Wikipedie:Pod lípou (pravidla)/archiv 2006-01

Účast v hlasování

Upozorňuji ctěnou veřejnost wikipedistů na svůj návrh závazného pravidla Wikipedie: Účast v hlasování, a prosím o vyjádření. Pravidlo je spíše technického charakteru a má za cíl zejména zajištění konzistence ostatních pravidel a kodifikace toho, co se dosud mlčky předpokládá. Děkuji, Pasky 23:38, 3. 2. 2006 (UTC)

Chybná pojmenování článků

Rád bych tímto načal diskusi, kterou uvedu na následujícím obecném příkladě:

XYZ je všeobecně zažitý pojem, ale je CHYBNÝ, či VYLOŽENĚ ŠPATNÝ
ABC je správný název

Nynější stav u některých hesel je, že vlastní heslo je na XYZ a na ABC je redirect na XYZ

Domnívám se, že v tomto případě nelze užívat obecný úzus, kdy má být heslo na nejrozšířenějším názvu, ale je třeba dát přednost správnému názvu.

Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 13:28, 18. 3. 2006 (UTC)

„Vyloženě špatný“ se dost těžko definuje. Kdybychom chtěli ze zaběhnuté praxe a dlouhodobě uznávaného pravidla dělat výjimky, museli bychom to formulovat přesněji. --Egg 14:00, 18. 3. 2006 (UTC)

Konkrétně nyní jsem narazil na chybná pojmenování sakrálních staveb:

  • Týnský chrám (Praha) (správně je kostel Panny Marie před Týnem) - název je zcela špatný: neoznačuje, komu byl kostel zasvěcen (např. by se z něj dalo mylně vyvozovat zasvěcení jakémusi Týnu apod.), případně by se mohlo mylně vyvozovat, že se jedná o stavbu ve městě/obci Týn
  • katedrála svatého Víta (Praha) (správně je katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha) - katedrála je zasvěcena všem třem svatým, nikoliv jen jednomu, a vynechávání těchto jmen je krajně nevhodné jak po stránce popisné, tak z hlediska slušnosti

Jsou i jiné případy, vybral jsem dva nejkřiklavější pro ilustraci.

Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 14:43, 18. 3. 2006 (UTC)

A je nějaký důvod předpokládat, že by přejmenování se zachováním redirectů byla v tomto případě sporná? Mě to tak nepřijde, takže bych aplikoval pravidlo editujte s odvahou. ;-) --Pasky 14:55, 18. 3. 2006 (UTC)

Ano, byla by sporná, protože jsou v rozporu s pravidlem, které jsem výše odkázal. Nejčastější názvy jsou podle mě Týnský chrám a Chrám svatého Víta či Svatovítská katedrála. Tak by se měly články primárně jmenovat. Katedrála svatého Víta je ještě OK. Málo kdo z těch, co hledají základní informace v encyklopedii, zná přesný název. Pravidlo říká jednoznačně: Jméno článku by mělo být takové, jaké by čtenář nejspíše čekal. --Egg 14:59, 18. 3. 2006 (UTC)

Takže Wikipedie tak bude podporovat faktické chyby?
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 15:03, 18. 3. 2006 (UTC)

V tomhle bychom se zřejmě neměli odlišovat od anglické verze, takže jak je to tam? en:Naming conventions: Use the most common name of a person or thing that does not conflict with the names of other people or things. Podrobnosti, zdůvodnění, příklady. --Egg 15:15, 18. 3. 2006 (UTC)

I když jsem "puntičkář" a vždy se raději přikláním k co nejpreciznějším a nejsprávnějším názvům, dávám v tomto případě spíše svůj hlas Eggovi. Domnívám se, že i v uvedených dvou příkladech lze použít nejběžnějšího názvu jako vstupního bodu helsa (tedy Názvu hesla), ale v těchto případech doporučuji užít běžnou praxi dobrých klasických (tj. "tištěných") encykopedií: V první větě hesla, definující pojem, by mel být na prvním místě uveden vstupní název, za ním připoje s patřičným slovním uvedením nejsprávnější název a pak ostatní synonyma, tedy např.:
Týnský chrám, správně plným názvem kostel Panny Marie před Týnem, je ... a následuje text hesla.
Samozřejmě, že MUSÍ EXISTOVAT redirect ze všech synonym, uvedených v první větě hesla, a pak je úplně jedno, co uživatel Wikipedie použije, protože mu okamžitě naskočí heslo, které potřebuje. Výjimku mohou snad tvořit biografická hesla, zejména ruských a amerických osob, u kterých bývá obvyklejší, že mají dvě křestní jména, resp. křestní jméno a jméno po otci ("otěčestvo"), kdy většinou bývá uveden kratší tvar jména jako vstupní název hesla (např. Richard Nixon), ale v první větě se uvede plný tvar jména (tedy Richar Milhous Nixon). Tam samozřejmě by bylo nesmyslné psát třeba Richard Nixon, plným jménem Richard Milhous Nixon, protože by to vypadla hodně blbě.
Co mě však dost trápí, je když se používá třeba u astronautů jako vstupní bod hesla jejich přezdívka, protože tu stejně většinou zná jen pár lidí. Ta se může uvést opět jako alternativa (synonymum) v první větě hesla. --A.Vítek 17:21, 18. 3. 2006 (UTC)

Richard Nixon je úplně jiný případ - Richard Nixon NENÍ špatné jméno, pouze zkrácené. Týnský chrám JE špatné jméno, protože ve skutečnosti nic s tímto názvem neexistuje, je to pouze lidový název. Diskusi jsem vyvolal pouze k případům, kde "běžný" název je zcela chybný. Případů typu Richard Nixon se to netýká, tam nejde o chybnost, ale o neúplnost.
A rád bych připomněl a zdůraznil, že jde o obecný problém - úmyslně jsem původně nechtěl dávat příklad, aby to nesklouzlo k diskusi o partikulárních případech, což se zatím bohužel děje. :-(
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 17:39, 18. 3. 2006 (UTC)

Souhlasím s precizní specifikací pana Vítka. Podstatné dle mne je aby případné nejasnosti v označení byly vyspecifikované již na úplný úvod článku, kde si obzvláště plná a technicky správná označení zaslouží zvláštní pozornost a tučné písmo. Jinak "vyloženě špatné" názvy by byly pro mne ty, které přestože používané - jsou potenciálně zavádějící a pak pochopitelně do názvu článku patřit nemohou.
(Jinak, jak právě píši do diskuse Wikipedistovi Aum
Oficiální doporučení Název článku#Očekávaný název (poněkud stručné sic) vychází z anglického závazného pravidla en:Wikipedia:Naming convention kapitoly >> a z toho vycházejícího podpravidla >>
)
Žádné pravidlo to nevyspecifikuje zcela, zůstane to o citu a některá použití názvů zůstanou na hraně a nezbyde než o nich diskutovat citlivě - jednotlivě o každém individuálně, u těch chrámu, to tak IMHO bude... Reo + | 17:51, 18. 3. 2006 (UTC)

Plně souhlasím s Dannym. Zanatic ʡ 19:19, 18. 3. 2006 (UTC)

V obecné zásadě souhlasím s Dannym, ovšem jím uvedené "nejkřiklavější případy" bych mezi takové případy vůbec nezařazoval. Určitě by se na Wikipedii daly najít názvy, které jsou SKUTEČNĚ chybné. Týnský chrám rozhodně není nesprávný název. Týnské označení patří k tomuto chrámu natolik zásadně, že je dokonce, ve srovnání s jinými kostely zcela mimořádně, i součástí církevně-oficiálního názvu. Název Týnský chrám není chybný a jednoznačně je nejužívanější. U Svatovítské katedrály bych podotkl, že nejužívanější název je mimoto také nadčasovější. Svatému Vítu byla katedrála zasvěcena, myslím, původně a po nejdelší dobu, a toto zasvěcení nebylo nikdy zrušeno,jen rozšířeno. Označovat budovy příliš mnohmluvnými názvy a pak nadpis při každé změně předělávat mi nepřipadá rozumné. Přirovnal bych situaci k uvádění jmen. Podle našich zákonů mají nositelé titulů právo je používat u svého jména jako jeho součást. Přesto je na Wikipedii i mnohde jinde zvykem uvádět jména ve zkrácené podobě, bez titulů. --ŠJů 21:57, 22. 3. 2006 (UTC)

Pojmenování článku versus užití názvu v textu

Bude-li mít článek nesprávný-nevhodný-etc. název s vysvětlením v úvodu, co potom používat v textu? Nesprávný-nevhodný-etc. nebo správný-vhodný-etc. ale méně často užívaný termín? Nebo oba? Nebo nějak jinak?--Aum 15:24, 20. 3. 2006 (UTC)

IMHO by měl být text konsistentní s primárním názvem, pokud je tento v běžné mluvě použitelný (byť třeba řidší). Pokud je primární název nesprávný/nevhodný, preferoval bych správný název (není-li to nějaký jazykolam, v rozporu s předchozí větou), ale ponechal bych rozhodnutí na autorovi originálu/největší části textu, zda míra nesprávnosti/nevhodnosti není tolerovatelná ve prospěch srozumitelnosti textu (příklad: nepovažuji za vhodné nahrazovat motoristy běžně užívané slovo "zástěrky" úředním "lapače nečistot"). --Kavol 19:11, 20. 3. 2006 (UTC)

Jak mám pojmenovat článek??

Předem se omlouvám jestli jsem můj dotaz dal někam jinam než jsem měl, ale ještě se tu moc nevyznám a nenapadlo mě kam jinam to dát. Chtěl bych přeložit článek z anglické wikipedie a chci se vyvarovat chybného názvu článku můžete mi poradit jak bych měl pojmenovat tento článek v češtině? [1]

No, lepší by bylo buď u hlavního stolu pod lípou, nebo tak něco, ale to není zásadní.
Mám dojem, že už několikrát jsem slyšel Spiknutí střelného prachu ([2], [3], [4].
--Mormegil 15:53, 3. 5. 2006 (UTC)

Tohle je samozřejmě správný překlad do češtiny, ale v češtině to zní trochu divně (je to dáno tím slovem gunpowder - střelný prach) A přece jenom když jsi nejsem jistý tak je lepší se zeptat původně mě napadl název prachové spiknutí jenže to není úplně jednoznačné. Každopádně děkuji a pokusím se sem ten článek dát co nejdříve.

mam dojem, ze sem citaval prachove spiknuti. Spiknuti strelneho prachu evokuje, ze se spikl ten prach. Mrknu se nekam a zejtra snad dam vedet. --Nolanus 16:56, 3. 5. 2006 (UTC)

Kategorizace

Kategorizace hlavních článků

V době svých počátků na Wikipedii v listopadu 2005 jsem v diskusích zaznamenal nepsané pravidlo, podle něhož hlavní článek se zařazuje jak do kategorie, jejímž je hlavním článkem, tak do kategorie (resp. do všech kategorií) nadřazených o stupeň výš. Marně jsem hledal, kde je takové pravidlo zakotveno, a když jsem ho nikde nenašel, ve snaze pomoci podobným nováčkům, jakým jsem byl já, jsem ho 30.11.2005 doplnil do článku Wikipedie:Kategorizace. Dodnes jsem však nenašel stopy toho, že by se o tomto pravidle v rámci celé komunity někdy diskutovalo nebo dokonce hlasovalo. Připadám si teď, jako bych byl samozvaným autorem pravidla, se kterým se sám neztotožňuji.

Pokud jsem smysl této zásady pochopil, tak je určena zejména k tomu, aby v nadřazené kategorii příslušný článek nechyběl mezi většinou ostatních článků stejného druhu. Typickou ukázkou, kde je uplatnění tohoto pravidla účelné, je Kategorie:Germánské jazyky, kde by jinak němčina a angličtina chyběly mezi dalšími téměř dvaceti články stejné významové úrovně.

Naproti tomu v Kategorie:Jazyky, z důvodu její přehlednosti, bych považoval za účelné, aby se v ní neopakovaly ty články o konkrétních jazycích nebo skupinách jazyků, které jsou již zařazeny do některých podkategorií, třeba i jako jejich hlavní článek. V hlavní kategorii Jazyky zbytečně znepřehledňují orientaci mezi převažujícími obecně teoretickými články, zatímco hlavní články konkrétních skupin jazyků zde nemá smysl hledat. Je-li nadkategorií více, je to zase jiný silný důvod k tomu, aby se v nich hlavní článek zbytečně ve všech neopakoval, je-li v nich zařazen s celou kategorií.

Navrhuji k diskusi, případně později k hlasování, tyto možnosti:

  • hlavní článek vždy zařazovat jen do kategorie, jejímž je hlavním článkem
  • hlavní článek vždy zařazovat jak do kategorie, jejímž je hlavním článkem, tak do všech kategorií, v nichž je zařazena tato kategorie
  • hlavní článek zařadit do kategorie, jejímž je hlavním článkem, a pokud je to ze zvláštních důvodů vhodné (například z důvodu obdobného zařazení většího množství článků stejného druhu), tak současné také do některé z kategorií nadřazených.

Má vůbec toto "vysvětlení" (Wikipedie:Kategorizace) či "nápověda" charakter pravidla? --ŠJů 15:06, 29. 3. 2006 (UTC)

Něco takového se teď řeší v hudbě. Je kategorie h.skladatelé, ta má podkategorie podle národností (čeští h.s. atd.). V h.s. je ještě "seznam skladatelů vážné hudby". Pokud se seznam s.v.h. vytváří ručně (zdá se mi že ano), bude časem obtížné jej udržovat. Budou-li skladatelé jen v kategoriích podle národností, tak protože každý skladatel má národnost by asi h.s. měla být prázdná. Při uvedení v obou kategoriích by nebylo třeba udržovat seznam, mohl by zatím sloužit třeba pro evidenci článků k vytvoření.
Obecně myslím že je lepší když jsou články ve více kategoriích, ale asi to nebude vhodné vždy.--Aum 15:38, 29. 3. 2006 (UTC)

Pokud vím, tak toto pravidlo zde bylo už od 3.2.2005 [5] a je jen překladem z anglické verze. Rozhodně jste ho nevymyslel ani ho poprvé do pravidla nezapracoval, jen jste upřesnil, že článek, který "definuje kategorii", se nazývá "hlavním článkem", a uvedl, jak ho v kategorii označit (naprosto správně jste na stránku zapsal ustálený zvyk, kterým se dosavadní pravidlo aplikovalo). Zařazování hlavního článku i do nadkategorií má své důvody. Každá kategorie se skládá ze seznamu podkategorií a ze seznamu článků, které jsou do ní zařazeny. Pokud máte v kategorii seznam článků-pojmů a jeden z nich je natolik významný, že dostane vlastní kategorii, bylo by pro čtenáře velmi nepříjemné, pokud by najednou ze seznamu článků zmizel (např. pokud máme např. kategorii hlavních měst a Praha dostane vlastní podkategorii). Pokud bychom důsledně neaplikovali toto pravidlo, článek Praha by z kategorie hlavních měst zmizel a místo něj by v ní byla kategorie Praha (ta by ovšem nebyla v seznamu článků-pojmů, ale v seznamu podkategorií). To by ale bylo velmi nepříjemné pro čtenáře, protože ten bude Prahu hledat především v článcích a hned ho nenapadne, že musí procházet ještě druhý seznam, seznam podkategorií.

