Wikipedista:Daniel Antropius/Pískoviště

Indie Možná hledáte: Indie rock. Indická republika भारत गणराज्य (Bhárat ganarádžja) Republic of India vlajka Indie vlajka znak Indie znak Hymna: Ďžana Gana Mana Adhinajaka Ďžaja he Geografie India (orthographic projection).svg Poloha Indie Hlavní město: Nové Dillí Rozloha: 3 287 590 km² (7. na světě) z toho 9,5 % vodní plochy Nejvyšší bod: Kančendženga (8586 m n. m.) Časové pásmo: +5:30 Poloha: 21°0′ s. š., 77°0′ v. d. Obyvatelstvo Počet obyvatel: 1 266 883 598 (2. na světě, 2016) Hustota zalidnění: 361 ob. / km² HDI: ▲ 0,609 (střední) (132. na světě, 2007) Jazyk: hindština, angličtina (úřední) Náboženství: hinduismus, islám, buddhismus, sikhové, džinismus, křesťanství Státní útvar Státní zřízení: federativní parlamentní republika Vznik: 15. srpna 1947 (nezávislost na Velké Británii) Prezident: Pranab Mukherdží Předseda vlády: Naréndra Módí Měna: indická rupie (INR) HDP/obyv. (PPP): 6 101[1] USD (123. na světě, 2015) Mezinárodní identifikace ISO 3166-1: 356 IND IN MPZ: IND Telefonní předvolba: +91 Národní TLD: .in Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons Indie, oficiálním názvem Indická republika (anglicky Republic of India; hindsky भारत गणराज्य, Bhárat ganarádžja), je sedmá největší a s více než miliardou obyvatel druhá nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii. Z politického hlediska jde o svazový stát (federaci) se socialistickým,[2] demokratickým, parlamentním zřízením (někdy je označována jako „největší demokracie světa“). Je členem Commonwealthu, má jaderné zbraně a disponuje vlastním kosmickým programem; její ekonomika vykazuje po Číně největší růst na světě. Je považována za regionální mocnost a jednu z potenciálních supervelmocí[3][4]. Na východě Indie hraničí s Bangladéšem (4053 km) a Barmou (1463 km). Na severu a severovýchodě hraničí s Čínou (3380 km), Bhutánem (605 km) a Nepálem (1690 km). Na severozápadě sousedí s Pákistánem (2912 km). Na jihovýchodě za Palkovým průlivem leží 65 km jihovýchodně od indických břehů ostrovní stát Šrí Lanka. Z jihozápadu, jihu a jihovýchodu omývá indické břehy Indický oceán. Hlavní město Indie se nazývá Nové Dillí. Obsah [skrýt] 1 Název 2 Historie 3 Vláda a politika 3.1 Zahraniční vztahy 3.2 Obrana a bezpečnost 3.3 Administrativní dělení 3.4 Spolkové státy 4 Geografie 4.1 Geologie 5 Ekonomika 5.1 Zemědělství 5.2 Průmysl 6 Věda a technika 6.1 Astronomie a kosmonautika 7 Obyvatelstvo 8 Kultura 8.1 Literatura 8.2 Hudba 8.3 Sporty a hry 8.4 Kuchyně 9 Odkazy 9.1 Reference 9.2 Literatura 9.3 Externí odkazy Název[editovat | editovat zdroj] Název Indie je odvozen od staroperské verze slova Sindhu, historického místního jména pro řeku Indus. Ústava Indie uznává jako běžné používání i výraz Bharat (hin.:भारत / bʰɑːrət̪ /) jako oficiální pojmenování stejného statusu. Tento název je odvozen od sanskrtského jména krále Hindů Bharaty, jehož příběh je zmíněn v epické básni Mahábhárata. Třetí jméno, Hindustan (hin.:हिन्दुस्तान / hin̪d̪ust̪ɑːn /) (per. Hindská země) se používá od 12. století ačkoli jeho současné použití je omezeno z důvodů vnitrostátních konfliktů o tom, jak toto slovo reprezentuje zemi. Historie[editovat | editovat zdroj] Související informace naleznete také v článku Dějiny Indie.

