Wikipedista:Daniella Opa/Pískoviště

Sídliště Hlinky

Název sídliště pochází od zdejšího naleziště hlíny, kterou využívali místní hrnčíři[1] Sídliště Hlinky se začalo budovat v 80.letech dvacátého století v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín, kdy vznikla poptávka po bytech pro dělníky, stavbaře a další zaměstnance elektrárny a také pro obyvatele okolních vesnic určených k demolici. Projekt architekta Kalného z prosince 1982 na zástavbu 174 000 m2 plochy počítal ve třech etapách (1982, 1984, 1986) s realizací moderního a urbanisticky promyšleného místa pro bydlení s více než tisícovkou nových bytů. V centru zástavby byl Společenský dům s kinosálem a provozovnami služeb, základní škola a mateřská školka. Sídliště bylo dokončeno v roce 1989.[2] Sídliště postupně chátralo. Ve 20. letech 21. století zesílily iniciativy na zlepšení zdejšího prostředí, které bylo mezi obyvateli města dlouhodobě považováno za ne zcela příjemné místo pro život.[3] 3.12.2019 proběhla v Sokolovně vzdělávací akce zaměřená na budoucnost sídliště Hlinky. Odborné diskusi předcházely přednášky věnované vzniku sídliště i jeho dosavadním úpravám. PhDr. Jan Ivaneg, PhD., připomněl specifika blokové výstavby a přiblížil vznik týnských sídlišť – Vojnova, Vodňanská, Malostranská a Hlinky. Architekti Ing. Jaroslav Šíma, DiS., a Ing. arch. Jiří Kobera představili vizi dalšího rozvoje.

Zdroje: https://tynnadvltavou-mestoprozivot.cz/lokality/

V Sokolovně proběhla 3. 12. 2019 vzdělávací akce zaměřená na budoucnost sídliště Hlinky, které je mezi obyvateli města dlouhodobě považováno za ne zcela příjemné místo pro život. Odborné diskusi předcházely přednášky věnované vzniku sídliště i jeho dosavadním úpravám. Vrcholem akce pak

PhDr. Jan Ivanega, PhD., připomněl specifika blokové výstavby a přiblížil vznik týnských sídlišť – Vojnova, Vodňanská, Malostranská a zavedl nás do 80. let, kdy především kvůli výstavbě jaderné elektrárny Temelín začalo pro dělníky, další zaměstnance i obyvatele demolovaných vesnic vznikat sídliště Hlinky. Projekt architekta Kalného z prosince 1982 na zástavbu 174 000 m2 plochy počítal ve třech etapách (1982, 1984, 1986) s realizací velmi moderního a urbanisticky promyšleného místa pro bydlení s více než tisícovkou nových bytů. Sídliště bylo dokončeno v roce 1989 a bohužel dnes, po více než 30 letech od vydání textu, se po zlepšeném prostředí stále volá. Hlinky je nutné integrovat do struktury města Architekti Ing. Jaroslav Šíma, DiS., a Ing. arch. Jiří Kobera představili vizi dalšího rozvoje.

• Pěší prostupnost

• Řešení parkování

• Hierarchizace prostranství dle míry soukromí - vytvořit poloveřejné prostory, sdílené a komunitní zahrady, předzahrádky bytů, vnitroblokové parky, hřiště,

• Doplnění dalších funkcí a vybavenosti – doplnit stánky, obchody, kavárny, služby, akce atd., aby sídliště žilo i ve dne

• Rozšíření škály typů bydlení - nabídnout různé velikosti a standardy bytů, na místě zbourané Blanice lze postavit městské rodinné domy či řadovky s vyšším standardem bydlení;

https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/petice-tyn-ubytovani-blanice.A210726_618834_budejovice-zpravy_pkr

petice ubytovací komplex Blanice převdl ČEZ na město v dezolátním stavu


středa, 11. února 2015, 09:52 Podél komunikace i schodiště bylo instalováno více jak 500 metrů zábradlí. Za 740 tisíc korun nechal Týn stezku po celé délce osvětlit pomocí úsporné LED technologie.

Významnou dominantu 430 metrů dlouhé pěší komunikace tvoří gabionové opěrné stěny, které stezku z důvodu strmosti svahu zajišťují. Součástí stavby byla i nová široká lávka přes přeliv hráze, která nahradila původní úzkou a poškozenou lávku.

Bezpečněji mohou od tohoto týdne chodit obyvatelé v Týně nad Vltavou. Přesně čtyři sta třicet metrů dlouhá nová pěší komunikace propojila největší vltavotýnské sídliště Hlinecká se sportovním areálem. Stavba nové pěší stezky včetně stovky schodů trvala pět měsíců a náklady ve výši 9,32 milionu korun pokryla Skupina ČEZ.

https://budejcka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/dve-casti-tyna-nad-vltavou-spojila-nova-pesi-komunikace.html

Energetici tak v Týně realizovali i druhý díl dopravního opatření pro zajištění bezpečného a bezbariérového propojení dvou částí, na které bylo město v 70. letech minulého století rozděleno silnicí II/105.

  1. Soubory. theses.cz [online]. [cit. 2021-09-18]. Dostupné online. 
  2. Lokality – Týn nad Vltavou – město pro život [online]. [cit. 2021-09-18]. Dostupné online. 
  3. V Týně nad Vltavou sepsali petici k ubytovně, žádají i vylepšení sídliště. iDNES.cz [online]. 2021-07-29 [cit. 2021-09-19]. Dostupné online.