Co se týká Vašeho příkladu s Kategorie:Jazyky, tak tam to vůbec není problém hlavních článků, ale nedostatečné abstrakce v kategorizaci. Já se při kategorizaci vždycky dívám, jak to dělají jinde, většinou se tam potýkali se stejnými problémy a komunita (a já) si v drtivé většině případů ušetříme zbytečné diskuse a neobjevujeme pracně řešení, která již jednou byla nalezena. Snaha nedělat to příliš jinak přináší ještě další benefit, možnost snadného provázání mnou vytvořených kategorií pomocí interwiki s kategoriemi cizojazyčných wikipedií. Pokud se vrátím ke kategorii Jazyky, tak se stačí podívat do enwiki a spatřit, že je potřeba založit kategorii např. Kategorie:Rodiny jazyků a tam konkrétní jazykové větve "nasáčkovat" tak, aby v kategorii zbyly skutečně obecné pojmy a nebyly mezi ně chaoticky zamíchány konkrétní jazyky. --Beren 09:23, 7. 4. 2006 (UTC)

Současné zařazení do dvou kategorií nad sebou

Mnohdy, zvláště kříží-li se v kategorii několik hierarchických linií, může být účelné umístit článek z nějakého důvodu i do dvou navzájem nadřazených kategorií (v jedné z nich může být zařazena kvůli jiné hierarchické linii). I v tomto případě pravidlo vhodné pro jednoduchou hierarchii by se mělo přizpůsobit tomu, že je uplatňováno v síti hierarchií. Zřejmě by bylo obtížné všechny tyto možnosti v obecném pravidle srozumitelně popsat, ale měly by být v článku Wikipedie:Kategorizace#Návod pro zařazování alespoň zřetelně naznačeny, aby věcnou argumentaci o logice řazení do kategorií v konkrétních případech neblokovali mechaničtí aplikátoři jednoduchých pravidel. --ŠJů 15:06, 29. 3. 2006 (UTC)

Z diskuse o skladatelích mám dojem, že někdy bude vhodné více třídění (podkategorií) podle různých hledisek, např. národnosti, žánry, období atd. Jedno heslo tak přirozeně bude v několika podkategoriích současně. Hlavní kategorie je zároveň také tříděním podle jmen, všechna hesla by proto měla být i v ní. Toto se týká jen "homogenních" kategorií, ve kterých jsou všechna hesla stejně významná, patřící tam "stejně intenzivně".
Např. u hudby a akustiky, které se různě projínají a doplňují to asi bude jinak. Některá hesla jsou významnaá pro hudební akustiku i pro akustiku obecně, měla by být v obou. Jiná, důležitá v hudební akustice, jsou natolik specializovaná že v obecné ak. být nemusí. Zas se třeba mohou objevit v hudební terminologii.
U skladatelů navrhuji ponechat všechna hesla v hlavní kategorii. Mít celkový jmenný seznam je myslím potřebné. Zároveň hesla umisťovat do podkategorií a dalších kategorií podle potřeby. Když je např. Česko, měla by být i česká hudba a v ní i čeští skladatelé. Totéž o dalších státech či národech. Když je Baroko, mohla by být i barokní hudba a skladatelé z období baroka. Když je Minimalismus, hodil by se i seznam minimalistů-skladatelů. Ten může mít třeba podkategorii "američtí klasikové" ve které by se zopakovalo těch několik jmen.
Zakázat opakování v hierarchické struktuře bez ohledu na konkrétní situaci se mi zdá být velice nevhodné. --Aum 11:53, 30. 3. 2006 (UTC)

Nevhodné je opakování v kategoriích po vertikále (na to kategorie opravdu nejsou stavěné, zahltí se a přestanou dobře plnit svou funkci) s výjimkou hlavních článků. Horizontálně ale můžete zařazovat stejný článek celkem bez omezení. Pokud chce někdo mít řadu specializovaných kategorií spojenu v jednom seznamu, může si tento seznam nechat vygenerovat automaticky robotem nebo z dumpu. Zařazovat přímo do stovek až tisíců článků duplicitní informace, které by bylo možno získat automatickým zpracováním (a časem to jistě někdo takto zpracovávat bude) je navíc nemoudré a zbytečná práce. --Beren 12:04, 30. 3. 2006 (UTC)

Jdou-li seznamy generovat automaticky, nemám námitky. Díky za info. Tedy u skladatelů by hlavním tříděním, kde by byli všichni, byy kategorie podle národností. OK? A jak navrhujete řešit ty minimalisty a podobné situace?--Aum 12:15, 30. 3. 2006 (UTC)

Inspirovat by Vás mohla Kategorie:Spisovatelé. --Beren 12:46, 30. 3. 2006 (UTC)

Tohle mi právě připadá nešikovné, několik méně významných hesel a jinak samé kategorie. Ale respektuji zvyklosti. Skladatele teď někdo "uklidil" a vypadají dobře. Je-li to vaše práce, děkuji.--Aum 14:18, 30. 3. 2006 (UTC)

Ta hesla (články) jsou tam jen dočasně, protože je dosud nikdo nezařadil dovnitř do struktury. --Beren 21:18, 30. 3. 2006 (UTC)

Zpěváci a zpěvačky

V kategorii Kategorie:Zpěváci jsem našel podkategorii Kategorie:Zpěvačky. Je to tak v pořádku. Existuje nějaké obecné pravidlo či zvyklost, které se toho týká? Mají se hesla dělit podle pohlaví? --Aum 20:12, 30. 3. 2006 (UTC)

Nevím o žádném pravidle, většinou se pohlaví ignorují (což ovšem třeba u zpěvaček dost dobře nejde), ale tato výrazná nesymetrie (daná češtinou a jejím upřednostněním mužského rodu) mi dost vadí a nemyslím si, že je to v pořádku. Na druhou stranu nevím, jak z toho rozumně vybruslit. Byly tu návrhy mít hlavní kategorii vyjádřenou nevzhledným opisem "Zpěváci a zpěvačky", což pak ovšem evokuje, že i ostatní kategorie jsou primárně mužské a měly by být vyjadřovány opisem. V angličtině mají toto celkem ideálně
Pokud se Vám podaří něco rozumného navrhnout, budu rád. --Beren 21:15, 30. 3. 2006 (UTC)

Dobrý a rozumný návrh nemám. Já bych to ani u zpěváků nedělil. I název bych ponechal v mužském rodě, jak je tomu u jiných hesel. Pokud zpěváky uspořádáme jako skladatele, což mi připadá rozumné, při dělení podle pohlaví by asi musely vzniknout němečtí zpěváci i německé zpěvačky, ... Teď vidím že už to tak někdo od včerejška udělal. Moc dobré se mi to nezdá, ale asi je to potřeba. Ale důležitější je, že se míchají národnosti a žanry. Mezi německými zpěváky a polskými zpěvačkami jsou operní pěvci a pěvkyně. Zas by se měly vsunout mezikategorie jako u skladatelů. Ty by tedy měly být také asi dělené? Jen doufám, že se nebudou dělit další obory...--Aum 11:27, 31. 3. 2006 (UTC)

Vytvořil jsem kategporii zcela společnou, dle mého názoru je zbytečné rozdělovat na základním stupni cokoli podle pohlaví. To ať je přítomno až v druhém sledu (viz)--JanBlanicky 11:08, 22. 6. 2006 (UTC)

Nekomerční obrázky

Vůbec nechápu, proč k obrázkům, které smějí být použity jen k nekomrčním účelům, píšeme, že mohou být jednou smazány. Wikipedie je přeci nekomerční projekt, pročež tyto obrázky jsou na wikipedii zcela svobodné. Čili úplný opak.--Juan de Vojníkov 18:44, 7. 4. 2006 (UTC)

Cílem Wikipedie je shromáždit materiály které lze dále šířit i komerčně využívat. --Li-sung 18:56, 7. 4. 2006 (UTC)
Cílem Wikipedie není být nekomerční, ale přinést informace a znalosti všem lidem na světě co nejdostupnější formou. Wikipedie může vyjít na CD nějakého časopisu nebo může být prodávána na DVD samostatně. Podobné aktivity nakonec dělají komerční organizace (nadace nemá kapacity zajišťovat vydavatelskou činnost), které na tom mohou chtít i trochu vydělat. Bylo by proti cílům Wikimedie bránit aktivitám, které šíří naši encyklopedii. Proto je do budoucna nutné mít obrázky pod svobodnými licencemi a licencí omezující nás pouze na nekomerční užití se vzdát. Na anglické Wikipedii teď pilně pracují na vydání prvního DVD. Bezdůvodně by obrázky nemazali. --Beren 19:03, 7. 4. 2006 (UTC)
Takže chcete říct, že já se tu dřu, aby si na tom pak někdo namastil kapsu? No to se tu mohu na to vykašlat!!!!--Juan de Vojníkov 19:10, 7. 4. 2006 (UTC)
Dle licence GNU Free Documentation License si můžeš na wikipedii teoreticky mastit kapsu také ty. :-) --Fraantik 21:01, 7. 4. 2006 (UTC)
Super, tak to já začnu hned používat, třeba vydám nějakou knihu. Budete mi to mít za zlé?--Juan de Vojníkov 10:58, 8. 4. 2006 (UTC)
Ono s tím maštěním kapsy to nebude tak horké neboť to ně čem se dřete si stejně každý může obstarat zadarmo. :)) --Li-sung 19:15, 7. 4. 2006 (UTC)
To nemůže. Za jedno neví kde to hledat a za druhý to nemá tak uspořádaný jako tady. Výš co mě stálo času sem dodat ty tři blbý obrázky k tý opuncii? To se ani neptej!--Juan de Vojníkov 10:56, 8. 4. 2006 (UTC)
Li-sung tím má na mysli, že pokud dodrží licenci GFDL, tak každý může obsah Wikipedie užít dle uvážení (vyjma některých obrázků, které mají jiné licence). Pokud k němu ale nepřidá nějakou hodnotu, tak nejspíš moc nevydělá, když čtenáři mohou mít totéž zadarmo. Mě ale otázka, zda na tom někdo vydělá, moc nezajímá - když umí vydělat a nepoškozuje práva jiných osob, tak ať vydělává. Děláme to přece právě proto, aby se naše dílo co nejvíce šířilo a aby další jeho uživatelé měli zase zaručenu stejnou svobodu v jeho nakládání. Komerční subjekty na tomto cíli mohou spolupracovat (a případně část výdělku věnovat Nadaci), jejich vyloučením bychom šli proti hlavnímu cíli, nešlo by např. Wikipedii začlenit do komerčního produktu, čímž by její užitečnost značně klesla. --Beren 11:16, 8. 4. 2006 (UTC)
Dobře, tak až vydám tu knihu tak něco pošlu nadaci, nebo vás pozvu na pivo:)--Juan de Vojníkov 11:51, 8. 4. 2006 (UTC)

Jak se dá na Wikipedii vydělávat, vizte [6]. Kolik to sype, nevím. Vidím ale, že tam není způsob, jak zjistit autora a licenci obrázků, takže porušují autorská práva! Některé soubory používají i v rozporu s licencí, srovnejte například Soubor:Singapur v noci(sxc.hu).jpg a [7]. --Egg 13:23, 8. 4. 2006 (UTC)

No ono to vůbec první texty, viz "Tento pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej rozšíříte." nebo záměna externího odkazu v úvodu [8] za Kompost. Jinak ano, při uploadu svých obrázků jsem počítal s možností, že je Juan de Vojníkov bude prodávat :-) --che 13:35, 8. 4. 2006 (UTC)

Encyklopedie.cc porusuje ceskou wikipedii

Koukam na tu encyklopedii. Vyhledal jsem si clanek Oshiwambo [Oshiwabmo na encyklopedie.cc[9]], ktery jsem tu nacal a koukam ze na enczklopedii.cc je nejaka stara spatna verze tohoto clanku. Po case jsem totiz tento clanek na wiki opravil. Tim, ze tam uvadi wikipedii, tim nas porusuji, nebo ne? Tim, ze neuvadi verzi ani datum.--Juan de Vojníkov 18:38, 10. 4. 2006 (UTC)

Těžko lze očekávat, že zrcadlo bude kopírovat obsah on-line (taková se navíc blokují). To že je uveden odkaz na současnou verzi na Wikipedii a licence GFDL je všechno v pořádku. --Li-sung 18:43, 10. 4. 2006 (UTC)

Český autorský zákon samozřejmě porušují neuvedením autorů u článků, protože nezrcadlí historii článků. Nicmene ten server bezi kdesi v Arizone.. --Jklamo 20:40, 19. 4. 2006 (UTC)

Co se textu týče, podmínky GFDL +- splňují (správně by ještě měli uvést odkaz na historii). Naopak autorská práva k obrázkům z cs: ignorují, takže se vůbec není možné dostat na informaci o autorech ani o licenci (viz např. /Panelový dům/ - nezvyšujme PageRank - kde je zneužit obrázek che Soubor:Paneláky.jpg licencovaný pod cc-by-sa, bez uvedení licence a autora). Pokud tedy autoři obrázků chtějí svá práva bránit, důvody jsou. --Wikimol 20:47, 19. 4. 2006 (UTC)

Průzkum: Kontaktní osoba pro tisk

m:Press department#De facto press contacts
Přeložil Zirland 17:59, 19. 4. 2006 (UTC)

Celkem tři osoby projevily zájem stát se kontaktní osobou české Wikipedie pro tisk. Byli jsme upozorněni, že jedna z těchto osob není pro tuto funkci komunitou podporována. Abychom zjistili, zda se toto prohlášení zakládá na pravdě, vyhlašujeme tento průzkum. Hlasujte prosím "Ano", "Ne" případně "Zdržuji se" u jmen uživatelů uvedených níže. Hlasovat mohou pouze registrovaní uživatelé a hlas musí být podepsán. Poznámka: Tento průzkum slouží pouze pro potřeby Výboru pro komunikaci Nadace Wikimedia (Wikimedia Foundation Communications Committee), který na jeho základě rozhodne o kontaktních osobách.

(Korekce překladu Reo On 01:04, 20. 4. 2006 (UTC))

Hlasování skončí 6. května 2006. Mormegil byl již na funkci schválen, hlasování probíhá o zbývajících dvou kandidátech. -- Zanimum 15:09, 1. 5. 2006 (UTC) Přeložil Zirland 05:34, 2. 5. 2006 (UTC)

It's been brought to my attention that I've forgot to finalise this vote. My apologies. Mormegil is the primary contact for CS, and Zirland is listed as a substitute. Nolanus does not have a high enough percentage of favourable votes, so he will not be listed. It would be appreciated if this vote could be archived on a seperate page, as a reference for the Communications Committee to consult. -- Zanimum 14:27, 18. 5. 2006 (UTC)

Mormegil

Pro (Yes)

  1. --Li-sung 18:11, 19. 4. 2006 (UTC)
  2. --Cinik 18:14, 19. 4. 2006 (UTC)
  3. Zanatic ʡ 18:18, 19. 4. 2006 (UTC)
  4. --Postrach 18:19, 19. 4. 2006 (UTC)
  5. --Zp 18:20, 19. 4. 2006 (UTC)
  6. --Nádvorník …✉ 18:44, 19. 4. 2006 (UTC)
  7. --JiriK 18:54, 19. 4. 2006 (UTC)
  8. (BTW nikdo z navrhovaných mi nijak nevadí) Petr K. 19:20, 19. 4. 2006 (UTC)
  9. Dezidor 19:32, 19. 4. 2006 (UTC)
  10. --Miraceti 19:37, 19. 4. 2006 (UTC)
  11. --Tlusťa 20:04, 19. 4. 2006 (UTC)
  12. --Luděk 20:08, 19. 4. 2006 (UTC)
  13. JAn 20:13, 19. 4. 2006 (UTC)
  14. --Petr Adámek 20:16, 19. 4. 2006 (UTC)
  15. --Wikimol 20:27, 19. 4. 2006 (UTC)
  16. --Karel 20:54, 19. 4. 2006 (UTC)
  17. --Egg 23:03, 19. 4. 2006 (UTC)
  18. --Reo On 01:04, 20. 4. 2006 (UTC)
  19. che 16:03, 20. 4. 2006 (UTC)
  20. --KláraK 18:05, 20. 4. 2006 (UTC)
  21. --Kavalír Kaviár 10:37, 5. 5. 2006 (UTC) Sice už je odhlasován, ale přesto mu dávám svůj hlas.