Tádž Mahal je monumentální pomník postavený v 17. století Nejstarší známky lidské kultury v Indii sahají do 3. tisíciletí př. n. l. Od poloviny 2. tisíciletí př. n. l. byla Indie obydlena indoevropským obyvatelstvem. Indoevropské kmeny ze střední Asie a východní Evropy migrovaly do Indie v několika vlnách a postupně se smísily s Drávidy nebo je vytlačily na jih Indie. Do této doby se taktéž datuje první sociální rozdělení do kast. Od 5. století př. n. l. se v zemi šířil buddhismus, který byl vytlačen hinduismem až ve středověku za vlády severoindické dynastie Guptovců. Od 16. století se od západu prosazoval islám, který byl politicky reprezentován Mughalskou říší. Za vlády císaře Aurangzéba, který se vyznačoval netolerancí k nemuslimům, ovládla Mughalská říše téměř celý indický subkontinent, musela ale potlačovat povstání Rádžputů, Sikhů a především Maráthů, jejichž vůdce Šivádží založil nezávislý hinduistický stát v západní Indii. Již od konce 15. století se na indickém pobřeží zakládaly první evropské obchodní osady a posléze kolonie. V roce 1600 vznikla britská Východoindická společnost, která započala se systematickou kolonizací celého Indického subkontinentu. Vyvrcholením tohoto procesu byl vznik Britské Indie v 19. století, která byla rozdělena na území spravovaná přímo britskými úřady a na několik set domorodých knížecích států pod britským vlivem. Koloniální mocí otráslo velké indické povstání v polovině 19. století. Ve 20. století se proti koloniální nadvládě Británie zvedl lidový odpor, jehož nenásilnou podobu symbolizoval Móhandás Gándhí. Během 2. světové války zahubil hladomor v Bengálsku až tři miliony lidí.[5] V roce 1947 byla Britská Indie rozdělena na převážně muslimský Západní Pákistán a Východní Pákistán (od roku 1971 nezávislý Bangladéš) a na převážně hinduistickou Indii. Po rozdělení Indie na základě náboženství došlo k masakrům a své domovy opustilo až 15 milionů lidí.[6] Ústavou z roku 1950 je samostatná Indie socialistickou[7] demokratickou republikou. V roce 1961 obsadila indická armáda po krátké válce území Portugalské Indie a roku 1975 bylo anektováno himálajské knížectví Sikkim. Jako multietnický a multináboženský stát zažila Indie několik náboženských násilností a povstání v různých částech země, ale to ji neoslabilo a pokračuje jako suverénní demokracie. V roce 1984 byla sikhskými separatisty zavražděna ministerská předsedkyně Indira Gándhíová a separatistické a etnické konflikty dodnes sužují Ásám a další státy v severovýchodní Indii.[8] Indie má několik otevřených sporů o hranice s Čínou, které se vystupňovaly do krátké čínsko-indické války v roce 1962 a s Pákistánem, které vyústily do válek v letech 1947, 1965, 1971 a v roce 1999 v Kargilu. Problémem mezi Pákistánem a Indií byla po celou 2. polovinu 20. století oblast Kašmíru, na který si dělaly nárok obě země. Dodnes je Kašmír politicky rozdělen. V roce 1974 Indie provedla podzemní zkoušky jaderných zbraní, což ji neoficiálně dělá členem "jaderného klubu". V roce 1998 následovala série dalších pěti testů. Významné ekonomické reformy, které začaly v roce 1991, transformovaly Indii mezi země s nejrychleji rostoucím hospodářstvím na světě a přidala si na celosvětovém a regionálním vlivu. Vláda a politika[editovat | editovat zdroj]

Džaváharlál Néhrú a Mahátma Gándhí v roce 1946

Indický parlament.

Rashtrapati Bhavan je oficiální sídlo indického prezidenta. Indie je suverénní, sekulární a demokratická republika s kvazi - federální formou vlády a dvoukomorovým parlamentem fungujícím podle Westminsterského parlamentního systému. Má tři formy řízení: legislativu, exekutivu a soudní moc. Prezident je hlavou státu a má z velké části reprezentativní úlohu, která zahrnuje interpretování ústavy, podepisování zákonů, udělování milostí a vyhlašování stavu nouze. Je i vrchním velitelem Indických ozbrojených sil. Prezident a viceprezident jsou voleni nepřímo voliči na pětileté období. Premiér je předsedou vlády a má nejvíce výkonných pravomocí. Je volen zákonodárci politických stran nebo koalicí mající parlamentní většinu a slouží pět let. Ústava otevřeně nestanoví funkci zástupce předsedy vlády, ale tato možnost byla občas praktikovaná. Zákonodárný sbor Indie je dvoukomorový parlament, který se skládá z horní komory zvané Rajya Sabha (Rada států), a dolní sněmovny zvané Lok Sabha (Sněmovna lidu). Rajya Sabha má 245 člennů a je volena nepřímo voliči na funkční období šesti let. Lok Sabha má 545 členů a je volena přímo lidovým hlasováním na pětileté období a je ustavujícím složkou politické síly a vládního seskupení. Všichni indičtí obyvatelé nad 18 let mají právo volit. Premiér předsedá Radě ministrů. Exekutiva je zastoupena prezidentem, viceprezidentem a ministerským kabinetem, vedeným předsedou vlády. Každý ministr spravující ministerský úřad musí být členem jedné z komor parlamentu. V indickém parlamentním systému je výkonná moc podřízená zákonodárné. Nezávislá soudní moc Indie se skládá z Nejvyššího soudu v čele s předsedou Nejvyššího soudu v Indii. Nejvyšší soud má dvě, prvostupňovou jurisdikci nad spory mezi státy a odvolací jurisdikci nad vrchními soudy. Indie má 18. odvolacích vrchních soudů a každý má jurisdikci nad svazovým státem nebo skupinou menších svazových států. Každý z těchto států má odstupňovaný systém nižších soudů. Případný konflikt mezi legislativou a justicí je přenechán prezidentovi. V čele země stojí Indická národní kongresová strana (INC), která si udržuje svůj vliv už od vzniku nezávislé Indie. INC, často vedená členem rodiny Nehrú - Gándhí, se těšila parlamentní většině s výjimkou krátkých období během 70. a 80. let. Mezi lety 1996 a 1998 nastalo období politické nestability a vláda byla nejprve sestavena pravicovou nacionalistickou stranou Bharatija dzana (BJ) a později levicovou koalicí United Front. V roce 1998 BJ s menšími regionálními stranami vytvořila Národní demokratickou alianci (NDA) a stala se první nekongresovou stranou, která dokončila celé pětileté volební období. Ve volbách v roce 2004 zvítězila Národní kongresová strana a získala dostatečný počet křesel, aby mohla vytvořit koalici s pomocí levicových stran. Zahraniční vztahy[editovat | editovat zdroj] Indie si udržuje přátelské vztahy s většinou zemí, ale roky, které následovaly po vyhlášení nezávislosti, jsou poznamenány neustálými konflikty s Pákistánem a Čínou o území Kašmíru a Arunáčalpradéše. Během studené války se Indie pokusila udržet si svou neutralitu a byla jedním ze zakládajících členů Hnutí nezúčastněných zemí. Po čínsko-indické válce v roce 1962 se zlepšily vzájemné vztahy Indie se Sovětským svazem, což ale narušilo vztahy se Spojenými státy. Stav se opět ustálil po skončení studené války. Současně přátelské nabídky předkládané Indickou vládou posílily vztahy se Spojenými státy, Čínou a Pákistánem. V ekonomické sféře má Indie blízký vztah s jinými rozvojovými zeměmi v Jižní Americe, Asii a Africe, hlavně s Brazílií a Mexikem. Indie je také zakládající člen OSN a do velké míry přispěla k úspěchu operací OSN probíhajících na čtyřech kontinentech. Více než 55 000 indických příslušníků bojových a policejních sil sloužilo ve 35 mírových misích Spojených národů. Indie je také součástí BRICS. Obrana a bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Balistická raketa středního dosahu Agni-II

