Wikipedista:Juandev/WMCEE 2012 report

Společné zhodnocení akce

O minulém víkendu jsem se zúčastnil akce s názvem Wikimedia CEE Meeting 2012 konané v srbském Bělehradě. Cílem akce bylo podpořit spolupráci Wikimedianů a poboček v regionu střední a východní Evropy a předat znalosti lidí z již existujících poboček Wikimedianům ze zemí, kde pobočky neexistují, aby si také jednu založily. Ač jsem se celou akci kritizoval, protože se domnívám, že k integraci by mělo docházet až v momentě, kdy je tomu opravdu potřeba, nakonec jsem se akce sám zúčastnil. Přispěl jsem si 60 eury a našel levné spojení vlakem. Na zbytek jsem dostal stipendium od Wikimedia Srbsko a Wikimedia Polsko. Celou akci platila Wikimedia Foundation (dále WMF) prostřednictvím Wikimedia Srbsko. Přispěli i Wikimedia Polsko, Maďarsko, Německo a Makedonie.

Nakonec jsem odjížděl s cílem obecné propagace projektů Wikimedia (Wikipedia apod.) a uvedení výjmečných a úspěšných projektů české komunity do mezinárodního podvědomí. Zároveň jsem také nabídl pomoc s moderováním některých bloků a následně vedl na některých blocích zápis do Etherpadu. Mím cílem bylo pomoci komunitě v oblastech, kterým rozumím. Zároveň jsem byl zvědav, co z takové akce vzejde. Ostatní české projekty prezentovali oficiální zástupci Wikimedia Česká republika (dále WMCZ) Aktron a Jagro.

Prezentace a její výsledky

České promo stoly

Projekty Wikimedia jsem prezentoval prostřednictvím letáků k projektům WMF vydaných WMCZ. Odběr byl nevalný. Nyní si uvědomuji, že prezentovat projekty Wikimedianům netřeba, že už je znají. Mohou se ale podívat, jak se to dělá v ČR. Podobné letáky a brožury vydává již Wikimedia Srbsko či Wikimedia Ukrajina.

Co se týče úspěšných, a výjimečných českých projektů vybral jsem: a) spolupráci WikiProjektu Chráněná území s Karlovou univerzitou, b) projekt Vědecká a odborná fotografie a c) projekt Foto českých obcí (dále FČO). Anglické reporty těchto projektů jsem doplnil o aktuální informace a v případě FČO jsem zaznamenal i vývoj od WikiProjektu Fotografování, přes projekt Foto Praha. Tyto reporty jsem následně na vlastní náklady vytiskl jako brožuru pod názvem Value Added (Czech wiki projects). Brožura šla na dračku - ještě jsem musel zájemcům zasílat PDF. Rozdával jsem také pexeso CHU. Ač jsem to několika lidem vysvětlil, třeba i Tingu Chenovi ze správní rady WMF, tak se toho moc nerozdalo, tak do 5 kusů. Vše jsem obalil českými bonbóny. Ani zde se moc nelízalo, přesto mléčné karamelky a lízátka se žvýkačkou zmizela v cuku letu. Zbytek rozdán v podobě darů, vybraným účastníkům.

Malé rozebrání materiálů si vysvětluji jednat tak, že se zde nacházelo malé množství PRistů, kteří by měli potřebu si vzít vzorek a dále také tím, že byly materiály v češtině a týkali se něčeho, co je všem důvěrně známo. Proto zaujali „success stories“, anglicky psaná brožura Value Added se zajímavými a úspěšnými projekty.

Program

Program byl rozdělen do několika tematických celků a velmi se podobal setkání poboček v Berlíně. Oproti setkání poboček to bylo vedeno méně profesionálně. Zároveň byl cítit tlak na dvě věci, se kterými se osobně neztotožňuji. Jednak se stále hledal nějaký mezinárodní projekt, nějaké pojítko, které by nás spojilo. K tomu padaly různé, pro mě "umělé" návrhy. Myslím si, že zde by bylo lepší vyjít z již existujících projektů jako je Wikiexpedice (Polsko, Ukrajina), Wikicamp (Maďarsko) či Fotoworkshop (Česko), a podpořit finančně zahraniční Wikipedisty cestující na takovou akci. Dále byl cítit tlak na to, aby v zemích, kde nejsou pobočky WMF, takové pobočky vznikly a aby byly Wikipedisté ze zemí bez poboček učeni Wikipedisty z Poboček. To je sice hezké, že chtějí pomoci, ale v pedagogice se ví, že nejvíc si člověk odnese tak, že si něco udělá sám, nebo zažije. Stejně tak se domnívám, že uměle založená Pobočka si postupem času vytvoří vnitřní (pseudo)problémy, na rozdíl od Pobočky, která vznikla z reálné potřeby překonat nějaký již existující problém vztahující se k Wikipedii.