Proti (No)

  1. --Semenáč 18:10, 19. 4. 2006 (UTC)

Zdržuji se (Abstain)

Nolanus

Pro (Yes)

  1. -- Cinik 18:14, 19. 4. 2006 (UTC)
  2. --JiriK 18:54, 19. 4. 2006 (UTC)
  3. Petr K. 19:20, 19. 4. 2006 (UTC)
  4. --Miraceti 19:37, 19. 4. 2006 (UTC)
  5. --Tlusťa 20:04, 19. 4. 2006 (UTC)
  6. JAn 20:13, 19. 4. 2006 (UTC)

Proti (No)

  1. --Semenáč 18:10, 19. 4. 2006 (UTC)
  2. Zanatic ʡ 18:18, 19. 4. 2006 (UTC) Jak může být kontaktní osobou pro tisk někdo, kdo ani nepoužívá diakritiku?
  3. --Luděk 20:08, 19. 4. 2006 (UTC)
  4. --Wikimol 20:27, 19. 4. 2006 (UTC)
  5. --Karel 20:54, 19. 4. 2006 (UTC)
  6. --Pastorius 21:13, 19. 4. 2006 (UTC)
  7. --Egg 23:03, 19. 4. 2006 (UTC)
  8. --Reo On 01:04, 20. 4. 2006 (UTC) (Nic proti Nolanovi, či Zirlandovi, ale Mormegil je zorientovaný a dokáže být uměřený jako jen málokdo, raději bych tuto schopnost už neředil nikým z nás..)
  9. che 16:03, 20. 4. 2006 (UTC) Nolanus je fajn, ale občas mi přijde trochu prudký, takže byl senzacechtivé novináře poslal raději na Mormegila
  10. --KláraK 18:03, 20. 4. 2006 (UTC)
  11. --Kavalír Kaviár 10:35, 5. 5. 2006 (UTC)

Zdržuji se (Abstain)

  1. Dezidor 19:33, 19. 4. 2006 (UTC)

Zirland

Pro (Yes)

  1. Zanatic ʡ 18:18, 19. 4. 2006 (UTC)
  2. Nádvorník …✉ 18:46, 19. 4. 2006 (UTC)
  3. --JiriK 18:54, 19. 4. 2006 (UTC)
  4. Petr K. 19:20, 19. 4. 2006 (UTC)
  5. Dezidor 19:35, 19. 4. 2006 (UTC)
  6. --Miraceti 19:37, 19. 4. 2006 (UTC)
  7. --Tlusťa 20:04, 19. 4. 2006 (UTC)
  8. JAn 20:13, 19. 4. 2006 (UTC)
  9. --Petr Adámek 20:16, 19. 4. 2006 (UTC)
  10. --Egg 23:03, 19. 4. 2006 (UTC)
  11. che 16:03, 20. 4. 2006 (UTC)
  12. --Zp 06:48, 2. 5. 2006 (UTC)

Proti (No)

  1. --Semenáč 18:10, 19. 4. 2006 (UTC)
  2. --Cinik 18:14, 19. 4. 2006 (UTC)
  3. --Luděk 20:08, 19. 4. 2006 (UTC)
  4. --Wikimol 20:27, 19. 4. 2006 (UTC)
  5. --Karel 20:54, 19. 4. 2006 (UTC)
  6. --Reo On 01:04, 20. 4. 2006 (UTC)
  7. --Kavalír Kaviár 10:37, 5. 5. 2006 (UTC)

Zdržuji se (Abstain)

  1. --Pastorius 21:13, 19. 4. 2006 (UTC)

Redirect na kategorii?

(Pokud je tato otázka někde zodpovězena, prosím o upozornění, hledal jsem, nenašel jsem.)

Situace: Nějaký článek (např. Houby rouškaté) neexistuje, přestože je odkazován z jiných článků (např. 506 odkazů). Existuje ale kategorie o stejném názvu (Kategorie:Houby rouškaté).

Otázka: Je pozitivním či negativním činem vytvořit článek s tímto názvem (Houby rouškaté), který ale bude obsahovat pouze redirect na stejnojmennou kategorii? Domníval jsem se že ano - člověk, který chce vědět, co jsou houby rouškaté, bude podle mého názoru raději, když se dozví aspoň to, jaké houby mezi houby rouškaté patří, než když uvidí pouze červený odkaz s pobídkou, aby chybějící článek vytvořil. Ale když jsem to udělal, byl takovýto článek smazán s komentářem "Jen redirect na Kategorii". Jak je to tedy správně, a proč?

--R.U.R. 22:14, 17. 5. 2006 (UTC)

Já sice tento kokrétní případ neznám, ale články a kategorie fungují velmi rozdílně. Tato rozdílnost se projevuje mimo jiné tím, že v kategoriích nefungují redirekty. Je ovšem pravda, že redirekt z článku na kategorii jsem ještě neviděla a tak nevím, jak by se choval. Lepší postup je napsat k tématu aspoň stručný pahýl. Třeba se ozve ještě někdo povolanější a řekne k tomu víc. --Karakal 07:11, 18. 5. 2006 (UTC)

Vyhledávače onu kategorii [10] najdou, takže čtenář není ošizen. Kategorie podle mě nemůže nahradit článek, má sloužit k něčemu jinému, to už je mnohem lepší napsat stručný pahýl. Eventuální začínající přispěvatelé by byli pravděpodobně redirektem zmateni natolik, že by zakládali článek do kategorie. Také technické důvody mluví pro to, neodkazovat pomocí redirektů z hlavního jmenného prostoru do prostor jiných (mirrory a další nástroje postavené na Wikipedii na to nemusí být připraveny - některé z nich například kategorie nepřebírají). --Beren 18:06, 30. 5. 2006 (UTC)

Takzvané nepotřebné redirekty

Rád bych vyvolat malou debatu na téma tzv. nepotřebných redirektů. Nedávno jsme tady měli podobnou debatu na téma 1. ledna apod. Podle mého názoru se jasně ukázalo, že není žádný pádný důvod na odstraňovaní jakýchkoliv redirektů, které uživatelům (čtenářům i editorům) pomáhají.

K tomuto příspěvku mě inspirovala moje poslední zkušenost s článem Seznam hudebních skupin a zpěváků, který opakovaně zakládám a který opakovaně stále někdo maže[11] s použitím šablony pro rychlé mazání. Nevím, co je na tomto redirektu nepotřebného.

Příklad. Hledám ve wikipedii článek o skupině Katapult. Neexistuje. Proto zadám hledání a hle [12] najdu odkaz na článek Seznam hudebních skupin a zpěváků. Jaké je ale překvapení, že článek neexistuje.

Jaký je váš názor na lovce "nadbytečných" redirektů? --Pastorius 13:53, 30. 5. 2006 (UTC)

Vyhledávací index je vždy zpožděn za aktuálním stavem. Existence neexistujícího článku ve výsledcích vyhledávání by neměla být důvodem k jeho opětovnému zakládání.
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 14:25, 30. 5. 2006 (UTC)
A jaký je tedy důvod pro mazání redirektů? V čem redirekt škodí? Než zdeúřední vysvětlení stavu me zajímá především důvod vymazání redirektu (tedy důvod vytvoření neexistence existujícího článku, který způsobil zpoždění aktuálního stavu vyhledávacího indexu) --Pastorius 08:08, 31. 5. 2006 (UTC)
Pokud bude na seznam interpretů redir pouze ze zpěváků, zpěvačak a skupin, nemám nic proti. Ovšem jsem pro mazání redirektů ze Seznam jazzových skupin Seznam Soulových zpěvaček a podobných s upřesněním stylů. JAn 16:47, 30. 5. 2006 (UTC)

Obecně jsem spíš pro zachování všech redirektů, které nejsou vysloveně chybné nebo matoucí. Jistým problémem jsou ale redirekty, které nesměřují na článek "synonymní", ale například obecnější nebo související. Mohou totiž někoho svádět k tomu, aby odstrańoval takzvané dvojí redirekty, a pak by se mohlo stát, že po kliknutí na modré slovo Katapult se čtenář dostane na seznam hudebních skupin i v době, kdy už o Katapultu bude existovat samostatný článek. Mohlo by být řešením zavedení dvou typů redirektů, z nichž jeden by sloužil pro přesměrování ze synonymních nebo takřka synonymních výrazů (v tomto případě by se dvojí redirektování odstraňovalo) a druhý by sloužil v ostatních případech, v nichž by se dvojí redirekt zachovával jako účelný? --ŠJů 17:27, 16. 7. 2006 (UTC)

Viz též související diskusi Wikipedie:Pod_lípou (technika)#Redirekty ze jmen dnů. --ŠJů 11:49, 9. 8. 2006 (UTC)

Bující odkazová mánie

Po diskusi o externích odkazech je tu ještě jiný problém – je nutno asi zabývat se bující odkazovou mánií u dělání odkazů v textu. Je to starý problém a zřejmě mnoho autorů nezná základní pravidla. Poukazuji zde proto na en:Wikipedia:Only make links that are relevant to the context a de:Wikipedia:Verlinken a další. Je tam pár zásadních rad, a sice psaných v zájmu čtenáře, ne v zájmu wikipedisty, který chce ukázat, jak dobře se vyzná v linkování a jak je krásné využívat možností elektronické encyklopedie:

  • všeobecně známé pojmy se nemají prolinkovat
  • počet linků v jednom článku nesmí být rušivý (přičemž je jedno, jsou-li červené či modré)
  • je-li již nutno udělat odkaz na nějaký pojem, pak pokud možno jen jedenkrát v článku a ne na všech místech kde se vyskytuje
  • méně známé pojmy prolinkovat pak jen tehdy, pokud to je pro porozumění článku nutné a lze se domnívat, že čtenář by to hledal
  • jako nežádoucí jsou odkazy v popiscích obrázků a zejména v nadpisech kapitol
  • toto platí jako pravidlo, které má přirozeně výjimky: v odborném článku o pytagorově větě je myslitelné udělat odkaz na profání výraz jako je trojúhelník, protože v tomto kontextu by mohlo někoho zajímat ne co trojúhelník je, ale jeho přesná matematická definice.

Kontrérní k tomu se mi zdají být úpravy v článku Stadiony MS ve fotbale 2006 [13] (vícekrát euro, odkaz na pivo, město, stadion, tenis, parkoviště, auto...) nebo Německá kuchyně [14] (maso, sýr, ryba, kapr, pstruh, losos, okoun, brambory, mrkev, rýže, zelí, pivo, víno, káva, čaj...).
Takové články nejsou už psány černým písmem, ale červeno-modrým, informační hodnota je nejen nulová, ale je to směšné vysvětlovat Čecháčkovi, co je pivo a co o tom píšeme, a je to proti pravidlům. Já ve svých článcích budu takové změny příště vracet na úroveň zde kodifikované wikifizace, ovšem bylo by jistě účelné o tomto problému všeobecně diskutovat a převzít někde základní pravidla. -jkb- 19:49, 11. 6. 2006 (UTC)

Tak se tedy konečně dostávám k reakci:
  1. O jakých základních pravidlech to -jkb- mluví?
  2. Pokud se podíváte do diskuzních stránek těch doporučení, na něž je tu odkazováno, zjistíte, že je to doporučení kontroverzní a není rozhodně všemi přijímáno.
  3. Nesouhlasím s tím, že by v elektronické encyklopedii měl mít text černý, černý, semtam odkaz. Uznávám, že podtrhané odkazy můžou působit rušivě, to však, pokud vím, je implicitně vypnuto. Černé texty, které produkuje -jkb- mě svádí k tomu, abych tam dal {{upravit}}, připadá mi to jako psát bez členění na odstavce, text vypadá nezajímavě.
  4. Nesouhlasím s tím, že by se mělo odkazovat, jenom když odkaz má něco vysvětlit; nejde o to „vysvětlovat Čecháčkovi, co je to pivo“ (nehledě na to, že slovo Čecháček má pejorativní nádech, ale to je OT), ale dát mu možnost jednoduše si o něm něco přečíst, aniž by to musel vyhledávat.
  5. Nechápu, jak se může odkazováním snižovat informační hodnota, to mi připadá jako protimluv.
  6. Ano, pokud mám ve dvou větách po sobě dvakrát týž slovo, je zbytečné na něj odkazovat v obou případech, je-li však mezi výskyty několik odstavců textu, smysl to má.
  7. Co se týče odkazů v nadpisech, souhlasím.
  8. Má-li být článek Německá kuchyně příkladně delinkován, nechápu, proč je pro německou kuchyni důležitější odkaz na Česko, Lotrinsko, migraci, 24. června nebo Mohuč než na pstruha, zelí, pivo nebo brambory.
  9. Odmítám se jakkoli podílet na článcích, jež byly delinkovány.
Zanatic ʡ 10:48, 17. 6. 2006 (UTC)
Domnívám se, že právě důkladné vzájemné provázání článků je jednoznačná přednost Wikipedie. Podle mého názoru popsaný jev není „odkazová mánie“, ale obyčejná žádoucí a záslužná práce, obvykle nazývaná wikifikace. Proto jsem také udělal revert a napsal vysvětlení k článku Německá kuchyně. -jkb- s touto změnou nesouhlasil a všechno opět vrátil, čímž podle mého názoru článek poškodil a znehodnotil práci, kterou tomu věnoval Wikipedista:Frettie. Když už odhlédnu od toho, že se zdá jako jednoznačně správné, aby v článku o kuchyni byly odkazy na jídlo, rozhodně nelze prohlásit článek za svůj a hlídat, aby někdo nepřidal odkaz, který se mi nelíbí, protože ovlivňuje barevný tón textu. Nejsem si vědom, že by existovala „zde kodifikované wikifizace“ a domnívám se, že žádná norma není potřebná. Mělo by stačit „Když se potřebujete rozhodnout, zeptejte se sami sebe 'Pokud bych četl tento článek, byl by pro mě takový odkaz užitečný?'“ a úcta k cizí námaze. --Aleš Tošovský 07:35, 19. 6. 2006 (UTC)
To mi teďka Aleš Tošovský připomněl: Ať si -jkb- zkusí projít a wikifikovat článek rozsahu těch stadionů nebo německé kuchyně, já mu to pak dvěma kliknutími revertuju. Možná si pak bude víc vážit té práce, co se na tom udělá. Zanatic ʡ 07:45, 19. 6. 2006 (UTC)

Rád bych upřesnil následující: vůbec nepopírám že přidávání linků je záslužná práce, je navíc i hodně potřebná, protože na to mnozí kašlou, stejně jako na interwiki atd. Ovšem je nutno najít nějakou míru, jak tohoto feature budeme používat, a to v těch jmenovaných článcích bylo velmi přehnané. A vím taky, přirozeně, kolik práce taková wikifikace v dlouhém článku udělá a chápu, že se jeden naštve, když mu to dvojím či trojím kliknutím revertuji. Nakonec toto: ani tím revertem ani snad svým komentářem jsem nechtěl proti nikomu osobně něco říci. Jde mi o to, že diskuse je asi nutná. Že jsem si vybral jako případ práci Zanatice a Aleše Tošovského je jednoduchá náhoda – jsou to články které jsem založil, sleduji je a všimnu si toho. U jiných článků, které vypadají ještě prolinkovaněji, si toho v důsledku mé relativně malé prezence zde v posledních měsících pak nevšimnu. Doufám, že to oba nyní správně pochopíte, o co mi šlo. -jkb- 08:04, 19. 6. 2006 (UTC)

Moje reakce: Myslím, že na wikipedii je ta krása v hypertextu a právě ve wikilincích. Myslím, že když už to tady je tak proč to neprolinkovat všechno, na co by zde byli články jako je pivo, zelí, ... je to hodně všeobecný, ale když to vezmete kolem a kolem, tak je to myslim užitečnější nž ten který seznam stadionů ... ale je to jen dle mého skromného názoru ...
Mně to nikdy nenaštve, naserou mne jiný věci, patří k nim třeba když mne nasere kámoška, kámoš, když mi někdo ublíží, když je to v REÁLNÉM životě. Nasrat se, ze mi nekdo dvema kliknutími znehodnotí kus práce na internetu ... no co, tak když ho to baví a je mu to neskutečně příjemné, tak ať, já to přežiju ... mne wikifikování baví, ale když máte plnou kategorii pro wikifikaci, jsou v ní většinou články, který musím spíše upravit než pouze wikifikovat.
ad Německá kuchyně ... tenhle článek jsem wikifikovat musel, už to, že tam bylo jen pár odkazů mne takřka iritovalo, ten článek si IMHO wikifikaci zasloužil, možná toho bylo fakt moc, ale něc osi zasloužil nechat, jen černý text bez linků je nudný ... --frettie.net 08:28, 19. 6. 2006 (UTC)
Ano, ten poslední odstavec vnímám stejně. A taky tu první větu v prvním odstavci. Zanatic ʡ 08:34, 19. 6. 2006 (UTC)
Rozumné prolinkování (wikifikace) je bezpochyby užitečná práce a těm, kdo ji dělají, patří dík, o tom není sporu. Ale nemohu nepoznamenat (zcela na okraj), že argumenty, že je něco spousta práce a proto to musí zůstat (či pokud je práce při revertování menší než při takové úpravě), jsou očividně nesmyslné: obarvit každé písmeno článku jinou barvou by taky dalo spoustu práce a přesto doufám, že to nikdo dělat nebude.
A teď k tématu: stejně jako Wikipedie není výkladový slovník, ani odkazy by tak neměly být konstruovány. Věřím, že nechcete wikifikovat každé slovo ve větě včetně spojek a předložek. Odkazy mají smysl pro slova, u kterých se pravděpodobný čtenář může zajímat o podrobnosti. (Tzn: doporučení zmiňující užitečnost pro čtenáře nemá být čteno jako „pokud si dokážete představit alespoň jednoho naprosto hypotetického čtenáře, kterému by snad podobný odkaz jednou v životě pomohl, pak ho tam dejte“, ale jako užitečnost pro nějaký nezanedbatelný podíl čtenářů). Obdobně nemá smysl wikifikovat ani slova, která mají encyklopedický význam v případě, že tento encyklopedický význam je pro daný článek nepodstatný. (Např. v článku Německá kuchyně by IMHO „pivo“ wikiodkaz být měl, zato třeba v… hmmm… nevím, třeba ve vyprávění děje nějaké knihy, kde je druh daného nápoje naprostou podružností, nikoli.)
Opravdu si myslím, že příliš odkazů ruší, text by IMHO měl být spíše černý než modrý, míra je samozřejmě na zvážení, ale dle mého názoru by určitě neměl být celý modrý. Jedno slovo se přinejmenším v jedné kapitole wikifikuje maximálně jednou, i více wikiodkazů na stejný termín v rámci celého článku by mělo být spíše výjimkou.
Vizte též en:Wikipedia:Only make links that are relevant to the context, koncept allwiki zmíněný na en:Wikipedia:Build the web („The wikipedia community evaluated and eventually rejected the allwiki concept.“) a nevím, zda odkaz na [15] bych neměl raději utajit. ;-)
--Mormegil 15:18, 19. 6. 2006 (UTC)

Tu spoustu práce nechci a nebudu používat jako argument, to bylo jen tak na okraj. Zanatic ʡ 15:35, 19. 6. 2006 (UTC)

IMVHO: Nevidím důvod proč newikifikovat každé plnovýznamové slovo. Hodnota článku se tím rozhodně nesníží a design wikiodkazů je dle mého názoru takový, že neruší čtení článku. Není na autorovi, aby rozhodoval, ke ketérému slovu bude čtenář článku hledat podrobnosti - to by IMHO mělo být ponecháno na čtenáři, měla by mu být v této otázce ponechána svoboda. --R.U.R. 10:18, 21. 6. 2006 (UTC)

Hodnota článku se přehnanou wikifikací určitě sníží, protože v záplavě nepodstatných odkazů se ztratí ty podstatné, týkající se tématu nebo vysvětlující ne zcela obvyklé termíny. Pohodlnost jednoho čtenáře, který se chce zabývat nepodstatným odkazem (kliknutí na odkaz × copy&paste do okýnka pro hledání), je v případě masívní wikifikace vykoupena menší přehledností pro jiné čtenáře, a troufám si tvrdit, že většinu čtenářů, kteří přišli na stránku, aby se co nejrychleji dověděli všechno relevantní o tématu, které je zajímá. Není náhoda, že masívně owikifikovat článek zvládne i robot, ale owikifikovat ho přiměřeně je mnohem obtížnější úkol. --Beren 10:37, 21. 6. 2006 (UTC)

Bylo by mozne mit vice uzivatelskych jmen?