Indické stíhací letouny Su-30MKI Indie si udržuje třetí největší ozbrojené síly na světě. Skládají se z armády, letectva, námořnictva a dalších pomocných složek. Nejvyšším velitelem ozbrojených sil je indický prezident. Jelikož hlavní indičtí rivalové Čína a Pákistán vlastní jaderné zbraně, tento typ zbraní vyvinula také Indie. První jadernou zkoušku provedla v roce 1974. Vlastní balistické rakety nesoucí jaderné hlavice. V roce 2010 se Indie stala největším světovým importérem zbraní. Dovezla přitom zbraně za 3,3 miliardy dolarů. Hlavním zahraničním dodavatelem je Rusko, se kterým země spolupracuje na řadě zbrojních programů (např. stíhací letouny Su-30MKI, protilodní střely BrahMos). Moderní zbraně vyvíjí rovněž domácí společnosti, například Defence Research and Development Organisation (DRDO) a Hindustan Aeronautics (HAL), které tím postupně snižují závislost země na dodávkách ze zahraničí. Domácí zbraňové systémy zastupují například stíhací letouny HAL Tejas, vrtulníky HAL Dhruv, balistické rakety Agni, tanky Arjun či torpédoborce třídy Delhi. Vyvíjí například dvě letadlové lodě třídy Vikrant a jaderné raketonosné ponorky třídy Arihant. Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Džódpur v indickém státě Rádžasthán Vizte též hlavní články: Indické státy a teritoria Seznam indických států (vícejazyčně) – indické spolkové státy a Svazová teritoria Seznam indických států – indické spolkové státy a svazová teritoria s údaji o rozloze, počtu obyvatel a hustotě zalidnění Indická republika je rozdělena na 29 spolkových států (anglicky state, pl. states, hindsky प्रांत / prāmt) s vlastní volenou vládou, 7 Svazových teritorií (anglicky union territory, pl. union territories, hindsky केन्द्रीय सरकार / kendrīya sarkār) včetně území hlavního města a téměř 593 okresů (district, pl. districts). Spolkové státy[editovat | editovat zdroj]

Rozklikávací mapa 28 států a 7 svazových teritorií Indie č. stát kód hlavní město 1 Ándhrapradéš AP Vidžajaváda 2 Arunáčalpradéš AR Itanagár 3 Ásám AS Dispur 4 Bihár BR Patna 5 Čhattísgarh CG Rajpur (dočasné) 6 Goa GA Panadží 7 Gudžarát GJ Gandhinagar 8 Harijána HR Čandigár (též hl. m. Pandžábu) 9 Himáčalpradéš HP Šimla 10 Džammú a Kašmír JK Srinagar (letní), Džammu (zimní) 11 Džhárkhand JH Rančí 12 Karnátaka KA Bengaluru 13 Kérala KL Thiruvananthapurám 14 Madhjapradéš MP Bhópál 15 Maháráštra MH Bombaj 16 Manípur MN Imfál 17 Méghálaja ML Šillong 18 Mizóram MZ Ajzavl 19 Nágáland NL Kohima 20 Urísa OD Bhuvanéšvar 21 Paňdžáb PB Čandigár (též hl. m. Harijány) 22 Rádžasthán RJ Džajpur 23 Sikkim SK Gangtok 24 Tamilnádu TN Čennaj 25 Telangána TS Hyderabád 26 Tripura TR Agartala 27 Uttarpradéš UP Lakhnaú 28 Uttarákhand UK Dehradun (dočasné) 29 Západní Bengálsko WB Kalkata Svazová teritoria A. Andamany a Nikobary B. Čandígarh C. Dádra a Nágar Havélí D. Daman a Díu E. Lakadivy F. Území hlavního města Dillí G. Puttuččéri Geografie[editovat | editovat zdroj] Související informace naleznete také v článku Geografie Indie.

