catch a Raindrop in Colorado. The New York Times. 2009-06-29. Dostupné online [cit. 2023-02-02]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  33. ↑ 82(R) HB 3391 - Enrolled version - Bill Text. capitol.texas.gov [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. 
  34. ↑ Water for 2060 | Oklahoma Water Resources Board. www.owrb.ok.gov [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. 
  35. ↑ STADDON, Chad; ROGERS, Josh; WARRINER, Calum. Why doesn’t every family practice rainwater harvesting? Factors that affect the decision to adopt rainwater harvesting as a household water security strategy in central Uganda. Water International. 2018-11-17, roč. 43, čís. 8, s. 1114–1135. Dostupné online [cit. 2023-02-03]. ISSN 0250-8060. DOI 10.1080/02508060.2018.1535417. 
  36. ↑ Rainwater Collection and Storage in Thailand: - ProQuest. www.proquest.com [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. 
  37. ↑ Resources - RWSN Library. rural-water-supply.net [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. 
  38. ↑ Why houses in Bermuda have white stepped roofs. BBC News. 2016-12-23. Dostupné online [cit. 2023-02-03]. (anglicky) 
  39. ↑ Rainwater tanks | Greater Wellington Regional Council. web.archive.org [online]. 2016-04-14 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. 
  40. ↑ PARLIAMENT OF THE DEMOCRATIC SOCIALIST REPUBLIC OF SRI LANKA. URBAN DEVELOPMENT AUTHORITY (AMENDMENT) ACT, NO. 36 OF 2007 [ONLINE]. [CIT. 2023-02-03]. DOSTUPNÉ ONLINE. URBAN DEVELOPMENT AUTHORITY (AMENDMENT) ACT, NO. 36 OF 2007 [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. 
  41. ↑ Home. Lanka Rain Water Harvesting Forum [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ a b c d MAYS, Larry; ANTONIOU, George P.; ANGELAKIS, Andreas N. History of Water Cisterns: Legacies and Lessons. Water. 2013-12, roč. 5, čís. 4, s. 1916–1940. Dostupné online [cit. 2023-02-03]. ISSN 2073-4441. DOI 10.3390/w5041916. (anglicky) 
  43. ↑ Rain Water Harvesting. www.tn.gov.in [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. 
  44. ↑ The Hindu : Metro Plus Tiruchirapalli : Believes in past, lives in future. web.archive.org [online]. 2012-10-09 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. 
  45. ↑ STAFF REPORTER. Rare Chola inscription found near Big Temple. The Hindu. 2003-08-04. Dostupné online. 
  46. ↑ KAMASH, Zena. Archaeologies of Water in the Roman Near East: 63 BC – AD 636. [s.l.]: Gorgias Press Dostupné online. ISBN 978-1-4632-1775-4. DOI 10.31826/9781463217754/html. (anglicky) 
  47. ↑ WATER SUPPLY SYSTEMS: CISTERNS, RESERVOIRS, AQUEDUCTS. archserve.id.ucsb.edu [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. 
  48. ↑ Venetian Wells - ProQuest. www.proquest.com [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:MonikaStursova/Pískoviště&oldid=22827881“