Chtel bych se zeptat:

Je mozne mit jako jedna fyzicka osoba vice uzivatelskych jmen? (Z duvodu ochrany soukromi, treba pokud nekdo chce psat clanky z ruznych oblasti)

S pozdravem

Slavo

Technicky tomu nic nebrání, leč tato možnost obecně není vítána, kvůli možným podvodům při hlasování. Více k tomu na Wikipedie:Loutkový účet --Li-sung 17:52, 13. 6. 2006 (UTC)
Vaše soukromí je chráněno již tím, že Váš účet si můžete založit pod libovolným pseudopnymem. K ochraně soukromí tedy není třeba více účtů. -jkb- 17:58, 13. 6. 2006 (UTC)

Dekuji za odkaz.

Slavo


Hudební skupiny, Zpěváci: Podmínky uvedení skupiny či interpreta

Dávám k obecné diskuzi téma podmínek uvedení skupiny či interpreta do Wikipedie. Všiml jsem si, že zde figurují soubory či jednotlivci, kteří jsou jakýmisi lokálními figurkami a nejspíš je do encyklopedie uvedli jeich kamarádi (např.Už jedou!, apod). Myslím, že by měla existovat určitá pravidla pro uvedení a navrhuji, aby to byla dokumentovatelná oficiální produkce - tedy oficiálně vydaný nosič, který by byl podmínkou zařazení. Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie_diskuse:%C4%8Cesk%C3%A9_hudebn%C3%AD_skupiny“ --JanBlanicky 11:08, 22. 6. 2006 (UTC)

Možná je to dobře myšlené, ale nerealizovatelné. V zemi, kde je svoboda projevu, se hudební nosiče, tiskoviny apod. nevydávají oficiálně (tedy prostřednictvím úřadů). Měřítkem pak může být nějaká registrace, ale která? OSA? BIEM? Čárový kód na přebalu? Evidence v Národní knihovně? Je skutečně významný zpěvák, která se u nich nechá zaregistrovat CD, jehož prodá 100 kusů na svých koncertech a kamarádům? Je důvod považovat za nevýznamného toho, kdo o takovou registraci nestojí? Dá se nějaké rozumné kritérium zformulovat?
Osobně považuji za důležitější, aby obsah článku byl encyklopedický, t. j. obsahoval dost konkrétních relevantních údajů o skupině či zpěvákovi. Kdo nechce, číst ho nemusí. Rušit článek o zpěvákovi či skupině JEN proto, že o nějakém významnějším článek ještě neexistuje, se mi zdá stejně ješitné jako ješitný článek sám. --ŠJů 17:15, 16. 7. 2006 (UTC)

Žádost o práva správce (návrh)

Právě jsem vytvořil nový návrh důležitého pravidla, který klade přísnější požadavky na všechny žadatele o práva správce. Rozhodně přívítám každou konstruktivní diskusi k návrhu i každou snahu o další navýšení požadavků na minimální počet editací (750 / 1 000). Doufám, že můj návrh bude kolektivně přijat a respektován jako velmi rozumný. --Michal.Pohorelsky 11:37, 24. 6. 2006 (UTC)

A co přidat odkaz na ten návrh?--Tlusťa 11:39, 24. 6. 2006 (UTC)
Hotovo. Díky za připomínku --Michal.Pohorelsky 11:47, 24. 6. 2006 (UTC)

Co je "malá editace"?

Nechce se někdo ujmout překladu en:Help:Minor edit a odkaz na tuto nápovědu aktivovat u editačního okna? Někdo může myslet malou editací jen opravu překlepů, jiný přidání jednoho odstavce. --ŠJů 14:01, 28. 7. 2006 (UTC)

Jojo, uz me to taky predtim napadlo, ujmu se toho. Ale vzhledem k tomu, ze ruznych veci uz sem nasliboval vic neslibuju konkretni termin. --Nolanus 12:53, 2. 8. 2006 (UTC)

Tak teprve teď jsem si všiml, že Pastorius už to 14. 8. 2006 napsal (Wikipedie:Malá editace). Ještě by to chtělo, aby někdo doplnil odkaz na tuto nápovědu do popisku u editačního okna, jako to mají v en. --ŠJů 19:08, 13. 9. 2006 (UTC)

Funkce správce jen na dobu určitou

Byl bych pro to, aby funkce správce byla přidělována jen na dobu určitou (představoval bych si zhruba na rok, při prvním jmenování na tři měsíce), a pak aby bylo nutno ji obhajovat (ucházet se o správcovství na další období). Možnost sesadit "zpychlého" správce jen při závažném porušení pravidel nestačí, správce musí mít trvale mnohem větší důvěru komunity. Co vy na to? (Názor nynějších správců je z pochopitelných důvodů o něco méně směrodatný.) Víte někdo, jestli ve všech ostatních Wikipediích se také jmenuje doživotně, nebo jestli někde mají nějaká "volební období"? --ŠJů 16:51, 13. 8. 2006 (UTC)

Zajímavý návrh, ještě o tom popřemýšlím. Přesto se mi ty volební období zdájí příliš krátká, já bych dal spíš poprvé rok, potom dva. --Japo ¿ 16:56, 13. 8. 2006 (UTC)
nikde jinde sem to neviděl, ani se nedivím, když vezmu že by bylo třeba 50 správců (jak na o něco větších Wikipediích) a o každém by se hlasovalo každý rok, tak to je se z toho uhlasujeme. A inflace v hlasování povede k hlasování menšího a menšího počtu lidí nebo naopak vnikne skupina notorických hlasovačů. --Li-sung 17:05, 13. 8. 2006 (UTC)
Mám podobný názor, jako Li-sung. Omezené volební období je nástroj nutný tam, kde je třeba příslušné lidi obměňovat, což u správců dle mého názoru nutné není. Pokud bÿ někdo ze správců skutečně ztratil důvěru komunity, lze to řešit jinými prostředky nebo přidat do pravidla možnost vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry konkrétnímu správci. Ale byl bych nerad, aby se ze správců stali politici myslící na další hlasování a tomu přizpůsobovali své jednání. Občas je nutné udělat i nějaký krok, který je sice nutný, ale může proti zasahujícímu správci popudit část komunity. Nebo může jít o krok, u nějž předem není jisté, jestli je správný. Mohli bychom skončit s týmem správců, kteří by se báli jakýmkoliv způsobem zasáhnout, aby si proti sobě nepopudili voliče. --Petr Adámek 17:17, 13. 8. 2006 (UTC)

Většinou se totiž správce naplno projeví až poté, co dostane funkci a ta pak změní jeho názory i chování. Alternativní možností je, aby kdokoliv i bez přímých závažných důkazů proti správci mohl vyvolat hlasování o zbavení funkce (přičemž by se mohlo stanovit, že třeba tři měsíce po předchozím hlasování "o důvěře" nemůže být vyvoláno nové o odvolání nebo jmenování téže osoby). Bezproblémoví správci by byli těchto procedur ušetřeni, a o těch vyhraněných nebo konfliktních ať se klidně hlasuje čtyřikrát do roka, je to pořád menší problém než kdyby svým správcováním jakkoliv škodili. Myslím, že tato frekvence hlasování je únosná, i kdyby hlasování vyvolával pořád tentýž osobní „nepřítel“. I tomu se většinou vyplatí odhadovat, má-li šanci se svým názorem uspět. Myslím, že v důsledku by existence tohoto nástroje mohla i zvýšit vážnost těch správců, které nikdo na "odstřelení" nenavrhne nebo kteří návrhu výrazně úspěšně odolají. --ŠJů 17:21, 13. 8. 2006 (UTC)

Možná by se dalo uvažovat o nějaké jednorázové zkušební době, ale nejsem si jistý, jestli by to něčemu pomohlo. O případné možnosti vyslovení nedůvěry by se dalo uvažovat, ale je tu riziko, že by se k takovému nástroji sahalo vždy po nějakém kontroverznějším kroku, kdy by rozhodovaly spíše emoce nežli chladný rozum. Proto bych byl pro, aby byla nějaká ochranná lhůta (např. že hlasování začne až po třech dnech od podání návrhu). Také by měly být jinak nastaveny hranice pro jednotlivé hlasy, tj. aby pro vyslovení nedůvěry bylo třeba více hlasů, než kolik stačí na nezvolení kandidáta. Za přiměřený bych považoval např. požadavek na dvoutřetinovou podporu pro vyslovení nedůvěry (pro prosté nezvolení momentálně stačí třetina wikipedistů). Slabší podpora by zřejmě ani nestačila k tomu, aby stewardi práva odebrali, neboť ti požadují k podobným krokům konsensus komunity. --Petr Adámek 17:40, 13. 8. 2006 (UTC)

To se mi zdá také jako přiměřený poměr – dvě třetiny pro zvolení, dvě třetiny pro odvolání. Pokud by existovala tato možnost, tak nějakou zkušební dobou bych to již nekomplikoval. Ochranná lhůta je zbytečná, pokud každý může svůj hlas v průběhu hlasování změnit nebo odvolat (ať už na základě průběhu diskuse, nebo pouhým vychladnutím emocí). Otázka je, zda základní dobu hlasování stanovit třeba na dva týdny, ale po některých kontroverzních krocích by mohlo být naopak žádoucí správce odstavit co nejdříve. Riziko populismu správců pod hrozbou odvolání sice existuje, ale riziko návyku na "mírné" zneužívání role správce k prosazování vlastního názoru je reálné a minimálně stejně závažné. Nepopulární kroky je možno obhajovat i v diskusi v rámci hlasování. --ŠJů 17:53, 13. 8. 2006 (UTC)

Ano, v případě zavedení možnosti vyslovení nedůvěry mi také přijde zkušební doba jako zbytečná. Co se týče ochranné lhůty, tam mám trochu obavu, že by někteří wikipedisté hlasující pod vlivem emocí později nechtěli svůj hlas měnit, aby např. nevypadali (nebo si nepřipadali) hloupě. Ale možná je má obava lichá. Pokud by správce provedl natolik kontroverzní kroky, že by jej bylo nutné odstavit hned, je možné mu dočasně práva odebrat poměrně rychle i bez hlasování (na české wikipedii se tak již jednou dokonce stalo). --Petr Adámek 18:07, 13. 8. 2006 (UTC)

Plně podporuji lhůtu jednoho roku pro první jmenování na 3 měsíce bych nebyl, ale pro povinnou opetovnou volbu po jednom roce rozhodně jsem, již jsem o tom kdysi psal. Dokonce takovou věc považuji za velmi důležitou. Vrba 18:32, 13. 8. 2006 (UTC)

Ale ta možnost (vyslovit nedůvěru) tu existuje a vždy existovala. Komunita je suverén a konsenzem (více než 2/3 hlasů) může vyslovit nedůvěru a odvolat kohokoliv a stewardi (je-li jich třeba k vykonání záležitosti) to uznají. Není tedy třeba zavádět nějakou speciální "možnost vyslovení nedůvěry" - i když je samozřejmě možné dopředu upřesnit postup. --Beren 18:38, 13. 8. 2006 (UTC)

Navrhovaná řešení (dočasnost funkce, ochranné a zkušební lhůty) vnímám jako neopodstatněné a nežádoucí. Cinik 18:39, 13. 8. 2006 (UTC)

K moznosti odvolani, IMHO by bylo lepe, kdyby se naslo neco jako vynuceni si potvrzeni. Nutnost 2/3 pro odvolani mi neprijdou stastne rozhodne by melo stacit 50% pro odvolani, spravce musi citit podporu, protoze nektere jeho kroky jsou nutne nepopularni a 1/3 podpora je malo. Vrba 19:05, 13. 8. 2006 (UTC)
Kromě výše zmíněného vyslovení nedůvěry je možné dotáhnout řešení sporu před arbitrážní výbor, který může v případě vážného porušení pravidel nařídit přímo odvolání správce nebo v případě pohybu "na hraně pravidel" uložit správci vyvolat hlasování o svém potvrzení. Většinou to ale správce nenechá zajít tak daleko a požádá o potvrzení sám. --Beren 19:38, 13. 8. 2006 (UTC)

Nebyli bychom první wiki, která to tak má (švédská žádost o desysop), a osobně nemám problém se občas nechat potvrdit. Ale nepovažuji to obecně za moc dobrý nápad, znamenalo by to spoustu hlasování prakticky o tomtéž a znamenalo by to desysopování neaktivních. Výhoda je samozřejmě v tom, že budeme mít jen správce s jednoznačnou podporou komunity, jenže to se dá zařídit velmi snadno i jinak. Přidal bych možnost, kdykoli vyvolat (odůvodněné) hlasování o nedůvěře. Jestliže má někdo dojem, že určitý správce důvěru komunity nemá, může vyvolat hlasování, které to prověří. Pokud nikdo ten dojem nemá, je podle mě hlasování jen ztráta času. Nicméně ta možnost by tu měla být vyjádřena přímo v pravidle. Pokud by šlo o mně, respektoval bych výsledek diskuse+hlasování i bez jeho opory v pravidle, prostě z principu. A řekl bych, že stejně i všichni současní správci. --egg 08:46, 14. 8. 2006 (UTC)

Česká Wikipedie by skutečně nebyla první, která by zavedla confirmation sysopů; jak si ovšem vzpomínám na hovory s některými stewardy z období nedávných válek s některými mezitím neaktivními uživateli, jedná se spíš o opatření v případech, že krizová situace není dlouhodobě řešitelná a existuje vášnivá konkurence i mezi sysopy. To není momentální stav na cs.wiki. Proto považuji njaké vynucené potvrzování sysopů za absolutně kontraproduktivní. Nehledě na argumenty, které uvedli jiní, naposledy Egg trochu výše, by to vedlo k denivelizaci angažovanosti správců. každý z nich by totiž stál před alternativou: budu hrát neohroženého bojovníka a přitom riskovat, že mne jako nepohodlného příště nezvolí, nebo budu zticha a budu plavat s proudem, aniž bych se s někým přel (tedy měl vlastní stanovisko). Tady nejde jen o to, že by takový správce měl strach zasahovat blokováním, ale že by možná raději vůbec nezasahoval do diskusí. Ostatní lze řešit jinak - jak správce, kteří se zbláznili (s tím zde jsou jisté zkušenosti), tak i nečinné správce (i toto zde již bylo praktikováno). Navíc: potvrzení resp. znovuvolení správců je doznání komunity, že si zvolila správce špatné. -jkb- 19:50, 14. 8. 2006 (UTC)
Osobně myslím, že možností sesadit patologicky se chovajícího správce je dost, mechanismy řešení konfliktů vzniklé po uplynulých legracích považuji za dosti robustní. Dále jsem toho názoru, že správce, který se nechová patologicky, nevadí. Přínos poviného potvrzování mi tudíž není příliš jasný. --che 21:16, 14. 8. 2006 (UTC)


Uplne jasne v te veci nemam, nicmene uz me t nekolikrat taky napadlo. Argumenty proti povazuju z velke casti za nespravne - velmi spatneho spravce sice lze odvolat, sotva by se to ale timto zpusobem povedlo u spravcu u nichz "spatnost" neni tak vyhranena, coz ale neznamena, ze projektu neskodi - /napr. nezdvorilosti nebo akcemi, ktere je horsi napravovat pro nespravce/. Ze by se spravci satli politiky myslicimi na znovavoleni? Prizpusobovat sve jednani jinak nez vetsi zdvorilosti /coz je spravne!/ IMHO postrada smysl. Na Wikipedii prosazujeme kazdy sve zajmy a znalosti tim ze o necem piseme a libustky zpusobem jakym o tech vecech piseme, nevidim smysl v tom /a tezko si dokazu predstavit/, ze by nekdo toto prizpusoboval touze stat se spravcem.

