Wikipedista:Janicko51/koncepty článků

Iniciátory blokové polymerace styrenu jsou chemické sloučeniny jenž jsou v prvním kroku schopny rozložit se za vzniku radikálů. Tyto radikály jsou mimořádně reaktivní a ve druhém kroce se adují na molekulu styrenu, čímž iniciují jeho následnou polymeraci. Rychlost určujícím krokem iniciace je homolytická disociace iniciátoru.

Při polymeraci styrenu je nutné používat iniciátory, jejichž disociační energie je v rozmezí 105 - 167 kJ.mol^-1. Iniciátory o větší nebo menší disociační energii disociují příliš pomalu nebo příliš rychle.

Při výběru iniciátoru je třeba znát poločas rozpadu při dané teplotě polymerace. Proces se vede tak, aby se iniciátor do konce polymerace úplně nespotřeboval.

K polymeraci styrenu může však docházet i v nepřítomnosti chemického iniciátoru, a to vlivem teploty. Tehdy se jedná o termickou iniciaci.

Význam chemických iniciátorů polymerace styrenu spočívá ve zvýšení efektivnosti procesu a řízení užitných vlastností vyrobeného polymeru. Jde zejména o urychlení polymerace respektive snížení energetické náročnosti procesu a regulace relativních molekulových hmotností respektive jejich distribuci. Často se přitom využívá více jak jeden iniciátor vedle sebe nebo za sebou.

Založení tohohle prostoru.