Wikipedista:Colaagri/Pískoviště
| Arnold Jung Lokomotivfabrik GmbH, Jungenthal, Kirchen a.d. Sieg | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Dřívější jména | Jung & Staimer oHG, Kirchen a.d. Sieg (1885 - 1913) |
| Právní forma | společnost s ručením omezeným (G.m.b.H.) |
| Datum založení | 1885 |
| Datum zániku | 1993 |
| Nástupce | Jungenthal Systemtechnik GmbH (1993) Flensburger Fahrzeugbau (2007) |
| Zakladatelé | Arnold Jung, Christian Staimer |
| Sídlo | Kirchen a.d. Sieg, místní část Jungenthal, Německo |
| Klíčoví lidé | Arnold Jung (1859-1911), podnikatel, majitel
Christian Korbinian Staimer (?-?), konstruktér, stavitel lokomotiv Paul Pillnay, ředitel, spoluzakladatel |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | výroba kolejových vozidel, strojírenství |
| Produkty | lokomotivy, speciální vozidla, stroje |
Lokomotivka Arnold Jung editovat
Lokomotivka Arnold Jung z Jungenthalu, místní části Kirchenu (na řece Sieg) v německém Porýní byla v letech 1885 až 1976 významným výrobcem lokomotiv, především pro polní a hospodářské dráhy, a parních kotlů pro další oblasti použití. Továrna zanikla v roce 1993.
Firma byla založena jako obchodní společnost Jung & Staimer pány Arnoldem Jungem a Christianem Staimerem roku 1885. Výroba začala v bývalé přádelně a první parní lokomotivy byly dodány ještě téhož roku. Zprvu byly stroje prodávány prostřednictvím v oboru zavedených firem, jako Orenstein & Koppel nebo Fritz Marti z Winterthuru. V roce 1913 se název změnil na Arnold Jung Lokomotivfabrik GmbH, Jungenthal. Od 20.let byl výrobní sortiment rozšiřován o motorové lokomotivy a o důlní lokomotivy akumulátorové a na stlačený vzduch. Poslední parní lokomotivy byly dodány roku 1964, jedna akumulační ještě roku 1970. V roce 1976 byla výroba kolejových vozidel opuštěna ve prospěch jiných strojírenských produktů, jako byly obráběcí stroje, dopravní vozíky, pancéřové desky, nebo jeřáby a mostové výložníky. Důlní lokomotivy, především pro polské zákazníky, ale dodával až do roku 1987. Výroba byla definitvně zastavena 30. září 1993 a továrna uzavřena.
Celkem bylo v Jungenthalu do roku 1987 vyrobeno 12 až 13 tisíc lokomotiv, z toho asi 4600 parních, včetně akumulačních bezohňových, 6500 dieselových, 1000 na stlačený vzduch a 650 elektrických. Vedle toho byla dodáno okolo tisícovky samostatných parních kotlů pro různá použití a 108 lokomotivních tendrů, a také 280 parních válců a lokomobil. Přes 700 lokomotiv bylo roku 2013 ještě v provozu nebo zachováno.[1]
Výroba úzkorozchodných parních lokomotiv editovat
Některé dodávky[1,4]:
| obrázek | výroba | zákazník | uspořádání, konstrukce | provoz | zachována |
| 1/1885 | Stavitelství Schlüter, Kiel | 700 mm | [1] | ||
| 3/1885 | cukrovar Dennin | 1435 mm, 12 PS | [1] | ||
.jpg) |
59/1889 | Fritz Marti, Winterthur | B m2t, 1000 mm, 6,5 t, 50 PS | Consorzio Correzione del Fiume Ticino, Bellinzona č.2 „TICINO“ | Mendrisio (soukromá) |
| 1891-92 | Bröltalbahn | (8 ks) | č. 6 až 13 BB | ||
 |
1892 | Chemin de fer Saignelégier–La Chaux-de-Fonds (SC) | SC G 2x2/2 Mallet | ||
| 090625_Minoer.JPG | 129-130/1892 | R. Dolberg, Rostock | B m2t 900 mm, 80 PS (2 ks) | 1913: Island: „MINØR“ a „PIONÉR“ | č.129 jako pomník v Reykjavíku |
| Jung_2742-1917_%282016%29.jpg | 1896-1950 | Westfalenhütte | B m2t, 800 mm (min. 12 ks) | č.16 (2742/1917), poslední dodaná úzkorozchodné podnikové dráze Hoesch Westfalenhütte | |
| 1897 | Kolding–Egtved Jernbane (KEJ), Dánsko | Mallet (3 ks) | č.1–3 KEJ | ||
| Arnold_Jung_Lokomotive_Tsumeb_anagoria.JPG | 1904-05 | A.Kopel, Berlín | C1 t, 600 mm, 150 PS, 16 t (15 ks) | Otavi Mining and Railway Company (Něm.JZ Afrika) | 715/1904, č.9 muzeum v Tsumeb (Namibia) |
| Lokomotive964.jpg | 1906-07 | Hejazská dráha (HR) | 1'C+t, 1050 mm, 300 PS, 44 t (7 ks) | Damašek - Medina | 964/1906, č muzeum Mada'in Salih (SA); trasa HR [*1] |
| GrafSchwerinLowitz.jpg | 1261/1908 | Meklenbursko-Pomořská úzkorozchodná dráha (MPSB) | C1'm2t+t, 600 mm, 50 PS, 10 t | č.5 MPSB | „GRAF SCHWERIN-LÖWITZ“, Brecon Mountain Rwy (Wales) |
| AJ_Dampflok_1.jpg | 1510/1910 | Regulace Rýna | 70 PS | „WIDNAU“ (dříve (ST. GALLEN“) | |
| 1914 | Hejazská dráha | 1‘D, 1050 mm (12 ks) | Damašek - Medina | [*1] několik strojů je zachováno po trase HR + muzea v Damašku, Amánu a Mada'in Salih | |
| 2293, 2358, a 2359/1915 | Treuburger Kleinbahnen | po r. 1945 zůstaly v Polsku | |||
| 99_5633_als_SPREEWALD_Bruchhausen-Vilsen_22.07.06_%287%29.JPG | 1917 | PKB č. 21-25; | č.23 „SPREEWALD“, DEV Bruchhausen-Vilsen | ||
| 83-052_%28Mokra_Gora%29.jpg | 1926 | St. dráhy Bosny a Hecegoviny | D1'+t, 765 mm, 360 PS | BHStB IVa5 (řada 83 JDŽ) | 3534/1926, JDŽ 83-052, muzeum Mokra Gora |
| 8301/1939 | Basalt AG Linz | D m2t, 785 mm, 185 PS | RSE-Museum Asbach | ||
| 1942 | Kerkerbachbahn (KkB) | č.16 KkB | |||
| 10175/1944 | Rhein-Sieg-Eisenbahn (RSB) | 1'D1' p2t, 785 mm | Bröltalbahn č.53 | RSE-Museum Asbach | |
| 12703, 12783 -84/1956 | Klöckner Hütte Hagen-Haspe | B m2t, 900 mm | Klöckner Hütte č.19-21 | IHS, Selfkantbahn |
Výroba motorových lokomotiv editovat
Některé dodávky:
| obrázek | výroba, typ | zákazník | typ, konstrukce | provoz | zachována |
| 11464/1952, V29 | DB | B'B'-dh, 1000 mm | V 29 falckých místních drah (3 ks) | V 29 952, DEV Bruchhausen-Vilsen | |
| Locomotives-Doerzbach-02.JPG | 11770/1953, L 10 B | Hoechst | B-dh, 750 mm, 77,3 kW | Farbwerken Hoechst (několik) | 22-03 Hoechst: Jagsttalbahn |
| 12022/1955, L 40 B+B | Kalkwerk Lohia | B+B-dh, 1000 mm, 2× 250 PS | Kalkbahn Lohja č.4 (Finsko); Gm 4/4 111 LSE (Švýcarsko) | [2] [3] | |
| MGB_Furka_001_039_070_FO_Gm_4_4.jpg | 1966 | BB | Gm 4/4 70 MGB (Švýcarsko) | [2] [3] | |
| Class_NMD1_Diesel_Locomotive_%2824530173319%29.jpg | 1956 | Indické dráhy | NDM-1 | Matheran Hill Rwy (6 ks) |
Motorové lokomotivy pro polní dráhy editovat
Úzkorozchodné dvounápravové stroje byly dodávány s otevřenou nebo uzavřenou kabinou řidiče. Výroba skončila v roce 1964.
| výrobní typ
rozchod |
vyráběno
kusů |
délka
rozvor |
hmotnost
výkon | |
| Lok_Jung.jpg | MS 130
500–750 mm |
1929–31
90 ks |
2860 mm
800 mm |
2,8 t
10/11 PS |
| MS 131
500–900 mm |
1929–33
ca. 430 ks |
2880 mm
800 mm |
2,8 t
10/11 PS | |
| Stoomtrein_Valkenburgse_Meer_-_Jung_MSZ_130.JPG | MSZ 130
500–750 mm |
1929–34
ca. 100 ks |
3480 mm
900 mm |
4,9 t
20/22 PS |
| MSZ 160
600–1435 mm |
1927–35
7 ks |
?
1600 mm |
10 t
32/35 PS | |
| Ziegelei12_DSC0738.JPG | EL 105
500-1000 mm |
1932–62
ca. 1400 ks |
2700 mm
780 mm |
4 t
11/12 PS |
| Feldbahnlok_in_Schwabach_%2812834377465%29.jpg | EL 110
600–900 mm |
1934–63
ca. 900 ks |
2890 mm
780 mm |
4 t
11/12 PS |
| ZL 105
600 a 750 mm |
1933–59
ca. 980 ks |
3400 mm
915 mm |
5,4 t
22/24 PS | |
| ZL 110
600 mm |
1939 | |||
| 2017-08_-_Train_touristique_du_mus%C3%A9e_de_la_mine_de_Noyant-d%27Allier_-_02.jpg | ZL 114
600–1000 mm |
1935–60
ca. 800 ks |
3420 mm
890 mm |
5,4 t
22/24 PS |
| Waldeisenbahn_Muskau_Lager_%285681043166%29.jpg | ZL 233
500–1000 mm |
1938–56
118 ks |
4780 mm
1150 mm |
8 t
40/44 PS |
| DL 233
600 a 750 mm |
1950–64
16 ks |
4780 mm
1226 mm |
8/10 t
52/56 PS | |
| Feldbahn-Diesellokomotive,_Type_VL_234,_80-88_PS_(8113502181).jpg | VL 234
600 mm |
| ||
| VL 244
600 a 650 mm |
1956
5 ks |
5020 mm
1300 mm |
12/15 t
80/88 PS |
Třínápravové lokomotivy:
| výrobní typ
rozchod |
vyráběno
kusů |
délka
rozvor |
hmotnost
výkon | |
| VL 134 | ||||
| SL 134 M
915 mm |
1938/39
4 ks |
14,8 t
120 PS |
Feldbahn500_Druckluftlok.jpg
Lokomotivy na stlačený vzduch editovat
Jung také stavěl důlní lokomotivy poháněné stlačeným vzduchem. Dvounápravová lokomotiva Pz 20 na rozchod 500 mm z roku 1955, provozovaná s číslem 11 na dole Pluto společnosti Ruhrkohle AG ve Wanne-Eickelu, je exponátem muzea Feldbahn 500 v Norimberku. [2]
Výroba normálněrozchodných lokomotiv editovat
Parní lokomotivy editovat
Dodávky pro státní dráhy
DB_023-105_%28Bochum-Dahlhausen_1985%29.jpg A.Jung sice nepatřil k lokomotivkám se vyhraženou dodávkovou kvótou u státních drah, Přesto od roku 1897 vyráběl stroje řad pr.T3, G8.1, G8.2 a T9.3 pro Pruské státní dráhy. Následovala výroba lokomotiv řad 64, 80 a 41 pro DRG. Během 2.světové války stavěl lokomotivy řady 50 a 52. Po válce pro DB to pak byla řada 23, včetně stroje 23 105 DB, poslední nově postavené parní lokomotivy dodané spolkovým drahám v roce 1959.
Firma se orientovala především na privátní, polní a průmyslové dráhy. Některé dodávky[x]:
| obrázek | výroba | zákazník | uspořádání, konstrukce | provoz | zachována |
| 1897/98 (4 ks) | SNB Dánsko | 1B s vlečným tendrem | Svendborg–Nyborg Jernbaneselskab (SNB) č.1–4 | ||
| Dampflokomotive_897513.jpg | 1912 | C n2t | |||
| Dampflok_Waldbroel_EM_Dieringhausen.JPG | 1914 | Kleinbahn Bielstein–Waldbröl | Eisenbahn-museum Dieringhausen | ||
| 2881–83/1919 (3 ks) | Typ „Pudel“ C n2t, 400 PS, celk.délka 8590 mm, služeb.hmotnost 46 t | Industriebahn Neukölln (do r. 1953), plynárna Mariendorf (1958-66) | poslední sešrotována 1968 [4] | ||
| Jung_CNTL_2017-08-20_03.jpg | 1950–1954 | CNTL 560 PS, uspořádání C | |||
| 1951/52 (2 ks) | Turecké státní dráhy TCDD | TCDD 57 01–04 |
Parní akumulační lokomotivy
| obrázek | výroba | zákazník | uspořádání, konstrukce | provoz | zachována |
| 3239/1921 | přádelna vlny Bremy | B, 150 PS | č.2, minimálně do r. 1970 | ||
| 3438/1925 | Monopolverwaltung für Branntwein Berlin-Reinickendorf [5] | ||||
| Vuurloze_locomotief.jpg | 1937 | Margarine-Union Hamburg | válce vpředu, výfuk komínem | po rekonstrukci muzejní [6] | |
Dieslové lokomotivy editovat
V letech 1938 až 1943 se Jung podílel na stavbě lokomotiv Wehrmachtu WR 200 B 14 (později V 20 DB) a WR 360 C 14 (později V 36). Zachován je Jungem postavený stroj WR 200 B 14 (V 20 020) na historické železnici v Sـegeste.
Po druhé světové válce Jung zkoušel obchodně prorazit typy R 361 C a R 362 C odvozenými od WR 360 C 14; prodáno ale bylo jen celkem 42 těchto lokomotiv standardního rozchodu Egyptským státním drahám (u ERR jako řada 4211). Významnějšího úspěchu dosáhl až s novými průmyslovými typy RK 20 B a R 40 C.
Některé dodávky[x]:
| obrázek | typ; výroba | zákazník | uspořádání, konstrukce | provoz | zachována |
| DN 233; 1939+43 (3 ks),
1950-61 (6 ks) |
2-osé | posun [7] | |||
| VN 234; 1939-58, 9 ks | 2-osé | posun [8] | |||
| ZN 233; 1939-58, 15 ks | 2-osé | posun [9] | |||
| BSBG_D8_1.jpg | R 8 B als D 8 bei der Brohltalbahn | RK 8 B | 2-osé, 58 kW, celk.délka 5770 mm, služeb.hmotnost 15 t | posun; č.14128/1972 cementárna Bonn-Oberkassel, Lok 1 [10] | od 2005 Lok D 8 Brohltalbahn | |
| RK 12 B, 12749/1957 | Monopolverwaltung für Branntwein Berlin-Reinickendorf [5] | uspořádání B, celk.délka 6880 mm, služeb.hmotnost 24 t, výkon 88 kW | |||
| RK 15 B: 13284/1960 | West-Berliner Bewag | uspořádání B, celk.délka 6450 mm, služeb.hmotnost 24 t, výkon 110 kW | Kraftwerk Oberhavel č. 2 [11] | ||
| RK 20 B: 1952-53 | Gelsenberg Benzin AG , Gelsenkirchen-Horst č.5 [6]; Osthavelländische Eisenbahn (OHE) in Berlin-Spandau [12]; Industriebahn Neukölln č.3 [4] | ||||
| RC 24 B: 1966-1968 | uspořádání B, celk.délka 6840 mm, služeb.hmotnost 30 t, výkon 184 kW | Berliner Gaswerks Mariendorf, č. 5-7 [4] | |||
| Losheim_Diesellok.jpg | R 30 C im Eisenbahnmuseum Losheim, ehemals Nr. 51 der Merzig-Büschfelder Eisenbahn | R 30 C: 1956-1959, 8 kusů | uspořádání C | Birkenfelder Eisenbahn, Merzig-Büschfelder Eisenbahn.[6] | ||
| 19930223_BVG_Jung_R_40_C.jpg | R 40 C Nr. 5073 der BVG (vorn) im Bahnhof Berlin-Zehlendorf, 1993 | R 40 C, 1959-59, min. 5 ks | dieselhydraulické, uspořádání C spojnicové, náhon přes jalový hřídel, celk.délka 9800 mm, služeb.hmotnost 45 t, výkon 440 PS, max.rychlost 60 km/h | Bundeswehr,
Hafen- und Bahnbetrieben der Stadt Krefeld (2 ks), Tecklenburger Nordbahn, remervörde-Osterholzer Eisenbahn, Berliner Verkehrsbetriebe (BVG č. 5073-76).[14] |
||
| Jung_R_42_C.jpg| R 42 C der Bundeswehr | R 42 C: 1955-62, 42 kusů | Jako typ R 40 C, o 60 cm kratší rozvor | posunovací a vlečková služba; Bundeswehr 7 ks, Siegener Kreisbahn (4 ks), Kleinbahn Weidenau–Deuz (4 ks), Freie Grunder Eisenbahn, OHE West-Berlin [12] | ||
| RC 43 C: 14040/1970 | uspořádání C, celk.délka 8640 mm, služeb.hmotnost 48 t, výkon 305 kW | Industriebahn Neukölln č. 5 [17] | |||
| 19861027_OHE_Lok_5.jpg| Lok 5 des Typs R 60 D im Bahnhof Spandau der OHE, 1986 | R 60 D: 1960-66 | spojnicová uspořádání D, celk.délka 9900 mm, služeb.hmotnost 60 t, výkon 650 kW | OHE 4-6 [12] | ||
| RC 70: 1972 | podvozková uspořádání B’B’, celk.délka 12240 mm, služeb.hmotnost 76 t, výkon 773 kW | OHE [12] | |||
Dalšími vyrobenými typy normálněrozchodných lokomotiv byly R 30 B, ZN 113, VN 234, RK 11 B nebo RK 24 B.
AIXrail_V100_211_345_--_Aachen-West.jpg Stejně jako jiné továrny na lokomotivy stavěl Jung také malé lokomotivy výkonnostní skupiny II (Kö II a Köf II; interní označení NDR 130 a VN 134) a také lokomotivy řady DB Köf III, V 90 [18] a V 100. [6] Byly dodávány i státním drahám DB.
Diesel-Rangierschlepper bzw. -Verschiebeböcke editovat
| obrázek | výroba | zákazník | uspořádání, konstrukce | provoz | zachována |
| EN 112, 1936-60, 16 kusů | rozvor 1600 mm, celk.délka 4250 mm, služeb.hmotnost 5 t, výkon 10/11 PS | ||||
| EN 113: 1937–62, 31 strojů | rozvor 2000 mm, celk.délka 4800 mm, služeb.hmotnost 8 t, výkon 22/24 PS | ||||
| ZN 113 | Neuhaus an der Pegnitz (1941) | r třístupňová převodovka, provozní hmotnost volitelně 6 t, 7,5 t nebo 9 t, výkon 24 PS [6] | na pozemku pivovaru v Neuhaus a.d. Pegnitz |
Elektrické lokomotivy editovat
| obrázek | výroba | zákazník | uspořádání, konstrukce | provoz | zachována |
| Rj.B_End_3.JPG|Elektrolokomotive Nr. 9 der Rjukanbanen | 1958 ve spolupráci se Société Anonyme z Ateliers de Sécheron (2 ks) | Rjukanbanen (RjB., Norsko), čísla 9 a 10 | |||
| 19880114_SGb_Lok_4.jpg| Lok 4 der Siemens-Güterbahn mit Thyristor-Impulssteuerung, 1988 | 13832/1965 | Siemens | dvounápravová, dvoumotorová trolejová s tyristorovým pulzním řízením na 550 V ss, hodinový výkon 238 kW, délka 7,6 m, 42 t | průmyslová dráha Berlín-Siemensstadt, č.4 [19] | |
| ED 80 t: 12800/1957 (EH 107), 13065/1959 (EH 116) | Gemeinschaftsbetrieb Eisenbahn und Häfen, Duisburg-Hamborn | hybridní trolejová a dieselelektrická | Deutschen Werkbahnmuseum, Aschersleben (EH 107) [6] |
Literatura editovat
· Beschreibung der Firma Jung bei werkbahn.de
· Liste museal erhaltener Jung-Lokomotiven bei werkbahn.de
· Liste der Jung-Motorlokomotiven bei lokhersteller.de
· Foto der Zweikraftlokomotive EH 107 bei rangierdiesel.de
Odkazy editovat
1. Wir über uns, auf jungenthal-wt.de
- Jung Feldbahnlokomotiven bei entlang-der-gleise.de, abgerufen am 21. Juni 2019
3. Diesellok Gm 4/4 111 bei engelbergbahn.ch, abgerufen am 21. Juni 2019
- Bodo Schulz/Michael Krolop: . C. Kersting, Niederkassel-Mondorf 1989, ISBN 3-925250-06-9, S. 161 f.
- Bodo Schulz/Michael Krolop: Die Privat- und Werkbahnen in Berlin (West), S. 163.
- Jung Lokomotiven bei entlang-der-gleise.de, abgerufen am 20. Juni 2019
7. DN 233 bei rangierdiesel.de, abgerufen am 20. Juni 2019
8. VN 234 bei rangierdiesel.de, abgerufen am 20. Juni 2019
9. ZN 233 bei rangierdiesel.de, abgerufen am 20. Juni 2019
10. Lok „1“ der Bonner Portland Zementfabrik in HV SWB aktuell 2/2016, S. 6 ff.
11. Bodo Schulz/Michael Krolop: Die Privat- und Werkbahnen in Berlin (West), S. 158.
- Bodo Schulz/Michael Krolop: Die Privat- und Werkbahnen in Berlin (West), S. 157.
13. Jung R 40 C bei bundeswehrloks.de, abgerufen am 20. Juni 2019
14. S-Bahn-Dienstzüge bei familie-linberg.de, abgerufen am 20. Juni 2019
15. Jung R 42 C bei bundeswehrloks.de, abgerufen am 20. Juni 2019
16. Jung R 42 C. real-modell.de, abgerufen am 1. Dezember 2022.
17. Bodo Schulz/Michael Krolop: Die Privat- und Werkbahnen in Berlin (West), S. 162.
18. Fabriknummern Jung 14205/1975 bis 14214/1976 bei rangierdiesel.de. Datenbankabfrage am 8. April 2022.
19. Bodo Schulz/Michael Krolop: Die Privat- und Werkbahnen in Berlin (West), S. 120 u. 155.
Literatura editovat
Stefan Lauscher, Gerhard Moll: Jung-Lokomotiven. Geschichte und Lokomotiven der Arn. Jung Lokomotivfabrik in Jungenthal 1885–1987. EK-Verlag, Freiburg (Breisgau) 2012, ISBN 978-3-88255-797-8.
Odkazy
1. ?? /Jung-Jungenthal,%20Kirchen%20a.d.%20Sieg.mhtml/stránky Jense Merteho: Arnold Jung Lokomotivfabrik GmbH, Jungenthal, Kirchen a.d. Sieg;
Wir über uns, auf jungenthal-wt.de
- Jung Feldbahnlokomotiven bei entlang-der-gleise.de, abgerufen am 21. Juni 2019
3. Diesellok Gm 4/4 111 bei engelbergbahn.ch, abgerufen am 21. Juni 2019
4. Museal%20erhaltene%20Jung-Lokomotiven.mhtml /stránky Jense Merteho: Museal erhaltene Jung-Lokomotiven;
Jens Merte: Lokomotivhersteller in Deutschland - Jung-Jungenthal: www.lokhersteller.de/jung
Werner Pfeiffer "Feuerlose Dampf-Lokomotiven" im Altenkirchener Heimat-Jahrbuch 2001
Werner%20Pfeiffer_%20Feuerlose%20Lokomotiven%20von%20Jung-Jungenthal,%20Kirchen%20a.d.%20Sieg.mhtml / stránky Jense Merteho: Feuerlose Dampf-Lokomotiven