Na druhou stranu: aspon docasne by tu urcita tato taktika opravdu existovat mohla a to by nebylo stastne. Ale byt jednou zvolen dozivotne nebo na dobu velmi dlouhou je IMHO jeste vetsi zlo, povazuju to za skoro nesmyslne. V KAZDE funkci lidi casem ztraceji prehled o tom jake to je muset se obejit bez ni.

Osobne bych povazoval za vhodnou dobu 2 - 4 roky /slysel sem a castecne i zazil, ze to je priblizna /casta/ doba existence umeleckych skupin, po teto dobe uz lidi maji potrebu jit dal, jinam, zkusit neco jineho a noveho.../. Z tohoto hlediska se domnivam, ze na diskuzi jeste nenastala ta spravna doba. Dalsi vec je, ze kouzlo "potvrzeni" by melo byt v tom, ze rozhodnuti o tom by melo byt necekane, mj. z duvodu eliminace tech negativnich pruvodnich jevu. A zaroven by samozrejme nemelo byt hlasovano o vsech spravcich najednou, ale melo by to byt rozlozeno v case. --Nolanus 21:50, 14. 8. 2006 (UTC)

Podle toho co jsem tu zažil mohou i nezdvořilost a akce, které je horší napravovat pro nesprávce (zneužívání rollbacku?) velmi snadno skončit žádostí o komentář (a v případě neúspěchu tudíž následně u arbitráže). Nevidím důvod, proč by tomu mělo být jinak, pokud správce škodí projektu. --che 11:23, 15. 8. 2006 (UTC)

Šablony pravidel

Doplnění textu šablon o odkaz pod lípu

Doplnil jsem do textu šablon Šablona:Závazné pravidlo Wikipedie, Šablona:Návrh pravidla a Šablona:Doporučení dovětek, že závažné návrhy se mají i oznámit i pod lípou. Tento pokyn je již obsažen na stránce Wikipedie:Pravidlo_Wikipedie a jestliže se v šabloně doporučuje postup, mělo by tam být řečeno i toto. --ŠJů 18:59, 13. 8. 2006 (UTC)

Návrh na přejmenování šablony

Navrhuji šablonu Šablona:Závazné pravidlo wikipedie přejmenovat na Šablona:Závazné pravidlo Wikipedie. Viz Diskuse:Česká wikipedie – jestliže někdo považuje wikipedie s malým w za natolik chybné, že dokonce maže redirekty z této formy zápisu, tak bychom chybné psaní neměli tolerovat ani u základních šablon. Diskuse na stránce Diskuse k šabloně:Závazné pravidlo Wikipedie.--ŠJů 18:59, 13. 8. 2006 (UTC)

Přejmenováno.
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 00:23, 14. 8. 2006 (UTC)

Počešťování jmen

Vládnou nějaká pravidla v počešťování jmen? Třeba mezi astronomy vidím hesla "Johannes Kepler" (přesměrováno z Jan Kepler), ale "Mikuláš Koperník", v Ekonomech je "Bedřich Engels", ale "Karl Marx". Nějaký systém by v tom mohl být ....

Konkrétně nevím, zda napsat heslo Mathias Schönerer nebo Matyáš Schönerer. --Jardacerny 19:15, 21. 8. 2006 (UTC)

Jednotny system v tom neni, resp. je slozity. Jednak zalezi na tradici /ten Kepler, Kolumbus etc./, u nekterych krestnich jmen sou nektere ekvivalenty zazite /ten Bedrich/. Matyáš je IMHO napul zazity ekvivalent pro Mathias, asi by bylo lepsi nazev hesla Mathias Schönerer a redirect z Matyáš Schönerer. Celkove sou ceske ekvivalenty na ustupu. Redirect z cizojazycneho jmena vzdy. --Nolanus 19:27, 21. 8. 2006 (UTC)

Rychlé smazání – omezit na nesporné případy

Již delší dobu probíhá diskuse Diskuse k Wikipedii:Rychlé smazání. Předmětem návrhu (resp. revertované změny) bylo, aby procedura rychlého smazání byla využívaná jen ve zjevně nesporných případech, nikoliv aby byla zneužívána ke snadnějšímu prosazení osobního názoru. Návrh zpřísnění se týká zejména mazání domněle zbytečných redirektů. --ŠJů 21:35, 22. 8. 2006 (UTC)

Na druhou stranu by bylo stejně vhodné do skončení diskuse znova nezakládat již před delší dobou smazané podobné redirecty, na které nic neodkazuje a jsou jen narušování encyklopedie pro ilustraci vlastního tvrzení. Tlusťa 21:45, 22. 8. 2006 (UTC)

Návrh i s uplatněním připomínek zapracován do doporučení. --ŠJů 03:22, 9. 9. 2006 (UTC)

Na druhou stranu jsou často za subpahýly označovány i značně obsáhlé články. Například já jsem vytvořil článek s názvem Ekumenismus. Tento byl označen jako pahýl, tak zůstalo i po výrazném doplnění odkazů na české církve i náboženské společnosti. Nakonec se "vděk" některého správce projevil tím, že byl tento obsáhlý "pahýl" smazán. Jak je to možné? S pozdtavem --Lukáš Vyoral 15:34, 28. 12. 2006 (UTC)

Kategorie

Předkládám návrh na doporučení, které by mělo mít za úkol sjednotit pojmenování kategorií a zavést jasný preferovaný způsob, jak kategorie pojmenovávat a jak toto pojmenování utvářet. Momentální stav je neudržitelný a na každém místě panuje pojmenování jiné. Chtěl bych upozornit, že se nejedna o opětovné vytažení problému ČR/Česko, Čína, VB vs Spojené království atd, ale pouze o snahu zavést jednotný systém a tedy předpokládám, že se budete snažit pomoci a ne vést nové diskuse o těchto slovech.

Doporučuji zavést preferovaný název ve formě XXXX v YYYY a ne současně někde používaný systém YYYY XXXX, jelikož ten není tak přesný. Britský barák je něco jiného než barák ve Velké Británii. Systém XXX v YYYY je přesnější a jasně určuje danou věc, nedá se vykládat dvojsmyslně.


Prosím, upravovat pokud jste si jistí, že Vaše stanovisko je správné a že projde! Spory o slova nejsou vítány a k nim slouží diskuse.

Doporučení a ukázkové vzory

Doporučuje se,:

  • aby kategorie byly pojmenovány ve tvaru XXXX v YYYY, kde XXXX je předmět (hrad, letiště, doprava) a YYY je geografický název místa.
  • aby kategorie byly pojmenovávány podle geografických názvů států
  • aby kategorie týkající se státních celků byly pojmenovány podle politického názvu
  • aby kategorie byly při vzniku doplněny hlavním článkem, za předpokladu že existuje
  • aby kategorie byly doplněny o odkaz na commons, pokud existuje
  • aby kategorie byla doplněna interwiki, pokud existuje
  • aby názvy národních věcí byly ve tvaru YYYY XXXX (příklad. britské firmy (působící po světě))
  • aby byla vyčleňována zvláště kategorie:XXX v Severním Irsku, která by spadala pod kategorii XXX ve Velká Británii

Příklady

  • Hrady na Slovensku
  • Hrady v Bosně a Hercegovině
  • Hrady v Česku

Seznam sporných názvů a výjimek

  • Hrady v Čínské lidové republice
  • Hrady ve Velké Británii
  • Hrady v USA

Diskuse a připomínky:

Nahodilá změť nápadů, dotazů a připomínek:

  • Na základě tohoto návrhu doporučení byla již přejmenována řada kategorií. Proč?
v současné době probíá rozsáhla rekategorizace, která nebyla ničím řízená, objevovalo se nám tady, že si každý zakládal jak chtěl, po dohodě s lidmi, co dělají rakategorizaci bylo s nimi dohodnuto, že tento systém je vyhovující. Následně jsem sepsal návrh doporučení, aby se do budoucna dalo někde zjistit, jak se má postupovat. Takže vlastně doporučení je až reakcí na to, co se tady dělo. Je to snaha kontrolovat a sjednotit. Momentálně teďka, jestli jsou kategorie přejmenovávány se jedná o soloprojekty uživatelů, na které mají právo.
  • Přejmenovány byly i jednoznačné kategorie, např. Kulturní památky ČR (tvar Něco Něčeho) → Kulturní památky v Česku (tvar Něco v Něčem), tj. z kategorie památek chráněných někým se staly kulturní památky na nějakém území, což není naprosto totožné.
v tomto případě je možné, že přejmenování není vhodné, na druhou stranu si osobně kladu otázku, jestli existují Kulturní památky Česka, které nejsou na území ČR.
Otázka by měla spíš znít, zda existují kulturní památky, které nejsou chráněné státem, a odpověď zní ano, protože jinak by už stát neměl co za kulturní památky chráněné státem vyhlašovat. =)
Chápu, tím pádem přejmenování bylo špatně v tomto případě. Navrhuji přenést tuto diskusi (skopírovat) na diskusi ke kategorii a navrhnout její přejmenování. --Chmee2 10:38, 31. 8. 2006 (UTC)
  • Bude následovat přejmenování kategorií českých sídel?
prosím uvést konkrétněji, co je myšleno.
Máme kategorii Česká města, České vesnice
osobně bych byl pro, jelikož české obce chápu jako obce Čech, s čímž nebudou souhlasit obyvatelé Moravy a Slezska. V rámci korektnosti, by se tak mělo přejmenovat, aby nevznikala křivda.
Kategorie obcí nemáme (snad s výjimkou Kirkových obcí na pomezí), takže předpokládám, že myslíte sídla. Chtělo by to probrat ještě s účastníky wikiprojektu České republiky (Zirland, Jan Dudík, frettie, Pastorius, Bilboq, Petr Adámek, ...), osobně nejsem proti. --Adam Hauner 14:42, 31. 8. 2006 (UTC)
  • Commons už má české názvy kategorií?
Myslim že nemá, ale nechápu, jak to souvisí s našim doporučením? i když je fakt, že mi to poslední dobou nemyslí, co dříve :)
V doporučení je doporučováno odkázání na kategorii Commons, které mají ale kategorie pouze se jmény v angličtině. IMHO by měl být odkaz na převážně cizojazyčný projekt být umístěn maximálně v interwiki sekci.
tak tady není rozumněno. Odkaz na commons je myšleno na obrázkový materiál, který je zde občas k vidění, jako příklad uvádím [16] . Jedná se o dosazení šablony {commons|Název předmětu} - ilustrační materiál, který není roztříděn a týká se předmětu. Moc nechápu smysl námitky.
Smysl námitky je poměrně triviální: Commons nejsou plně lokalizovány do českého jazyka a to především v názvech a popisech svých dat, dále též v kategorizaci. Takový wikiprojekt nemá smysl odkazovat z české Wikipedie, protože části uživatelů bude její obsah nesrozumitelný. Až budou Commons lokalizované do češtiny, je tak prominentní odkaz přijatelný. --Adam Hauner 14:42, 31. 8. 2006 (UTC)
  • Proč jsou některé příklady v rozporu s doporučením (Hrady na Slovensku)? =)
Hrady na Slovensku jsou v rozporu s doporučením?? Pokud myslíte, že Hrady ve Slovensku je správně, tak si osobně myslím, že Hrady ve Slovensku nikdo nepoužije, jiný rozpor mne nenapadá.
Nemyslím, jen doporučení samotné takový tvar nedoporučuje. (Hint: ve finálním textu doporučení je potřeba na Moravu a Slovensko myslet.)
Stále moc nechápu, proto existuje u doporučení seznam vyjímek, které podobné případy řeší a které dělají vyjímku ze Slovenska. Integrovat to přímo do pravidla písemného, ho jen zbytečně ze složití, jako uvedená vyjímka je to snažší, přehlednější a podle mne dostatečně logické :-) pokud názor nebude sdílen, samozřejmě úprava textu to vyřeší ;)
Možná to budeš považovat za puntičkářství, ale pokud už má mít něco status doporučení, ať je to kvalitní. Slovensko je uvedeno v příkladech, nikoliv ve výjimkách. --Adam Hauner 14:42, 31. 8. 2006 (UTC)
  • Výjimky mně přijdou neodůvodněné a poněkud nekoncepční: Proč USA a ne ČR, když je ČR přijatelnější pro větší část populace než Česko? Proč ne Čína, když je 99 % populace jasné, co se tím myslí?
Vyjímka u USA je z praktických důvodů, nevidím to vřele, že by někdo psal Hrady ve Spojených státech amerických. Většina lidí instinktivně použije zkratku USA. Za druhé takto dlouhý název je prostě zbytečně dlouhý, ale pokud bude velká nevole uživatelů, je možno to změnit. ČR je z důvodů, že bylo v diskusi dohodnuto, že se má preferovat Česko, takže ho návrh preferuje. Čína je něco jiného než Čínská lidová republika a má také jasně uvést, že se nejedná o část s Taiwanem, který by mohl být jádrem dalších sporů.
Anglická zkratka v názvu kategorie na české Wiki nevadí? =) Obvykle jsem zahlédl, že vadila i česká zkratka.
Zkratka USA je už v kategoriích delší dobu a nevšiml jsem si, že by někomu vadila. Namátkový příklady [17], [18], [19] atd atd. Stačí se podrobněji podívat v kategorii Spojené státy americké. Návrh doporučení tedy vycházel z toho, co je tady časté a je jednodušší pro napsání. Pokud ale se zvedna větší ohlas proti USA, není problém přepracovat. V této chvíli mi vychází USA ale jako vítěz (podle zásady souhlasící mlčící většiny).
Doporučení zjevně staví na nějakých rozhodnutích, diskuzích a statusech quo, ale jelikož na tyto zdroje nepoukazuje, jeví se nekonzistentní. V dalším návrhu doporučení bych doporučoval tyto věci vysvětlit, aby byl duch doporučení srozumitelný. --Adam Hauner 14:42, 31. 8. 2006 (UTC)

Je výborné, že vzniká doporučení, ale asi by je chtělo více rozpracovat (více příkladů, příklady k jednotlivým "aby"), v aktuální podobě nemá kvalitu, kterou by doporučení mělo mít. --Adam Hauner 15:07, 30. 8. 2006 (UTC)

