Wikipedie:Pod reálnou lípou/Brno, 20. dubna 2022

Předcházející:
16. března 2022
Brněnský wikisraz
20. dubna 2022
Následující:
18. května 2022

Toto je organizační stránka pro brněnský wikisraz v dubnu 2022 konaný v pravidelném termínu (třetí středa v měsíci) na pravidelném místě (restaurace Baroko).

PozvánkaEditovat

Místo a časEditovat

ProgramEditovat

(změny v pořadí bodů vyhrazeny)

  • 18:00–18:30 Volný program (prostor pro utužování wikivztahů, vzájemnou výpomoc, vaše dotazy, administrativu, diskuze mimo téma, jídlo…)
  • 18:30–20:00 První blok
  • 20:00–20:30 Volný program (jako výše)
  • 20:30–22:00 Druhý blok
    • Wikipedie:Brno v novém a další k našemu setkávání
    • dopady covidové pandemie na růst Wikipedie
    • kandidát na rekordně neaktuální informaci na české Wikipedii
    • nezemřelí lidé na české Wikipedii
    • staří wikipedisté
    • je snadné Wikipedii hacknout?
    • jak se jmenuje hlavní město Thajska

ÚčastníciEditovat

Chybí vám tu někdo? Pozvěte ho! – Chcete dostávat pozvánky na příští srazy? Přidejte se mezi štamgasty!
  1. Těším se na další setkání naší brněnské komunity. --Blahma (diskuse) 11. 4. 2022, 17:52 (CEST)
  2. --Davidek2009
  3. --Ben Skála (diskuse) 11. 4. 2022, 20:31 (CEST)
  4. No doufám! --frettie.net (diskuse) 11. 4. 2022, 23:05 (CEST)
  5. Pokusím se dorazit aspoň na první část Hugo (diskuse) 12. 4. 2022, 18:06 (CEST) Bohužel mi to dnes nevyjde, zaseknul jsem se v práci. --Hugo (diskuse) 20. 4. 2022, 14:47 (CEST)
  6. --Harold (diskuse) 12. 4. 2022, 18:11 (CEST)
  7. --Podroužek (diskuse) 12. 4. 2022, 18:26 (CEST)
  8. Potřetí v řadě a rád, s hustými informacemi konečně o českém tématu počítačích ve škole i důležité informace o OP Janu Amosi Komenském, jak ho představilo MŠMT -- Muselsom (diskuse) 17. 4. 2022, 21:14 (CEST)
  9. Po šesti letech se znovu podívám na brněnský sraz. --Radek Linner (diskuse) 18. 4. 2022, 14:23 (CEST)
  10. --Venca24 (diskuse) 20. 4. 2022, 13:39 (CEST)

ZápisEditovat

Brněnský wikisraz ve středu 20. dubna 2022 proběhl od 18:00 do 22:00 v předním salonku restaurace Baroko na Orlí ulici v Brně. Zúčastnilo se ho 10 wikipedistů. Přítomni byli jmenovitě: Ben Skála (+1), Blahma, Davidek2009 (+1), Frettie, Harold, LiMr, Muselsom, Podroužek, Radek Linner, Venca24. Následující body shrnují průběh srazu:

