Wikipedista:Fiš Myš/Pískoviště
MARYNA RADOMĚRSKÁ
dramatička, spisovatelka
DATUM NAROZENÍ
18.04.1906
MÍSTO NAROZENÍ
Praha, Rakousko-Uhersko
DATUM ÚMRTÍ
1993
ALTERNATIVNÍ JMÉNA
Marie Hůrková-Radoměrská, Maryna Hůrková-Radoměrská, Marie Hůrková
Bláhové děvče
1938
Předloha
Světlo jeho očí
1936
Předloha
Žena pod křížem
1937
Předloha
Srdce v soumraku
1936
Předloha
Krb bez ohně
1937
Předloha
Krb bez ohně
Radoměrská, Maryna,
Praha : Olympia, 1992
Knihy
3× k půjčení domů a 0× ke studiu v knihovně z celkem 3 ks
Kniha je volná a k dispozici v těchto budovách: Ústřední knihovna, Obvodní knihovna Jižní Svahy
Srdce v soumraku
Radoměrská, Maryna,
1993
Knihy
1× k půjčení domů a 0× ke studiu v knihovně z celkem 1 ks
Volné v budově Obvodní knihovna Jižní Svahy
Dětský domov Jany Rajnerové.
I. díl.
I. díl. /
Radoměrská, Maryna,
Praha : Ivo Železný, 1993
Knihy
3× k půjčení domů a 0× ke studiu v knihovně z celkem 3 ks
Kniha je volná a k dispozici v těchto budovách: Ústřední knihovna, Obvodní knihovna Jižní Svahy
Dětský domov Jany Rajnerové.
II. díl.
II. díl. /
Radoměrská, Maryna,
Praha : Ivo Železný, 1993
Knihy
3× k půjčení domů a 0× ke studiu v knihovně z celkem 3 ks
Kniha je volná a k dispozici v těchto budovách: Ústřední knihovna,
https://katalog.kfbz.cz/documents/38726
http://opac.knihzdar.cz/authorities/14478
Román úspěšné spisovatelky Maryny Radoměřské Světlo jeho očí, který vycházel v oblíbeném časopisu Hvězda na přelomu let 1934/1935, je symbolem kariéry Zity Kabátové. Tehdejší debutantka se stala přes noc hvězdou a stálicí mezi nejoblíbenějšími herečkami 30. a 40. let. Světlem jeho očí začala slavná éra Zity Kabátové, během které natočila 20 hlavních rolí. Příběh obětavé ošetřovatelky a slepotou stiženého mladíka z dobré rodiny byl příležitostí nejen pro Zitu Kabátovou, ale také pro Jiřího Dohnala, Jiřího Steimara a Václav Trégla. Diváci se mohou těšit i na R. A. Dvorského a jeho Melody Boys. délka: 85 min. barva: černobílý rok výroby: 1936 studio: Dafa země původu: ČR premiéra: 6. 3. 1936 režie: Václav Kubásek scénář: Jaroslav Mottl, Karel Melíšek, Karel Špelina předloha: Maryna Radoměřská - román Světlo jeho očí kamera: Karel Degl architekt: Alois Mecera hudba: Josef Stelibský obsazení: Jiří Steimar, Jiří Dohnal, Zita Kabátová, Růžena Šlemrová, Nancy Rubensová, Čeněk Šlégl, Mary Šlégrová, Lída Ondrová, Václav Trégl obraz: 4:3 PAL, region ALL zvuk: Dolby Digital 2.0 jazyková verze: česká titulky: české pro neslyšící typ nosiče: DVD-9, digipack bonusy fotografie, soudobá dokumentace, ohlasy z dobového tisku, DVD ROM
https://jkfshop.cz/cesky-film/20958-svetlo-jeho-oci-digipack
Legendární film podle oblíbeného románu M. Radoměrské Sentimentální příběh lásky, nemanželského dítěte a nepřející tchýně vycházel na pokračování v časopise Hvězda. Přes svoji melodramatičnost a určitou schematičnost filmového pojetí románu tzv. červené knihovny se stal nesmírně oblíbeným filmem, také zejména díky obsazení. V hlavní roli chudé modistky Eleny, která je těhotná a po náhlé smrti snoubence je nucena vdát se za jeho bratra, se představila Hana Vítová, bratry ztvárnili Jiří Dohnal a R. A. Dvorský. Jejich matku, bohatou statkářku Kristenovou, hraje skvěle Marta Májová. Sama Maryna Radoměrská vedla po uvedení snímku do kin spor s filmovou společností, která údajně samovolně měnila scénář, nerespektovala její připomínky a poškodila tím autorku… Hrají: R. A. Dvorský, Hana Vítová, Marta Májová, Jiří Dohnal, Theodor Pištěk, Marie Ptáková,Raoul Schránil, Míla Reymonová, Bedřich Veverka, Zvonimir Rogoz, Ella Nollová, Marie Grossová TITULKY: české pro neslyšící ČR, 1937, 97 min., čb
https://www.bux.cz/filmy/krb-bez-ohne-dvd-digipack
https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/70687