Toto je pouhá kostra, co by doporučení mělo mít a obsahovat, obecné povídání a další vzory není problém dopsat, až to budu sepisovat. Nebyl důvod vypisovat větší množství příkladů, když je to podle tohoto jasné. Za další jsem potřeboval zjistit, jestli proti zavedenému systému nejsou větší výhrady a jestli je průchozí. Jako odpůrce zbytečné práce si usnadňuji život ;) --Chmee2 17:03, 30. 8. 2006 (UTC)
Autorovi textu je obvykle vše z textu jasné, ale čtenáři jsou na tom obvyklé hůře, ostatně mé texty tím také často trpí. V celém textu třeba není uvedeno, jakých kategorií se doporučení týká, zároveň je ale zřejmé, že se kategorie Čeští zpěváci nepřejmenuje na Zpěváky v Česku – přestože to doporučení fakticky doporučuje. Není mi jasné třetí aby, není mi jasné, zda příklad se Severním Irskem se vztahuje i na jiné části států (Morava, Katalánsko, Bavorsko, Skotsko, Aljaška) atd.
čeští zpěváci - viz aby názvy národních věcí byly ve tvaru YYYY XXXX (příklad. britské firmy (působící po světě)) , takže jejich přejmenovávání by bylo v rozporu s tímto, tedy připomínka je podle mého bezpředmětná. Doporučení na podobné problémy myslí.
(Morava, Katalánsko, Bavorsko, Skotsko, Aljaška) atd - tak tady by mne nenapadlo, že by měl někdo tendence je vyčlěňovat ze svojich států. Udělat strom Česko, Morava, Čechy a Slezsko na stejné úrovni? Tohle snad nenapadne nikoho a pokud ano, tak by doporučení muselo vypadat jako sepsany strom kategorií. Napsat tam pravidlo, aby se řazení a pojmenovávání kategorií řídilo rozumem, je zbytečné, to se snad očekává :-)) Pro mne je snad více než logické, že by to bylo Česko>Čechy=Morava=Slezsko . Zde bych problém neviděl. Severní Irsko má ale vlastní problematiku, jelikož pod názvem Velká Británie je v původu zahrnut ostrov a Severní Irsko leží na jiném ostrovu. Podle bleskového průzkumu ale vyplinulo, že většina (ze zůčastněných) vyjádřila přání, aby se kategorie jmenovala XXX ve Velké Británii, takže se muselo tímto umělým krokem přičlenit Severní Irsko k této kategorii. Problématika Aljašky odpadá, jelikož je součástí USA, stejně tak Katalánsko.
Kirka určitě napadne Moravu vyčlenit, též k tomu může dojít při přeplnění sekce články. Takže Severní Irsko je jen řešením, kdy část státu neleží na hlavním geografickém územním celku státu? Co Tasmánie (ostrov, součást státu) a Austrálie (kontinent, pro řadu lidí stát)? --Adam Hauner 14:42, 31. 8. 2006 (UTC)
BTW pokud by se doporučení omezovalo jen na část geograficky vymezených kategorií, možná by bylo lepší jej integrovat se stránkou Wikipedie:Kategorizace.--Adam Hauner 20:47, 30. 8. 2006 (UTC)
I kdyby se doporučení týkalo jen geografické části (jako že se netýká), ale zde panuje nejvíce problematiky, doporučoval bych ho stejně udělat jako doporučení, jelikož doporučení je vymahatelné. Pokud se to jen přidá do projektu, tak to zapadne a používání nikdy v platnost nevejde a každý, kdo nebude souhlasit si bude moci pojmenovávat jak bude chtít, bez toho, aniž by musel respektovat přání komunity. Vytvoření doporučení má tomuto zabránit a pomoci nám udržet pevný řád v pojmenovávání kategorií.
Jinak omlouvám se tedy za kostrbatost návrhu, ale jeho podrobnějí verze chci psát, až bude jasné, kde jsou kameny úrazu a kde je potřeba dodělat a přeformulovat. --Chmee2 10:14, 31. 8. 2006 (UTC)
Budu se těšit, díky za tvůj čas na vysvětlení. --Adam Hauner 14:42, 31. 8. 2006 (UTC)

Přenesení diskuse

Zapracoval jsem stávající nápovědy a vznesené připomínky v souladu s dosavadním průběhem této i dalších diskusí do doporučení, které zatím provizorně je na adrese Wikipedie:Kategorizace/návrh. V diskusích prosím pokračujte tam. Editujte a diskutujte směle. --ŠJů 03:20, 9. 9. 2006 (UTC)

Blokování a ověřování uživatele

Rád bych dal podnět k zamyšlení.

Wikipedista:Vichrzhor dne 16. 5. 2006 udělal několik desítek změn v článcích s náboženskou tematikou. Ne všechny asi odpovídaly pravopisným pravidlům, ale soudě dle příspěvků na jeho diskusní stránce si dal poradit.

Od té doby měl pouze jeden diskusní příspěvek 7. 6., a pak další diskusní příspěvky 18. a 19. 9. Jak si Wikipedista:Aktron povšiml, některé ([20] a [21]) byly v ostrém nesouladu s pravidly Wikipedie:Zdvořilost a Wikipedie:Wikietiketa a na čtyři hodiny ho zablokoval.

Přesto se ptám, zda je vhodné (či dokonce vůbec možné) okamžitě zablokovat (byť jen na čtyři hodiny) v podstatě začínajícího přispěvatele bez předchozích vysvětlení, odkazů na zmíněná pravidla nebo alespoň varování? Zvláště pak přispěvatele, který je, jak předchozí příspěvky ukázaly, vysvětlením přístupný? Není snad zablokování až poslední možnost, když všechny ostatní selhaly? Jan.Kamenicek 21:58, 20. 9. 2006 (UTC)

Jestli jde o začínajícího přispěvatele, se teprve ukáže, není to zdaleka jisté. Všimněte si, že nasbíral těch mini-editací právě tolik, aby mohl hlasovat, s čímž ihned začal, a navíc jsou z valné části nesmyslné. Pokud se potvrdí moje podezření, bude mít dotyčný troll akorát radost, že vás úspěšně vyprovokoval k reakci a další obecné rozpravě o neencyklopedických věcech. Navíc podle mě blokování není poslední možnost. Krátkodobý blok může dobře posloužit, aby dotyčný urychleně pochopil, že na urážky tu nejsme zvyklí (na rozdíl od různých diskutáren) a že pokud chce něčeho dosáhnout, musí změnit styl. 4 hodiny jsou na to až moc, řekl bych že obecně hodinka na ochlazení hlavy stačí, ale je třeba posuzovat individuálně. Vhodné je předem aspoň jednou varovat, ale nepovažuji to za nezbytné. Mimochodem divil byste se, jak se v anglické Wikipedii blokuje daleko větším šmahem a neřeší se to ani zdaleka tak pečlivě jako tady. --egg 22:32, 20. 9. 2006 (UTC)
Mé zkušenosti z anglické wikipedie jsou odlišné, ale myslím, že to pro nás není podstatné. Spíše mne zajímá, proč varování nepovažujete za nezbytné. Já bych ho dokonce považoval až za druhý nezbytný krok, následující po slušném upozornění na zmíněná pravidla. Moje zkušenost ze života je, že ke slušnosti nejlépe vychovává vlastní slušnost, a tvrdší reakci je lepší si ponechat jen pro ty, na které to nestačí. Timichalovy žádosti o změnu chování na diskusní stránce Vichrazhor jsou určitě dobrý příklad.
Aktrona (který mne k tomuto příspěvku vyprovokoval) v žádném případě nepovažuji za trolla a doufám, že vy také ne? :-))
Pokud tím trollem myslíte Wichrzhor, není na takové hodnocení přece jen brzy? Možná máte pravdu, ale nechcete mu dát více času se ukázat, než ho odsoudíte? Možná, že výše navržený způsob zacházení by ho přesvědčil ke smysluplné spolupráci, takto ho však předem odradíme. Na blokování je čas vždy.
A co se týká té horké hlavy, myslím si, že nejchladnější by ji měl vždy mít právě správce. Na anglické wiki se podle vás blokuje větším šmahem. Chcete tím říci větším šmahem než okamžitě? Jan.Kamenicek 23:12, 20. 9. 2006 (UTC)
Právě jsem si prohlédl Wikipedie:Žádost o ověření uživatele#Vichrzhor. Nezlobte se za silná slova, ale to mi už trochu zavání zneužíváním pravomocí. Kopíruji svůj příspěvek pod zmíněnou žádostí:
Jen tak pro pořádek, četl navrhovatel následující pravidlo?
Protože výklad výsledků prověření je obtížný a kvůli ochraně soukromí, je ověřování uživatele až poslední možností pro závažné případy.
Považuje navrhovatel těch pár neslušných slov opravdu za tak závažné, že to nelze řešit jinak? Je tohle opravdu poslední možnost, kdy jiné byly vyčerpány? Byly vyčerpány vůbec nějaké? Jan.Kamenicek 23:29, 20. 9. 2006 (UTC)

Ujasněme si pár věcí - Jan.Kamenicek dotaz. Jaké pravomoce podle Vás Egg zneužil? Podíváme-li se na to pořádně, předkládat uživatele k přezkoumání je obecné právo, které má každý wikipedista, tedy i Vy. Pokud se Egg (či kdokoliv jiný) rozhodne, může podávat žádosti na koho chce, je jenom na checkuserovi, jak se rozhodne jestli je uzná jako oprávněné a nebo nikoliv. Tedy, jak už je jasně vidět, Egg využil svého práva „obyčejného“ wikipedisty (stejně jako ostatní), tedy jedná se o věc, na kterou má právo. Tedy velmi mne zajímá ještě více, jaká práva zneužil? <přispěvek vyjadřuje pocity pisatele>Není to spíše obecný útok na to, že je správce a snaha ho zdiskreditovat jako správce? Mne to tak připadá, i když to tak třeba není, jelikož o zneužití práv by neměla být v tomto případě řeč. Pokud by začal bezhlavě blokovat, či mazat, můžeme se o tom bavit, ale takle to na mne působí jen jako forma laciného populismu na správcovskou strunu. Rád si ale přečtu Váš názor, jak jste větu myslel. </přispěvek vyjadřuje pocity pisatele> --Chmee2 08:27, 21. 9. 2006 (UTC)

Můj názor: Vzhledem k silnému podezření ze strany některých uživatelů z volebního podvodu (já bych si tou loutkou nebyl jist - možná se jedná opravdu o někoho, kdo pouze "rád hlasuje") je žádost o ověření uživatele legitimní. Naopak to blokování mi vzhledem k situaci přišlo trošičku ukvapené. Dezidor 08:36, 21. 9. 2006 (UTC)

jo tak :) on dostal i blok? Tím pádem chápu stanovisko Jan.Kamenicek o zneužití práv (čimž neříkám nic o tom, jestli s tim souhlasim a nebo ne). Beru tedy svůj příspěvěk zpět, tímto se mi to vysvětluje a omlouvám se, za svůj příspěvek proti Jan.Kamenicek. --Chmee2 08:39, 21. 9. 2006 (UTC)
Musím podpořit i blokování, důvod byl udán: urážky wikipedistů na více místech. Tím to padá, ten zvyk, napřed někoho dvakrát prosit, aby toho zanechal, a pak ho ještě třikrát různými šablonami varovat, je jakési nedopatření české Wikipedie, kterému ne vždy rozumím. Jak z jiných Wikipedií tak i z Wikisource to znám poněkud jinak - v popředí stojí prosperita projektu a ne soucit s duší nějakého vandala, který se neumí vloučit do komunity. Jinde se blokuje rychleji a také i déle. -jkb- 09:26, 21. 9. 2006 (UTC)
Nejde o soucit s duší, ale někomu prostě slušná domluva stačí, tak proč hned vytahovat těžší kalibry? Někdo může po slušné domluvě začít spolupracovat, zatímco konfrontační přístup ho podporuje ve snaze o konfrontaci. Tím jen krmíte trolly. A jakmile se jednou rozhodne škodit, tak bude, a už nemusí pomáhat ani zablokování - musí se pak rozkrývat vícenásobné identity, používání různých IP adres atp. Není lepší se ho nejprve pokusit slušně přemluvit, aby se na to vykašlal?
Děkuji Chmee za škrtnutí příspěvku a omluvu přijímám. Také beru zpět to zneužití pravomocí, myslel jsem, že toto právo má jen správce. Přesto by správci k jeho využívání měli přistupovat ještě odpovědněji než ostatní, protože už jen žádost o rozkrytí identity může být negativním signále i pro slušně se chovající přispěvatele. Pár neslušných slov a hned blok a žádost o ověření identity - to je na mě příliš razantní.
Až příliš často se okamžitě předpokládá zlá vůle (jak o tom svědčí i váš škrtnutý příspěvek). S Egg jsem nikdy neměl žádný spor a nemám důvod snažit se ho diskreditovat. Možná byste mi mohl napsat, jak vás to vůbec napadlo? Jan.Kamenicek 09:41, 21. 9. 2006 (UTC)
Hm, v zásadě budete mít pravdu, ale jak praví rádio Jerevan: o domluvy se tu pár kolegů snaží již někdy od posledního Nového roku, a dospěli k názoru, zdá se, že trol se již k trolování rozhodl. Mně tento závěr nikterak nepřekvapuje. Jistě, o tom se dá dlouho diskutovat, ale urážky sem prostě nepatří. -jkb- 09:43, 21. 9. 2006 (UTC)

Mluví se tu o mně, tak se taky vyjádřím: K oné události došlo ráno, tedy v dobu, kdy na Wikipedii drtivá většina správců není. Přišlo mi velmi nevhodné a nekonstruktivní a z pohledu správce prostě špatné, uživatele, který provedl již několik útoků teprve upozornit a až možná po jeho celkově třetím až čtvrtém vynadání zablokovat. (Tento přístup je například nutné i použít v případě nebezpečí porušení pravidla tří revetrů (varovat jen jednou a poté blokovat či nevarovat vůbec a rovnou blokovat; v případě, že totiž počet revertů potenciálního vandala se blíží ke třem a dosahuje toho počtu, že při vkádání exp2 prostě ten čtvrtý revert udělá). Mimochodem Vichrzhor není nováček, již nějakou dobu zde působil a právě z jeho působení moc člověk dobrou vůli čekat nemůže. Je to smutné ale je to tak. Jinak přístupu: Je to troll, a tím, že upozorňujete komunitu na to, že tu trolluje mu vlastně pomáháte bych se vyhnul velmi velkým obloukem, jelikož je to opravdu dost zneužitelné. --Aktron 13:41, 21. 9. 2006 (UTC)

  • Prosím, nepište "několik", když můžete napsat "dva" (alespoň tolik jste uvedl na jeho stránce).
  • Nevidím velkou souvislost s reverty.
  • Dřívější působení: Na upozorňování Timichala zdá se reagoval spíše pozitivně. Žádná jiná jsem nenašel. Podle čeho jste usoudil, že tentokrát by to nestačilo?
  • "Přístupu Je to troll, a tím, že upozorňujete komunitu na to, že tu trolluje mu vlastně pomáháte bych se vyhnul...". Tohle zcela jistě není reakce na mé vyjádření, já jsem určitě nic takového netvrdil. Psal jsem pouze, že přílišná razance není ideální řešení, jemnější způsob může být vést k lepším výsledkům. Příliš kvapná konfrontace může přispět k výchově budoucích trollů. Jan.Kamenicek 15:19, 21. 9. 2006 (UTC)
  • Útoky byly dva, ale pokud by jich bylo i více, postupovalo by se stejně. Situace vypadala tak, že se další útoky daly čekat (na netu sem se objevil kráce po jejich odeslání)
  • Souvislost tu je, jen není patrná na první pohled, v případě potřeby ještě vysvětlím.
  • Nějakou smířlivou reakci od Vichrazhor jsem na jeho diskuzní stránce nenašel.
  • "Přístupu Je to troll, a tím, že upozorňujete komunitu na to, že tu trolluje mu vlastně pomáháte bych se vyhnul...". To opravdu není reakce na vaše vyjádření, ale na vyjádření wikipedisty Egga z 22:32, 20. 9. 2006 (UTC). --Aktron 15:50, 21. 9. 2006 (UTC)
Pardon, už jsem si moc nepamatoval některé příspěvky ze začátku diskuse, a domníval jsem se, že tak jako na začátku svého příspěvku reagujete i zde na má vyjádření. Jsem příliš vztahovačný :-( Jan.Kamenicek 16:15, 21. 9. 2006 (UTC)
nn, já sem sice viděl tuhle diskuzi už ráno, no čas na vše odpovědět jsem měl až dnes odpoledne. A tak jsem to vše řekl jedním příspěvkem. --Aktron 16:18, 21. 9. 2006 (UTC)


Dost sem váhal, jestli se k tomuto mám vyjadřovat, protože považuju za problematické, aby kandidát posuzoval "legitimnost" hlasů pro něj či proti němu, ale když vidím tu diskuzi tady, nedá mi to: Těch přesně 25 editací nedělá úplně dojem, že jich chtěl mít přesně tolik, dle mého to vypadá spíš na náhodu - začal měnit gramatiku a když byl požádán, aby toho nechal, tak toho nechal a dokonce to někde i vrátil, zároveň se ale snažil uhájit b/B/oha s malým b aspoň někde.

Kdyby šlo o pokus o volební podvod a zároveň se jednalo o zkušeného wikipedistu /což sou v podstatě podmínky, které musí platit obě/, daly by se editace nahánět daleko inteligentněji a nekonfliktně, taky by musel být uživatel hloupý, aby zůstal na 25 editacích. Podle mého to vypadá na někoho, kdo používá Wikipedii pasivně a snad se občas dívá na poslední změny, kde si mohl hlasování všimnout - všimněte si, že hlasoval i u KSČSSD, což je právě věc až bulvární. A ne za vším musí nutně být Slimák, Hedvíček nebo Zvánovec, měli bysme se připravit na to, že podobných případů bude přibývat. Nových uživatelů tady v poslední pozoruju víc.

