Wikipedie:Transkripce latinských a řeckých jmen

Wiki rules.svg

pravidla:

     závazná
     doporučení
     v hlasování
     navrhovaná
     neschválená
Doporučení

Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.


Vzhled a styl Wikipedie

Na této stránce je shromážděno několik zásad, jak postupovat při přepisu (transkripci) latinských a řeckých jmen a názvů, používaných zvláště v dějinách starověku.

  1. Antická jména se skloňují, jak je běžné v dosavadní literatuře – vychází se vždy ze způsobu skloňování latinského či řeckého.
    • Nominativ (1. pád) vychází z původního nominativu, v ostatních pádech se pádová koncovka připojuje ke kmeni genitivu (2. pádu), například: latinsky Nero, gen. Neronis – česky Nero, gen. Nerona, latinsky Valens, gen. Valentis – česky Valens, gen. Valenta, latinsky Claudius, gen. Claudii – česky Claudius, gen. Claudia; v řečtině je to obdobné, píšeme tedy například Selínús, Selínúntu; Narses, Narseta atd.
    • Několik zásad skloňování naleznete na stránce Wikipedie:Pravopisné rady#Skloňování řeckých a latinských jmen.
  2. Řecké názvy se přepisují s vyznačením délky samohlásek, jak je obvyklé, avšak ve jménech a názvech, které se týkají dějin Byzance, se délka samohlásek nevyznačuje.
  3. Jména autorů píšících řecky se přepisují řecky, autoři píšící latinsky se přepisují latinsky.
  4. Jména všech římských císařů až do Justiniána I. se píší latinsky, i pokud mají jméno řeckého původu (např. uzurpátor Procopius za císaře Valenta).
  5. Místní jména od Kyrenaiky (dnes Libye) na východ a od Moesie (dnes Bulharsko a Srbsko) na jih se píší řecky (tedy Kaisareia, nikoli Caesarea), případně se používá počeštěných tvarů (Antiochie místo Antiocheia).
  6. Římští císaři se obecně označují v době dvojvládí do roku 395 jako západní a východní císař, od rozdělení říše a nástupu Arcadia a Honoria jako západořímský a východořímský císař a počínaje panováním Justiniána I. byzantský císař.
  7. Zavedenými referenčními příručkami pro přepis latinských a řeckých vlastních a místních jmen jsou:
    • Encyklopedie antiky, Academia 1973.
    • Dějiny Byzance, Academia 1992.
    • pokud jméno či název není obsaženo v předchozích, lze použít Der Kleine Pauly, 5 Bde. Lexikon der Antike, 1979.

Související odkazyEditovat