  • Tento sraz se po několika hubených letech bez srazů či jen s malou účastí konečně nesl ve znamení velkého návratu: Po 5,5 letech se mezi námi opět ukázal Radek Linner od Kyjova. Po 9 měsících k nám znovu z Prahy zavítal Frettie. Po únorové první účasti nás znovu navštívil mladý wikipedista Davidek2009. Věrní našim srazům v poslední době nově zůstávají LiMr z Uherskohradišťska a Muselsom ze Slovenska. Naposledy jsme se v dvojciferném počtu v Baroku setkali v září 2019. K již tradičním neformálním zájmovým „sekcím“ esperantské, genealogické a šotoušské tak mezi účastníky nově vykrystalizovala i slovácká „sekce“ (Blahma, LiMr, Radek Linner). Pozoruhodný je také geografický záběr účastníků – speciálně na srazy přijíždějí už nejen lidé z Brna a jižní Moravy, ale i z Prahy a západního Slovenska (rozpětí přes 300 km).
  • Na začátku srazu nás Muselsom pohostil bramborovým salátem a řízečky při příležitosti svých blížích se narozenin. K blížícím se Wikinarozeninám jsme popřáli Haroldovi (24. dubna bude wikipedistou 16 let) a MIGORMCZ (v polovině května bude wikipedistou už 3000 dnů). Kulaté narozeniny brzy oslaví česká Wikipedie – 3. května 2022, v den 20. výročí jejího spuštění, proběhne oslava a setkání v Praze pod taktovkou spolku Wikimedia Česká republika. Významným nedávno dosaženým milníkem není jenom počet 500.000 článků, ale i výsledek dlouholeté spolupráce s Národní knihovnou České republiky, kterým je nedávné zveřejnění několika jimi spravovaných datových sad k volnému užití pod licencí CC0 – jde o knižní katalog Česká národní bibliografie, databázi autorů apod. všech těchto děl a adresář českých knihoven a informačních institucí. Tato data lze stáhnout z webu NK ČR. Možné využití je např. na Wikidatech. Aktuálně mediální prostor rozčeřil i článek v Deníku N, jehož redaktorka hovořila s Blahmou a NoJinem na téma možné blokace ruské Wikipedie v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Odkazy na článek (placený obsah pro předplatitele) byly vloženy na stránku Ohlasy v médiích. Článek jsme shledali velmi zdařilým zvláště pro neběžnou snahu hlouběji zachytit fungování procesů uvnitř Wikipedie.
  • Muselsom připomněl dávnou kampaň Ceny za rozvoj české Wikipedie z let 2009–2011, na kterou rádi zavzpomínali jako na zdařilou i někteří další přítomní pamětníci. Následně zmínil komunitní minigranty jako způsob, kterým Wikimedia Česká republika financoval jeho účast na konferenci Počítač ve škole na Gymnáziu Vincence Makovského v Novém Městě na Moravě. Sdělil nám své dojmy, ukázal svou konferenční prezentaci a fotografie z akce. Zmínil i nový operační program Evropské unie, v jehož rámci má úmysl stát se jedním z „IT guru“ a pomáhat šířit práci s Wikipedií na školách. Mezi přítomnými se rozvinula diskuze o postojích učitelů k Wikipedii. Stále narážíme na situace, kdy vyučující studentům používání Wikipedie zakazují. Radek Linner upozornil, že většina dosavadních organizovaných snah má za cíl „naučit Wikipedii editovat“, ale kdo může říct, že umí „Wikipedii číst“? To zahrnuje správné zohledňování použitých zdrojů, ověřování informací v nich, používání kategorií (používají je čtenáři vůbec, nebo jen redaktoři?) apod. – takovéto školení by šlo nabídnout knihovnám nebo jako přednášku na Wikikonferenci. V aktivitách typu Studenti píší Wikipedii je Muselsom zastáncem žáků editujících autonomně pod kontrolou skutečných wikipedistů, nikoliv pořád učitele, protože jedině tak nebudou ušetřeni reálných nároků na kvalitu svého díla. Z didaktiků vyzdvihuje Muselsom, coby profesí učitel, Pavla Roubala, který prý jako jediný autor učebnic informatiky vyhradil v té své (opocitacich.cz) prostor i Wikipedii – půlstránku v rámci sekce o sdíleném obsahu.
  • Zazněl nápad uspořádat si někdy mezi námi wikipedisty další Wikikonferenci jako nízkoprofilovou akci přes komunitní minigrant, když už tuto akci nadále nepořádá přímo spolek Wikimedia ČR.
  • Na posledním wikisrazu v Praze prý bylo asi 5 lidí, bohužel ani počty účastníků nejsou po skončení zveřejňovány. Davidek2009 byl poučen o aktivitách spolku Wikimedia Česká republika a možnostech nabízených členstvím v něm. Mluvili jsme také o nových zaměstnancích spolku, zejména o „hlavním lektorovi“ Pavlu Bednaříkovi (mj. se začal pokoušet o organizaci wikisrazů v Olomouci). Podroužek informoval o neúspěchu editatonu WikiGap 30. března v MZK, kde se nakonec sešlo méně účastníků než organizátorů. Podroužek se domnívá, že nové wikipedisty lze získat jedině na školách, protože starší lidé už mají své aktivity a na nové aktivity takového rozsahu jako je přispívání do Wikipedie už nemají prostor.
