Wikipedie:WikiProjekt Autorské právo/Díla na veřejných prostranstvích

Otázka: Pod jakou licencí lze uveřejňovat fotografie děl na veřejných prostranstvích? Lze s nimi nakládat jako s volnými díly?

Fotografie děl na veřejných prostranstvích ošetřuje především § 33 odst. 1 Autorského zákona:

§ 33 Užití díla umístěného na veřejném prostranství (1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění.

Rozdíl oproti volnému dílu

Jaké je postavení citovaného paragrafu v autorském zákoně a jaký má vztah k volnému dílu? Je nutné si všimnout, že zákonodárce nepoužil termín volné dílo, přestože tento termín zná. Ten definuje ve svém Dílu 3 "Vznik a obsah práva autorského" v § 28 "Užití volných děl" odst. 1 volné dílo jako Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý bez dalšího volně užít; .... U volného díla navíc autor pozbývá svých majetkových práv podle § 27 odst. 4 a vzhledem ke své smrti dle § 11 odst. 4 pozbývá také osobnostních práv, což značně rozšiřuje možnosti volného nakládání nad rámec pouhého užití.

Naproti tomu Díl 4 "Výjimky a omezení práva autorského", v které je i zmíněný § 33, ošetřuje v několika paragrafech případy, kdy je nezbytné autorské právo omezit, aby se některé oprávněné činnosti nestaly nelegálními. Je ale uvozen důležitým § 29, kde zákonodárce (vědom si nejspíš lákavosti vykládat další paragrafy velmi široce) výslovně upozorňuje:

Omezení práva autorského jsou dovolena jen ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně; nesmějí být vykládána způsobem, který by narušoval běžný výkon práv autorských a který by byl neospravedlnitelně na újmu oprávněným zájmům autora.

Rozbor § 33

Takže se dostáváme zpět k citovanému § 33 "Užití díla umístěného na veřejném prostranství", ale už víme, že při jeho výkladu nesmíme připustit narušení autorových práv nad rámec stanovený textem zákona. Rozeberu jej trochu podrobněji. Podívejme se na první větu:

Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou či grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; …

Věta jednak demonstrativně vyjmenovává způsoby, jak je přípustné zaznamenat dílo, dále demostrativně vyjmenovává veřejná prostranství. Veřejné prostranství je definováno v Zákoně o obcích 128/2000 Sb. v § 34 takto: Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Veřejné prostranství není totéž co místo veřejnosti přístupné. Z termínu samého i uvedených příkladů je zřejmé, že veřejně přístupné interiéry budov pod pojem veřejného prostranství nejspíše nespadají. Rovněž do pojmu veřejného prostranství podle úvahy v odůvodnění nálezu pl. ÚS 50/03 nespadají místa, jejichž zpřístupnění závisí na vůli vlastníka nebo provozovatele (to není o mnoho jasnější vymezení, avšak zjevně lze za „omezení vstupu“ ve smyslu definice považovat například stanovenou povinnost placení vstupného nebo časové omezení vstupu na konkrétní akce). Když za těchto podmínek dílo zaznamenáte nebo vyjádříte, zákon neporušujete.

Co lze s takto získaným záznamem dělat? Na to odpovídá část za středníkem:

do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije.

Předně je třeba si uvědomit, že celkový výsledek je dílo odvozené z díla na veřejném prostranství (český zákon však termín “dílo odvozené" nezavádí). Věta v zákoně se ale nezabývá právy k odvozenému dílu (např. k vaší fotografii), ale pouze „zachyceným nebo zaznamenaným dílem“, a povoluje jeho další užití; práva k vaší fotografii jako celku a jiným jejím částem jsou tím však nedotčena. Co ale znamená ono "užití" týkající se zobrazeného díla z veřejného prostranství?

