Walter z Plettenbergu
Walter z Plettenbergu (1450, Welver – 28. února 1535, Cēsis) byl mezi lety 1494 a 1535 mistr Livonského řádu a jeden z nejvýznamnějších vůdců Řádu německých rytířů, původem Baltský Němec.
| Walter z Plettenbergu | |
|---|---|
| Velmistr řádu mečových bratří | |
 Busta Waltera z Plettenbergu v Cēsis | |
| Doba vlády | 1494 – 28. února 1535 |
| Narození | 1450 Welver |
| Úmrtí | 28. února 1535 Cēsis |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Plettenberg se narodil ve Welveru ve Vestfálsku. Od deseti let žil v pevnosti Narva a v patnácti letech se připojil k Řádu. Roku 1489 byl zvolen maršálem (Landmarschall), o dva roky později se účastnil bojů proti městu Rize a roku 1494 byl zvolen mistrem. Ve stejném roce Moskva uzavřela kancelář Hanzy v Novgorodu a uvězňuje hanzovní obchodníky, z nichž většina byli Livoňané, čímž byla Livonie zatažena do války s Moskevským knížectvím. Po ztroskotání vyjednávání v roce 1498 se Plettenberg rozhoduje k preventivnímu útoku proti Pskovu, formálně nezávislému státu pod silným vlivem Moskvy.
Roku 1500 Plettenberg vytváří alianci s Litevským velkoknížetem Alexandrem Jagellonským (Wendenská smlouva), který byl již rok ve válce s Ruskem. Taktéž se snaží papeže Alexandra VI. přesvědčit k vyhlášení křížového tažení proti Rusům a získat část peněz z odpustků, ale jeho úsilí bylo marné. Ve válce s Ruskem (1501 - 1503) se Plettneberg představuje jako talentovaný a zkušený velitel. Jeho síla spočívá v mistrném použití těžké jízdy a artilerie. S touto taktikou vítězí v srpnu 1501 v bitvě o Serizu. S armádou Livonské konfederace o síle osmi tisíc pěších a čtyř tisíc jezdců poráží zhruba dvojnásobnou ruskou přesilu. Ovšem bez příslibu pomoci od Litvy nemohl Plettenberg dobýt Pskov a pouze vypálil pevnost Ostrov. V zimě 1501 až 1502 Rusové tvrdě pustoší Východní Livonsko a mnoho livonských hodnostářů si přeje mír s Moskovity. Plettenberg se přesto rozhoduje pokračovat ve válce a znovu se neúspěšně pokouší dobýt Pskov. Kvůli silné podpoře Moskvy musí ustoupit jihozápadně od města. 13. září 1502 s pouhými 5000 muži vítězí proti 12000 Rusům v bitvě u Smoliny. V roce 1503 byl uzavřen mír mezi Ivanem III. a Livonií.
Během protestantské reformace Plettenberg podporoval luteránství, jelikož doufal, že si tak podmaní Rižské arcibiskupství. Provincie byla ve značném nepořádku a mistr měl vážné problémy s vládou nad oblastí, která zůstala rozdělena mezi Řád, biskupství a bohatá města Rigu, Tallinn, a Tartu. V roce 1525 nakonec Plettenberg odmítl konvertovat k luteránství a stát se sekulárním vládcem Livonie pod panováním velmistra Alberta Braniborsko-Ansbaškého. Místo toho se stává vazalem respektivem říšským knížetem pod vládou císaře Karla V. Habsburského, od čehož si sliboval podporu Svaté říše římské. V únoru roku 1535 zemřel ve věku 85 let.
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Wolter von Plettenberg na anglické Wikipedii a Wolter von Plettenberg na estonské Wikipedii.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Walter z Plettenbergu na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Johann Freytag z Loringhovenu |
|
Mistr Livonského řádu Walter z Plettenbergu 1494–1535 |
|
Nástupce: Hermann z Brüggenei |
