Wikipedista:Brezov/pískovistě

== Krajská knihovny Vysočiny ==

Krajská knihovna Vysočiny (KKV), příspěvková organizace se sídlem v Havlíčkově Brodě, je veřejná knihovna s univerzálními knihovními fondy a regionální centrum knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven Kraje Vysočina. Knihovnu zřizuje Kraj Vysočina. KKV současně plní také funkci městské knihovny ve městě Havlíčkův Brod.

Vize

Chceme být otevřenou knihovnou poskytující odborné služby široké veřejnosti – stále se rozvíjejícím a snadno dostupným informačním, kulturním a vzdělávacím centrem regionu. Nabídneme prostor k setkávání i širokou škálu služeb, s důrazem na zpřístupňování rozsáhlého fondu dokumentů a nových informačních technologií. Hlavní oporou naší činnosti bude tým profesionálních zaměstnanců. Vytvoříme moderní instituci, která bude splňovat vysoké nároky našeho oboru i zřizovatele – Kraje Vysočina.

Motto

Knihovna – důležité místo ve Vašem životě.

Historie

Dějiny dnešní Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě se začaly psát 24. prosince 1894, přesněji řečeno ve chvíli, kdy se akademický spolek Barák usnesl na založení veřejné městské knihovny v tehdejším Německém Brodě. Členové spolku se obrátili se žádostí o spolupráci na ostatní místní spolky, zejména v oblasti doplňování knihovních fondů této knihovny. Na městskou radu byla odeslána petice, ve které spolek požáda l o účinnou pomoc a podporu pro nově vznikající kulturní instituci. Spolek svým činem navázal na bohatou tradici v myšlence zakládání veřejných knihoven, jako účinného prostředku národního uvědomění. Významným propagátorem této myšlenky se stal i spisovatel a politik Karel Havlíček Borovský, jehož jméno knihovna dlouho nesla.

O dva roky později – v roce 1896 – měla tato knihovna již 650 svazků knih a začala se potýkat s nejstarším problémem všech knihoven – s nedostatkem místa.

V roce 1905 byla Lidová knihovna Havlíčkova převedena do péče a správy města a knihovna našla, stejně jako veřejná čítárna, umístění v Tylově ulici. Rok 1919 – tedy rok, kdy vyšel I. československý knihovnický zákon – se příznivě odrazil i v rozvoji a činnosti této knihovny. V roce 1920 byla zvolena knihovnická rada, která spravovala a řídila záležitosti knihovny a snažila se o řešení všech problémů spojených s fungováním této instituce.

V roce 1953 se přestěhovala do adaptovaných a upravených prostor Hanusovského domu, kde sídlila až do roku 1974. V tomto období také přestala fungovat jen jako městská veřejná knihovna, ale převzala funkci okresní a později i střediskové knihovny a přešla ze správy města pod Okresní národní výbor. Nejprve působila jako okresní knihovna v Jihlavském kraji a po roce 1960 ve Východočeském kraji.

V roce 1959 byl přijat II. Knihovnický zákon a změnila se legislativa ovlivňující chod a fungování celé sítě veřejných knihoven a tedy i bývalé Lidové knihovny Havlíčkovy. V průběhu 60. let se knihovna začala opět potýkat s prostorovými problémy. Po dlouhých jednáních o novém umístění našla knihovna v roce 1974 vhodné a účelné umístění v nově adaptovaných prostorách Staré radnice, vybavených na míru pro potřeby čtenářů i pracovníků knihovny. Tyto prostory knihovna využívá dodnes.

Novodobá historie

Nová kapitola v dějinách knihovny v Havlíčkově Brodě se začala psát 16. února 1994, kdy byl zakoupen automatizovaný knihovnický systém LANius určený veřejným knihovnám. Bylo zahájeno automatizované zpracování knihovního fondu.
V roce 1998 zde byla zpřístupněna první internetová stanice se speciálním softwarem pro nevidomé v rámci projektu Internet pro nevidomé v knihovnách ČR. Knihovna se tak stala první veřejnou institucí v republice, která poskytuje nevidomým a slabozrakým občanům přístup k informacím přes počítač..
V roce 2001 knihovna přešla na knihovnický systém Clavius.
Za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a grantového programu VISK 2 bylo v průběhu roku 2001 při Krajské knihovně Vysočiny vybudováno výukové centrum.
1. ledna 2002 se nástupnickou organizací okresní knihovny stala Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod..
V roce 2003 začala Krajská knihovna Vysočiny provozovat ojedinělý vzdělávací projekt – Univerzitu volného času.
V roce 2006 byl zahájen provoz digitalizačního pracoviště
Rok 2008 byl ve znamení dvou prvenství ve významných soutěžích, kterých se KKV zúčastnila. Jednalo se o Zlatý erb 2008 a Biblioweb 2008, obě soutěže hodnotí webové stránky, jejich funkčnost i celkový vzhled.

Krajská knihovna dnes ve své činnosti naplňuje úlohu regionálního centra knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven v Kraji Vysočina a vyvíjí celou řadu aktivit.

A pár suchých čísel za rok 2014:

Počet čtenářů: 6.581
z toho do 15 let: 1.295
Počet návštěvníků: 365.666
Počet výpůjček: 388.630
Denně knihovnu navštíví cca 700 návštěvníků.

Více o knihovně se dozvíte na jejím webu.