Osobně jsem se zúčastnil bloků, které mě zajímají, nebo o kterých něco vím: Vzájemná spolupráce, Profesionalizace poboček, Management dobrovolníků, GLAM v regionu střední a východní Evropy, Vzdělávací projekty. Na konci jsem spadl do pracovní skupiny Tvorba žádosti o grant, protože jsem nevěděl kam jí a tak se nabídl, že zde povedu zápis.

V rámci bloku Profesionalizace poboček se řešilo, jak sehnat zaměstnance, za co je platit a kam je umístit. To se ostatně řeší stále pobočkami po celém světě. Je jen několik málo jedinců a poboček, které si uvědomují, že profesionalizace spočívá hlavně v profesionální práci samé pobočky, tzn. změně myšlení a práce jejích členů, které se dosáhne různým typem vzdělávání. Zaměstnanec je pak na aktivity, které pobočka potřebuje, ale není na ně žádný dobrovolník (a to je v každém prostředí jiné).

Management dobrovolníků vedl Asaf Bartov (WMF) dlouhou přednáškou. Uvedl, jak je důležité dbát na lidskou osobnost a všímat si jí. Jak aktivity typu wikiexpedice či proofreading mohou přitáhnout více editorů, než vydávání letáků či konference. Pokud se nám nelíbí, jak dobrovolník např. prezentuje, je nejlepší ho poslat na kurz prezentování, kde mu jiní dobrovolníci vysvětlí jak na to a "zkritizují" mu jeho současný stav. Tuto kritiku dobrovolník spíše přijme od zkušeného profesionála, než od nás. Čili důležité je nešlapat na ego a zaujmout k lidem osobitý a přátelský stav. Nemanipulovat s lidmi a nechovat se při práci s lidmi roboticky.

V rámci bloku GLAM se hodně diskutovalo o Wikiexpedicích, padla zmínka i o Wikicampu. Následně Andy (z Británie) hovořil o QRpedii a překladatelských projektech. QRkódy jsou kódy, které je možné načíst do mobilu. Server Vám následně nabídne článek o předmětu, na kterém je QR kód přidělán. Dnes už to nejsou jen muzea, galerie a historické objekty, kde je možno se s QR kódem setkat, ale jsou to i běžné obchody či knihovny (zde články typu bota, sýr, máslo; Karel Čapek, poezie apod.). V prvním případě sada QR kódů nalepená na vitríně obchodu, v druhém případě QR kódy v knihách.

Mobil nabídne jazykovou verzi dle nastavení v mobilu nebo anglickou. QR tým se snaží mít články kvalitní a podporuje jejich překládání do řady jazyků. Příkladem je například projekt GibraltarpediA.

Co se týče bloku Vzdělávací projekty tak jsem se dozvěděl, jak se to dělá a dělalo v Srbsku. Zde měli nějaké vysokoškoláky tvořící organizovaně články na Wikipedii. Tato spolupráce ale nepokračuje, protože to bylo pro učitele a asistenty náročné a nezajímavé (museli po studentech články kontrolovat) a nakonec několik takových článků bylo pro nízkou kvalitu smazáno. Nyní Srbové spolupracují se střední školou, kde žáci vytvořili několik kvalitních hesel včetně uvedení zdroje.

Podobný projekt se připravuje i v sousední Makedonii. Zde se ministerstvo školství rozhodlo, že chce mít na makedonské Wikipedii více hesel. Bude tak ve spolupráci s místními Wikipedisty implementovat předmět o Wikipedii do studijních osnova základních škol.

Dále prezentoval Aktron projekt Studenti píší Wikipedii.

Nějak mám pocit, že si zde Wikimediané snaží co nejvíc zjednodušit práci očekávaje bombastické výsledky - ono to ale bohužel nefunguje. Zatímco v americkém ambasadorském programu jsou vyškoleni nadšenci, kteří pomáhají studentům v editaci Wikipedie a učitelům v celkovém hodnocení, v našem prostředí se evaluace práce studentů hází na neproškolené učitele a asistenty či se nedělá vůbec. Potenciál výstupů této spolupráce pak klesá na nějakých 20-30 %. Bez práce holt nejsou koláče.

