Wikipedie:Diskuse o smazání/Flexibilní výhybka (patent)

Tato stránka obsahuje archiv navrhovaného smazání článku. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Diskuse skončila výsledkem ponecháno --Ioannes Pragensis 8. 8. 2011, 08:45 (UTC)

Odůvodnění: Staženo navrhovatelem. Jednak většina diskutujících chce informaci zachovat (i když ne nutně v této formě) a jednak mi připadá nevhodné to řešit v době, kdy je hlavní autor dlouhodobě zablokovaný. Prosím znalce kolejové dopravy, aby se zamysleli nad tím, jak článek předělat, aby nenarušoval WP:EV - snad by šlo z článku o patentu na výhybku udělat článek o principu té výhybky, což je na Wikipedii daleko obvyklejší, normální varianta.--Ioannes Pragensis 8. 8. 2011, 08:45 (UTC)

Flexibilní výhybka (patent)

Toto není hlasování, nýbrž diskuse. Rozdíl spočívá především v tom, že se nezohledňují počty podpisů, ale váha argumentů.

Diskusi otevřel(a)

Ioannes Pragensis 5. 8. 2011, 09:40 (UTC)

Uzavření diskuse

standardní: týden po zahájení

Doporučená řešení

• Smazat nebo někam sloučit po zredukování detailů. Článek je podepřen informacemi pouze buď patentového charakteru (tedy nikoli nezávislými), nebo z webu nějaké lokální dráhy ve Švýcarsku, jež ty výhybky užívá (tedy opět nikoli nezávislými, a ani moc významnými), a tak neplní WP:EV. Vůbec mi připadá ujeté mít zde článek o patentu; snad kdyby to byl Edisonův patent na žárovku, tak bych to akceptoval, ale patent, který se skoro nevyužívá, s detailně rozebranými technikáliemi, přičemž se z článku nedozvíme ani kdo ten patent podal, kdy, kde a kolik na něm vydělal!?--Ioannes Pragensis 5. 8. 2011, 09:40 (UTC)

  To myslíte vážně, že dráha, která nějaký patent používá, je proto závislým zdrojem? To by mě tedy zajímalo, kdo by mohl být nezávislým zdrojem pro článek Toaletní papír :-) Pro doložení významnosti nežádáme "významný" zdroj - požadujeme, aby zdroj byl publikovaný a věrohodný. Máte nějaký racionální důvod zpochybňovat web té dráhy z hlediska věrohodnosti? – jinak k rozlišovači i formě článku bych měl také závažné výhrady, nicméně o encyklopedické významnosti principu pružné výhybky ani v nejmenším nepochybuji. --ŠJů 5. 8. 2011, 14:49 (UTC)

  Kdyby byl článek o principu pružné výhybky, nic bych nenamítal. On je však o patentu na pružnou výhybku. - Pro toaletní papír jsou nezávislým zdrojem např. skripta o papíenství, kde se jistě píše, jak se vyrábí. Ale zde bychom se měli bavit spíš o patentu na toaletní papír, a tam si opravdu nejsem jist.--Ioannes Pragensis 5. 8. 2011, 20:21 (UTC)

  Jenže patent musí popisovat právě ten princip, proto se také leckdy hovoří o patentovaném principu --W.Rebel 5. 8. 2011, 21:00 (UTC)

