Wikipedista:Eliskahicklova/Pískoviště

Trendspotting

editovat
 
Vývojová tendence trendu

Trendspotting (trend - tendence, spotting - zachycení, zpozorování) je důležitým marketingovým nástrojem. Slouží k identifikaci trendů v globálním nebo lokálním měřítku. Díky trenspottingu porozumíme trendům, identifikujeme nejvhodnější praktiky pro uplatnění těchto trendů a v rámci nich identifikujeme inovační příležitosti. Existují dva metodologické designy trenspottingu.[1]

Pojmy spojené s trendspottingem

editovat

Trendspotter je osoba, která rozpoznává a předpovídá nové nápady, aktivity a tendence, které se stávají populárními.[2] Osoba, která tyto tendence udává je trendsetter.[3] Trend je obecný vývoj, změna v situaci nebo ve způsobu, kterým se lidé chovají.[4]

Metodologické designy trendspottingu

editovat

Kvantitativní metoda

editovat

Kvantitativní metoda je prováděna analytiky, kteří monitorují individuální indikátory, jako například kolikrát bylo klíčové slovo vyhledáno, zveřejněno na blogu nebo tweetnuto online.[5]

Kvalitativní metoda

editovat

Kvalitativní metoda je prováděna trendspottery, kteří se zabývají každodenním životem zákazníků a hledají zásadní změny v jejich potřebách a přáních.[6]

Postup pro rámování kvalitativního trendspottingu

editovat

Krok 1: První kritický krok v plánování kvalitativní metody trendspottingu je identifikování cílů, které budou fungovat jak prakticky, tak teoreticky. Je důležité zmínit, že kvalitativní trendspotting může zdokonalit různé aspekty nových produktů či služeb. Kvalitativní trendspotting dokáže podpořit nové příležitosti, vývoj a zdokonalení produktů a služeb a jejich následnou životnost.

Krok 2: Seznamování se s prostředím prostřednictvím skenování. Definování cílů je následováno výzkumem od stolu a pozorováním významných změn probíhajících v sociální, technologické, environmentální, ekonomické a politické sféře současné společnosti.

Krok 3: V tomto kroku, vedoucí pracovníci provádějí hloubkové rozhovory se značným počtem odborníků, aby extrapolovali trendy podle dřívějších oblastí zájmu. V této široké škále odborníků se nacházejí lidé s inovační expertízou, kterými jsou například pracovníci v pozicích spojených s inovativním výzkumem nebo mínění vedoucí v oblasti inovací.

Krok 4: Zdokonalování trendů prostřednictvím rozhovorů s potenciálními zákazníky. Každý trend identifikovaný v kroku číslo 3 by měl být prozkoumán a samostatně specifikován prostřednictvím hloubkových rozhovorů se skupinami potencionálních zákazníků. Tento krok má za cíl ověřit důležitost trendu u externích uživatelů, odhadnout jeho šance na uchycení a hlouběji mu porozumět.

Krok 5: Integrace trendů s inovačními strategiemi a postupy. Jakmile jsou trendy identifikovány, pojmenovány a interpretovány, měly by být spojeny s dalšími významnými inovačními informacemi, aby bylo možné podnítit generování smysluplných nápadů specifických pro společnost.[7]

Porovnání kvalitativní a kvantitativní metody

editovat

Mezi hlavní rozdíly kvantitativní a kvalitativní metody sledováním trendů je to, že se týkají různých typů trendů.

Kvantitativní trendspotting je o trendech analýzy časových řad. Tedy o trajektoriích (znázorňují vývojovou tendenci, kde je konkrétní soc. jev znázorněn trendem)[8] nebo trendových liniích souboru longitudinálních měření (sledování určitého jevu po delší časovou dobu). Naproti tomu, kvalitativní trendspotting je o předpovídání nástupu průlomového posunu v zájmu nebo chování zákazníků, jako je vznik nového paradigmatu v módě nebo životním stylu. Jinými slovy, kvantitativní sledování trendů je více evoluční a zaměřuje se na odhalování skrytých trendových linií, které již existují, a které pak mohou být uplatněny v blízké budoucnosti. Zatímco kvalitativní sledování trendů je revolučnější a snaží se hledat radikální odchylky od minulosti, které mohou potenciálně přetvořit obchod pro nadcházející roky.[9]

Reference

editovat
  1. ANDREASSEN, Tor W.; LERVIK-OLSEN, Line; CALABRETTA, Giulia. Trend spotting and service innovation. Journal of Service Theory and Practice. 2015-01-01, roč. 25, čís. 1, s. 10–30. Dostupné online [cit. 2023-01-22]. ISSN 2055-6225. DOI 10.1108/JSTP-09-2013-0178. 
  2. Cambridge.. [s.l.]: Oxford University Press (Oxford Dictionary of National Biography). Dostupné online. 
  3. Cambridge.. [s.l.]: Oxford University Press (Oxford Dictionary of National Biography). Dostupné online. 
  4. Cambridge.. [s.l.]: Oxford University Press (Oxford Dictionary of National Biography). Dostupné online. 
  5. DU, Rex Yuxing; KAMAKURA, Wagner A. Quantitative Trendspotting. Journal of Marketing Research. 2012-08, roč. 49, čís. 4, s. 514–536. Dostupné online [cit. 2023-01-22]. ISSN 0022-2437. DOI 10.1509/jmr.10.0167. (anglicky) 
  6. DU, Rex Yuxing; KAMAKURA, Wagner A. Quantitative Trendspotting. Journal of Marketing Research. 2012-08, roč. 49, čís. 4, s. 514–536. Dostupné online [cit. 2023-01-22]. ISSN 0022-2437. DOI 10.1509/jmr.10.0167. (anglicky) 
  7. ANDREASSEN, Tor W.; LERVIK-OLSEN, Line; CALABRETTA, Giulia. Trend spotting and service innovation. Journal of Service Theory and Practice. 2015-01-01, roč. 25, čís. 1, s. 10–30. Dostupné online [cit. 2023-01-22]. ISSN 2055-6225. DOI 10.1108/JSTP-09-2013-0178. 
  8. Trajektorie – Sociologická encyklopedie. encyklopedie.soc.cas.cz [online]. [cit. 2023-01-22]. Dostupné online. 
  9. DU, Rex Yuxing; KAMAKURA, Wagner A. Quantitative Trendspotting. Journal of Marketing Research. 2012-08, roč. 49, čís. 4, s. 514–536. Dostupné online [cit. 2023-01-22]. ISSN 0022-2437. DOI 10.1509/jmr.10.0167. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat

  Galerie Obrázky, zvuky či videa k tématu trendspotting na Wikimedia Commons