Wikipedie

Wikipedista:Hajtra/Přistoupení k dluhu

Přistoupení k dluhu[1]

Přistoupení k dluhu editovat

(1) Kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.

(2) Zajistila-li dluh původního dlužníka třetí osoba, nelze proti ní nastoupit pro neplnění dluhu novým dlužníkem, ledaže k tomu dala souhlas.

Související ustanovení editovat

Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, § 1721. [cit. 15.12.2016]. Dostupné online. [2]

Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, § 1, 1309, 1723,1791,1872,1875, 1888, 1890, 1893, 1902, 1982, 2009, 2018, 2040. [cit. 15.12.2016]. Dostupné online. [3]

Zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, § 256. [cit. 16.11.2016]. Dostupné online. [3]

Z judikatury editovat

[2][3]

  • Již se nerozlišuje, o jaký dluh se jedná. Zda-li o peněžitý, nebo nepeněžitý.
  • Do existujícího závazkového vztahu, přistupuje třetí osoba, která se stává dlužníkem vedle původního dlužníka (kumulativní intercese).
  • Nový dlužník na sebe bere závazek splnit za dlužníka jeho peněžitý dluh věřiteli.
  • Spoludlužníci jsou povinni plnit věřiteli celý dluh společně.
  • Závazek zaniká v rozsahu, v němž byl některým z dlužníků splněn.
  • Nevyžaduje se souhlas původního dlužníka a není ani účastníkem dohody mezi věřitelem a novým dlužníkem.
  • Subjekty - věřitel, nový dlužník, dlužník (zmožení dlužníků), tj. změna v subjektech závazkového vztahu, neboť mění počet vlastníků.
  • Předpokladem k přistoupení nového dlužníka, je písemná dohoda uzavřená mezi novým dlužníkem a věřitelem.
  • K platnosti přistoupení k dluhu nevyhledává se písemné formy.
  • V případě zajištění třetí osobou lze proti ní nastoupit jen v případě, že souhlasila.
  • Ve všech případech je mezi dlužníky založena pasivní solidarita [4]

Výklad editovat

(Přistoupení k dluhu NOZ)[3]

Vztah k ObčZ 1964 editovat

  • Nová úprava nahrazuje dosavadní ustanovení o kumulativní intercesi. Systematicky lépe uspořádaná.
  • Oproti dosavadní regulaci nevyžaduje zákon pro kumulativní intercesi písemnou smlouvu. Nese s sebou výrazné rysy zajišťovacího prostředku (změna celkového počtu subjektů obligace).
  • Nestanovení výslovně možnosti námitek nového dlužníka vůči věřiteli. Kumulativní intercese se tak přibližuje klasickým druhům sukcese (cese, privátní intercese)
  • Novinkou (proti ObčZ 1964) je norma upravující účinky přistoupení na trvání zajištění.

Reference editovat

  1. ↑ Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, § 1892. [cit. 26.10.2016]. Dostupné online.
  2. ↑ a b Jiří Švestka, Jan Dvořák, Josef Fiala, Irena Pelikánová, Robert Pelikán, Alena Bányaiová a kolektiv. Občanský zákoník - Komentář - Svazek V (relativní majetková práva 1. část). [s.l.]: Wolters Kluwer, 2014. 1700 s. ISBN 978-80-7478-638-9. S. 343-344. 
  3. ↑ a b c d Hulmák a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721-2054). Komentář. [s.l.]: C. H. Beck, 15.9.2014. 1344 s. ISBN 978-80-7400-535-0. S. 781-786. 
  4. ↑ Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, Dlužníci zavázaní společně a nerozdílně, § 1872 - 1876. [cit. 27.10.2016]. Dostupné online.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Hajtra/Přistoupení_k_dluhu&oldid=14457927“