Wikipedista:AnnaStrass/Pískoviště

Artotéka

Artotéky jsou veřejné půjčovny obrazů, založené na principu podobném knihovnám, které půjčují soukromým osobám, firmám či veřejným institucím umělecká díla. Dle svého zaměření doplňují tuto činnost půjčováním knih a periodik o umění, pořádáním výstav nebo organizováním akcí a přednášek pro veřejnost. Často jsou součástí knihoven, muzeí či galerií nebo jiných kulturních institucí, někdy fungují samostatně. Smyslem artoték je zprostředkovat výtvarné umění široké veřejnosti a začlenit ho do každodenního života.

Obsah

• 1 Pojem a historie
• 2 Poslání
• 3 Artotéky v ČR
  • 3.1 Artotéka Městské knihovny v Praze
  • 3.2 Artotéka města Plzeň
  • 3.3 Artotéka Moravské galerie v Brně
• Reference
• Externí odkazy

Pojem a historie[editovat | editovat zdroj]

Samotný pojem artotéka vznikl v roce 1964 ve Švédsku. Slovo artotéka se skládá z latinského „ars“ neboli umění a řeckého „théké“, což znamená úschovna.

Myšlenka půjčování uměleckých děl pochází ze Spojených států amerických. První artotéky zde vznikaly na přelomu 19. a 20. století, díky změnám plošně zaváděným americkými knihovnami. V současnosti existují v Americe stovky artoték různého typu od veřejných, přes speciální, zaměřené například na dětské návštěvníky, až třeba po univerzitní, sloužící studentům. V Evropě byl propagátorem prvních artoték německý malíř a člen hnutí Neue Secession Arthur Aron Segal, který na počátku 20. století prosazoval jejich vznik nejen za účelem zlepšení finanční situace umělců, ale také z přesvědčení, že umění patří všem, a nikoliv pouze učencům a zámožným osobám či muzejním institucím. Rozvoj artoték do dalších zemí byl však přerušen druhou světovou válkou a až v šedesátých a sedmdesátých letech byly otevírány artotéky v Anglii, Nizozemí, Švédsku a Německu. V průběhu dalších let se tento koncept rozšířil i do dalších evropských zemí – Rakouska, Francie nebo Belgie. V německy mluvících zemích jsou dnes artotéky běžnou součástí kulturních institucí. U nás se však stále jedná o poměrně nový a širší veřejnosti neznámý fenomén.  První artotéka v České republice byla založena na počátku 80. let 20. století v Praze. Dnes existuje kromě pražské artotéky také artotéka v Plzni a v Brně.

Poslání

Artotéky nabízí další alternativu v procesu proměny vztahu diváka k výtvarnému umění. Jejich smyslem je zprostředkovat výtvarné umění široké veřejnosti a zapojit ho do každodenního života tak, aby se stalo jeho běžnou součástí. Chtějí prohlubovat estetické cítění a kultivovat vkus svých uživatelů. Artotéka jako jediné instituce umožňují vnímat umění nejen při návštěvách galerií a muzeí, ale trávit s ním delší čas v soukromém prostředí. Při denním kontaktu se přirozeně buduje vztah mezi dílem a pozorovatelem, dochází k dialogu a tím také vzrůstá zájem o výtvarné umění.

Cílem artoték je v neposlední řadě podpora současných umělců a zvyšování povědomí o současném umění. Artotéky pomáhají bourat předsudky vůči současnému umění, stírat obavy z jeho nesrozumitelnosti a nepřístupnosti, seznamují uživatele s tím nejnovějším, co se na výtvarné scéně děje.

Díky nízkým výpůjčním poplatkům se mohou obrazy obklopit i ti, kteří nedisponují dostatečnými prostředky. Artotéka umožňuje vyzkoušet si soužití s různými tipy obrazů ještě před investicí do vlastního obrazu. Neméně důležitou motivací pro využití služeb artotéky je ale i pouze radost z občasné proměny prostředí, ve kterém trávíme hodně času.

Artotéky v ČR[editovat | editovat zdroj]

V České republice existují celkem tři artotéky, a to v Praze, v Plzni a v Brně.

Artotéka městské knihovny v Praze

Pražská artotéka je jedno ze specializovaných oddělení Městské knihovny v Praze zaměřené na výtvarné umění. Nachází se na Opatově a svůj provoz zahájila společně s místní pobočkou knihovny 24. ledna 1983. Inspirací pro její vznik byla návštěva pražských knihovníků v artotéce v Drážďanech. Díky tehdejší lokalitě odlehlé od centra a situaci uprostřed nově budovaného panelového sídliště se naskytla příležitost organizovat akce, politicky málo sledované. Tehdejší vedení knihovny je využilo k pravidelnému pořádání výstav jinde nepovolených výtvarníků.