Fyzická mapa Indie Indie, zabírající velkou část indického subkontinentu, se rozkládá na jihu Asie od 8° až k 37° severní šířky. Na severu je od svých sousedů dělena Himálajským pohořím; indický subkontinent, který směrem na jih probíhá do špičky, je obklopen Indickým oceánem: na západě Arabským mořem, na východě Bengálským mořem. Indií protékají tři velké řeky Indus, Ganga a Brahmaputra. Geologie[editovat | editovat zdroj] Geologicky lze povrch Indie rozdělit od jihu k severu na tři hlavní části: stará centrální krystalická Dekánská plošina, Indoganžská nížina a velehorská oblast na severu. Dekánská plošina, která je rozčleněná zlomy a poklesy, se mírně svažuje od pohoří Západní Ghát na západě k Východnímu Ghátu na východě. Mezi Dekánskou plošinou a velehorami se rozkládá rozlehlá Indoganžská nížina. Na západě od nížiny leží stepní a pouštní oblast Thár, vyplněná koryty občasných toků a písečnými přesypy. Na severovýchodě a severu státu se vypíná předhůří Siválik a mohutné velehorské masivy Himálaje a Karákoramu, pokryté horskými ledovci. Právě v pohoří Karákoram se nachází nejvyšší hora Indie a druhá nejvyšší hora světa K2, měřící 8611 m n. m. Tyto velehory vznikly tektonickým vyzdvižením povrchu, kdy se podsunula Indická litosférická deska pod Asijskou. Současný tvar získaly třetihorním alpínsko-himálajským vrásněním. Ve východní části země se táhnou hraniční pohoří, jako jsou Patkai Range a Letha Range, které přesahují 3800 m n. m. a náhorní plošina Khasi Hills. Ekonomika[editovat | editovat zdroj] Související informace naleznete také v článku Ekonomika Indie.

Tata Nano Indie má velké přírodní bohatství. Díky úrodné půdě a příhodnému klimatu má dobré podmínky pro pěstování velkého množství zemědělských plodin, produkce potravin a dalších surovin. Přesto se země potýká se značnou částí obyvatel žijících v chudobě, včetně velkého množství podvyživených dětí. Občasné přírodní katastrofy jako krutá sucha, zemětřesení a povodně situaci dále zhoršují. Mezi hlavní problémy zemědělství patří eroze půdy, rapidní snižování úrovní spodních vod a nadměrné vyčerpávání živin půdy intenzifikovaným zemědělstvím s přílišným používáním chemikálií. Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Orba v západním Bengálsku

Slumy stojící v těsném sousedství komerční výstavby Rozloha zemědělské půdy v Indii je sice rozsáhlá, ale značná část z ní není přirozeně úrodná. Od roku 1947, kdy Indie získala nezávislost, se mnoho podniklo k posílení zemědělské produkce: především byly postaveny různé zavlažovací systémy, jejichž úkolem je přivádět vodu do suchých oblastí. Zemědělská hospodářství jsou však rodinná a tedy příliš malá na to, aby mohla obhospodařovat větší území a využívat moderní stroje a technologie. Navíc se mnoho těchto farem ještě zmenšuje, neboť hindské zákony stanoví, že půda se po smrti rodičů rozděluje rovným dílem mezi děti. Někteří Indové chtějí změnu, aby statky mohly být větší a produktivnější. Mezi nejvýznamnější pěstované plodiny patří rýže, bavlna, juta, moruše, obiloviny (hlavně pšenice a proso), subtropické a tropické ovoce (banány, citrusy). Dále se pěstují fazole, mango, ořechy, čajovník, sezamová semínka a betelové ořechy. 62 % obyvatelstva se živí zemědělstvím. Indická vláda se snaží o rozvoj zaostalých oblastí země tak, že přenáší továrny do méně obydlených oblastí Indie s úmyslem podpořit tam podnikatelskou infrastrukturu a zvýšit počet pracovních míst. Úrodu měly zvýšit i experimenty s novými geneticky modifikovanými semeny a hnojivy, avšak tyto pokusy nejen že nezvýšily zemědělskou produkci, ale z velké části podryly tradiční trvale udržitelné indické zemědělství.[9] V roce 2002 dostala nadnárodní korporace Monsanto povolení uvést do Indie bavlnu (BT cotton), geneticky modifikovanou o bakterii ničící parazity, které se na bavlně přirozeně vyskytují. Produkce bavlny v Indii se sice významně zvýšila, ale mnoho indických rolníků se záhy ocitlo v bezvýchodné situaci, kdy jsou nuceni vynakládat stále více z klesajících výnosů do hnojiv, pesticidů a insekticidů pro udržení produkce. Finanční tíseň a dluhy dohnaly překvapivě velké množství indických zemědělců až k sebevraždě – odhaduje se, že mezi lety 1997 a 2008 si jich vzalo život kolem 200 tisíc.[10][11][12]

