Wikipedista:Jana Chittendenová/Pískoviště

Správce pozůstalosti

Institut správce pozůstalosti znala právní úprava účinná do 31. 12. 2013 jako správce dědictví, jeho obsah byl přejat do nové právní úpravy prakticky beze změn. Pouze označení ukazuje, že v této funkci jde o správu pozůstalosti, nikoli dědictví, protože dědictvím je pozůstalost jen vzhledem k dědicům, zatímco v tomto případě správce spravuje jmění, které zůstavitel zanechal, nejen v zájmu dědiců, ale i jiných osob (odkazovníků a dalších věřitelů apod.)Občanský zákoník z roku 1964, obsahoval pojem "správce pozůstalosti", ale v té době se vlastně jednalo o "správce dědictví" . To je v novém dědickém právu již upraveno. Každý z těchto institutů má nyní zcela nový obsah. Dalším pojmem, se kterým se v novém právním řádu můžeme setkat, je vykonavatel závěti. Pouze označení ukazuje, že v této funkci jde o správu pozůstalosti, nikoli dědictví, protože dědictvím je pozůstalost jen vzhledem k dědicům, zatímco v tomto případě správce spravuje jmění, které zůstavitel zanechal, nejen v zájmu dědiců, ale i jiných osob (odkazovníků a dalších věřitelů apod.). Na rozdíl od vykonavatele závěti je hlavním úkolem správce pozůstalosti péče o jmění, tedy majetková správa.

Správce pozůstalosti

"Správce pozůstalosti §1556 (Povolání správce zůstavitelem) Zůstavitel může povolat správce pozůstalosti nebo některé její části(dále jen"správce pozůstalosti") a případně určit, jaké má povinnosti a zda i jak bude odměňován. Povolání správce pozůstalosti vyžaduje formu veřejné listiny." (Občanský zákoník IV str 229 § 1556)

dalsi kapitola

Vykonavatel závěti

"Vykonavatel závěti § 1553 (Povolání vykonavatele zůstavitelem, jeho odstoupení) Zůstavitel může závětí povolat vykonavatele závěti a případně určit, jaké má povinnosti a zda i jak bude odměňován.Zjistí-li soud při projednávání dědictví, že byl vykonavatel závěti povolán, vyrozumí ho o tom. Vykonavatel závěti může z funkce kdykoli odstoupit, odstoupení je účinné, dojde-li soudu" ( Občanský zákoník IV str 222 ) K povolání vykonavatele nevyžaduje formu veřejné listiny.(Dědické právo v praxi)

2

Jakým způsobem lze správce pozůstalosti povolat.

Zůstavitel může povolat správce pozůstalosti sám, a to formou veřejné listiny (notářský zápis). Povolaný správce pozůstalosti se nemusí účastnit sepisování této veřejné listiny u notáře. Zde je rozdíl oproti předchozí právní úpravě, ve které byl v ObčZ z r. 1964 potřebný souhlas povolaného správce dědictví s ustanovením do této funkce. Podle nové judikatury se již nevyžaduje souhlas předem, dokonce jmenovaný ani nemusí vědět o tom, že byl pro toto povolání zůstavitelem vybrán. V notářském zápise zůstavitel určí, jak velkou část pozůstalosti bude správce spravovat. Zůstavitel zde určí jeho povinnosti. Může zde uvést, jak bude odměňován. Při pověření vykonávání správce pozůstalosti je dobře, když zůstavitel má na paměti organizační schopnosti, odborné znalosti a případně jiné zkušenosti, které jsou vhodné k vykonávání správce pozůstalosti.

3

Veřejná listina - notářský zápis o povolání správce pozůstalosti, se eviduje v Evidenci právních jednání pro případ smrti. Pokud chce zůstavitel své rozhodnutí o povolání správce pozůstalosti zrušit, může tak učinit stejným způsobem, jako se ruší závěť. Nemusí to tedy být formou notářského zápisu.

Vykonavatel závěti a správa pozůstalosti

4

Pokud se zůstavitel rozhodl povolat vykonavatele závěti, pak správa pozůstalosti patří do jeho kompetence a správce pozůstalosti se řídí jeho pokyny.(Občanský zákoník IV §1558) to do doby, než pozůstalostní soud nerozhodne o jiném opatření. Vykonavatel závěti (exekutor), je uveden v poslední vůli zůstavitele, může ho ustanovit do této funkce jen pořizovatel závěti a to pouze závětí. Zpravidla se jedná o osobu blízkou zůstaviteli, ale může to být i notář, nebo advokát. V jedné závěti může být zůstavitelem jmenováno i více vykonavatelů závěti. . ( Obč. zákoník str 224 §1555) Odvolat vykonavatele závěti z jeho funkce velmi problematické. V našem právním řádu je vykonavatel závěti spíše duplicitou správce pozůstalosti.(Dědické právo v praxi str.71)

Správce pozůstalosti jmenovaný soudem

Pokud zůstavitel nezanechal závěť a v ní určeného správce závěti a ani nepovolal správce pozůstalosti veřejnou listinou, pak spravují pozůstalost dědicové. Oni sami však nemohou jmenovat nikoho třetího. Jmenování správce pozůstalosti v tomto případě určí pozůstalostní soud. Spravovat pozůstalost jen dědicové. Soud jmenuje správce pozůstalosti, jestliže samotní dědicové nejsou schopni, nebo nemají čas pozůstalost spravovat, dalším důvodem může být vyhotovení seznamu pozůstalostního majetku (§1687 odst.1 ObčZ). Pokud se stane, že zůstavitel určí správce pozůstalosti, ale ten sám ji nechce, nebo z nějakých závažných důvodů nemůže vykonávat, pak pozůstalostní soud urči nového správce.

Správce pozůstalosti ( jmenovaný závěti, nebo pozůstalostním soudem) musí souhlasit se jmenováním. Svůj souhlas projevuje tím, že tuto skutečnost oznámí pozůstalostnímu soudu a začne svoji funkci vykonávat.(str 178 Dědické právo v praxi)

Vykonavatel závěti, správce pozůstalosti, který je povolaný zůstavitelem a nebo správce pozůstalosti určený pozůstalostním soudem, mají rovnocenné právní postavení (§ 157 odst. 5 ZŘS).(str. 177 Dědické právo v praxi)

Vykonavatel závěti má na starost především dohlédnout na splnění poslední vůle, také dohlíží na plnění zadaných úkolů, které má v kompetenci správce pozůstalosti určených zůstavitelem, nebo pozůstalostním soudem.

Práva a povinnosti správce pozůstalosti

Někdy zůstavitel jmenuje správce pozůstalosti jen za účelem splnění poslední vůle(§1632) nebo