Wikipedista:BohumilaM/Pískoviště

Převzetí dluhu

V souvislosti se změnou závazků, jako změny subjektu nebo obsahu rozlišujeme:

• Postoupení pohledávky

• Přistoupení k dluhu

• Dohoda stran

• Prodlení dlužníka a prodlení věřitele

Institut převzetí dluhu je upraven v občanském zákoníku prostřednictvím §1888-1891 . Nahradil stejnojmenný §531 původního Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.

Převzetím dluhu, (tzv. privativní intercese) dochází ke změně původního závazku na straně dlužníka, tedy na místo původního dlužníka nastupuje dlužník nový se souhlasem věřitele. Závazek je možné definovat jako právní vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Věřitele lze klasifikovat jako subjekt s právem na určité plnění (v peněžní či materiální formě). Dlužník je naopak subjektem s  povinností toto právo uspokojit. Z nejrůznějších důvodů může dojít ke změně právního vztahu i ke změně jeho subjektů. Původní dlužník ať už v podobě fyzické nebo právnické osoby nemusí v okamžiku splatnosti závazku plnit původnímu věřiteli. Nelze vyloučit, že nastanou jiné právní skutečnosti, jež původně určené prvky právního vztahu změní. Pro souhlas věřitele není předepsána žádná forma (ostatně dnes ani pro smlouvu o převzetí dluhu), takže může být ústní nebo i konkludentní.

Tím, že vznikla dohoda mezi původním věřitelem a třetí osobou přebírající dluh původního dlužníka, dlužník je od dluhu osvobozen a třetí osoba se stává dlužníkem místo toho původního. Záměnu dlužníka je možné uskutečnit výhradně na základě písemné smlouvy uzavřené mezi původním dlužníkem a osobou, která se rozhodla závazek převzít.

Nezbytnou podmínkou účinnosti tohoto právního jednání je souhlas věřitele. Bez věřitelova souhlasu, vzniká právní vztah, avšak nedochází ke změně osoby dlužníka.

V souladu s ustanovením § 1890, ale i s jinými změnami subjektů závazků dochází ke změně subjektů závazkového vztahu, obsah závazku však zůstává stejný. Převzetí dluhu se nedotýká vedlejších práv spojených s pohledávkou.

Kromě existujících závazků je možné převzít i dluh budoucí. Tehdy je nutné sjednat odkládací podmínku, neboť k účinkům převzetí dluhu může dojít až v okamžiku jeho vzniku, nikoliv v okamžiku, kdy věřitel předběžně udělí svůj souhlas.

Občanský zákoník

Občanský zákoník upravuje převzetí k dluhu v následujících ustanovení :

§ 1888

1. Kdo ujedná s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, dá-li k tomu věřitel souhlas původnímu dlužníku nebo přejímateli dluhu.
2. Přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Po převodu vlastnického práva může zcizitel vyzvat věřitele v písemné formě, aby namísto něho přijal nabyvatele jako nového dlužníka. Neodepře-li věřitel dát k tomu souhlas, platí, že souhlas dal, pokud byl na tento následek ve výzvě výslovně upozorněn.

§ 1889

1. Nepřivolí-li věřitel k převzetí dluhu nebo odmítne-li k němu dát souhlas, nevzniká věřiteli vůči přejímateli dluhu přímé právo; přejímatel dluhu má však vůči dlužníku povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit. Takovou povinnost má vůči dlužníku i ten, kdo se mu zaváže, že opatří plnění jeho věřiteli.

§ 1890

1. Obsah závazku se převzetím dluhu nemění. Přejímateli dluhu náleží všechny námitky, které mohl uplatnit původní dlužník. Převzetí dluhu se nedotýká ani vedlejších práv spojených s pohledávkou.
2. Zajištění dluhu poskytnuté třetí osobou však trvá jen tehdy, souhlasí-li třetí osoba se změnou v osobě dlužníka.

§ 1891

1. Ujednání, kterým namísto dosavadního dlužníka, jehož dluh se ruší, vstupuje nový dlužník s dluhem ze samostatného právního poměru nebo s povinností plnit jiný předmět, nevyvolává následky převzetí dluhu a posoudí se jako novace.

Literatura

• ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan; FIALA, Josef, a kol. Občanský zákoník. Komentář. V. Relativní majetková práva 1. část. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 1700 s. ISBN 978-80-7478-638-9.