Práce na rýžovém poli v Tamilnádu Ke konci 20. století se v Indii rozvinula distribuční síť základních potravin (PDS – Public Distribution System), která řešila nerovnoměrné zásobování, kdy některé regiony Indie byly v relativní hojnosti, zatímco jiné trpěly nedostatkem. Univerzální systém potravinové distribuce indickým zemědělcům zaručoval odbytiště pro plodiny, které vypěstují; stejně tak v jeho rámci existovala obdoba přídělového systému potravin. Vedle toho funguje Food Corporation of India[13] distribuující základní potraviny do i těch nejzapadlejších vesniček v celé Indii a za dotované ceny. Koordinuje tak největší potravinový program v Indii a co do celkového množství potravin (v roce 2008 přes 60 mil. obilí a rýže) i na světě. V roce 1997 však Světová banka donutila Indii první z těchto systémů zrušit a druhý výrazně omezit, protože oba zásadně zasahovaly do volného trhu s obilím, rýží a ostatními obchodovanými potravinami.[14][15] Průmysl[editovat | editovat zdroj] Od 50. let 20. století[zdroj?] změnil průmysl indická města. Vedle tradičních výrobků, např. bavlny a hedvábí, se vyrábějí těžké stroje a elektrické zboží. Bohatá ložiska ropy a uhlí poskytují energii továrnám a vyrábějí více než polovinu elektrické energie, která se v zemi spotřebuje (o importu energie vyjednává indická vláda ve velkých projektech jako např. Transafghánský plynovod). Během posledních zhruba tří dekád se také zvýšil význam služeb a čím dál více Indů pracuje v cestovním ruchu, bankovnictví a spojích. V zahraničí jsou Indové a jejich firmy úspěšní v oblasti IT, talentovaní indičtí vědci si nezřídka volí kariéru v Silicon Valley nebo prestižních amerických vědeckých ústavech; fenoménem se též stal outsourcing indických telemarketerů a telefonních operátorů pro větší americké korporace – zejména v první dekádě 21. století. Ve stejné době se o potenciálu Indie (stejně jako Číny) začíná mluvit jako o obrovském „vynořujícím se trhu“ s pevně rostoucí ekonomikou, zvyšující se životní úrovní i kupní silou více než miliardy jejích obyvatel. Od roku 2001 se Indie stala součástí volného hospodářského uskupení známého pod akronymem BRICS. Věda a technika[editovat | editovat zdroj] Astronomie a kosmonautika[editovat | editovat zdroj]

Indický kosmonaut Rákeš Šarma V srpnu 1969 byla založena Indická kosmická agentura (anglicky ISRO – Indian Space Research Organisation). Dnes v ní pracuje kolem 20 tisíc lidí a řídí několik misí současně. 14. listopadu 2008 dopadla na povrch Měsíce první indická sonda. Oddělila se z družice Čandraján-1, která byla ze Země vyslána 22. října 2008.[16] Indie se tak stala další mocností, která dokázala přistání na Měsíci zvládnout. Indický solární program plánuje výstavbu solárních zařízení o výkonu 200 gigawattů do roku 2050, zhruba o třetinu více než byla celková indická energetická výrobní kapacita v roce 2009. Projekt má přinést až 100 tisíc nových pracovních míst a po svém dokončení zabránit každoročně emisím asi 434 milionů tun oxidu uhličitého. Celkové náklady jsou odhadovány asi na 20 miliard dolarů.[17] Mars Orbiter Mission je mise ISRO, která má za cíl pomocí sondy Mangalaján průzkum planety Mars, zejména její atmosféry. První plánování pro ni byla započata už v roce 2010 a indická vláda ji schválila v roce 2012. Její rozpočet je 4,54 miliardy INR, což je (relativně malých) 74 milionů dolarů.[18] Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj] Související informace naleznete také v článcích Demografie Indie, Indové, Jazyky Indie a Náboženství v Indii.

Mapa hustoty zalidnění a indických železnic, dobře patrná hustě osídlená Indoganžská nížina