Co se Grantů a fundrasingu týče, tak zde byl velký zájem o to jak získat peníze od WMF. Na druhé straně Asaf z WMF upozorňoval na to, že dobrá organizace dokáže zajistit určité činnosti i jinak, dělá si fundraisingový mix (vícezdrojový rozpočet) a nezávisí jen na WMF.

V porovnání s jinými zdroji grantů, je docela jednoduché získat grant od WMF. Nutnou samozřejmostí je ale dobrá znalost angličtiny. Pak už jen stačí vyplnit předpřipravenou šablonu s příklady. Nadace, respektive GAC (=Grant Advisory Committee) a Asaf Bartov pak odsouhlasí 95 % grantových žádostí. Jen projekty, kde například jsou ohromné náklady a výsledek nejistý neprojdou. Zárukou úspěšnosti grantové žádosti je jednat již při tvorbě projektu s Asafem a získávat od něj zpětnou vazbu. Následně žádost přehledně graficky a odlehčeně (např. s použitím barev) sepsat a reagovat na připomínky GAC. GAC je vlastně další skupinou dobrovolníků, kteří vám poskytnou zpětnou vazbu.

Podle slov Asafa, nadace podporuje všechny projekty, které se týkají jejích 5letého plánu. Tyto projekty může realizovat kdokoliv, není tedy bezpodmínečně nutný být asociován s Pobočkou. Přednedávnem totiž správní rada Nadace upozornila na to, že se Nadace dosti odchyluje od svého cíle svoji, někdy i nechtěnou péči o vnitřní záležitosti poboček. A tak se vrátila ke svým cílům, které si určili samotní přispívající dobrovolníci: stabilizace infrastruktury, zvýšení množství editorů, zvýšení kvality, zvýšení množství čtenářů a podpora inovací (strategický plán v angličtině).

Dále byly ještě prezentovány granty Wikimedia Německo. Většina z nich je jen pro Němce. Pouze jeden mohou využít i čeští Wikipedité. Jedná se o finanční podporu při "wiki" cestách na akce, které neorganizuje wiki komunita.

Závěr a co z toho

Odpočinek po práci: spící Wikipedisté

Na závěr zhodnocení a zpětná vazba. Energii, kterou jsem zde vydal se mi v interakci s ostatními Wikimediany vrátila. Pokud bylo cílem vytvořit mezinárodní spolupráci v regionu CEE myslím, že bude naplněna nízkoprahovými příhraničními aktivitami typu Wikiexpedice či školení. Obecně organizace události byla perfektní (zásuvky všude, Internet šlapal, ubytování s Internetem, jídlo dobré), jedinou vadou byla neprofesionálnost vedení celého setkání. A tak pokud by se příští setkání mělo konat v Praze, je potřeba se toho vyvarovat a konzultovat to s odborníky. Svoji přípravu hodnotím také pozitivně, až na to, že bylo vše děláno na rychlo. 12 dní před začátkem jsem se dozvěděl, že dostanu stipendium a 6 dní před začátkem jsem dostal volno v Práci - kdybych náhodou neměl ten týden volno, tak bych se tak dobře nepřipravil. U takových akcí by účastníci měli mít jasno již min. 2-3 měsíce předem.

Jen pro představu. Příprava na akci mě stála 4 dny práce, zpracování po návratu pak 2 dny práce. Bohužel jsem ve vlaku, kde jsem seděl 16 hodin, nemohl nic dělat, protože tam není zásuvka (ač je to EC!). Příště bych tedy měl zápisky vést již na akci. Pokud odečtu stipendijní část, jejíž výši ani neznám, pak jsem do cesty a přípravy prezentace vrazil asi 3 500 Kč. Kdyby ale bylo více času na přípravu, byla by výsledná cena jistě nižší. Pomohla by třeba banka promo materiálů.

A co z toho pro českou wiki komunitu? Napište mi do diskuse, co Vám to přineslo. Pokud by se v ČR konala nějaká z výše uvedených nízkoprahových aktivit, jistě to přinese do Wikipedie řadu médií a publicitu včetně socializačního efektu.

Odkazy

• Stránky na Metě (anglicky)
• fotogalerie na Commons
• rozcestník kolaborativních zápisů (anglicky, polsky)
• Juandev: Value Added, Czech wiki project – po dohodě zašlu v PDF