Je zajímavé, že nikdo blíž nekomentoval správnost či nesprávnost jeho editací. Já nepovažuju zdaleka za špatné psát b/B/oha s malým b, interpretace pravidel podle mého nemusí být tak jednoznačná. Hledáme-li motivaci, tak ta by mohla být nejspíš ateistická.

Zdá se mi zvláštní, že se tu o něm celou dobu mluví a nikdo mu o všech těchhle dohadech nenapsal; koukám, že mejl si nezaregistroval, napíšu mu teda já, ať to udělá a ať se vyjádří.

A ještě ad volby: zkuste si prosím případně najít, co sem ohledně možných změn pravidel navrhoval a jakou reakci to vzbudilo /ne že by můj návrh nebyl bez chyby/. A když už na to tedy přišla řeč, tak za problematické bych mohl považovat i některé jiné hlasy. Např. nepovažuju za správné, že hlasuje člověk, který by možná byl už docela dlouho zablokován, pokud by se tak netáhlo arbitrážní řízení. --Nolanus 20:10, 21. 9. 2006 (UTC)

@Nolanus:
...snad se občas dívá na poslední změny, kde si mohl hlasování všimnout...
A ne za vším musí nutně být Slimák, Hedvíček nebo Zvánovec, měli bysme se připravit na to, že podobných případů bude přibývat. Nových uživatelů tady v poslední pozoruju víc.
Zde už jednou byla iniciativa, jak nebezpečnost podobných omylů snížit (podobně jako ostatní wikipedie nestrkat nováčkům pod nos viditelná různá hlasování, protože jejich příliš brzké zapojení do rozhodovacích procesů plodí podezření a to jim ublíží). Prosazoval ji hlavně Wikimol a já, proti byli především Vrba a Cinik, kteří komunitu přesvědčili (Cinik chtěl, abychom byli demokratická komunita, Vrba pronášel obvinění z elitářství). Každopádně jsi ji pomohl svým hlasem mezi mnoha jinými potopit i Ty. Nedomyšlená snaha jednoduše ochránit nějakou hodnotu může v konečném důsledku vést k opaku. --Beren 22:23, 21. 9. 2006 (UTC)
Hlasoval bych i nyní stejně, rozhodně je dle mého špatným řešením myslet si, že se něco pomůže vyřešit tím, že bude něco tížeji k nalezení; ono existuje i hodně schopných wikipedistů co tu sou dlouho, ale nejsou moc zdatni technicky a ti by tím byli znevýhodněni. Daleko lepším řešením, když už, je určitý zvýšený limit pro hlasování co se počtu editací týče + nějaká automatická lhůta časová. --Nolanus 18:01, 23. 9. 2006 (UTC)
S tím souhlasím, z následujících důvodů:
  • Člověk, který nemá za sebou alespoň nějakých 60-100 editací a navštěvuje wikipedii kratší dobu než řekněme měsíc, stejně nemohl plně pochopit její filosofii, pravidla a způsob vedení diskusí.
  • Technické znesnadnění přístupu nebude mít žádný vliv na množení maňásků. Zvýšení počtu editací však může jejich množství snížit, protože se oddálí doba, než budou moci do hlasování zasahovat, což některé může přestat bavit. Zvláště když po odhalení a zablokování budou muset na novém loutkovém účtu shánět další editace. Jan.Kamenicek 12:40, 24. 9. 2006 (UTC)
@Nolanus: Ano, to je bohužel typické. Tedy dopouštíme a budeme dopouštět, aby se upřednostňováním komunitních témat před encyklopedickými nováčci příliš brzy zapojili a podobali problémovým uživatelům a trpěli tím, že jsou s nimi spojováni. A případné problémy, které s tím máme my, budeme řešit další restrikcí, kterou na nováčky uvalíme. Musíme se přece na rozdíl od jiných Wikipedií starat hlavně sami o sebe (případně o technicky méně zdatné kolegy, pro které by bylo nepohodlné víckrát klikat).
@Jan.Kamenicek: Technické znesnadnění přístupu nebude mít žádný vliv na množení maňásků. To jistě ne, ale to přece nikdo netvrdil. Četl jste doprovodnou (uznávám, že dlouhou a málo přehlednou) diskusi? Jinak doba, za kterou jsou schopni se nováčci účinně zapojit do komunitních témat, je velmi individuální. --Beren 13:30, 24. 9. 2006 (UTC)
Ten návrh mi přijde vůči nováčkům ve svých důsledcích horší než nějaká časová lhůta či vyšší počet editací. Ty dvě věci bych opatrně podořila, protože jsou jasné a neurážlivé, schovávání jim říká "jste plnoprávní, ale myslíme si o Vás své". Hrát si tu záměrně na schovávanou navíc považuji tak trochu za nedůstojné. --KláraK 14:32, 24. 9. 2006 (UTC)

Technická poznámka, aniž bych jakkoliv komentoval stávající situaci: Veškeré komunitní dění je zaznamenáváno na portálu Wikipedie, takže termín "schovávání" jeví se mi poněkud zavádějícím.
Dále bych rád upozornil na prvotní funkci stránky Poslední změny, kterou je - jak už název sám napovídá - zobrazování posledních změn narozdíl od již zmiňovaného portálu Wikipedie, který je primárně určen právě ke sledování veškerého dění po celou dobu průběhu.
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 14:58, 24. 9. 2006 (UTC)

Myslela jsem to v obecnější rovnině jako reakci na princip formulaci nestrkat nováčkům pod nos viditelná různá hlasování. Pokud by se stal portál opravdu centrem dění, tak by to platilo i o něm. --KláraK 15:12, 24. 9. 2006 (UTC)
Ale přece je zásadní rozdíl mezi „schováváním“ a tím, že nějakou věc jenom nepropagujeme! Uvědomte si, že momentálně vede pravděpodobně více odkazů z více míst na hlasování a další komunitní procesy než na stránky nápovědy a pravidel! Chcete tím snad říct, že nápovědu před nováčky schováváme? Vždyť jde jen o to, aby nováček neměl pocit, že ho žádáme o hlasování, že je jeho povinností se hlasování účastnit. Právě že není, ba naopak, tím, že jako nováček hlasuje, dříve než se stihne s Wikipedií seznámit a objevit její principy a pravidla, dochází ke zbytečným podezřením (a i když ne, jakou hodnotu má v hlasování o tom, zda nějaká stránka porušuje pravidla, hlas od někoho, kdo ta pravidla ještě ani nečetl?). To, co musíme u nováčků propagovat a „tlačit“ do nich, jsou ty zvyklosti, rady, nápověda, pravidla, nikoli jejich účast v komunitních procesech a hlasování – k těm se přece přirozeně dostanou postupně! --Mormegil 16:41, 24. 9. 2006 (UTC)
@KláraK - Naprostý souhlas.
@Beren - Jestli jsem dobře pochopil, co jste psal předtím, tak jste byl proti příliš brzkému zapojení nováčků do hlasování. Způsob "nestrkat jim ho pod nos" a něco si potichoučku řešit v ústraní je horší než mírná restrikce, která jejich zapojení jen trošku pozdrží.
Diskusi jsem sledoval. Když jsem psal, že "technické znesnadnění přístupu nebude mít žádný vliv na množení maňásků," uváděl jsem to nikoliv proto, že by někdo tvrdil opak, ale jako další argument na podporu tohoto řešení.
@Mormegil - Nevím odkud všude by měly odkazy na hlasování zmizet, ale např. jejich vynechání z posledních změn by ničím jiným než schováváním nebylo. A proč by nemohli hlasování sledovat a učit se stylu diskuse a argumentace na Wikipedii, s tím, že aktivně se zapojí později? Při takovém přístupu by určitě rovněž neměl pocit, že ho o hlasování naléhavě žádáme, a přitom by to bylo zcela transparentní. Navíc schování by znamenalo pouze, že se do hlasování bude zapojovat menší počet nováčků, zatímco mírná restrikce se zdvořilým vysvětlením by odložila zapojení všech. Jan.Kamenicek 18:41, 24. 9. 2006 (UTC)
Možná něco špatně chápu, ale skutečně všechno co není na stránce posledních změn, je schováno? Na jiných Wikipediích nic a ani se nedivím, snaží se nehlasovat ale spíše diskutovat a navíc volně editované pole na nejnaštěvovanější a speciální stránce... nu tak dlouho se chodí se džábem... --Li-sung 18:55, 24. 9. 2006 (UTC)
Ano, pokud se poslední změna neobjeví na stránce posledních změn, rozumím tomu tak, že byla z této stránky schována. Jan.Kamenicek 19:11, 24. 9. 2006 (UTC)
Že by změna nebyla na stránce posledních změn o tom se (doufám) nikdo nebaví. Pokud se diskutuje nezobrazování hlasování na stránce posledních změn má se na mysli rámeček nad samotným seznamem změn. --Li-sung 19:19, 24. 9. 2006 (UTC)
Ach tak, rozumím. Tak proti tomu myslím nelze nic namítat. Takto ale k hlasování "nepřivedeme" pouze část nováčků. Změny tu nepřibývají tak rychle, jako třeba na en.wiki, takže na stránce zůstávají relativně dlouho a tudíž se tímto způsobem k hlasování dá dostat rovněž velmi snadno. Mírná (ovšem silnější než ta současná) transparentní restrikce má řadu výhod, které shrnuji:
  • Zcela zamezí zapojení nováčků do procesů, k nimž je žádoucí určitá wikipedijní zkušenost.
  • Přístup zůstane snadný, takže nováčci mohou diskuse alespoň sledovat a učit se fungování Wikipedie. V diskusích se mimo jiné také často objevují odkazy na různá editační pravidla, články bývají navrženy na smazání často právě proto, že nesplňují některá kritéria atp.
  • Navíc, jako vedlejší efekt, zpomalí se případné množení maňásků, nebo alespoň jejich zapojování do těchto procesů. Jan.Kamenicek 19:58, 24. 9. 2006 (UTC)

Otázka zapojování nováčků do hlasování je docela složitou věcí, která má svá pro i proti. Tato činnost na jedné straně posiluje zodpovědnost těchto lidí za encyklopedii, na druhé straně tam je riziko hlasování bez znalosti věci. Přijde mi, že se tu každý baví o něčem jiném, jedni o obecnějších úvahách o hlasování nováčků, jiní pouze a jedině o viditelnosti hlasování v šabloně poslední změn. Mám-li se vyjádřit k tomu prvnímu, tak pokud má někdo zájem snížit počet hlasujících nováčků, přijde mi transparentnější určitá forma omezení vůči potencionálním hlasujícím nežli za stávajících podmínek doufat, že si hlasování všimnou až po přečtení nápovědy atd. Na druhou stranu bych byl skeptický v tom, že by takováto restrikce nějak výrazně uškodila našim wikiteroristům, kteří by podle mě začali okamžitě zakládat takzvané spící účty. --Dezidor 08:06, 26. 9. 2006 (UTC)

Přechylování cizích ženských jmen?

Existuje nějaké pravidlo, které jednoznačně říká, pod jakým názven zakládat články pro ženy-cizinky. Jestli tak, jak se opravdu jmenují nebo přechýleně do češtiny s koncovkou -ová? Co jsem viděl, existují oba způsoby (př. Shannen Doherty x Jennifer Anistonová). Pravidlo jsem hledal, ale marně? Osobně bych byl pro variantu bez přechýlení.

--Petr Čaněk 12:24, 26. 10. 2006 (UTC)

Neexistuje žádné pravidlo pro toto téma. Konsensus (je-li to konsensus), je, že tam, kde je přechylování jednoznačně navyklé, se přechyluje (Margaret Thatcherová), tam kde by bylo směšné, se nepřechyluje (Agatha Christie). Mezi tím je volné bitevní pole. Každopádně jsme se už snad shodli i na tom, že počešťovat autorku, kterou nepřechylují ani překladatelé jejich děl, je nesmysl (Judy Nunn). Cinik 12:30, 26. 10. 2006 (UTC)
Shoda komunity neexistuje (viz Wikipedie:Průzkum názorů na přechylování jmen nebo Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2006/03#Přípona -ová. Pokud tedy tvoříte nový článek, použijte takový tvar, jaký uznáte za vhodný. Naopak měnit název již existujícího článku bez předchozí diskuze rozhodně nedoporučuji. --Jklamo 16:29, 26. 10. 2006 (UTC)

Názvy článků o zahraničních politických stranách

No, nevím, jestli musíme zrovna vytvářet zvláštní pravidlo, ale rád bych zde nadnesl dotaz, jak si myslíte, že bychom měli uvádět zahraniční politické strany. Diskuse začala už dříve s případnými pozdějšími změnami. Měly by se strany uvádět v původním znění, nebo v českém překladu? Anebo tak, jak by je očekával český čtenář (Wikipedie:Název článku#Očekávaný název)?

  • Parti communiste français x Komunistická strana Francie
  • Christlich Demokratische Union Deutschlands x Křesťansko-demokratická unie
  • Democraten 66 x Demokraté 66
  • Parti socialiste x Socialistická strana (v Belgii)
  • Prawo i Sprawiedliwość x Právo a spravedlnost
  • Republican party x Republikánská strana
  • Freiheitliche Partei Österreichs x Strana svobodných Rakouska

Pomíjím politické strany v jiných abecedách typu KSSS. --Luděk 22:27, 15. 11. 2006 (UTC)

Já bych byl spíše pro české verze s jinojazyčnou verzí v závorce. --Ragimiri 12:01, 16. 11. 2006 (UTC)
Sem jednoznačně pro cizojazyčné názvy, považuju to dokonce za nutnost. V každé dem. zemi sou desítky stran, navíc mají strany tendenci se štěpit, spojovat a přejmenovávat a kdybysme měli všechno překládat, tajk se za chvíli v různých Lib. stranách, Lib. dem, stranách, Křesť. stranách etc,. absolutně nevyznáme. Další věc, že v širší veřejnosti sou tyhle detajly neznámé, mluví se o tom vždy, když sou někde volby, což vede k tomu, že novináři si to vždy překládají ad hoc - takže vyjma větších států a našich sousedů často existuje víc variant. --Nolanus 17:31, 20. 11. 2006 (UTC)

Tak jak se to běžně používá, tedy: překládat co lze, pokud není výrazně známější nepřeložený tvar. --Li-sung 17:35, 20. 11. 2006 (UTC)

Modelářsky klub

Myslíte že je možné aby se na stránkach Wikipedie psalo o modelářskem klubu? Můžu takovou stranku založit? Jsou tady již stránky modelářskych firem, popis modelářství atd. --160.218.132.28 19:14, 16. 11. 2006 (CET)

Spíše ne, pokud to není výjimečně známý modelářský klub. Pokud by se o něm například často psalo alespoň v regionálních novinách, tak možná ano. Jeden ze způsobů, jak to posoudit, je zeptat se, zda může informace v článku ověřit nebo rozšířit někdo, kdo členem klubu není (aniž by musel kopírovat z jeho webových stránek). Některá další užitečná kritéria najdete na stránce Wikipedie:Nicotný článek. --che 21:37, 16. 11. 2006 (UTC)

Zrušení hlasování o smazání

Upravil jsem odstavec Wikipedie:Hlasování o smazání#Zrušení hlasování tak, aby předcházel nedorozuměním, zda přepracování článku je nebo není důvodem ke stornu hlasování. --ŠJů 16:42, 26. 11. 2006 (UTC)

Nepoužívat roboty jen k redirekci

Navrhuji podle en:Wikipedia:Redirect#Don't fix links to redirects that aren't broken a en:Wikipedia:Tools/Navigation popups/About fixing redirects nepoužívat roboty k editacím sestávajícím výhradně z náhrady přesměrování. Kromě nároků na server to zbytečně to zanáší historie článků, Sledované stránky atd. --Malýčtenář 08:04, 30. 11. 2006 (UTC)