Sikhský poutník u Zlatého chrámu v Amritsaru

Hinduistická svatba S 1 210 193 422 obyvateli podle sčítání v roce 2011 je Indie druhá nejlidnatější země. Mezi lety 2001–2011 její populace vzrostla o 17,64% v porovnání s předchozí dekádou (1991–2001), kdy byl růst 21,54%. V roce 1951 žilo v Indii podle sčítání 361 milionu lidí.[19] Indie je země, ve které žije velké množství různých etnických skupin a hovoří se v nich asi tisíci jazyky a nářečími. Jsou zde dvě hlavní jazykové rodiny: Indoíránská (hovoří ji asi 74% populace) a drávidská (24%). Mezi další používané jazyky patří austroasijské a Sinotibetské jazyky. Indie nemá žádný úřední jazyk. Obyvatelé také vyznávají mnoho různých náboženství, více než čtyři pětiny (79,8%) z nich jsou hinduisté, následovaní 14,23% muslimů. Mezi zbývající patří křesťané s 2,3%, sikhové s 1,9%, buddhisté (0,70%) a džinisté (0,36%).[20] Podle hinduistické tradice se lidé rodí do sociálních vrstev zvaných kasty. Přísná náboženská pravidla přikazují každé kastě, co má jíst, co si oblékat i jakou vykonávat práci. Mimo toto rozdělení na samém dně indické společnosti stojí nedotknutelní, ke kterým náleží asi 160 milionů Indů.[21] Rodinná pouta jsou v Indii velmi důležitá a na sňatek se často pohlíží spíše jako na spojení dvou rodin než jako na svazek dvou lidí. Je zvykem, že rodiče vybírají svým dětem životní partnery.[zdroj?] Dnes se někteří Indové snaží tato pravidla odstranit a povzbuzují mladé lidi, aby si sami hledali manžela či manželku. Život v mnoha indických vesnicích se po staletí nezměnil. Lidé si chodí každý den pro vodu do studně a osvětlují si domovy olejovými lampičkami. Avšak v závislosti na růstu hospodářské úrovně se do stále více vesnic zavádí voda a elektřina. 41 % všech chudých lidí světa ale stále žije v Indii. I Indie zaznamenává fenomén, kdy obyvatelé vesnic přicházejí ve stále větší míře do měst (urbanizace). Ve městech se velký počet obyvatel tísní v přeplněných chatrčích na předměstích, zatímco mnoho bohatších Indů žije v oblastech, kde je patrný silný západní vliv. Někteří lidé nosí oblečení podle západní módy, jiní dávají přednost tradičním oděvům. Například mnoho Indek nosí jasně barevná sárí a bindi. Společenský život se v Indii soustřeďuje na náměstí. Jsou neustále zaplněna lidmi, kteří si sem chodí vyměňovat novinky a názory za zvuků hlasitě hrající populární hudby, klaksonů aut a volání pouličních prodavačů.[zdroj?] V posledních letech došlo v Indii právě díky stěhování lidí do měst k rapidnímu růstu mnohých měst. Díky tomu tak má Indie mnoho sídel s více než milionem obyvatel. Životní úroveň většiny lidí v těchto oblastech však není vysoká. Mezi lety 1991 a 2001 vzrostl podíl Indů žijících v městský oblastech o 31,2%, nicméně v roce 2001 žilo nadále přes 70% obyvatel na venkově. Někteří tradiční indičtí zemědělci – jsou to zejména pěstitelé bavlny a sójových bobů – v rostoucí míře přecházejí na pěstování geneticky modifikovaných potravin, kdy od zahraničních korporací (Monsanto) kupují GM semena a ad hoc vyvinuté herbicidy (Roundup).[zdroj?] Kultura[editovat | editovat zdroj] Podrobnější informace naleznete v článku Indická kultura.

Socha Maitréji v klášteře Thikse Ladakhu v Indii. Náboženství hinduismus a buddhismus vznikla na území Indie.[22]

Tanec Odissi India měla bohaté a unikátní kulturní dědictví a dokázala si zachovat své tradice během historie i přes přebírání nových zvyků, tradic a myšlenek zároveň od útočníků i imigrantů. Množství zvyků, jazyků a monumentů je důkazem vzájemného míchání se vlivů během staletí. Například slavný Tádžmahal nebo jiné památky jsou příkladem islámém inspirované architektury, která byla zděděna po Mugalech. Jsou výsledkem synkretické tradice, která kombinuje elementy ze všech částí země. Indická společnost je široce pluralitní, mnohojazyčná a mnohonárodnostní. Indické tradiční oblečení je odlišné mezi jednotlivými regiony. Značně se liší ať už barvami nebo styly. Záleží na různých faktorech jako podnebí. Nejpopulárnější oděv pro ženy se nazývá sárí a dhotí pro muže. Vzdělání je vysoce ceněno členy každé socioekonomické vrstvy obyvatelstva. Tradiční indické hodnoty jako rodina jsou vysoce respektovány a považovány za posvátné, ačkoli městské rodiny začínají preferovat rodinu dvou partnerů z důvodů socioekonomických omezení daných systémem skupinové rodiny. Náboženství v Indii je velmi společenskou událostí se spoustou praktik provázených okázalostí a vitalitou a je nedílnou součástí každodenního života. Literatura[editovat | editovat zdroj] První literární zmínky v Indii měly většinou ústní formu a až později byly převedeny do písemné podoby jako například Védy, nebo eposy Mahábhárata a Rámájana. V Indii je také množství významných a moderních spisovatelů píšících v indických jazycích a angličtině. Jediným nositelem Nobelovy ceny za literaturu byl bengálský spisovatel Rabíndranáth Thákur. Indie ročně vyprodukuje největší počet filmů ve světě. Filmová produkce má svou základnu v Bombaji, která je často označována jako "Bollywood". Hudba[editovat | editovat zdroj] Indická hudba je reprezentována širokým spektrem forem. Dva hlavní proudy klasické hudby jsou karnátacká z Jižní Indie a hindustanská ze Severní Indie. Populární formy hudby také převládají, za zmínku stojí například filmová hudba. V Indii také existuje množství druhů klasických tanců včetně takových jako Bharata Natyam, Kathakali a Kathak. Často mají formu příběhu a obsahují duchovní a náboženské prvky. Indie má také rozmanité festivaly, z nichž je mnoho oslavovaných bez ohledu na kastu a vyznání. Nejznámější a nejpopulárnější oslavy zahrnují hinduistické festivaly Diwali, Holi a Dussehra a muslimské oslavy Eid. Sporty a hry[editovat | editovat zdroj]

