Wikipedista:Modrany/Pískoviště


Zeměbranecký pluk č. 8 Praha editovat


Zeměbranecký pluk č. 8 (Landwehrinfanterieregiment Nr.8, Prag) byl součástí zeměbrany.

Historie pluku editovat

Zeměbrana byla součást vojska (armády), skládající se ze stálé armády odvedených branců, kteří jsou dnes označováni jako základní (prezenční) služba, a aktivních záložníků. V Rakousko-Uhersku byla zeměbrana rozdělena na rakouskou a uherskou [1] .

Pluk vznikl sloučením 33. pražského, 28. českobudějovického, 46. táborského a 45. jindřichohradeckého praporu zeměbrany v roce 1889. Sídlo původního 33. praporu (asi tisíc mužů) bylo nejdříve v Břevnově, v budově U kaštanu v Bělohorské ulici č. 201 (od r. 1869), pak byl (již) pluk umístěn v nově vybudovaných kasárnách (1890-92) arch. Jindřicha Fialky na místě bývalého bastionu č.IX zrušeného pražského opevnění na Dlabačově č. 120/121 (Pohořelec). Tehdejší adresa byla: Landwehrinfanterieregiment Nr.8, Prag, Hradschin, Pohořelec 120.

Stále v něm sloužilo asi 95 % Čechů a asi 5 % "ostatních". Pluk byl doplňován především odvedenci z Prahy a okolí [2].

Na začátku Velké války měl tři prapory a patřil do sestavy 21. zeměbranecké divize Praha (velitel gen. Alois Podhájský), do níž patřily: 41. zeměbranecká pěší brigáda Plzeň (6.zeměbranecký pěší pluk  Cheb, 7. zeměbranecký pěší pluk  Plzeň) , 2. zeměbranecká pěší brigáda Praha (8. zeměbranecký pěší pluk  Praha, 28. zeměbranecký pěší pluk  Písek, 29. zeměbranecký pěší pluk České Budějovice) a 21. zeměbranecký houfnicový oddíl. 

Nařízením z 21.3.1917 byly zeměbranecké pluky přejmenovány na střelecké, takže zeměbranecký pluk se dále uvádí jako střelecký (nebo i "střelecký pěší") pluk č.8 (Schutzenregiment Nr.8).

Začátkem listopadu 1918 byl pluk přemístěn ze Salzburgu do Prahy (částečně na Pohořelec a také Černínských kasáren).

Velitelé pluku editovat

plk. Albert Welley do 16.8.1914

pplk. Vilhelm Pulz do 1. 8. 1915

plk. Julius BIBOROSCH do 31.1.1916

plk. Vilhelm Pulz do 22.3.1917

plk. Jakub Zdeněk do 25.10.1917

pplk. Karel Staral.

Velitelem náhradního praporu v Salzburgu:

pplk. Jakub Zdeněk od 1.6. 1916 do 7.3. 1917

plk. Opletal od 8. 3. 1917

Zasazení pluku během 1. světové války[3] editovat

2.8.1914 odjezd pluku na srbskou frontu;

Začátkem roku 1915 pluk nasazen v Karpatech proti postupujícím Rusům, dále pak v Haliči (dnešním Polsku) do konce roku 1915;

Pluk byl po celý rok 1916 nasazen na východní frontě v Rusku;

Od června 1917 pluk nasazen do bojů na italské frontě (11. bitva na Soči[4]); dvakrát stažen na zotavenou po katastrofálních ztrátách.

1918 na tyrolské frontě

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Císařsko-královská zeměbrana. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 15877028. 
  2. Mapa odvodního okrsku LIR8 | kk8lir. www.kk8lir.cz [online]. [cit. 2019-02-14]. Dostupné online. 
  3. Líčení bojů LIR8 za světové války 25. 7. 1914 - 30. 6. 191 | kk8lir. www.kk8lir.cz [online]. [cit. 2019-02-14]. Dostupné online. 
  4. Bitvy na Soči. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 16564269. 

Literatura editovat

  • FUČÍK, Josef: Břevnovští zeměbranci,  in: Břevnovan: časopis pro občany Prahy 6, 2003, č.2/3, s. 10 - 13; :[1]
  • FUČÍK, Josef: Břevnovští zeměbranci II,  in: Břevnovan: časopis pro občany Prahy 6, 2003, č.7/8, s. 9 - 11; :[2]
  • FUČÍK, Josef: Břevnovští zeměbranci III,  in: Břevnovan: časopis pro občany Prahy 6, 2003, č.12, s. 8 - 11. :[3]
  • FUČÍK, J.: Soča (Isonzo) 1917. Praha, Litomyšl: Paseka 1999. ISBN: 80-7185-255-4;
  • HÁJEK, A.: 8. zeměbranecký pěší pluk ve Velké válce z pohledu vyššího českého důstojníka. Ústí nad Labem, UJEP 2013. Diplomová práce


  1. Břevnovan: časopis pro občany Prahy 6. Roč. 2003, čís. 2/3, s. 10-13. Dostupné online. 
  2. Břevnovan: časopis pro občany Prahy 6. Roč. 2003, čís. 7/8, s. 9-11. Dostupné online. 
  3. Břevnova: časopis pro občany Prahy 6. Roč. 2003, čís. 12, s. 8-11. Dostupné online.