  • Srazem rezonovalo i téma „wikizpravodaje“, které v prosinci vznesl na Wikipedii Davidek2009 a které později v únoru znovu připomněl Radek Linner v diskuzi „u krbu“ pod svým výzkumem Kdy píšeme nové články?, kde na něj reagovali se zájmem Blahma a Marek Genius. Některé typy statistik navrhované jako obsah pro takový „zpravodaj“ se velmi podobají tomu, co bývá již několik let příležitostně prezentováno na brněnských wikisrazech – zejména pak v poslední době přehledy aktuálních čtenářských trendů, o které konkrétně projevil Radek Linner zvláštní zájem. Spolu s Blahmou dali dohromady asi desítku různých takovýchto „přehledů“ a „metrik“, které by bylo možné generovat automaticky a poskytnout tak lepší vhled do každodenní práce wikipedistů – zejména jim samým, ale i veřejnosti. Blahma se pokusí několik základních ukazatelů začít na zkoušku propisovat do Wikipedie, abychom viděli, jak se to ujme.
  • Blahma prezentoval některé své nové výzkumy české Wikipedie, mezi nimi koláčové grafy znázorňující podíl wikipedistů na textovém obsahu projektu (zdrojovém kódu článků). Ze všech grafů je zřejmá existence velkého množství malých přispěvatelů, ale i tak mezi ty s největším podílem patří: Kacir (vložil do Wikipedie tolik bytů, že to odpovídá 3,18 % jejího celého současného obsahu), Davcza (1,68 %) a Zoner60 (1,56 %). Nejvíce článků z 502 tisíc založili Radiosaltbird (2,49 %), Davcza (2,44 %) a Hadonos (1,63 %). Největší množství z 15,9 milionu provedených editací článků udělali Zoner60 (1,49 %), Harold (1,11 %) a Kacir (0,72 %). A co se týče celkového počtu zeditovaných článků, tam po desítce robotů, jimž vévodí JAnDbot (editoval 68,72 % všech článků, tedy asi 345000), následují Harold (15,19 % editovaných článků, resp. 76000) a Horst (13,74 %, 69000), kteří nechali daleko v závěsu i množství dalších robotů.
  • Blahma rovněž na datech čtenosti ukázal, jak Ukrajina překonala covid-19 (jde tam vidět i tzv. první eskalace konfliktu v dubnu 2021, špička z 24. února s 69 tisíci návštěv je úmyslně mimo graf). Také na datech dokázal, že skutečně „covid české Wikipedii pomohl“, jak se wikipedisté už dříve domnívali: z grafů počtu aktivních editorů (5+ editací měsíčně) i počtu nově vznikajících článků lze vypozorovat nárůst právě v letech 2020 a 2021. Dokonce se zdá, že část toho nárůstu i setrvává, ale na přesnější hodnocení toho je zatím ještě příliš brzy. Prezentována byla i zajímavá opět přístupná data o původu lidí editujících Wikipedii v jednotlivých jazycích – češtině, slovenštině, angličtině, němčině, esperantu ad. (počty jsou zaokrouhleny na desítky, některé státy jsou ze statistiky vyňaty). Anglická Wikipedie má z Česka 170 aktivních editorů (česká Wikipedie jen asi šestkrát víc); německou či polskou Wikipedii edituje jen asi deset lidí; slovenskou edituje asi 30 lidí žijících v Česku, ale lze předpokládat, že to budou většinou v Česku žijící Slováci.
  • Blahma ukázal i svou analýzu „nezemřelých“ (tj. bez evidovaného data úmrtí) osob z novověku s článkem na české Wikipedii, jejichž množství začíná stoupat s rokem 1800 (možná proto, že jejich úmrtí už spadá do doby po vydání prvních českých encyklopedií, jejichž tvůrci si ještě dopisovali s faráři a data a místa aktivně dozískávali?). K roku 1920, z něhož by rodáci už měli být prakticky všichni mrtví, je bez data úmrtí rovnou 10,21 % (ze 764). Na grafu lze jednoznačně spatřit i „výpadky“ porodnosti v letech 1915–1919 (první světová válka se zpožděním devíti měsíců) a v letech 1933–1941, resp. až 1945 (druhá světová válka, ale též již před ní hospodářská krize za první republiky).
  • Jako příklady neaktuálních informací v článcích uvedl Blahma nedávno hodně navštěvovaný článek Bílá sobota, v němž až do jeho nedávného zásahu zůstávala v externích odkazech pozvánka na akci ve Valašském muzeu v přírodě, vložená 5 dní před jejím konáním, která tam ale nakonec „vydržela“ po celých 17 let(!). Za možná nejstarší odhalenou neaktuálnost na Wikipedii nově považuje informaci z článku Společenství nezávislých států, kde až do března 2022 stálo, že společná zóna volného obchodu členských zemí „má oficiálně začít existovat v průběhu roku 2005“ – očividně neaktuální údaj tam tedy byl 17 let (zóna nakonec vznikla v roce 2011). Zajímavé je i téma článků o významných událostech, které se odehrály před vznikem Wikipedie a proto byly i přes svou významnost popsány až dodatečně a mnohdy o mnoho později – takovým případem je havárie Concordu v červenci 2000, o které napsal článek až teprve Radek Linner při 20. výročí této události (česká Wikipedie začala fungovat necelý rok po ní).
  • Byly doby, kdy wikipedisté fotili pro Wikipedii třeba i svou peněženku. Dodnes tak ta Mercyho @Mercy: nachází využití hned v 18 jazykových verzích projektů Wikimedia (viz sekce Globální využití souboru pod obrázkem).
  • Zápis vypracoval --Blahma (diskuse) 2. 5. 2022, 02:51 (CEST)

Dočetli jste až sem a zápis vás zaujal?   Dejte nám „like“!   (Chceme totiž vědět, kolik lidí včetně přespolních dění na brněnských wikisrazech zajímá.)

GalerieEditovat

bude doplněna po proběhnutí akce

Externí odkazyEditovat