• Ponechat - tak jak je. Článek byl naopak rozdělen na upozornění od Jirky62 ohledně přehlednosti … Teď vážně, díky za rozdělení a přeju hezký den. Patentové spisy, resp. patentové úřady rozhodují o udělení patentu podle podmínek pro udělení patentu a to nezávisle na sobě, tedy se neovlivňují a je jim jedno kdo je autorem. Taktéž mohou patent odmítnout. Není lepší zdroj než originál, protože dalšími přepisy se do obsahu dostávají nepřesnosti. Lokální dráhy ve Švýcarsku zprostředkovávají značnou část dopravy a nejsou jen „nějaké“ ale regulérní licensované společnosti podle švýcarských zákonů. To, že patent používají Rigi Bahnen a Dolder-Zahnradbahn (jaká náhoda, že drovna 2) dokládá, že patent neskončil někde v šuplíku ale je aktivně využíván, tedy je pro tyto společnosti významný, ani nelze předpokládat nebo doložit, že by se vzájemně v použití ovlivňovaly. Rekonstrukce tratí také neprobíhá každý den, aby těchto výhybek pro speciální použití byly hned nasazeny stovky během několika málo let. Kvalita patentu se dále neposuzuje tím, kdo je autorem patentu jestli T. A. Edison nebo Peter Pfenniger ale obsahem patentu, tedy tím, co nového přináší. Není ani pravidlo, které by pro wikipedii určovalo větší nebo nižší významnost patentu s ohledem na autora nebo obsah. Detailně rozebrané „technikálie“ naopak uceleně technicky popisují o co se jedná, celkem tři stupně vývoje nebo návrhů, praktická aplikace Výhybka RIGI-VTW 2000 je čtvrtým konstrukčním řešením. „Závažný“ problém zamlčení autora lze jistě doplnit. Požadavek na informaci, kde a kolik na tom autor vydělal je úplně mimo. Za prvé, bylo (je) to Švýcarsku. Za druhé, ptát se, kolik kdo vydělal se v civilizované společnosti považuje za velmi neslušné a je zřejmé, že tato informace nebude nikde ani publikována, tudíž úplně irelevantní argument. --W.Rebel 5. 8. 2011, 11:37 (UTC)
• Ponechat - velmi zajímavé a originální technické řešení - významnost technických děl se neodvíjí od toho kolik železničních společností je používá či nikolivěk (ba ani kdyby je už nepoužívala ani jedna společnost, není toto vůbec žádný důvod ke smazání). MiroslavJosef 5. 8. 2011, 11:56 (UTC)
• Ponechat - proč je DOS off topic v celku výstižně popsali již předřečníci. Jen bych autory DOSů opět požádal, aby si raději vícekráte promysleli, zda je založení konkrétního DOSu skutečně prozákaznické.--Railfort 5. 8. 2011, 19:26 (UTC)
• Ponechat - s důvody k zrušení hesla nesouhlasím--Zákupák 5. 8. 2011, 20:22 (UTC)
• Zredukovat na úvod, zbytek smazat -- zbytek není ani v nejmenším encyklopedický text. Ten úvod buď někam sloučit, anebo oblepit šablonou {{Významnost}} Franp9am 5. 8. 2011, 22:38 (UTC)

  Problém s redukováním je v tom, že se jedná o technický článek s více detaily, a který obsahuje více řešení než jedno a jestli se nepletu, tak encyklopedie by měla obsahovat informací raději více než méně. Rozdíl od matematické nebo geometrické definice je v tom, že dané téma nelze popsat vzorcem v jedné větě. A stejně jako u definic, tak i specializovaný technický článek je zkrátka poněkud „sušší“ a zkrátka není tak „šťavnatný a vydatný“. Jistě by v článku vyniklo ... Elektronické okruhy, stejně jako stařičký telegraf, přijímají kódovanou depeši o blížícím se vlaku a jako jeden šik vydávají rozkaz k přestavění výměny. Hydraulické čerpadlo těžce nabíhá do otáček a s pištěním žene olej do soustavy. Spojovací potrubí se nadýmá vysokým přestavovacím tlakem a píst těžce překonává tření při přesouvání koleje z jedné strany na druhou. Času je málo, vlak se nezadržitelně blíží. Povedlo se. Projíždějící okolky železničního dvojkolí se při průjezdu výhybkou v západu slunce lesknou krvavou září dopadajících paprsků. Pod tlakem lokomotivy námahou skřípají spojovací čepy a podloží je zbroceno vytékajícím mazivem, volně unikajícím z mazacích míst. Pravidelné dunění nárazů kolejnic na pražce a skřípání oceli se táhne na míle daleko a obyvatelům připomíná neúprosný tikot hodin. ... Hezké, krátké, strhující ale to by byla pohádka, ne technický popis. Ten musí být delší než pouhá definice na jeden řádek. --W.Rebel 6. 8. 2011, 09:29 (UTC)

  Ano, tak jsem to myslel, ze ten technicky popis na wiki IMO nepatri. Zdravim Franp9am 6. 8. 2011, 09:31 (UTC)

  Technický popis je definice vlastností a chování zařízení, navíc vysvětluje jak to funguje, stejně jako popis vývojových stádií savců seznamuje s vývojem jedince. Naopak pouhé definice jako je třeba Afinní prostor a podobné jsou holé články, ze kterých se čtenář v podstatě nic nedoví, žádný postup, žádný vývoj, žádná aplikace, žádný princip, žádné použití, pouze holé, nic neříkající tvrzení bez souvislostí. To je IMHO, co sem nepatří. --W.Rebel 6. 8. 2011, 10:41 (UTC)

• Podstatně zkrátit - článek by měl být o flexibilní výhybce, ne o patentu na ni (článek o patentu ne). Navíc jak již bylo řečeno, neměl by tam být technický popis, rozhodně v míře, jak tam je myslím. Navíc popis patentu není nezávislý zdroj, autor má za zdroj i blog. Nedokážu jsi představit, že bychom zde měli všechny patentované principy světa (google už zde použitý pojem má na 2. místě).:-)))) viz [1]. O výhybce ano, o patentu na ne. (vložil Wikipedista:Mirek256|Mirek256)