Indický hokejový tým, který na letních olympijských hrách v roce 1936 získal zlato Národní sport Indie je pozemní hokej, ale nyní je i přesto velmi populárním sportem kriket. V některých státech, zejména na severovýchodě, je nejpopulárnějším sportem fotbal a je široce sledován i přesto, že se Indie umístila mimo top 100 národních týmů ve světovém žebříčku FIFA. Indie mě také silné zastoupení v šachu s několika hráči s mezinárodním statusem včetně Viswanathana Ananda, který se stal šampionem. Další populární sporty jsou kulečník a střelba. S jednou stříbrnou a dvěma bronzovými medailemi na posledních třech olympijských hrách má India jen málo sportovních úspěchů. Do roku 1980 vyhrála osmkrát zlatou medaili v pozemním hokeji. Tradiční domorodé sporty jsou polo, kabadi a gilli-danda, které se hrají v celé zemi. Šachy a badminton se považují, že vznikly v Indii. Kulečník a badminton přinesly Indii mezinárodní úspěch. Formule 1 se také těší popularitě, i když jen v městských oblastech. Kuchyně[editovat | editovat zdroj] Indická kuchyně je neobyčejně rozmanitá; ingredience, koření a kuchařské metody se liší každým regionem. Rýže a pšenice tvoří základní potravinovou složku v zemi. Indie je také pozoruhodná pro pestrost vegetariánské a nevegetariánské kuchyně. Kořeněná jídla a sladkosti jsou velmi populární. Odkazy[editovat | editovat zdroj] Reference[editovat | editovat zdroj] Skočit nahoru ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. Skočit nahoru ↑ http://www.constitution.org/cons/india/preamble.html Verfassung der Republik Indien von 1950, Präambel (englische Übersetzung) Skočit nahoru ↑ http://lvisingr.czweb.org/stazeni/atm/indie.rtf Skočit nahoru ↑ http://www.voltaire.netkosice.sk/archive/Indie%20-%20rozvojova%20zeme%20s%20obrovskym%20potencialem.doc Skočit nahoru ↑ "Největší hladomory: Mao a Stalin vyhladověli tolik lidí jako sucho". iDNES.cz. 27. srpna 2011 Skočit nahoru ↑ "60 let nezávislosti Indie". Česká televize. 8. srpna 2007. Skočit nahoru ↑ http://www.constitution.org/cons/india/preamble.html Verfassung der Republik Indien von 1950, Präambel (englische Übersetzung) Skočit nahoru ↑ "Masakr v indickém Ásámu. Separatisté zabili nejméně 56 lidí". Česká televize. 24. prosince 2014. Skočit nahoru ↑ GM cotton has not improved yields, but has ruined sustainable agriculture and caused suicides in India Skočit nahoru ↑ The BT cotton suicide belt - thousands of cotton farmers in India are killing themselves in their fields Skočit nahoru ↑ A Growing Problem: Is There a Future in India for Genetically Modified Seeds? Skočit nahoru ↑ India's hidden climate change catastrophe: Over the past decade, as crops have failed year after year, 200,000 farmers have killed themselves Skočit nahoru ↑ http://fciweb.nic.in/ Skočit nahoru ↑ World Bank dictates India’s food policy Skočit nahoru ↑ Dying In Abundance Skočit nahoru ↑ http://www.ctv.ca/servlet/ArticleNews/story/CTVNews/20081114/india_moon_081114/20081114?hub=World Skočit nahoru ↑ Miroslav Šuta: Indie plánuje 100 solárních Temelínů, respekt.cz, 7. 2. 2010 Skočit nahoru ↑ http://www.webpronews.com/india-announces-mars-mission-one-week-after-curiosity-landing-2012-08 Skočit nahoru ↑ Census of India [PDF]. Ministry of Finance India. Dostupné online. Skočit nahoru ↑ C −1 Population by religious community – 2011 [online]. Office of the Registrar General & Census Commissioner, [cit. 2015-08-25]. [1]. (anglicky) Skočit nahoru ↑ "Sedět budeš vzadu, slyší ve škole indické děti z nízkých kast". Lidovky. 15. ledna 2011. Skočit nahoru ↑ Mark Kobayashi-Hillary Outsourcing to India, Springer, 2004 ISBN 3-540-20855-0 p. 8. Literatura[editovat | editovat zdroj] FILIPSKÝ, Jan. Indie. Praha : Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-381-7. STRNAD, Jaroslav, a kol. Dějiny Indie. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 978-80-7106-493-0. Externí odkazy[editovat | editovat zdroj] Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Indie ve Wikimedia Commons

Téma Indie ve Wikicitátech
Slovníkové heslo Indie ve Wikislovníku
Kategorie Indie ve Wikizprávách

