Wikipedista:Josef11946/Pískoviště

Josef Milevsko: jsem wikipedista z Milevska a učím se jak psát Wikipedii.^[zdroj?]

4.5.2017

Píši kurzivou, vyzkouším všechny styly

Pískoviště 2

Historie

od 1946 do 1970

1. zkouším nový text
2. odrážky
3. pomlčky

Výška Černé věže je 71,9 m. Má 225 schodů.

Reference

Nová stránka

Zlatá stoka a odvodňovací stoky

Zlatá stoka

Třeboňsko – Zlatá stoka a odvodňovací stoky

Hlavní z umělých vodních toků na Třeboňsku, známý pod názvem Zlatá stoka, byl vybudován v prostoru mezi Třeboní a Veselím nad Lužnicí.

Kanál sloužící k napájení soustavy velkých rybníků na Třeboňsku (Opatovický, Svět, Káňov, Velký Tisý, Koclířov, Dvořiště, Záblatský, Bošilecký, Švarcenberk a Horusický) vybudoval v letech 1506 - 1520 známý rožmberský rybníkář Štěpánek Netolický. Stoka sloužila k zásobování rybníků mezi Třeboní a Veselím nad Lužnicí vodou, byla využívána i k plavení dřeva a později i k pohonu mlýnů, které při ní byly vybudovány.

Zlatá stoka je kanál dlouhý 48 km, široký 2 - 4 m a hluboký 1 - 1,5 m. Odbočuje z levého břehu Lužnice asi 12 km jihovýchodně od Třeboně v sousedství obce Majdalena (asi 500 m od  železniční stanice), teče severním směrem, protéká Třeboní a Lomnicí nad Lužnicí  a ústí zleva do Lužnice pod Horusickým rybníkem asi 1,5  km jižně od železniční zastávky Veselí nad Lužnicí. Na většině délky toku je uměle vyhloubený, částečně je však vedený i po uměle navršeném zemním valu a zajištěný proti unikání vody. Vedení a podoba stoky jsou neměnné už přes pět století. Byla sice opuštěna její funkce zásobování přilehlých měst pitnou vodou, a také poslední plavení dřeva proběhlo už v roce 1937, dodnes ale zabezpečuje cirkulaci vody mezi jednotlivými rybníky na Třeboňsku, okysličování vody a výměnu živin nezbytných pro chov ryb. Zlatá stoka při svém vzniku byla a dosud je významnou tepnou třeboňského rybničního hospodářství. Ve své době představovala mistrovské dílo vodního stavitelství a byla vůbec prvním významným umělým vodním tokem v Čechách. Název „Zlatá“ dostala v průběhu staletí právě pro svůj význam a jedinečnost. V roce 2002 bylo jádro rybniční soustavy na Třeboňsku prohlášeno národní kulturní památkou. Tato nejvyšší forma památkové ochrany v současné době tedy zahrnuje objekty již dříve prohlášené za kulturní památky – Zlatou stoku, která je páteří velké části třeboňské rybniční soustavy, Novou řeku  – umělý kanál zřízený k ochraně Rožmberka před účinky povodní, Starou řeku (část koryta Lužnice před Rožmberkem), a dva z nejznámějších a největších rybníků – Rožmberk a Svět .

K odvodnění zamokřených a podmáčených lučních ploch se na Třeboňsku v prostoru mezi Lužnicí a Třeboní budoval již od středověku systém odvodňovacích stok. Bylo jich značné množství a svůj význam mají i v současnosti. Nejvíc je jich v prostoru mezi Majdalénou a Třeboní jihovýchodně od Třeboně. Mezi ty nejznámější patří Prostřední stoka (délka asi 4,5 km; ústí do Lužnice zprava na východním okraji Třeboně).  Souběžně s ní vede asi 300 m vlevo zhruba stejně dlouhá Krajní stoka a asi 500 m vpravo od Prostřední stoky probíhá ještě trasa asi 5,5 km dlouhé Černé stoky. Ta je napojena na jednom konci na Zlatou stoku, na jihu ústí do rybníku Svět. Všechny tyto souběžně probíhající hlavní stoky jsou ještě příčně propojeny systémem kratších stok, které měly za úkol převádět vodu z těch vodnatějších do méně vodnatých a umožňovat tak odvod vody ze zamokřeného území. Mezi kratší stoky tohoto území patří ještě např. Šišková stoka, Podřežanská stoka nebo stoka zvaná Smrček. Z mokřin v sousedství Lávičného rybníku vede směrem na severovýchod Odlehčovací stoka (někdy též Odlehčovač), která ústí do Lužnice v přírodní rezervaci Meandry Lužnice asi 1,5 km pod Majdalénou.

Galerie

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Reference:

Vlastní text

Fotografie: media commons