Autorský zákon definuje užití v § 12 odst. 4, jednotlivé formy užití jsou pak přesněji definovány v § 13 - § 23, tedy v dalších paragrafech v oddílu 3 "Majetková práva". Lze tedy dílo rozmnožovat, dále rozšiřovat, pronajímat, půjčovat a vystavovat jeho originál nebo rozmnoženiny, a sdělovat jej veřejnosti vyjmenovanými způsoby. Podle § 12 odst. 5 lze dílo užít i jiným způsobem, než je vyjmenováno v odstavci 4, tyto další způsoby však nespadají do regulovaného „práva dílo užít“. Do explicitně definovaného „práva dílo užít“ nespadá například právo podívat se na dílo, když jdu kolem, ale nespadá do něj ani právo dílo pozměňovat a upravovat (vytvářet odvozené dílo). Užití díla je však omezeno právem autora na nedotknutelnost díla podle ustanovení § 11 odst. 3, které vyhrazuje autorovi právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Prioritu mezi právem dílo užít a právem na nedotknutelnost díla však zákon explicitně neurčuje.

Formulace „umístěno na veřejném prostranství“ může vzbuzovat výkladové spory i ve vztahu k objektům, které samy nejsou veřejně přístupné a nespadají do veřejného prostranství, ale jen k němu přiléhají nebo jsou z něj viditelné. Obvykle na ně ustanovení zákona bývá vztahováno, ale v některých jiných státech to zákony ošetřují přesněji.

Odstavec 1 § 33 dále pokračuje větou:

Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění. Pokud tedy například cedule nebo výtvarné dílo je označeno jménem autora nebo jménem subjektu, který je umístil, taková informace musí být k obrázku uvedena (není-li v něm přímo čitelná). Otázkou je, zda vykládat ustanovení též jako povinnost pátrat po autorství u díla, které na místě samém není autorstvím označeno.

Problematické je vymezení trvale umístěno, které zákon blíže nedefinuje (do zákona bylo přidáno novelou 216/2006 Sb.). Žádná budova, umělecké dílo ani informační tabule nejsou absolutně věčné – v tomto smyslu nelze termín vykládat. I trvale umístěné dílo má omezenou životnost a může být kdykoliv odstraněno, nahrazeno či upraveno. Trvale umístěným dílem však jistě není takové, které je umístěno v rámci časově omezené výstavy, pravidelně obměňované reklamní plochy atd. Mnoho děl, například díla s relativně krátkou životností, dlouhodobě umístěné reklamy atd., však může být výkladově sporných.

Sporné je rovněž vymezení, které stavby či objekty vůbec naplňují znaky autorského díla. Do tohoto pojmu spadají pouze tvůrčí díla literární, umělecká nebo vědecká. Zatímco u prvoplánových uměleckých děl (sochy, obrazy) je situace vcelku jasná, u užitných děl může být vždycky sporné, do jaké míry z nich jejich architektonické, prostorové nebo grafické řešení dělá umělecké autorské dílo. Rovněž ne každá informační vývěska či tabule naplňuje jasně znaky literárního nebo vědeckého díla.

Závěr

Zobrazení podle § 33 má tedy povahu podobnou citaci díla. Nelze provádět zásahy, které by snižovaly hodnotu díla, a nelze dílo měnit nebo do něj zasahovat: odvozené dílo si musí zachovat povahu zobrazení nebo záznamu díla (ať už celku, nebo jeho části).

Co se týká šablony pro licence, autor fotografie nejspíš může zvolit prakticky libovolnou licenci, ale měla by se udělat informační doplňková šablona, která upozorní, že obrázek obsahuje část mající charakter citace a že s touto částí obrázku nelze libovolně manipulovat.

Velká část tohoto textu byla převzata z diskuse Pod lípou (práva). Chtěl bych ještě poděkovat wikipedistovi Hippopotamus, bez jehož podnětů a konzultací s ním by tento text nemohl vzniknout. --Beren 22:28, 19. 10. 2006 (UTC), později doplněno

Externí odkazy

• iHNed, Karla Chlumská: Veřejně přístupná díla a jejich užití
• Veřejná správa, Jiří Kroupa: Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 50/03, ... – upřesňuje pojem veřejná prostranství