Wikipedista:Kvapil.Jaromir/Pískoviště

František Kaláb

editovat

František Kaláb (*listopad 1908, Brno-Husovice – 4. prosince 1950, Brno) byl český malíř, výtvarník, grafik, typograf, scénograf, sochař a pedagog.[1]

Studium

editovat

V roce 1927 se přihlásil na Akademii výtvarných uměn, kde byl přijat do krajinářského ateliéru uznávaného malíře Otakara Nejedlého. Po dvouletém studiu se vypravil do Paříže, kde dokončil své malířské studie v roce 1931 u profesora Marchanda. Později pokračoval ve studiu v Marseille, Arles a Sanary sur Mer na Académie Moderne. V Paříži se setkal a spřátelil s Františkem Kupkou a byl častým hostem jeho ateliéru.

Návrat do Brna

editovat

Po návratu do Brna začal pracovat jako návrhář v textilní továrně firmy AKA, kde pracoval na návrzích dekoračních tkanin, potahových látek a ručně vázaných koberců. Postupně se stal významným organizátorem brněnského kulturního života a krátce také učil na Škole uměleckých řemesel v Brně.

V Brně také realizoval převážnou část svých návrhů, mezi jinými i nástěnné malby ve spolupráci s architektem Bohuslavem Fuchsema a sochařskou výzdobu v Muzejním sklepě, která byla během náletů na Brno zcela zničena[2]. Realizoval také nástěnné malby v budově termálního koupaliště v Trenčianských Teplicích.[3]

Tvorba a aktivity ve 30. a 40. letech

editovat

Ve Francii navázal kontakt s českými umělci žijícími v Paříži, jako byli Josef Šíma a František Kupka. Z tohoto období pochází počátek Kalábovy obliby v malířském ztvárnění ženských aktů. V roce 1932 vstoupil do Skupiny výtvarných umělců Brno, kde setrval až do jejího umělého ukončení z politických důvodů roku 1938.

Během druhé světové války byl aktivním členem ilegálního protifašistického hnutí a v roce 1941 byl zatčen a odsouzen nacistickým soudem. Pobýval v otřesných podmínkách věznic a koncentračních táborů. Po svém propuštění v roce 1943 se vrátil k malířské činnosti, ale jeho tvorba byla ovlivněna válečnými zážitky a osobními útrapami.

Poválečné období

editovat

Po osvobození vlasti v roce 1945 se zaměřil na ilustrace dětských knih a stal se prvním poválečným předsedou Bloku výtvarných umělců země moravskoslezské v Brně. V letech 1946 až 1948 byl redaktorem časopisu Blok. Měl úzké kontakty na francouzské a španělské malíře a pomáhal organizovat výstavu španělských malířů v Brně.

Za typografickou úpravu knihy Dílo Emila Filly získal jednu z cen na světové výstavě v Paříži. Vedle malířské činnosti se také zabýval odbornou publicistikou a byl členem redakční rady časopisu Index. Jeho portrétní malby byly vystavovány na posmrtné výstavě v Domě umění Brno v roce 1956.

František Kaláb patřil k významným postavám české výtvarné scény první poloviny 20. století. Jeho díla se nacházejí v depozitářích Moravské galerie v Brně, Národní galerie v Praze, Alšovy jihočeské galerie a Muzea umění v Olomouci. Veřejnosti jsou přístupná v rámci stálé expozice Muzea města Brna „Od renesance po modernu“. Většina jeho děl je však v soukromých sbírkách.

V roce 1967-68 byla u příležitosti nedožitých šedesátých narozenin Františka Kalába v Moravské galerii v Brně uspořádána souborná výstava jeho malířského díla. Jeho rodné město se k jeho tvorbě vrátilo i při malířových nedožitých osmdesátinách na výstavě „František Kaláb: Obrazy“ v Domě pánů z Kunštátu.[4]

Reference

editovat
  1. S.R.O. (FDB.CZ), 2003-2019, Filmová databáze. František Kaláb. FDb.cz [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  2. LIVEBID.CZ. František Kaláb - Autor - Livebid.cz. Livebid.cz - Aukce [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  3. Kaláb František [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  4. Kaláb František [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online.