Abstrakt Cílem této práce je popsat vztah literárního textu červené knihovny a jeho filmové podoby. Přistupujeme k žánru červené knihovny jako k podžánru populární literatury a jako takový ho charakterizujeme. Dále zmiňujeme různé teorie adaptace, zvláštní pozornost věnujeme teorii Lindy Hutcheon. Na základě vymezení žánru červené knihovny a vhodné teorie adaptace přistupujeme k samotné komparaci vybraných románů Maryny Radoměrské a jejich filmových přepisů. Sledujeme, do jaké míry je tato adaptace věrná své předloze, zda vůbec mohla být věrná a zda uspokojila diváka tolik jako literární předloha. Klíčová slova: červená knihovna, adaptace, film, Maryna Radoměrská
5.1 Romány Maryny Radoměrské Maryna Radoměrská byla jednou z nejslavnějších autorek české meziválečné červené knihovny. Odborníci se o ní vyjadřují jako o české Hedvig Courths-Mahlerové, což dokládá nejen oblíbenost autorky mezi čtenáři, ale i kvalitu jejích textů, které byly žánrovým vrcholem doby. Čím si Radoměrská vysloužila tuto pozici první dámy české literatury pro ženy? Důvody byly hned dva. Tím prvním úspěch, kterého dosáhla svým románem Světlo jeho očí, jenž vycházel ve Hvězdě v letech 1934 a 1935. Způsobila jím přímo hysterii, jež neměla konce ani dlouho po skončení jeho publikování. Román byl v následujících letech ještě několikrát vydán knižně. Druhým důvodem autorčiny slávy je její průnik do filmového umění. Podle jejích románů vzniklo dokonce pět filmů, čemuž se nevyrovnala žádná z jejích kolegyň-spisovatelek. Většina románů se dočkala i dramatizace do formy divadelního představení. Maryna Radoměrská debutovala ve Hvězdě už v roce 1932 románem Žena pod křížem, román se dočkal zfilmování až o pět let později, zřejmě kvůli „úspěchu“ předchozího filmového zpracování nejslavnějšího románu Radoměrské Světlo jeho očí, který vydělal Datafilmu (výrobnímu podniku) několik set tisíc korun. Radoměrská tak byla v kurzu nejen jako autorka románu, ale i jako zdroj inspirace filmových tvůrců. Po románu Světlo jeho očí autorka během následujících let vydala další, již zmíněné, romány, které byly během několika měsíců přepsány do filmu. Díla Radoměrské se vyznačují jistým příklonem k sociálním románům. Jak uvádí Dagmar Mocná: „její 'dospělá' představa o ženské četbě totiž ostře kontrastovala s hravou prosluněností dívčího románku. Oproti němu akcentovala pocity životní tíže, a to nejenom zmíněným sklonem k naturalizujícímu líčení velkoměstské periferie, nýbrž obecným tíhnutím k takovým situacím lidského života, jako je bída, nemoc a smrt. […] Radoměrská prostě 31 nechtěla svými romány ani tak bavit jako spíše řešit jisté naléhavé životní problémy“69 . Románové příběhy Radoměrské se tématy, které zpracovávají, nesou spíše v pochmurném než zábavném tónu, o čemž svědčí i jejich názvy – Její veliká oběť, Krb bez ohně, nebo i zmíněné Kroky v mlze (zde filmaři změnili samotný titul na Bláhové děvče – zní méně závažně a je tudíž pro diváka přijatelnější). Její romány se vyznačují neustálým oživováním zápletky dalšími peripetiemi. Fabulační vynalézavost Radoměrské byla v rámci žánru přímo ukázková. „Ze všech autorek meziválečné 'červené knihovny' to byla právě Radoměrská, kdo si nejbravurněji poradil se základním požadavkem tohoto žánru – udivovat čtenářky překvapivým vývojem zápletek.“70 Vykonstruováním příběhu dokázala čtenáře udržet od začátku až do konce. Vycházení na pokračování toto napětí ještě stupňovalo. Ačkoliv romány Radoměrské byly v rámci žánru špičkou, z hlediska obliby i čtenářského a odborného hodnocení, filmy podle nich natočené měly „zdaleka nejhorší recenze a pravidelně vyvolávaly požadavky kritiků na zkvalitnění konzumní produkce“71 . Filmoví kritici se nezaměřovali na příběh jako takový, o úrovni předlohy nemluvili, neboť k tomu nebyli povoláni a většinou ji ani neznali, ale urážel je způsob natočení i herecké výkony protagonistů. Filmy se dočkaly kritiky i z řad běžných čtenářů72 .