Indie na OpenStreetMap India - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) India (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) Country of Origin Information Report - India [online]. UK Border Agency, 2011-08-26, [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. (anglicky) Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — India Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) Bureau of South and Central Asian Affairs. Background Note: India [online]. U.S. Department of State, 2010-07-14, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) CIA. The World Factbook - India [online]. REV. 2011-07-19, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) Library of Congress. Country Profile: India [online]. 2005-02-10, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) Zastupitelský úřad ČR v Dillí. Souhrnná teritoriální informace: Indie [online]. Businessinfo.cz, 2011-03-01, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (česky) ALAM, Muzaffar, a kol. India [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) FORMAN, Zdenek, a kol. India [online]. Chovani.eu, [cit. 2011-09-09]. Dostupné online. (Česky) Pahýl Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. Indie – भारत गणराज्य (Bhárat ganarádžja) – (IND) svazové státy Ándhrapradéš (Hajdarábád) • Arunáčalpradéš (Itánagar) • Ásám (Dispur) • Bihár (Patna) • Čhattísgarh (Rájpur) • Džammú a Kašmír (Šrínagar/Džammú) • Džhárkhand (Ránčí) • Goa (Panadží) • Gudžarát (Gándhínagar) • Harijána (Čandígarh) • Himáčalpradéš (Šimla) • Karnátaka (Bengalúru) • Kérala (Tiruvanantapuram) • Madhjapradéš (Bhópál) • Maháráštra (Bombaj) • Manípur (Imphál) • Méghálaj (Šilaung) • Mizóram (Ajdžál) • Nágáland (Kóhíma) • Paňdžáb (Čandígarh) • Rádžasthán (Džajpur) • Sikkim (Gangtok) • Tamilnádu (Čennaí) • Telangána (Hajdarábád) • Tripura (Agartala) • Urísa (Bhuvanéšvar) • Uttarákhand (Déhrádún) • Uttarpradéš (Lakhnaú) • Západní Bengálsko (Kalkata) svazová teritoria Andamany a Nikobary (Port Blair) • Čandígarh (Čandígarh) • Dádra a Nágar Havélí (Silvassa) • Daman a Díu (Daman) • Dillí (Dillí) • Lakadivy (Kavaratti) • Puduččéri (Puduččéri) Státy a území v Asii Nezávislé státy Afghánistán • Arménie • Ázerbájdžán • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čínská lidová republika • Egypt • Filipíny • Gruzie • Indie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán • Kuvajt • Kypr • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar (Barma) • Nepál • Omán • Pákistán • Palestina • Rusko • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Sýrie • Srí Lanka • Tádžikistán • Thajsko • Turecko • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor Teritoria, kolonie a závislá území Austrálie: (Kokosové ostrovy • Vánoční ostrov) Čína: (Hongkong • Macao) Spojené království: (Akrotiri a Dhekelia • Britské indickooceánské území) Územní celky se sporným mezinárodním postavením Abcházie • Jižní Osetie • Náhorní Karabach • Severní Kypr • Čínská republika (Tchaj-wan) Členství v mezinárodních organizacích Commonwealth (Společenství národů) Řádné členské země Antigua a Barbuda • Austrálie • Bahamy • Bangladéš • Barbados • Belize • Botswana • Brunej • Dominika • Fidži • Ghana • Grenada • Guyana • Indie • Jamajka • Jihoafrická republika • Kamerun • Kanada • Keňa • Kiribati • Kypr • Lesotho • Malajsie • Malawi • Malta • Mauricius • Mosambik • Namibie • Nauru • Nigérie • Nový Zéland • Papua-Nová Guinea • Rwanda • Samoa • Seychely • Sierra Leone • Singapur • Spojené království • Sv. Kryštof a Nevis • Svatá Lucie • Sv. Vincenc a Grenadiny • Svazijsko • Šalamounovy ostrovy • Srí Lanka • Tanzanie • Tonga • Trinidad a Tobago • Tuvalu • Uganda • Vanuatu • Zambie Bývalí členové Gambie • Irsko • Maledivy • Zimbabwe Závislá území Spojené království Akrotiri a Dhekelia • Anguilla • Bermudy • Britské antarktické území • Britské indickooceánské území • Britské Panenské ostrovy • Falklandy • Gibraltar • Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy • Kajmanské ostrovy • Montserrat • Pitcairnovy ostrovy • Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha • Turks a Caicos Austrálie Ashmorův a Cartierův ostrov • Australské antarktické území • Kokosové ostrovy • Heardův a MacDonaldovy ostrovy • Ostrovy Korálového moře • Norfolk • Vánoční ostrov Nový Zéland Cookovy ostrovy • Niue • Rossova dependence • Tokelau BRICS Brazílie • Rusko • Indie • Čína • Jižní Afrika BRICS.png G20 Jihoafrická republika • Argentina • Brazílie • Kanada • Mexiko • Spojené státy americké • Indonésie • Saúdská Arábie • Indie • Čínská lidová republika • Japonsko • Jižní Korea • Rusko • Turecko • Evropská unie • Francie • Německo • Itálie • Velká Británie • Austrálie Portály: Indie Souřadnice: 21°0′ s. š., 77°0′ v. d. (mapa) Kategorie: IndieStáty AsieVzniklo 1947Státy Commonwealthu