Wikipedista:Diana Doubková/Pískoviště

Rabbit hole (Králičí nora)

Ilustrační obrázek

Králičí nora (anglicky rabbit hole) je metafora užívaná pro něco, co nás může přenést do nádherného nebo znepokojivého surrealistického stavu nebo situace. Na internetu dnes označuje extrémně poutavé a časově náročné téma.

Králičí nora se používá v mnoha různých významech, například jako frustrace byrokracií, složitostí vědy nebo halucinacemi během změněných stavů při braní drog. Spojuje je metaforický průchod „labyrintem,“ který se vymyká logice a je těžké se z něj dostat ven.

V moderní informační společnosti je králičí nora označením pro nějaké téma na internetu, o které se zajímáme a kvůli algoritmům je nám podstrkován stále stejný obsah, aby nás na sociálních sítích udržely co nejdéle. Různé služby, stránky nebo sociální média umožňují svým uživatelům proklikávat odkaz za odkazem a tím hlouběji prozkoumávat dané téma.

Dnes jsou již králičí nory tak běžné, že jejich název bývá upravován podle sledované platformy, často se tedy mluví o Instagram hole, Wiki hole, YouTube hole, Netflix hole a další.

Zobrazením králičích nor se zabývá i dokumentární film Sociální dilema (The Social Dilemma, 2020)

Historie

V přeneseném významu se pojem králičí nora poprvé objevuje v klasickém díle Alenka v říši divů (Alice´s Adventures in Wonderland, 1865) od Lewise Carrolla, když Alenka v první kapitole příběhu následuje bílého králíka do jeho nory, která ji přenese do Říše divů.

První narážka na králičí noru v přeneseném významu se objevila v americkém akademickém časopise The Yale Law Journal v roce 1938. Po celé 20. století byla králičí nora používána pro označení bizarních záležitostí.

Roku 2015 označila Kathryn Schulzová v časopisu The New Yorker králičí noru za něco na internetu, co nás většinou náhodou zaujme a rozptýlí na velmi dlouhou dobu.

Nebezpečí

Díky rozmanitosti a okamžitému přístupu k obsahu na internetu je běžné propadnout králičím norám, které nám podsouvají stále podobný a návykový obsah, což nemusí mít pouze užitek. Člověk může lehce spadnout do králičí díry plné konspiračních teorií nebo smutného či strašidelného obsahu, který může mít nebezpečné dopady na lidskou psychiku. V nejhorších případech může vést k sebepoškozování nebo sebevraždě. Může také docházet k šíření dezinformací, ke tvoření názorových bublin a k radikalizaci společnosti.