  Skoro v každém technickém článku je uveden princip toho jak to funguje. Když se podivám na Jiřetín pod Jedlovou tak bych taky mohl jen tak říct, že je článek potřeba zkrátit, a proč? Jen proto, že mě téma nezajímá? Není to ale slabý argument? Jinak stále pátrám po nějakém pravidlu, které zakazuje uveřejňování patentů, je tu nějaké? --W.Rebel 6. 8. 2011, 16:37 (UTC)

I když Wikipedie obsahuje popisy lidí, míst nebo věcí, články v ní by neměly vypadat jako návody k použití, rady (právní, lékařské nebo jiné), pobídky nebo příručky. To zahrnuje také výuková cvičení, návody, instrukční manuály, průvodce hrami a recepty. A hlavně Váš text není encyklopedický, jak již bylo uvedeno výše. [2]. --Mirek256 6. 8. 2011, 17:17 (UTC)

A který, že bod toho odkazu je tak hrubě porušen, že uráží ostatní takovým způsobem, aby bylo záhodno článek nějakým způsobem napadnout? Rád si na ten odkaz skočím oběma nohama, ale takhle je to zase jen povrchní a nekonkrétní argumentace, z toho co jsi psal kurzívou se nehodí nic. --W.Rebel 6. 8. 2011, 17:44 (UTC)

• předmět tedy onu "flexibilní výhybku" vidím jako encyklopedicky zajímavý; co se týče zdrojů neznám závazné pravidlo, které určuje významnost zdrojů (a to ani jako doporučení, kterým je mj. jak WP:EV tak WP:VZ); avšak více či méně opsaný patentový spis s "patentově" detailním technickým popisem by bylo lepší převést do encyklopedického textu srozumitelného širším masám s jedním či dvěma názornými obrázky; na druhou stranu nelze autorovi/autorům (nechci to pitvat) upřít úsilí při tvorbě podrobného technického popisu, který by rozhodně neměl být na projektu zmařen; doporučení: článek ponechat, upravit a technický popis přemístit na wikiverzitu. --Technyck 6. 8. 2011, 22:00 (UTC).

Dovolím si vystoupit za tu laickou masu, jejíž komentář k výhybce byl patrně jedním z podnětů k rozdělení původního a vytvoření diskutovaného článku. Z mého pohledu je to ideální řešení, kdy je na detailní popis odkazováno z článku původního. --Jirka62 7. 8. 2011, 10:09 (UTC)

jako součást širokých mas laických se mi na první čtení těžko chápou všechny souvislosti, text pro mne není jednoduše srozumitelný, asi proto, že velmi přiléhavě sleduje linku patentového textu; věřím, že se patent dá popsat o něco srozumitelněji (méně technicky "spletitě" ;); z článku původního není odkazováno na detailní popis nýbrž na rozcestník což mě přinejmenším mate; promiň, medovým komentářům nerozumím. --Technyck 7. 8. 2011, 11:53 (UTC).

• Ponechat – jestliže byl patent realizován, funguje a používá se, nevidím důvod, proč samotný patent zpochybňovat jako zdroj. Jedná se o technické řešení o jehož správnosti se může přesvědčit každý, kdo si udělá výlet do Švýcarska. Pro českého čtenáře pak bude lepší, když najde takovýto podrobný popis v češtině, než aby se musel přehrabovat v patentové dokumentaci (nebraňme mu v tom – může, když bude chtít, ale nenuťme ho k tomu). --Ozzy 6. 8. 2011, 22:07 (UTC)
• Ponechat, nesmyslný návrh. --Kyknos (labuť stěhov 6. 8. 2011, 22:33 (UTC)
• Ponechat; zrušení článku by byla hloupost; diskuze k úpravám (redukci textu) článku by se měla vést na správném místě a snad to bude více konkrétních návrhů než frází. --Jirka62 7. 8. 2011, 10:09 (UTC)
• Ponechat, ale stále jsi nejsem jist, jestli nesloučit... Ale určitě nemazat, takových podrobných dat by byla určitě škoda, alespoň pro někoho, kdo se o to zajimá--Lasy 7. 8. 2011, 11:43 (UTC)

Komentáře

Jen menší dotaz než udělím hlas. Článek Flexibilní výhybka (patent) a Výhybka RIGI-VTW 2000 pojednávají o tom samém, ne?--Lasy 6. 8. 2011, 21:30 (UTC)

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv diskuse. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku, pokud byl ponechán, na stránku Wikipedie:Pod lípou, pokud byl smazán). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.