Wikipedista:Jvs/Wiehlův dům

Zpráva pro vedoucího

Dne 4. 12. jsem (bez dalších event. zájemců) navštívil stavební dvůr firmy KROLAN v H. Počernicích, Bystrá 1720, odkud jsem byl předem avizován o nálezu písemností srolovaných v zaletované trubce ve věži Wiehlova domu.

Kromě Národních listů a výplatní listiny zedníků z r. 1896 a reprodukce rentgenového snímku ruky byla nalezena už jen Pamětní listina podepsaná A. Wiehlem, staviteli a dalšími. Tento dokument v kopii přikládám ke zvážení, jak případně s ním dále naložit.

Jan Svoboda, 9. 12. 1997


Pamětní listina.

Léta Páně 1894 zakoupili jsme my – Antonín Wiehl rodem z Plas společně s manželkou Marií rozenou Lukášovou rodem ve Smolnici nárožní dům čís. 792-II zvaný „U Žlutických“ od paní Marie Wagnerové za 198.000 zlatých rakouské měny čili 396.000 korun. Část domu prodali jsme staviteli Rydrichovi za 115.000 zlatých a zbývající polovinu jsme dali r. 1895 rozbourati, abychom vystavěli dům nový. V starém domě byly umístěny kanceláře obchodní a živnostenské komory Pražské v patře druhém, soukromá škola dívčí v patře prvém a rozličné krámy v přízemí. Hrubý výnos celého starého domu, z něhož se platilo daní a přirážek 5858 zl., obnášel 13.409 zl. Základní kámen položen byl 30. května 1895 před dvanáctou hodinou polední. Rovnost dosažena o sv. Václavě téhož roku. Vazba zhotovená tesařským mistrem Antonínem Kubešem osazena byla 14 dní po tom. Makovice na věži vztýčena byla počátkem roku 1896, do níž vložena tato pamětní listina. Přiložená týdenní listina ukazuje ceny dělnické při 10 hodinné práci a některých hmot stavebních. Místo políra zednického zastával Jan Hendrych, v kanceláři pracovali: stavební ingenieur Bedřich Jenšovský a assistent Emanuel Lehký. Během stavby v roce 1895 staly se následující pro království České důležité události: Byla uspořádána Českoslovanská výstava Národopisná v královské oboře, do které mnoho již vzácných památek lidových sneseno bylo. Počet navštěvovatelů dostoupil výše 2,080.000. Téhož roku zrušen byl výminečný stav, svého času působením místodržitele hrab. Fran. Thuna nad Prahou a okolím vznesený.

Téhož roku provedeny byly nové volby do sněmu Českého, kterýchž se staročeská strana nesúčastnila a zvoleni byli z české strany téměř vesměs Mladočeši. Téhož roku odstoupilo rakouské ministerstvo Windischgrätzovo a po interimním ministerstvu hrab. Kielmansegga nastoupil místodržitel polský hrabě Badeni co předseda ministerstva. Úroda v tomto roce byla nevalná, v mnohých krajích učinili hraboši, kteří se nesmírně rozplemenili, velkou škodu. Pokus s bakteriemi je zničiti se nezdařil. Řípa cukrovka, jež dřívější léta poskytovala hospodářům dobrého výtěžku, klesla tohoto roku v ceně následkem světové hyperprodukce téměř o jednu třetinu. Století toto chýlící se ku konci bylo pro politický a kulturní vývoj Českého národa důležité. Dělnické třídy hlásí se úsilovně o svá práva i byl českou stranou na říšské radě podán před 2 léty první návrh na všeobecné hlasovací právo, doposud bez výsledku.

Během tohoto století probudil se český národ k novému životu, když byl od bitvy Bělohorské po více než 200 let téměř k zaniknutí odsouzen. Neúnavně domáhá se nyní národ uznání svých práv, doposud s výsledkem nepatrným, ale nemám pochybnosti, že jich dosáhne. Způsob existence se během mého života úplně změnil následkem vynálezů v oboru fysiky, lučby, mechaniky, hlavně vynálezů parních strojů, telegrafie, telefonu, fotografie, nových zbraní, nového systému hospodářství polního atd.

Poslední vynález před několika dny učiněný, fotografování i neprůhlednými látkami, nás v tomto okamžiku nejvíce zajímá. Přikládám výňatek z časopisu, jenž ukazuje kosti v živé ruce, první to vyobrazení podobné cestou tiskařské černi. Jsem přesvědčen, že v době, kdy tato listina v makovici nalezena bude, nastal dalekosáhlý pokrok ve vědách, ale rovněž jsem toho jist, že jedině vynálezy učiněně v tomto století jsou základem veškerého pokroku toho. Listinu tuto jsem v zaletovaném pouzdře po 1 hodinu vařil, by zárodky plísní se zničili [sic], a aby nepoškozena se dočkala příštích staletí.

V Praze, v měsíci lednu léta Páně 1896.

A. Wiehl, c. k. stavební rada, architekt, konservator pro zachování uměleckých a historických památek, bývalý poslanec na sněmu českém, bývalý obecní starší a člen městské rady Pražské, člen Akademie České pro vědu, slovesnost a umění, bývalý předseda spolku architektů a inženýrů království Českého atd.

manželka: Marie Wiehlová roz. Lukášová

matka: Marie [?] Wiehlová roz.

Julius Wiehl, knížecí Lichtensteinský lesní rada t.č. ve Vídni, přísežný a úředně oprávněný zeměměřič, bývalý profesor na učilišti lesnickém v Bělé, člen kuratoria lesnické jednoty České - bratr architektův

Bedřich Jenšovský

Emanuel Lehký

J. Hendrich [?]