Navíc zde vzniká problém, že robot nedokáže 100% správně poznat, kdy se jedná o přesměrování, které je účelné a vhodné zachovat. Například dočasná přesměrování z odkazů původně vedoucích na články, které zatím neobsahují encyklopedický text, ale jen přesměrování na článek na nadřazené, příbuzné nebo opačné téma, kde je alespoň malá zmínka o přesměrovaném tématu, dokud o něm nebude samostatný článek napsán. Konkrétní příklad mě teď nenapadá, ale před časem jsem si tohoto postupu zde všiml; doufám, že i tak je jednoduše pochopitelné, co jsem se složitě snažil napsat. V článku na en:, na který odkazuje Malýčtenář, tento typ redirektů konkrétně zmiňují: The link may be deliberate, may consolidate related information in one place, or may indicate possible future articles. --Milda 08:42, 30. 11. 2006 (UTC)
Zdravím, existuje robot DinyBot, který automatizovaně opravuje celé řady nešvarů a to především typografických a technických. Kromě jiného provádí nahrazení výslovně vyjmenovaných přesměrování, které jsou známé a ručně vybírané se zodpovědným přístupem (tj. nelze předpokládat, že bychom měli články Dětský fond OSN a zároveň UNICEF, na rozdíl od Husitských válek a Husitství). Robot samotný se snaží být maximálně efektivní, tj. jednou editací o/upravuje maximum mušek, které opravit umí. Nevidím v jeho existenci jediný problém, neboť se při jeho návrhu na všechny nežádoucí efekty myslelo.
Pokud ale některý jiný robot provádí jednoúčelové náhrady, tj. ve všech článcích změní jedno přesměrování a následně změní ve všech článcích druhé přesměrování, považuji jej za neefektivní a při existenci DinyBota za zbytečné. --Adam Hauner 09:22, 30. 11. 2006 (UTC)

Ano, DinyBota znám a jeho kombinované opravy toleruji; ve sledovaných mě teď začal otravovat SinBot (diskusepříspěvkypočítadločlánkyshrnutízablokovánívšechny projekty). Co a jak přesně má dělat, nevím, ale v několika náhodně vyzkoušených diffech opravil jen vcelku zbytný redirect bez toho, aby něco měnil na vnějším vzhledu článku. --Malýčtenář 11:00, 30. 11. 2006 (UTC)

Opravovat redirecty je špatně? Co se týče vhodnosti opravy, tak tu zvažuju já (člověk), o "possible future articles" vim a respektuju to ... pak hromadně opravím všechny výskyty (v hlavním NS a NS Template a Image. Zbylé NS nechávám). Ale jestli to někomu vadí, můžu s tim přestat ... BTW námitky k chodu SinBota je lepší asi cpát na jeho nebo mojí diskuzní stránku než sem. Zase taktika "čekat až na velkou opravu" nemusí vést k optimálnímu stavu, roboti jsou někdy jednoúčeloví a ne vždy je to možné - pak akorát robota předběhne jiný robot, který se s tím tak nepáře, nebo i člověk (pokud je robot opravdu pomalý) -- Singularita  04:53, 2. 12. 2006 (UTC)
Úplně ti ve všem nerozumím jak to míniš, nicméně: opravovat odkazy přes redirecty je dobře, ale člověk si má rozmyslet zda je odstranění tak drobné /v podstatě čistě technické/ chyby ekvivalentní nevýhodě /tou je zmíněné zaplácání historie hesla, posledních změn a koneckonců i příspěvků uživatele/. U člověka ale předpokládám, že když takovou opravu dělá má k tomu dobrý důvod, pokud ti na opravě těch redirectů záleží oprav je.
Ale roboti nemají soudnost a jejich plýtvání začínám považovat za vážný problém - opravdu se chvíli obejdu bez odkazu na čerokízkou nebo gruzínskou verzi hesla, zvládnu se dívat na "chybné" uvozovky a sem ochoten o 0,1 s dýl vyčkat než mě server pošle na odkaz přes redirect. Ale že sou zaplácány historie řady i krátkých hesel, že v nich začíná být obtížné se rychle zorientovat mě štve.
Ať roboti pracujou, od toho tu sou, ale ať sou nastaveni tak, aby odstraňovali víc změn naráz. --Nolanus 16:31, 4. 12. 2006 (UTC)
Nolane, je úplně jedno, zda se ty zvládneš dívat na chybné uvozovky nebo nezvládneš. Cílem je, aby ty články k něčemu vypadaly nejen po stránce obsahové (po které jsou často příšerné, mám ne až tak zcela pozitivní ohlasy od běžných uživatelů), nejen po stránce jazykové (nad kterou velmi často mlátím hlavou do stolu kromě zmíněných ostatních i já), ale i po stránce vizuální. Ty ochoten možná jsi, ale věz, že správná typografická úprava je od toho, aby ulehčovala čtenáři orientaci v textu a jeho vnímání. Důvody, proč ji provádíme i v elektronických textech, jsou zcela stejné jako důvody, proč ji provádíme v knihách a knižní sazbě. Domnívám se, že máš-li něco proti typografickým úpravám, měl bys urychleně napsat do všech nakladatelství jejichž publikace odebíráš aby se laskavě nenamáhaly protože ty o jejich typografickou snahu nestojíš jelikož najímáním kvalitních sazečů a korektorů jen zbytečně zvyšují cenu tebou kupovaných knih.
Budeš se divit, ale ani přesměrování nenahrazujeme kvůli tomu, aby jsi nemusel čekat o desetinu vteřiny déle, ale prostě kvůli tomu, že to vypadá blbě. A to nemluvím o vyhledavačích jimž to, ačkoliv toto podle mého soukromého názoru je sice také důležité, ale nikoliv až tak podstatné, umožní lépe indexovat obsah Wikipedie což je také vzhledem k neschopnostem jejího interního vyhledávacího systému zcela jistě výhodou.
Zcela ovšem uznávám tvé námitky týkající se počtu robotů. Také se mi začíná zdát, že je tu poněkud přerobotováno. Dinybot byl tuším cca třetí nebo čtvrtý z aktivních uživatelských robotů. Kolik jich vzniklo nových (a neskromně se domnívám, že „díky“ němu protože přeci jen jeho změny jsou vidět) se radši neodvažuji spočítat. Není to dobře. Přinejmenším to zcela zbytečně vytěžuje servery Wikipedie.
Roboti mohou odstraňovat více změn naráz. Dinybot to dělá. Má dvě sady náhrad: první se provádí vždy když je třeba, druhá jen tehdy, provádí-li se nějaká z náhrad v sadě první. Samozřejmě se stane, že se někdy provede jen náhrada ze sady první. Možna často. Záleží na vkusu. Bohužel však toto nejsem schopný kontrolovat a naprogramovat to by nebylo zase až tak triviální už proto, že by integrace do současného systému robota byla poměrně složitá. Na to nemám čas. Mimo jiné budu maturovat.
Můžete se domluvit, že se náhrady přesměrování u Dinybota přesunou do sady druhé. V tom případě ovšem musím deklarovat, že nebudou prováděny vůbec protože to technicky opět nejsem schopný bez podstatných zásahů do systému robota zajistit. Mně osobně je to jedno. Situace se má takto, naložte s ní jak uznáte za vhodné. Na přání vypnu cokoliv.
--Martin Kozák 00:57, 16. 12. 2006 (UTC)
Souhlas s Malým Čtenářem, už sem dlouho něco podbného taky měl na srdci. A musím bohužel nesouhlasit s Adamem Haunerem, jen letmý pohled na seznam editací Dinybota ukazuje, že většinou v hesle opravuje jedinou chybku, to by určitě dělat neměl, měl by tam jít, jen když je věcí k opravě víc, řekl bych tak minimálně 10. Opravdu snesu daleko raději překlep, "chybné" uvozovky nebo odkaz přes redirect, než abych se v budoucnu někdy musel prodírat extrémně dlouhou historií průměrného hesla jenom kvůli tomu, že robot okamžitě opravuje uvozovky. Namátkou jeden odstrašující přiklad: Avraham Stern potřeboval na současný stav 12 editací, v hist. hesla Tanzanie je robotů dobrá půlka; to čistě namátkou, už sem ale často narazil na pahýly, kde je těch změn přes 20 a robotů dobré 2/3 /typicky Yurikbot tam je někdy 5x za sebou ve dvou týdnech/.
Taky bych rád viděl celkový seznam věcí, které Dinybot vlastně opravuje, evidentně nemá u sebe popsány všechny, např. sem si teď všiml, že opravuje "taky" na "také", což je nesmysl, neboť "taky" je spisovné už dobrých 15 let. --Nolanus 16:02, 30. 11. 2006 (UTC)
Když už uvádíš příklad, zjisti prosím, kolik editací ze zmíněného článku mají na svědomí roboti. Avraham Stern je zrovna dost něšťastný příklad. Z dvanácti editací mají roboti na svědomí tři a shodou okolností jsou všechny od YurikBota. Tohle si laskavě připišme k vlastnímu vrubu.
Komentář k okamžitému nahrazování a nenahrazování výše. Pokud by okamžitě nenahrazoval uvozovky, okamžitě by nenahrazoval nic jelikož množství změn nejsem schopen počítat. Prosadíš-li si nějaké srozumitelné a jednoznačné usnesení – buď vyhlášené jako všeobecná vůle (forma nerozhoduje), nebo v podobě výsledku průzkumu jehož se zúčastní přiměřený a rozumný počet přiměřeně a rozumě aktivních wikipedistů, vypnu cokoliv. Je mi to jedno.
Kromě taky -> také ve vizte… a podívejte se…, likvidace dvojtečky na konci externích odkazů a převodu class="wikitable" na class="prettytable" žádné jiné skryté úpravy, tuším, doufám, neprovádí. Tyhle nejsou uvedeny proto, že jsem je zřejmě někdy spustil a zapomněl je popsat. Moc díky za připomenutí, to taky -> také tedy vypnu.
--Martin Kozák 01:07, 16. 12. 2006 (UTC)

Odpovím souhrně: ano, Avraham Stern byl myšlen spíš jako příklad škodlivosti množství editací obecně. Nicméně hesel s historií zaplácanou roboty je tolik, že je lze docela dobře nalízt přes funkci náhodný článek nebo přes pahýly. Já je mám vůbec strach uvádět, neboť se obávám, že by je Vrba hned smazal :). Namátkou např. MultiPlan - 13 editací na řádky, z toho roboti mají na svědomí 8.

Ad ostatní: co se odkazů na redirecty týče, např. Egg si myslí, že ty by se neměly odstraňovat vůbec, takže i když já s tím souhlasím, není zatím možné říct, že je to úplně obecný názor. Navíc já se neohrazuju proti tomu, aby ty změny prováděl, ale aby je prováděl a editacema při tom trochu šetřil - pokud je to obtížné naprogramovat, stačilo by možná pouštět ho jen občas, nárazově. Samozřejmě uznávám, že i u šetření editacema je třeba dodržovat míru, když je někde chyba, ať se opraví, ale pokud možno najednou s ostatníma.

U toho seznamu změn tuším, že sem kdysi viděl nějaký seznam, který byl obsáhlejší - u tebe nebo u Dinybota v diskuzi? I proto sem se ptal. --Nolanus 01:27, 27. 12. 2006 (UTC)

Máš samozřejmě pravdu. Přesměrování nebudu komentovat, pokud se nějak dohodnete, já se podle toho zařídím – to už jsem psal. O názoru Egga jsem byl informován jinak, takže by bylo nejlepší, kdyby se sám vyjádřil – ať je ve věcech pořádek. Každopádně jsem rád, že se shodneme a ačkoliv jsem o tomto tvém posledním příspěvku nevěděl, změnil jsem i díky zkušenostem s vícenásobnými editacemi a editacemi velmi malými politiku provozu, takže robot nyní automaticky spouští jen poslední den v měsící, tedy jednou za měsíc. [22] Díky za názor! --Martin Kozák 02:01, 26. 1. 2007 (UTC)

Změny v doporučeních

V souladu s vyzněním několikadenního průzkumu názorů na příslušné diskusní stránce (a s přihlédnutím i k předchozím diskusím) bylo doporučení Wikipedie:Ješitný článek přejmenováno na Wikipedie:Propagační článek (v interwiki mu odpovídá mu anglické doporučení o střetu zájmů, ale český název Střet zájmů nebyl v průzkumu preferován). Současně se změnou názvu jsem odpovídajícím způsobem změnil i obsah, část jsem přesunul do Wikipedie:Autobiografie, který jsem přitom také přepracoval, a naopak jsem na stránce pojmenoval témata reklamy a spamu, jichž se už předtím stránka víceméně dotýkala. (Snažil jsem se zachovat, co šlo, ale odstraňovat duplicity v textu atd.). Při opravách odkazů směřujících odjinud jsem ještě trochu pozměnil Wikipedie:Rychlé smazání (ješitný článek jakožto odbouraný pojem už není důvodem k rychlému smazání, pokud nesplňuje některou z jiných podmínek, například nejde o zjevnou reklamu nebo text zjevně neencyklopedické povahy). Drobné změny na jiných stránkách snad nejsou takového rázu, že by někoho mohly zaskočit.

Vezměte, prosím, změny na vědomí. Případné diskuse nebo vylepšení jsou vítány. --ŠJů 18:00, 30. 11. 2006 (UTC)

Prodloužení hlasování o smazání

V pravidlech hlasování o smazání odedávna je pasáž o možnosti prodloužení hlasování, avšak nikdy nebylo zřejmé, kdo a jakou formou posuzuje, jestli podmínky pro prodloužení byly naplněny. Původně o tom mělo rozhodovat "se", ale obávám se, že "se" není wikipedistou. Ve snaze alespoň nějak to konkretizovat jsem tam kdysi dopsal "správce", nyní při dalším formulačním zpřesnění jsem tam napsal "kdokoliv s hlasovacím právem". Tlusťa se ohradil (viz diskusi se mnou), že jsem mnoho svých změn neprojednal předem, a v tomto jediném případě mu dávám za pravdu, že skutečně jde o zásadní věc hodnou zanesení pod Lípu. Proto na příslušné diskusní stránce otevírám diskusi a hlasování o této otázce. Třeba z ní vyplynou i nějaké závěry pro pravidla hlasování obecně. --ŠJů 00:31, 1. 12. 2006 (UTC)

Vkládání fotek

Zdravím, mám trochu problém s fotkami. Chci napsat článek o jedný herečce a myslim že by se víc než hodilo přidat pro ilustraci její fotku. Ale pravidla na mě působí dost přísně. Tu fotku mám z nějakýho blogu, už vůbec nevim adresu, nemám potuchy o autorských právech. V seznamu načtených souborů Wikipedie sem její foto nenašel, ale možná sem jen špatně hledal. Velký rámeček s textem: "Obrázky z internetových stránek a vyhledávačů na Wikipedii nenahrávajte." mě od všeho docela odrazuje. Co můžu dělat? Předem dík za odpovědi...
(Bez podpisu 23:11, 1. 12. 2006 Petr Mužík)

Bohužel jste nenapsal jméno herečky, takže jen obecně. Můžete:
  • se podívat jestli její fotky nejsou na commons:, případně se podívat na články o ní na jinojazyčných Wikipediích a na to, pod jakou licencí jsou.
  • podívat se na její stránky, jestli tam náhodou nemá uvolněny fotografie pod nějakou přijatelnou licencí.
  • napsat herečce a požádat ji, jestli nemá svou fotografii, kterou má právo uvolnit pod svobodnou licencí.
  • vyfotit herečku sám a své dílo zveřejnit na commons pod svobodnou licencí
--Beren 22:42, 1. 12. 2006 (UTC)
Nedá se dělat nic! Tak už to v případě velké většíny fotek na Wikipedii holt chodí... --Martin Šanda 13:58, 29. 1. 2007 (UTC)

Omlouvám se, nevěděl jsem jestli se to hodí, psát její jméno. Jde o Emily Perkins, kanadskou herečku (to mi znemožňuje ji sám vyfotit, což by asi byla nejpřijatelnější cesta). Asi to budu muset udělat bez fotky. Ale děkuju za rady.
(10:44, 2. 12. 2006 Petr Mužík)

Vytváření kategorií

Zdravím, chtěl bych se zeptat jak vytvořím novou kategorii, v nápovědě jsem to nenašel, děkuji za odpověd, TeEs

To je celkem jednoduché. Editujte kategorii, kterou chcete vytvořit. Do editačního políčka stačí vložit nadřazené kategorie, odkaz na kategorii v jiných jazycích, pokud někde je (dělá se stejně jako interwiki v článcích) a u některých kategorií odkaz na hlavní článek (pomocí šablony {{Hlavní článek}}). Články a podřazené kategorii se vkládají automaticky. --Japo ¿ 10:45, 23. 12. 2006 (UTC)

Rumburk

Dobrý den. Rád bych se zeptal, zdali jsem nějak výrazně neporušil Vaše pravidla, když jsem si půjčil některá Vaše data a udělal jsem stránku (jak uvidíte, naprosto amatérskou. Jestl se tak stalo a Vy s tím nebudete souhlasit, dejte mi vědět a já stránky smažu. stránky jsou zde - http://www.rumbursko.ic.cz/index.html Děkuji Jorg.K@seznam.cz

Domnívám se, že byste si měl nejprve přečíst článek Wikipedie:Autorské právo. Je tam vzorový návod, jak použití článku z Wikipedie anoncovat. --Ragimiri 00:00, 31. 12. 2006 (UTC)