Půjčování[editovat | editovat zdroj]

Artotéka v Praze půjčuje obrazy, knihy a periodika o umění. Obrazový fond artotéky se skládá z reprodukcí českých i světových děl všech období a originálních obrazů českých umělců 20. a 21. století. U originálních děl jde vesměs o práce na papíře, zejména o grafiky, ale i akvarely či kresby.  Obrazový fond čítá kolem 3000 originálních děl a 4 500 reprodukcí. Pražská artotéka jako jediná z českých artoték půjčuje reprodukce.

Ke každému obrazu je půjčen i ochranný obal (textilní taška, desky nebo tubus). Maximální limit výpůjček je: 4 grafiky, 20 reprodukcí, 60 knih. Služby artotéky jsou zdarma, obrazy se půjčují na čtenářský průkaz knihovny. Výpůjční doba obrazů je 26 týdnů s možností prodloužení na jeden rok.

Akce[editovat | editovat zdroj]

Artotéka pravidelně pořádá přednášky o umění pro veřejnost a programy pro školy.

Důležitou součástí aktivit artotéky je také výstavní činnost. Nová výstava se v aule pobočky Opatov připravuje každý měsíc. Pražská artotéka se snaží dát prostor především mladým, začínajícím umělcům, pro které jde mnohdy o první příležitost samostatné výstavy. Díly vystavujících umělců artotéka často obohacuje svůj fond.

Kontakt

Artotéka Městské knihovny v Praze

Opatovská 1754, Praha 11, 149 00

www.mlp.cz/artoteka

www.instagram.com/artoteka_praha/

Artotéka města Plzeň

Plzeňskou artotéku zřizuje město Plzeň od roku 1996, jejím cílem je podpora výtvarného umění ve městě Plzni a místních umělců. Fond uměleckých děl plzeňské artotéky, je vytvářen za účelem prezentace současného umění ve veřejných prostorách plzeňského magistrátu. Město, vyjma celoroční prezentace originálních uměleckých děl ve veřejném prostoru, také zapůjčuje díla na výstavy a další akce. Artotéka města Plzně se stala významnou pamětí vývoje plzeňského umění a kulturní historie města.

Fond

Artotéka města Plzně čítá kolem 230 výtvarných děl a jsou v ní zastoupeni významní umělci Plzeňska. Jde například o díla malířů Jiřího Patera a Miroslava Tázlera, zástupci plzeňské malířské školy 70.–80. let 20. století, takzvaný Paterův kroužek, kam patří například Vladivoj Havlíček, Václav Malina, Milan Maur a další. Dále jsou ve sbírce zastoupena například díla Bronislava Losenického, Květy Monhartové, Jarmily Dytrychové, Marie Lacigové, Jiřího Rataje nebo Benedikta Tolara. Obraz Ladislava Sutnara Venuše/Plzeň je žena je v dlouhodobé výpůjčce Západočeské galerie v Plzni.

Mezi nejstarší díla v Artotéce města Plzně patří soubor grafik a kreseb Karla Votlučky, někdejšího člena Umělecké skupiny, založené roku 1919 a považované za první výtvarný spolek ve městě. Kolekce prezentuje i tvorbu mladých autorů, např. Šárky Trčkové (1965-2015), Benedikta Tolara (*1975), Luďka Míška (*1976) či Štěpánky Bláhovcové (*1981).

Kontakt

Magistrát města Plzně

Odbor kultury

Kopeckého sady 11

306 32 Plzeň

www.artotekaplzen.cz

Artotéka Moravské galerie v Brně

Brněnská artotéka je součástí Moravské galerie. Vznikla v roce 2017 na popud Centra nových strategií muzejní prezentace. Půjčuje umělecká díla, sbírka se zaměřuje především na práce na papíře ( grafiky, kresby, akvarely, fotografie a koláže), její součástí jsou ale také rozměrnější malby na plátně, většinou od tuzemských umělců.

Doprovodné akce

Brněnská artotéka pořádá komentované prohlídky s kurátory Moravské galerie, diskuze umělci zastoupenými ve sbírce a návštěvy jejich ateliérů. Připravuje také edukační aktivity, ve kterých si žáci a studenti vyzkouší práci galerijního kurátora.

Zahraniční spolupráce

Brněnská artotéka spolupracuje s artotékou muzea MUSA ve Vídni a s artotékou v Kolíně nad Rýnem.

Kontakt

Artotéka Moravské galerie v Brně

Pražákův palác

Husova 18

Brno 662 26

artoteka.moravska-galerie.cz

Zahraniční artotéky

V Německu funguje spolek artoték Artothekenverband Deutschland, jehož členem je také brněnská artotéka. Ve Francii pak vznikla síť artoték sdružená v asociaci Adra – Association de Développement et de Recherche sur les Artothèques.