Otevřít hlavní menu

Franz Walter Stahlecker

(přesměrováno z Walter Stahlecker)

Franz Walter Stahlecker (10. října 190023. března 1942) byl velitelem bezpečnostních složek SS, to jest Sicherheitspolizei (bezpečnostní policie) a Sicherheitsdienst (SD, Bezpečnostní služba) v říšském komisariátu Ostland v letech 1941-1942.[1] Stahlecker velel Einsatzgruppe A, nejvražednější ze čtyř aktivních Einsatzgruppen, což byla komanda smrti během Holokaustu na území Německem okupované východní Evropy.[2]

Franz Walter Stahlecker
Franz Walter Stahlecker na fotografii z druhé poloviny 30. let.
Franz Walter Stahlecker na fotografii z druhé poloviny 30. let.
Narození 10. října 1900
Sternenfels, Německo
Úmrtí 23. března 1942 (ve věku 41 let)
Krasnogvardějsk, Rusko
Alma mater Univerzita Tübingen
Povolání právník
Zaměstnavatel Gestapo
Znám jako pachatel Holokaustu; pachatel masových vražd
Politická strana Národně socialistická německá dělnická strana
Příbuzní Rudolf Stahlecker (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počáteční kariéraEditovat

 
Mapa obsažená ve zprávě, v níž Stahlecker svým nadřízeným v říjnu 1941 shrnul 220 250 vražd, které spáchala Einsatzgruppe A pod jeho velením. Estonsko je v ní označeno jako "zbavené Židů".

Narodil se v zámožné rodině ve Sternenfelsu (asi 40 km severozápadně od Stuttgartu) v roce 1900. V Tübingen vystudoval administrativní právo[3] a v letech 1919–1920 byl členem později zakázaného antisemitského hnutí Deutschvölkischer Schutz und Trutzbund a jeho teroristické složky Organisation Consul. V roce 1932 se oženil s Luise-Gabrielou von Gültlingenstal, s níž měl čtyři děti, a stal se členem nacistické strany. V tomtéž roce se stal členem gestapa, 1934 byl jmenován jeho vedoucím ve Württembersku a brzy byl přidělen do hlavní kanceláře Sicherheitsdienst (SD).[2] Roku 1937 se stal náčelníkem Gestapa ve Wroclawi a po připojení Rakouska v roce 1938 velitelem okrsku Dunaj (Vídeň), jímž zůstal i když povýšil na SS-Standartenführera.[2] Byl formálním nadřízeným Adolfa Eichmanna s nímž spolupracoval na tzv."územním řešením", tj. deportaci téměř sto tisíc Židů do lublinského kraje na nucené práce, kde pak vznikly vyhlazovací tábory Belzec, Sobibor a Majdanek.

Kvůli názorovým rozporům s Reinhardem Heydrichem přešel na Ministerstvo zahraničí a byl velitelem SD v Protektorátu Čechy a Morava pod SS-Brigadeführerem Karlem Hermannem Frankem a v roce 1940 v Norsku, kde byl povýšen na SS-Oberführera.[4]

Einsatzgruppe AEditovat

V červnu roku 1941 byl Stahlecker povýšen na SS-Brigadeführera a generálmajora policie. Převzal vedení Einsatzgruppe A[3] v naději, že tak podpoří svou kariéru v RSHA (Hlavní říšský bezpečnostní úřad), politickou policií a zpravodajskou organizaci nacistického Německa.

Einsatzgruppe A následovala Skupinu armád Sever a působila v Baltských státech a oblastech Ruska až k Leningradu.[2] Jejím cílem bylo shánět a vraždit Židy, Romy, komunisty a další „nežádoucí“ osoby. V zimě roku 1941 hlásil Stahlecker do Berlína, že Einsatzgruppe A zavraždila asi 249 420 Židů. Franz Walter Stahlecker byl zabit v boji se sovětskými partyzány 23. března 1942 nedaleko obce Krasnogvardějsk (dnes předměstí Petrohradu).[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Walter Stahlecker na anglické Wikipedii.

  1. Einsatz im "Reichskommissariat Ostland": Dokumente zum Völkermord im Baltikum und in Weißrußland 1941–1944. Redakce Benz Wolfgang. Berlin: Metropol, 1998. Dostupné online. ISBN 3932482018. OCLC 40486576 S. 31, 263. (German) 
  2. a b c d e Stahlecker, Franz Walter [online]. Yad Vashem, 2003 [cit. 2009-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b HEADLAND, Ronald. Messages of murder: a study of the reports of the Einsatzgruppen of the Security Police and the Security Service, 1941-1943. 2nd. vyd. [s.l.]: Fairleigh Dickinson University Press, 1992. Dostupné online. ISBN 0838634184. S. 152. (anglicky) 
  4. CROWE, David. The Holocaust: Roots, History, and Aftermath. illustrated. vyd. [s.l.]: Westview Press, 2008. Dostupné online. ISBN 0813343259. S. 200. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat