Wikipedista:Colaagri/Pískoviště

Arnold Jung Lokomotivfabrik GmbH, Jungenthal, Kirchen a.d. Sieg
Základní údaje
Dřívější jménaJung & Staimer oHG, Kirchen a.d. Sieg (1885 - 1913)
Právní formaspolečnost s ručením omezeným (G.m.b.H.)
Datum založení1885
Datum zániku1993
NástupceJungenthal Systemtechnik GmbH (1993) Flensburger Fahrzeugbau (2007)
ZakladateléArnold Jung, Christian Staimer
SídloKirchen a.d. Sieg, místní část Jungenthal, Německo
Klíčoví lidéArnold Jung (1859-1911), podnikatel, majitel

Christian Korbinian Staimer (?-?), konstruktér, stavitel lokomotiv

Paul Pillnay, ředitel, spoluzakladatel
Charakteristika firmy
Oblast činnostivýroba kolejových vozidel, strojírenství
Produktylokomotivy, speciální vozidla, stroje

Lokomotivka Arnold Jung editovat

Lokomotivka Arnold Jung z Jungenthalu, místní části Kirchenu (na řece Sieg) v německém Porýní byla v letech 1885 až 1976 významným výrobcem lokomotiv, především pro polní a hospodářské dráhy, a parních kotlů pro další oblasti použití. Továrna zanikla v roce 1993.

Firma byla založena jako obchodní společnost Jung & Staimer pány Arnoldem Jungem a Christianem Staimerem roku 1885. Výroba začala v bývalé přádelně a první parní lokomotivy byly dodány ještě téhož roku. Zprvu byly stroje prodávány prostřednictvím v oboru zavedených firem, jako Orenstein & Koppel nebo Fritz Marti z Winterthuru. V roce 1913 se název změnil na Arnold Jung Lokomotivfabrik GmbH, Jungenthal. Od 20.let byl výrobní sortiment rozšiřován o motorové lokomotivy a o důlní lokomotivy akumulátorové a na stlačený vzduch. Poslední parní lokomotivy byly dodány roku 1964, jedna akumulační ještě roku 1970. V roce 1976 byla výroba kolejových vozidel opuštěna ve prospěch jiných strojírenských produktů, jako byly obráběcí stroje, dopravní vozíky, pancéřové desky, nebo jeřáby a mostové výložníky. Důlní lokomotivy, především pro polské zákazníky, ale dodával až do roku 1987. Výroba byla definitvně zastavena 30. září 1993 a továrna uzavřena.

Celkem bylo v Jungenthalu do roku 1987 vyrobeno 12 až 13 tisíc lokomotiv, z toho asi 4600 parních, včetně akumulačních bezohňových, 6500 dieselových, 1000 na stlačený vzduch a 650 elektrických. Vedle toho byla dodáno okolo tisícovky samostatných parních kotlů pro různá použití a 108 lokomotivních tendrů, a také 280 parních válců a lokomobil. Přes 700 lokomotiv bylo roku 2013 ještě v provozu nebo zachováno.[1]

Výroba úzkorozchodných parních lokomotiv editovat

Některé dodávky[1,4]:

obrázek výroba zákazník uspořádání, konstrukce provoz zachována
1/1885 Stavitelství Schlüter, Kiel 700 mm [1]
3/1885 cukrovar Dennin 1435 mm, 12 PS [1]
 
Lokomotiva TICINO, zde na muzejní dráze Blonay–Chamby (F), je nejstarší zachovanou lokomotivou fy. Jung
59/1889 Fritz Marti, Winterthur B m2t, 1000 mm, 6,5 t, 50 PS Consorzio Correzione del Fiume Ticino, Bellinzona č.2 „TICINO“ Mendrisio  (soukromá)
1891-92 Bröltalbahn (8 ks) č. 6 až 13 BB
 
Jungova malletka G 2x2/2 dráhy Saignelégier–La Chaux-de-Fonds s osobním vlakem ve stanici Saignelégier
1892 Chemin de fer Saignelégier–La Chaux-de-Fonds (SC) SC G 2x2/2 Mallet
090625_Minoer.JPG 129-130/1892 R. Dolberg, Rostock B m2t 900 mm, 80 PS (2 ks) 1913: Island: „MINØR“ a „PIONÉR“ č.129 jako pomník v Reykjavíku
Jung_2742-1917_%282016%29.jpg 1896-1950 Westfalenhütte B m2t, 800 mm (min. 12 ks) č.16 (2742/1917), poslední dodaná úzkorozchodné podnikové dráze Hoesch Westfalenhütte
1897 Kolding–Egtved Jernbane (KEJ), Dánsko Mallet (3 ks) č.1–3 KEJ
Arnold_Jung_Lokomotive_Tsumeb_anagoria.JPG 1904-05 A.Kopel, Berlín C1 t, 600 mm, 150 PS, 16 t (15 ks) Otavi Mining and Railway Company (Něm.JZ Afrika) 715/1904, č.9 muzeum v Tsumeb (Namibia)
Lokomotive964.jpg 1906-07 Hejazská dráha (HR) 1'C+t, 1050 mm, 300 PS, 44 t (7 ks) Damašek - Medina 964/1906, č muzeum Mada'in Salih (SA); trasa HR [*1]
GrafSchwerinLowitz.jpg 1261/1908 Meklenbursko-Pomořská úzkorozchodná dráha (MPSB) C1'm2t+t, 600 mm, 50 PS, 10 t č.5 MPSB „GRAF SCHWERIN-LÖWITZ“, Brecon Mountain Rwy (Wales)
AJ_Dampflok_1.jpg 1510/1910 Regulace Rýna 70 PS „WIDNAU“ (dříve (ST. GALLEN“)
1914 Hejazská dráha 1‘D, 1050 mm (12 ks) Damašek - Medina [*1] několik strojů je zachováno po trase HR + muzea v Damašku, Amánu a Mada'in Salih
2293, 2358, a 2359/1915 Treuburger Kleinbahnen po r. 1945 zůstaly v Polsku
99_5633_als_SPREEWALD_Bruchhausen-Vilsen_22.07.06_%287%29.JPG 1917 PKB č. 21-25; č.23 „SPREEWALD“, DEV Bruchhausen-Vilsen
83-052_%28Mokra_Gora%29.jpg 1926 St. dráhy Bosny a Hecegoviny D1'+t, 765 mm, 360 PS BHStB IVa5 (řada 83 JDŽ) 3534/1926, JDŽ 83-052, muzeum Mokra Gora
8301/1939 Basalt AG Linz D m2t, 785 mm, 185 PS RSE-Museum Asbach
1942 Kerkerbachbahn (KkB) č.16 KkB
10175/1944 Rhein-Sieg-Eisenbahn (RSB) 1'D1' p2t, 785 mm Bröltalbahn č.53 RSE-Museum Asbach
12703, 12783 -84/1956 Klöckner Hütte Hagen-Haspe B m2t, 900 mm Klöckner Hütte č.19-21 IHS, Selfkantbahn

Výroba motorových lokomotiv editovat

Některé dodávky:

obrázek výroba, typ zákazník typ, konstrukce provoz zachována
11464/1952, V29 DB B'B'-dh, 1000 mm V 29 falckých místních drah (3 ks) V 29 952, DEV Bruchhausen-Vilsen
Locomotives-Doerzbach-02.JPG 11770/1953, L 10 B Hoechst B-dh, 750 mm, 77,3 kW Farbwerken Hoechst (několik) 22-03 Hoechst: Jagsttalbahn
12022/1955, L 40 B+B Kalkwerk Lohia B+B-dh, 1000 mm, 2× 250 PS Kalkbahn Lohja č.4 (Finsko); Gm 4/4 111 LSE (Švýcarsko) [2] [3]
MGB_Furka_001_039_070_FO_Gm_4_4.jpg 1966 BB Gm 4/4 70 MGB (Švýcarsko) [2] [3]
Class_NMD1_Diesel_Locomotive_%2824530173319%29.jpg 1956 Indické dráhy NDM-1 Matheran Hill Rwy (6 ks)

Motorové lokomotivy pro polní dráhy editovat

Úzkorozchodné dvounápravové stroje byly dodávány s otevřenou nebo uzavřenou kabinou řidiče. Výroba skončila v roce 1964.

výrobní typ

rozchod

vyráběno

kusů

délka

rozvor

hmotnost

výkon

Lok_Jung.jpg MS 130

500–750 mm

1929–31

90 ks

2860 mm

800 mm

2,8 t

10/11 PS

MS 131

500–900 mm

1929–33

ca. 430 ks

2880 mm

800 mm

2,8 t

10/11 PS

Stoomtrein_Valkenburgse_Meer_-_Jung_MSZ_130.JPG MSZ 130

500–750 mm

1929–34

ca. 100 ks

3480 mm

900 mm

4,9 t

20/22 PS

MSZ 160

600–1435 mm

1927–35

7 ks

?

1600 mm

10 t

32/35 PS

Ziegelei12_DSC0738.JPG EL 105

500-1000 mm

1932–62

ca. 1400 ks

2700 mm

780 mm

4 t

11/12 PS

Feldbahnlok_in_Schwabach_%2812834377465%29.jpg EL 110

600–900 mm

1934–63

ca. 900 ks

2890 mm

780 mm

4 t

11/12 PS

ZL 105

600 a 750 mm

1933–59

ca. 980 ks

3400 mm

915 mm

5,4 t

22/24 PS

ZL 110

600 mm

1939
2017-08_-_Train_touristique_du_mus%C3%A9e_de_la_mine_de_Noyant-d%27Allier_-_02.jpg ZL 114

600–1000 mm

1935–60

ca. 800 ks

3420 mm

890 mm

5,4 t

22/24 PS

Waldeisenbahn_Muskau_Lager_%285681043166%29.jpg ZL 233

500–1000 mm

1938–56

118 ks

4780 mm

1150 mm

8 t

40/44 PS

DL 233

600 a 750 mm

1950–64

16 ks

4780 mm

1226 mm

8/10 t

52/56 PS

Feldbahn-Diesellokomotive,_Type_VL_234,_80-88_PS_(8113502181).jpg VL 234

600 mm


80/88 PS

VL 244

600 a 650 mm

1956

5 ks

5020 mm

1300 mm

12/15 t

80/88 PS


Třínápravové lokomotivy:

výrobní typ

rozchod

vyráběno

kusů

délka

rozvor

hmotnost

výkon

VL 134
SL 134 M

915 mm

1938/39

4 ks

14,8 t

120 PS


Feldbahn500_Druckluftlok.jpg

Lokomotivy na stlačený vzduch editovat

Jung také stavěl důlní lokomotivy poháněné stlačeným vzduchem. Dvounápravová lokomotiva Pz 20 na rozchod 500 mm z roku 1955, provozovaná s číslem 11 na dole Pluto společnosti Ruhrkohle AG ve Wanne-Eickelu,  je exponátem muzea Feldbahn 500 v Norimberku. [2]

Výroba normálněrozchodných lokomotiv editovat

Parní lokomotivy editovat

Dodávky pro státní dráhy

DB_023-105_%28Bochum-Dahlhausen_1985%29.jpg A.Jung sice nepatřil k lokomotivkám se vyhraženou dodávkovou kvótou u státních drah, Přesto od roku 1897 vyráběl stroje řad pr.T3, G8.1, G8.2 a T9.3 pro Pruské státní dráhy. Následovala výroba lokomotiv řad 64, 80 a 41 pro DRG. Během 2.světové války stavěl lokomotivy řady 50 a 52. Po válce pro DB to pak byla řada 23, včetně stroje 23 105 DB, poslední nově postavené parní lokomotivy dodané spolkovým drahám v roce 1959.

Firma se orientovala především na privátní, polní a průmyslové dráhy. Některé dodávky[x]:

obrázek výroba zákazník uspořádání, konstrukce provoz zachována
1897/98 (4 ks) SNB Dánsko 1B s vlečným tendrem Svendborg–Nyborg Jernbaneselskab (SNB) č.1–4
Dampflokomotive_897513.jpg 1912 C n2t
Dampflok_Waldbroel_EM_Dieringhausen.JPG 1914 Kleinbahn Bielstein–Waldbröl Eisenbahn-museum Dieringhausen
2881–83/1919 (3 ks) Typ „Pudel“ C n2t, 400 PS, celk.délka 8590 mm, služeb.hmotnost 46 t Industriebahn Neukölln (do r. 1953), plynárna Mariendorf (1958-66) poslední sešrotována 1968 [4]
Jung_CNTL_2017-08-20_03.jpg 1950–1954 CNTL 560 PS, uspořádání C
1951/52 (2 ks) Turecké státní dráhy TCDD TCDD 57 01–04


Parní akumulační lokomotivy

obrázek výroba zákazník uspořádání, konstrukce provoz zachována
3239/1921 přádelna vlny Bremy B, 150 PS č.2, minimálně do r. 1970
3438/1925 Monopolverwaltung für Branntwein Berlin-Reinickendorf [5]
Vuurloze_locomotief.jpg 1937 Margarine-Union Hamburg válce vpředu, výfuk komínem po rekonstrukci muzejní [6]

Dieslové lokomotivy editovat

V letech 1938 až 1943 se Jung podílel na stavbě lokomotiv Wehrmachtu WR 200 B 14 (později V 20 DB) a WR 360 C 14 (později V 36). Zachován je Jungem postavený stroj WR 200 B 14 (V 20 020) na historické železnici v Sـegeste.

Po druhé světové válce Jung zkoušel obchodně prorazit typy R 361 C a R 362 C odvozenými od WR 360 C 14; prodáno ale bylo jen celkem 42 těchto lokomotiv standardního rozchodu Egyptským státním drahám (u ERR jako řada 4211). Významnějšího úspěchu dosáhl až s novými průmyslovými typy RK 20 B a R 40 C.

Některé dodávky[x]:

obrázek typ; výroba zákazník uspořádání, konstrukce provoz zachována
DN 233; 1939+43 (3 ks),

1950-61 (6 ks)

2-osé posun [7]
VN 234; 1939-58, 9 ks 2-osé posun [8]
ZN 233; 1939-58, 15 ks 2-osé posun [9]
BSBG_D8_1.jpg | R 8 B als D 8 bei der Brohltalbahn RK 8 B 2-osé, 58 kW, celk.délka 5770 mm, služeb.hmotnost 15 t posun; č.14128/1972 cementárna Bonn-Oberkassel, Lok 1 [10] od 2005 Lok D 8 Brohltalbahn
RK 12 B, 12749/1957 Monopolverwaltung für Branntwein Berlin-Reinickendorf [5] uspořádání B, celk.délka 6880 mm, služeb.hmotnost 24 t, výkon 88 kW
RK 15 B: 13284/1960 West-Berliner Bewag uspořádání B, celk.délka 6450 mm, služeb.hmotnost 24 t, výkon 110 kW Kraftwerk Oberhavel č. 2 [11]
RK 20 B: 1952-53 Gelsenberg Benzin AG , Gelsenkirchen-Horst č.5 [6]; Osthavelländische Eisenbahn (OHE) in Berlin-Spandau [12]; Industriebahn Neukölln č.3 [4]
RC 24 B: 1966-1968 uspořádání B, celk.délka 6840 mm, služeb.hmotnost 30 t, výkon 184 kW Berliner Gaswerks Mariendorf, č. 5-7 [4]
Losheim_Diesellok.jpg | R 30 C im Eisenbahnmuseum Losheim, ehemals Nr. 51 der Merzig-Büschfelder Eisenbahn R 30 C: 1956-1959, 8 kusů uspořádání C Birkenfelder Eisenbahn, Merzig-Büschfelder Eisenbahn.[6]
19930223_BVG_Jung_R_40_C.jpg | R 40 C Nr. 5073 der BVG (vorn) im Bahnhof Berlin-Zehlendorf, 1993 R 40 C, 1959-59, min. 5 ks dieselhydraulické, uspořádání C spojnicové, náhon přes jalový hřídel, celk.délka 9800 mm, služeb.hmotnost 45 t, výkon 440 PS, max.rychlost 60 km/h Bundeswehr,

Hafen- und Bahnbetrieben der Stadt Krefeld (2 ks), Tecklenburger Nordbahn, remervörde-Osterholzer Eisenbahn, Berliner Verkehrsbetriebe (BVG č. 5073-76).[14]

Jung_R_42_C.jpg| R 42 C der Bundeswehr R 42 C: 1955-62, 42 kusů Jako typ R 40 C, o 60 cm kratší rozvor posunovací a vlečková služba; Bundeswehr 7 ks, Siegener Kreisbahn (4 ks), Kleinbahn Weidenau–Deuz (4 ks), Freie Grunder Eisenbahn, OHE West-Berlin [12]
RC 43 C: 14040/1970 uspořádání C, celk.délka 8640 mm, služeb.hmotnost 48 t, výkon 305 kW Industriebahn Neukölln č. 5 [17]
19861027_OHE_Lok_5.jpg| Lok 5 des Typs R 60 D im Bahnhof Spandau der OHE, 1986 R 60 D: 1960-66 spojnicová uspořádání D, celk.délka 9900 mm, služeb.hmotnost 60 t, výkon 650 kW OHE 4-6 [12]
RC 70: 1972 podvozková uspořádání B’B’, celk.délka 12240 mm, služeb.hmotnost 76 t, výkon 773 kW OHE [12]

Dalšími vyrobenými typy normálněrozchodných lokomotiv byly R 30 B, ZN 113, VN 234, RK 11 B nebo RK 24 B.

AIXrail_V100_211_345_--_Aachen-West.jpg   Stejně jako jiné továrny na lokomotivy stavěl Jung také malé lokomotivy výkonnostní skupiny II (Kö II a Köf II; interní označení NDR 130 a VN 134) a také lokomotivy řady DB Köf III, V 90 [18] a V 100. [6] Byly dodávány i státním drahám DB.

Diesel-Rangierschlepper bzw. -Verschiebeböcke editovat

obrázek výroba zákazník uspořádání, konstrukce provoz zachována
EN 112, 1936-60, 16 kusů rozvor 1600 mm, celk.délka 4250 mm, služeb.hmotnost 5 t, výkon 10/11 PS
EN 113: 1937–62, 31 strojů rozvor 2000 mm, celk.délka 4800 mm, služeb.hmotnost 8 t, výkon 22/24 PS
ZN 113 Neuhaus an der Pegnitz (1941) r třístupňová převodovka, provozní hmotnost volitelně 6 t, 7,5 t nebo 9 t, výkon 24 PS [6] na pozemku pivovaru v Neuhaus a.d. Pegnitz

Elektrické lokomotivy editovat

obrázek výroba zákazník uspořádání, konstrukce provoz zachována
Rj.B_End_3.JPG|Elektrolokomotive Nr. 9 der Rjukanbanen 1958 ve spolupráci se Société Anonyme z Ateliers de Sécheron (2 ks) Rjukanbanen (RjB., Norsko), čísla 9 a 10
19880114_SGb_Lok_4.jpg| Lok 4 der Siemens-Güterbahn mit Thyristor-Impulssteuerung, 1988 13832/1965 Siemens dvounápravová, dvoumotorová trolejová s tyristorovým pulzním řízením na 550 V ss, hodinový výkon 238 kW, délka 7,6 m, 42 t průmyslová dráha Berlín-Siemensstadt, č.4 [19]
ED 80 t: 12800/1957 (EH 107), 13065/1959 (EH 116) Gemeinschaftsbetrieb Eisenbahn und Häfen, Duisburg-Hamborn hybridní trolejová a dieselelektrická Deutschen Werkbahnmuseum, Aschersleben (EH 107) [6]

Literatura editovat

·                   Beschreibung der Firma Jung bei werkbahn.de

·                   Liste museal erhaltener Jung-Lokomotiven bei werkbahn.de

·                   Liste der Jung-Motorlokomotiven bei lokhersteller.de

·                   Foto der Zweikraftlokomotive EH 107 bei rangierdiesel.de

Odkazy editovat

1.   Wir über uns, auf jungenthal-wt.de

  1. Jung Feldbahnlokomotiven bei entlang-der-gleise.de, abgerufen am 21. Juni 2019

3.   Diesellok Gm 4/4 111 bei engelbergbahn.ch, abgerufen am 21. Juni 2019

  1. Bodo Schulz/Michael Krolop: . C. Kersting, Niederkassel-Mondorf 1989, ISBN 3-925250-06-9, S. 161 f.
  2. Bodo Schulz/Michael Krolop: Die Privat- und Werkbahnen in Berlin (West), S. 163.
  3. Jung Lokomotiven bei entlang-der-gleise.de, abgerufen am 20. Juni 2019

7.   DN 233 bei rangierdiesel.de, abgerufen am 20. Juni 2019

8.   VN 234 bei rangierdiesel.de, abgerufen am 20. Juni 2019

9.   ZN 233 bei rangierdiesel.de, abgerufen am 20. Juni 2019

10. Lok „1“ der Bonner Portland Zementfabrik in HV SWB aktuell 2/2016, S. 6 ff.

11. Bodo Schulz/Michael Krolop: Die Privat- und Werkbahnen in Berlin (West), S. 158.

  1. Bodo Schulz/Michael Krolop: Die Privat- und Werkbahnen in Berlin (West), S. 157.

13. Jung R 40 C bei bundeswehrloks.de, abgerufen am 20. Juni 2019

14. S-Bahn-Dienstzüge bei familie-linberg.de, abgerufen am 20. Juni 2019

15. Jung R 42 C bei bundeswehrloks.de, abgerufen am 20. Juni 2019

16. Jung R 42 C. real-modell.de, abgerufen am 1. Dezember 2022.

17. Bodo Schulz/Michael Krolop: Die Privat- und Werkbahnen in Berlin (West), S. 162.

18. Fabriknummern Jung 14205/1975 bis 14214/1976 bei rangierdiesel.de. Datenbankabfrage am 8. April 2022.

19. Bodo Schulz/Michael Krolop: Die Privat- und Werkbahnen in Berlin (West), S. 120 u. 155.

Literatura editovat

Stefan Lauscher, Gerhard Moll: Jung-Lokomotiven. Geschichte und Lokomotiven der Arn. Jung Lokomotivfabrik in Jungenthal 1885–1987. EK-Verlag, Freiburg (Breisgau) 2012, ISBN 978-3-88255-797-8.

Odkazy

1.   ?? /Jung-Jungenthal,%20Kirchen%20a.d.%20Sieg.mhtml/stránky Jense Merteho: Arnold Jung Lokomotivfabrik GmbH, Jungenthal, Kirchen a.d. Sieg;

Wir über uns, auf jungenthal-wt.de

  1. Jung Feldbahnlokomotiven bei entlang-der-gleise.de, abgerufen am 21. Juni 2019

3.   Diesellok Gm 4/4 111 bei engelbergbahn.ch, abgerufen am 21. Juni 2019

4.   Museal%20erhaltene%20Jung-Lokomotiven.mhtml /stránky Jense Merteho: Museal erhaltene Jung-Lokomotiven;

Jens Merte: Lokomotivhersteller in Deutschland - Jung-Jungenthal: www.lokhersteller.de/jung

Werner Pfeiffer "Feuerlose Dampf-Lokomotiven" im Altenkirchener Heimat-Jahrbuch 2001

Werner%20Pfeiffer_%20Feuerlose%20Lokomotiven%20von%20Jung-Jungenthal,%20Kirchen%20a.d.%20Sieg.mhtml / stránky Jense Merteho: Feuerlose Dampf-Lokomotiven